ATLAS VARIET, ANOMÁLIÍ A PATOLOGIÍ ZUBŮ Část II VĚKOVÉ ZMĚNY A PATOLOGIE ZUBŮ

1. ATLAS VARIET, ANOMÁLIÍ A PATOLOGIÍ ZUBŮ Část II VĚKOVÉ ZMĚNY A PATOLOGIE ZUBŮ A PŘILEHLÝCH TVRDÝCH TKÁNÍ Blanka Pospíšilová, Olga Procházková

2. OBSAH • ZUBNÍ KAZ • ABRAZE ZUBŮ • ZUBNÍ KÁMEN • KOSTNÍ PROJEVY VĚKOVÝCH ZMĚN PARODONTU A PROJEVY ONEMOCNĚNÍ PARODONTU • KOSTNÍ PROJEVY ODONTOGENNÍCH ZÁNĚTŮ • EXOSTÓZY ALVEOLÁRNÍCH VÝBĚŽKŮ • ZMĚNY NA ČELISTECH PO EXTRAKCÍCH ZUBŮ A TRAUMATA ZUBŮ. REMODELACE ČELISTÍ PO ZTRÁTĚ ZUBŮ. • ZUBNÍ PROJEVY SYPHILIS CONGENITA

3. ZUBNÍ KAZ CARIES DENTIS

4. Caries dentis Bastors et al., 2007; Chazel et al., 2005 Destruktivní a progredující patologický proces, charakterizovaný fokální demineralizací tvrdých tkání zubu • V současnosti je onemocněním pandemickým a postihuje více než 90% populace planety a téměř 100% populace Evropy. Epidemiologické studie dosvědčují významný vztah mezi výskytem zubního kazu a socioekonomickou stratifikací společnosti. • Etiologie: V teorii chemicko-parazitární formuloval Miller roli kariogenních bakterií při vzniku zubního kazu. Zubní kaz je onemocněním multifaktoriálním. Uplatňují se i další faktory: rasové a dědičné dispozice, složení diety, malnutrice, úroveň zubní hygieny, přítomnost zubního plaku, v moderní době kvalita stomatologické péče. Ku vzniku zubního kazu predisponují vývojové defekty emailu a cementu i vyšší stupně abraze zubů. • Začíná na sklovině nebo obnaženém cementu, postupuje do hloubky na dentin a může vést k úplné destrukci zubu. Postihuje dočasnou i trvalou dentici, zpravidla se vyskytuje bilaterálně. Horní zuby jsou kazem postiženy poněkud častěji než zuby dolní. • Reakce zubní dřeně na kaz: 1) obranná reakce - tvorba terciárního dentinu, 2) reversibilní reakce - hyperémie dřeně, 3) ireversibilní reakce - pulpitida s následnou nekrózou dřeně = devitalizace zubu. • Zánět, komplikující hluboký kaz, se může rozšířit do okolí zubu. • Neléčený zubní kaz vede v konečném důsledku ke ztrátě zubu.

5. Klinický průběh zubního kazu Islam et al., 2007 • Akutní kaz – caries acuta má rychlý průběh. Kazivé hmoty jsou měkké, kašovité konsistence, světle-žlutě zbarvené. Rychle se šíří do hloubky - kaz penetrující nebo do šířky - kaz podminující. Je obvykle onemocněním dětí a mladých dospělých jedinců. • Caries florida:akutní kaz postihující více zubů dentice • Symetrický (symptomatický) kaz: postihuje stranově korespondující zuby, obvykle také na jejich korespondujících plochách. • Chronický kaz – caries tarda má pomalejší průběh a určitou - byť nedokonalou - schopnost sanace tvorbou terciárního dentinu. Kazivé hmoty jsou hnědé.Je především onemocněním dospělého věku a postihuje nejčastěji aproximální plochy zubů.

6. Topika zubního kazuScheid, 2007 Kazy korunky zubu • Fisurální kaz vzniká především v reliéfních rýhách abrazí nedotčené - nebo málo dotčené - okluzní plochy laterálních zubů. Takovýto fisurální kaz je výhradně typem kazu mladých jedinců. Může však vzniknout také v patologických puklinách, štěrbinách a trhlinách korunky, vzniklých v důsledku mikrotraumatizace zubů. Tehdy může postihnout kterékoli období lidského věku. • Okluzní kaz vzniká na okluzní ploše korunky laterálních zubů výrazněji postižených abrazí. Abrazí obnažený dentin je ku vzniku kazu náchylnější než tvrdý email neabradovaných zubů. Je obvykle kazem starších jedinců. • Aproximální kaz postihuje meziální nebo distální plochu korunky zubů. Začíná v místě kontaktu zubu se sousedním zubem. Je nejčastějším typem zubního kazu. Vyskytuje se v kterémkoli období lidského věku. Kazy krčku a kořene Vznikají nezřídka v rámci parodontopatií - při obnažení částí zubů původně krytých a chráněných dásní a kostí alveolárního výběžku. Kaz krčku je lokalizován v blízkosti zubní dřeně a má tendenci k cirkulárnímu šíření.

7. Paleopatologie zubního kazuStrouhal & Bareš, 1961; Delgado & Daries, 2005 • Zubní kaz je stejně starý jako lidstvo samo a provází člověka od paleolitu po současnost. • U člověka starší doby kamenné se vyskytoval pouze sporadicky. • Nálezy kariézních zubů z mladší doby kamenné již vzácností nejsou. Tehdy však postihoval téměř výhradně premoláry a moláry. Převahu měl aproximální kaz korunky. Fisurální kazy byly vzácné: v důsledku rychle progredující abraze zubů při vysokém podílu abraziv v potravě byly totiž již ve svém počátku rychle „likvidovány“. • V období římském - od změny letopočtu do r. 400 n.l. - postihoval kaz 35-65% populace romanizované Galie a navíc se přesunul již i do oblasti frontálních zubů. • U Slovanů žijících na našem území v 7.-12. století byl výrazný rozdíl v kazivosti zubů u obyvatel venkova (1-2% kazivých zubů) a obyyvtel velkomoravských hradišť (6-9% kazivých zubů).

8. APROXIMÁLNÍ KAZY V DOČASNÉ DENTICIMaxilární oblouk, kazy označeny šipkamiA.Dětská lebka B/b55, infans II, zubní věk 8-9 let.Meziální kaz m2 s průnikem do dentinu.B.Dětská lebka B/b55, infans II, zubní věk asi 7 let. Plošně rozsáhlý akutní meziální kaz m2 penetrující hluboko do dentinu.C.Dětská lebka B/b34, infans II, zubní věk 8-9 let.Distální kaz m1 + meziální kaz m2. B C A m1 m2 M1 m2 m2 M1 M1

9. APROXIMÁLNÍ KAZ DOČASNÉHO MOLÁRU Dětská lebka B/b MFK6, infans II, zubní věk 8-10 let Do dentinu penetrující meziální kaz maxilárního m1 l. dx. (šipka). Definitivní špičák a P1 před prořezáním, oba permanentní řezáky byly prořezány a ztraceny post mortem. Smíšená dentice. C P1 I1 I2 m1 m2

10. FISURÁLNÍ KAZMAXILÁRNÍHO M1 l. sin. Dětská lebka B/b43, infans II, zubní věk 8-9 let A: Pohled na okluzní plochu molárů, B: Latero-distální pohled na M1 Akutní fisurální kaz M1s penetrací do hloubky (A, B - šipka). V čelisti dosud persistuje m1a m2. M2 neprořezán, část jeho korunky je v čelisti vidět. Oba stálé řezáky ztraceny post mortem – jejich alveoly nezachyceny. A m1 B m2 M2 M1 M1 M2

11. AKUTNÍ KAZ M1 U DÍTĚTE - S PENETRACÍ DO CAVITAS CORONAE A S DEVASTACÍ ZNAČNÉ ČÁSTI KORUNKY Dětská lebka B/b90, infans II, zubní věk 10-12 let, smíšená denticePravý kvadrant maxilárního zubního oblouku A: Mediální pohled, B: Dorso-mediální pohled A B

12. PLOŠNĚ ROZSÁHLÝ AKUTNÍ KAZ DOLNIHO M1 l. dx. U DÍITĚTE, PRONIKAJÍCÍ DO DŘEŇOVÉ DUTINYMandibula M/B/D1, infans II, zubní věk 11-12 letA.Korunka postiženého moláru je kazem destruována,barva zubu svědčí o devitalizaci pulpy.Za kariézním M2 je v čelisti vidět okluzní plochu korunky prořezávajícího M2 a malou část korunky M3 (šipka). P2 byl ztracen post mortem (alveolus označen žlutě).B. Pohled na kariézní molár z linguální strany. B A P2

13. FISURÁLNÍ KAZY U MLADÝCH DOSPĚLÝCH JEDINCŮ • LebkaB279, pohlaví neurčeno, adultus I. Fisurální kaz v anatomické rýze okluzní plochy maxilárního M1 vlevo. M3 dosud neprořezán (šipka). • Lebka B1, žena, adultus I.Hluboké fisurální kazy v anatomických rýhách okluzní plochymaxilárního M1 l. sin. M2 ztracen intravitálně. A B P2 M1 M1 M2 M2

14. VÍCEČETNÝ CHRONICKÝ APROXIMÁLNÍ KAZ Lebka B183, žena, adultus I - kolem 20. roku věku A. Pohled shora, B. Pohled zepředu Na snímku zachyceny tři rozsáhlé kazy. M1: kaz meziální + distální, M2: kaz meziální. Špatný stav chrupu u mladého jedince: značně kariézní chrup, supragingivální zubní kámen v predilekční lokalizaci na vestibulární ploše korunky M1-3 (A, B – šipky). A B M1 M2

15. CARIES AD PULPAM PENETRANSLebka B494, žena, adultus-maturusHluboký aproximální distální kaz maxilárního m1 l. sin. s penetrací do kořenového kanálku (šipka). Tmavá barva zubu svědčí o devitalitaci zubu. Kost v okolí zubu nenese známky peridentálního zánětu. M2 M3

16. MEZIÁLNÍ APROXIMÁLNÍ KAZ DOLNÍHO M1 l. dx. S OTEVŘENÍM DŘEŇOVÉ DUTINY A PERIAPIKÁLNÍM ZÁNĚTEMMandibula M/B/36, pohlaví neurčeno, adultus (kolem 30. roku věku)A. celkový pohled (kariézní M1 – šipka), B,C. Detaily kariézního zubu C B A

17. OKLUZNÍ KAZ KORUNKY SEMIRETINOVANÉHO M3 l. sin., KAZ KRČKU A KOŘENE M2 Lebka B404, muž, adultus I Maxilární dentice. A. Laterální pohled, B. Dorzální pohled Plošně rozsáhlý a hluboký kaz okluzní plochy semiretinovaného M3 s otevřením kořenového kanálku (červené šipky). Kaz krčku a kořene M2 na ploše přivrácené ke kariéznímu M3 (žluté šipky). O postižení parodontu v rozsahu M1-3 svědčí recese alveolárního výběžku s výrazným posunem cementosklovinné junkce od okraje aveolárního výběžku i nepravidelnosti a porozita marginální části alveolárního výběžku. A B M3 M3 M3 M2

18. ROZSÁHLÝ KAZ MAXILÁRNÍHO M1l. dx. S DEVITALIZACÍ ZUBU Lebka B546, muž, adultus Kaz zcela devastoval korunku moláru, pronikl do dřeňové dutiny a vedl k devitalizaci zubu. Patrno je otevření několika kořenových kanálků. P2 M1 M2

19. VÍCEČETNÝ ZUBNÍ KAZ U DOSPĚLÉHO JEDINCE Mandibula M/B/48, pohlaví neurčeno, adultus (věk 30-35 let)A.Detail části pravého kvadrantu. Zbytkykorunek P1- P2 a M1 rozrušených kazem. Hluboký krčkový kaz na linguální ploše M2 s průnikem do dentinu.Zubní kámen.B. Celkový pohled na dolní čelist. M2-3 vlevo ztracenyběhem života. C.Kazivé torzo M1 l. sin. (šipka) se známkami peridentálního zánětu. A B C

20. APROXIMÁLNÍ KAZY PERMANENTNÍCH MOLÁRŮLebka B386, pohlaví neurčeno, adultus II- maturusA, B. Levý maxilární kvadrant - detaily kariézních zubů, C. Celkový pohled na horní zubní obloukAproximální distální kaz M2 a devastující meziální kaz M3 s devitalizací zubu. C A B

21. KOŘENOVÝ KAZ MANDIBULÁRNÍHO M2 l. sin. Mandibula M/B/31, pohlaví neurčeno, adultus Kořenový kazM2 (šipky), recese alveolárního výběžku s obnažením velké části kořenů zubu, resorpce kosti kol kariézního kořene. Pokročilá abraze M1-2, zubní kámen.

22. CERVIKÁLNÍ KAZY M1 - M2, APROXIMÁLNÍ KAZ M3Mandibula M/B/28, pohlaví neurčeno, adultus Část pravého dolního kvadrantuPlošně rozsáhlý krčkový kaz M2 s penetrací do hloubky a krčkový kaz M1, šířící se cirkulárně (červené šipky). Meziální kaz M3 (žlutá šipka).Známky parodontopatie: recese alveolárního výběžku s posunem cementoemailové junkce a obnažením části kořenů. Zubní kámen na bukální ploše korunek molárů. M3 M2 M1

23. APROXIMÁLNÍ PENETRUJÍCÍ KAZ MAXILÁRNÍHO M2 l. sin. S KOSTNÍMI PROJEVY PERIDENTÁLNÍHO ZÁNĚTULebka B377, muž, adultus I (25. - 30. rok věku) A. Ventro-mediální pohled, B. Mediální pohled Meziální kaz M2 s penetrací do cavitas dentis (A, B). O peridentálním zánětu svědčí nález na kosti v okolí kořenů kariézního zubu a kostní píštěle v (A, šipky). Viditelná je část korunky prořezávajícího M3 (A, B).M1 byl ztracen během života. A B

24. ROZSÁHLÝ KAZ MAXILÁRNÍHO M1 U NEDOSPĚLÉHO JEDINCELebka B669a/b, juvenisA.Pohled na část levého maxilárního kvadrantu se zbytky korunky kariézního M1. Otevření kořenové části dřeňové dutiny, devitalizace zubu.B.Laterální pohled. Rozrušení zevní stěny alveolu M1 zánětem - pohled do dutiny abscesu a na obnaženou apikální část kořenů (šipka). B A

25. APROXIMÁLNÍ KAZ KORUNKYMAXILÁRNÍHOM1 l. sin. S PERIRADIKULÁRNÍM ABSCESEM Lebka B261, žena – adultus I (20 - 25 let) Hluboký aproximální distální kaz M1 (B, šipka) penetroval do dřeňové dutiny. Kostní dutina abscesu s rozsáhlou lytickou lézí laterální stěny alveolu zachycena na obr. A. (šipka). Deposita zubního kamene na vestibulární ploše korunek všech zachycených zubů (A). A B M1 M1

26. KAZ MAXILÁRNÍHO M2 S PERIDENTÁLNÍM ZÁNĚTEMLebka B/B97, žena, adultusA. Detail části pravého horního kvadrantu s M1 destruovaným kazem, B. Laterální pohled na alveolární výběžek v místě M2A:Rozsáhlý kaz zcela zničil korunku M2. M1 byl ztracen již během života, P2 ztracen post mortem. B: Kostní projevy hnisavého zánětu s rozrušením části zevní stěny alveolu (šipka). A B P2 M1 M2 M2

27. KRČKOVÉ KAZYA.Lebka B434, žena, adultus II.Krčkový kaz maxilárního M2 l. sin.Cervikální kaz s cirkulární propagací je označen šipkou. Třetí molár je nápadně malý. Zubní kámen na vestibulární ploše korunek všech stoliček. B. Mandibula M/B/18, muž, maturus.Cervikální kazy M2 s cirkulární propagací a rozsáhlý kaz M1 -původně pravděpodobně krčkový, s plošným rozšířením na korunku a kořen moláru a s penetrací do dřeňové dutiny. Chybějící část kořenů M1 byla zničena kazem. A B M2 M1 M2

28. DEVASTUJÍCÍ KAZY U MLADÉHO JEDINCELebka B449, muž, adultus IZbytky kořenů kariézního P1 l. dx. (šipka) a velký aproximální meziální kaz M1 s průnikem do dřeňové dutiny a otevřením kořenových kanálků.P2 vpravo byl ztracen intravitálně, nepříliš dlouho před smrtí, I1a C vpravo a I1-2 vlevo postmortálně.

29. KRČKOVÉ KAZY PŘI POSTIŽENÍ PARODONTU Mandibula M/B/2, pohlaví neučeno, maturusA.Celkový pohled na mandibulu, B. Krčkové kazy M1 a M2 a rozsáhlý aproximální meziální M3 l. dx.,C. Kazivé torzo M1 l. sin.Známky postižení parodontu - značné obnažení kořenů zubů. Pokročilá abraze. A B C

30. LITERATURA • Bastors JL, Nomura LH, Peres MA. Dental caries and associated factors among young male adults between 1999 and 2003 in Southern Brazil. Community Dent Health 2007;24:122-7. • Delgado-Darias T, et. al. Dental caries amomg the pre-Hispanic population from Gran Canaria. Am J Phys Anthropol 2005;128:560-8. • Ferreira SH, et al. Dental caries in 0- to 5-year-old Brazilian children: prevalence, severity, and associated factors. Int J Paediatr Dent 2007;17:286-96. • Chazel JC, et al. A comparative analysis of periapical health based on historic and current data. Int Endod J 2005;38:277-84. • Islam B, Khan SN, Khan AU. Dental caries: from infection to prevention. Med Sci Monit 2007;13:RA196-203. • O´Sullivan EA, Williams SA, Curzone ME. Dental caries in relation to nutritional stress in early child populations. Pediatr Dent 1992;14:26-9. • Paichl P. Dějiny zubní medicíny. Praha: Nuga, 2000:223. • Pereira SM, et al. Dental caries in 12-year-old schoolchidren and its realtionship with socioeconomic and behavioural variables. Oral Health Prev Dent 2007;5:299-306. • Pospíšilová B, Procházková O. Zubní kaz u historických obyvatel Broumova. Lék Zpr LF UK Hradec Králové 2006;51:299-311. • Psoter WJ, Reid BC, Katz RV. Malnutrition and dental caries: A review of the literature. Caries res 2005;39:441-7. • Ruiz Miravet A, Montiel Company JM, Almerich Silla JM. Evaluation of caries risk in a young adult population. Med Oral Patol Oral Cir Bucal 2007;12:E412-8. • Scheid RC. Woelfel´s dental anatomy: its relevance to dentistry. 7th ed. Philadelphia: Lippincott Wiliams & Wilkins, 2007:534. • Strouhal E, Bareš L. K prehistorii zubního kazu. Prak Lék 1961;41:567-9. • Young DA, Featherstone JD, Roth JR. Curing the silent epidemic: caries management in the 21st century and beyond. J Calif Dent Assoc 2007;35: 681-5.

31. ABRAZE ZUBŮ

32. Definice V domácím písemnictví se pod pojem abraze zahrnují obvykle všechny mechanicky podmíněné změny v průběhu postnatálního života, které jsou spojeny s úbytkem tvrdých tkání zubu

33. Topika abraze Baath &Nieuw Amergongen, 1977 • Abraze horizontální Obrus okluzních ploch a incisiválních hran korunky zubů. • Abraze vertikální – usuratio interstitialis, usuratio interaproximalis Otěr aproximálních ploch korunky v důsledku vzájemného kontaktu zubů.

34. Abraze zubu jako proces fysiologický i patologický Maat 2001; Pigno et al., 2001; Schneid, 2007 Abraze zubů jepřirozeným atributem přibývajícího věku a do určitého stupně ji lze označit za procesfysiologický, který postihuje obě dentice. Startuje v okamžiku prořezání korunky zubu. Pokud zasahuje pouze tvrdou a mechanicky odolnou sklovinu, probíhá pozvolna. Po obnažení měkčího a méně odolného dentinu proces akceleruje. Objevují se abrazivní konkavity vymletého dentinu, korunka zubu se zkracuje, snižuje se okluze, v pokročilé fázi dochází k otevření dřeňové dutiny. Ve svých pokročilých formách tak abraze přechází v proces patologický, který svému nositeli přináší řadu závažných zdravotních komplikací. Obnažení dentinu na oklusní ploše korunky představuje locus minoris resistenciae a predisponuje ku vzniku okluzního kazu korunky i parodontopatií. Otevření dřeňové dutiny abrazí vede ke komplikacím typupulpitidy, peridentálních zánětů a v konečné fázipak ke ztrátě zubu.

35. Kvantifikace abraze Murphyho klasifikace (1959) Schneid, 2007 • Stupeň 0.Zub je zcela prořezán, okluzní plocha či incisivální hrana je bez známek abraze. • Stupeň 1.Mírný otěr skloviny incisivální hrany nebo okluzní plochy korunky. Ohlazení hrotů kousacích hrbolků. Lehké oploštění reliéfu okluzní plochy. Není obnažen dentin. • Stupeň2.Tenká linie obnaženého dentinu na incisivální hraně korunky. Bodové obnažení dentinu na vrcholech hrbolků okluzní plochy. Výraznější otěr reliéfu okluzní plochy. • Stupeň 3.Silná linie obnaženého dentinu na incisiválních hranách korunky. Splývající plochy obnaženého dentinu na okluzní ploše korunky. Počátky zkracování korunky. • Stupeň 4.Velmi silná linie obnaženého dentinu na incisivální hraně korunky. Obnažení dentinu na celé okluzní ploše korunky s abrazivními jámami „vymletého“ dentinu. Vymizení reliéfu okluzní plochy. Markantní zkrácení korunky zubu. • Stupeň 5. Velmi markantnízkrácení korunky zubu. Nevytvoří-li se sekundární dentin, dochází k otevření korunkové části dřeňové dutiny. • Stupeň 6.Abraze zubu dosahuje k odstupu kořenů. Dochází k otevření kořenové části dřeňové dutiny.

36. Faktory ovlivňující proces abrazeKlepáček et al., 2001;Maat, 2001, Verrett, 2001 • Rychlost a rozsah abraze závisí na řadě činitelů: na faktorech geografických, způsobu života dané populace, složení potravy, dědičných dispozicích, anatomií čelistí, typu skusu i přetížení persistujících zubů při větších ztrátách v dentici. • Dominantní roli hraje složení potravy, především zastoupení jejích abrazivních složek. • Uplatňují se také stereotypně prováděné pohyby, např. bruxismus. • Popisovány jsou „profesní“ abraze u hráčů na dechové nástroje, švadlen, obuvníků nebo abraze frontálních zubů u kuřáků dýmky. • Při vrozených či získaných defektech skloviny postupuje abraze rychleji než je norma v dané populaci.

37. Průběh abraze zubů dnes a v minulostiŠkaloud, 1933; Parma, 1939; Pigno et al. 2001 • Ve stálém chrupu současného člověka se abraze stává opticky patrnou teprve asi od 30. roku věku. Její průběh je pomalý a i u jedinců pokročilého věku je dominantním 2. stupeň abraze 2 (Čechová). • V minulosti nastupoval opticky viditelný poces abraze dřívě, probíhal rychleji a dosahoval vyšších stupňů v porovnání s nálezy u dnešního civilisovaného člověka. Literární paleopatologické prameny uvádějí, že hlavní příčinou rychlého průběhu byla v minulosti značná příměs abrasiv ve stravě - „popela, písku, křemičitanů a jiných minerálů, které zuby znamenitě obrušovaly“ (Škaloud, Parma). Také u populací žijících na území Broumova ve 13.- 18. století, byl nástup abraze časný, její průběh rychlý a u starších jedinců dosahoval vysokých stupňů (Pospíšilová a Procházková). To dokumentují i fotografie v Atlasu.

38. Abraze rovnoměrná, nerovnoměrná a patologickáKlepáček et al., 2001 • ABRAZE ROVNOMĚRNÁznačí, že proces obrusu zubů příslušné dentice je stejnoměrný. Ideálním chrupem, u něhož abraze probíhá naprosto rovnoměrně, je chrup s dokonale vytvořennou Speeovou křivkou. Jeho rysem je absolutní artikulační rovnováha a odpovídá mu okluze typu labiodoncie. U dnešního Evropana vyskytuje zcela mimořádně - pro současnou populaci je typická okluze typu psalidodoncie. Jí odpovídá abrasio ad palatum (korunky zubů se více opotřebovávají na straně patrové než na straně bukální či labiální) a větší obrus řezáků a stoliček (s výjimkou M3) oproti špičákům a premolárům. U dnešní populace tedy ve skutečnosti o zcela ideální rovnoměrnou abrazi nejde. V definitivní dentici je nejvíce abradován první molár jako erupčně nejstarší zub a naopak nejméně třetí molár jako zub erupčně nejmladší. • ABRAZE NEROVNOMĚRNÁvykazuje výraznou diferenci mezi stupněm abraze u jednoho či několika zubů a stupněm abraze zubů zbývajících. Bývá zapříčiněna anomáliemi skusu, intravitálními ztrátami zubů a v moderní době i špatně zhotovenými protetickými náhradami. • ABRAZE PATOLOGICKÁprobíhá u postiženého jedince podstatně rychleji než je u dané populace obvyklé. Vzniká v důsledku hypoplasie tvrdých tkání zubu. Vyvolávající noxou jsou stresové faktory působící v časném stadiu vývoje jedince, z nosologických jednotek pak především rachitis a vrozená syfilis.

39. POSTUP ABRAZE MAXILÁRNÍHO M1 l. dx.vlevo stupeň 0, vpravostupeň 6Murphyho klasifikace

40. ABRAZE MAXILÁRNÍCH M1 U DÍTĚTELebka B/b82, infans II, věk 12-13 letPrvní definitivní moláry jeví stupeň 2 Murphyho klasifikace. Reliéf okluzní plochy korunky je výrazně setřen (A, B), obnažen je dentin kousacích hrbolků (A) – vše poněkud více vlevo (stupeň 2 Murphyho klasifikace). Frontální zuby a premoláry byly v době smrti dítěte prořezány, M2 dle morfologie alveolu nebyl prořezán (všechny tyto zuby ztraceny post mortem). V čelisti nejsou známky existence M3. A B

41. ABRAZE MAXILÁRNÍCH M1 U NEDOSPĚLÉHO JEDINCELebka B670/b, juvenisA. Celkový pohled na horní zubní oblouk, B. Detail M1 l. dx.V horní čelisti jedince ve věku 18.- 20. let persistují pouze první moláry, ostatní zuby byly ztraceny posmrtně. Reliéf okluzní plochy obou stoliček je částečně setřen, patrny jsou plošky obnaženého dentinu (2. stupeň abraze). B A

42. STAV ABRAZE TRVALÝCH ZUBŮ DOLNÍHO OBLOUKU U NEDOSPĚLÉHO JEDINCE Mandibula M/B/D14, juvenisA. Celkový pohled na dolní zubní oblouk, B. Detail části pravého dolního kvadrantuViditelné známky abraze jeví pouze obě M1 (stupeň 2), kdežto korunky P1-2 vpravo a korunky M2 bilaterálně jsou bez makroskopických známek otěru. Oba M3 jsou uloženy ve vertikálním postavení a dosud neprořezány - část jejich korunek je v čelisti viditelná (šipky). Chybějící zuby (A) byly ztraceny posmrtně. A B

43. ABRAZE DOLNÍCH MOLÁRŮ U JEDINCŮ VĚKOVÉ KATEGORIE JUVENIS A. Mandibula M/B/D25, B. Mandibula M/B/D28, C. Mandibula M/B/D26 Unilaterálně jsou v detailech zachyceny definitivní moláryNa všech mandibulách je téměř shodný nález: na M1 jsou patrny známky abraze – částečně setřelý reliéf okluzní plochy a obnažení dentinu na vrcholu kousacích hrbolků (Murphyho st. 2). Dobře prořezaná korunka M2 je bez viditelných známek abraze (Murphyho st. 0). Za M2 je v čelistech vidět část korunky dosud neprořezaného M3 (šipky). B C A

44. POKROČILÁA STRANOVĚ LEHCE ASYMETRICKÁ ABRAZE ZUBŮ U DOSPĚLÉHO MUŽE Lebka B/503, muž, maturus Abraze persistujících frontálních zubů (I2, C vlevo) do stupně 3, abraze persistujících laterálnch zubů (P1,M1-3 vpravo, P1-M3 vlevo) do stupně 4-5e. Abraze je lehce stranově asymetrická, poněkud více jsou obroušeny premoláry a moláry na straně levé. Chybějící zuby byly ztraceny post mortem.

45. STRANOVĚ NEROVNOMĚRNÁ ABRAZE MAXILÁRNÍCH ZUBŮ U DOSPĚLÝCH JEDINCŮ A.Lebka B282, muž, adultus II – maturus: P2: vpravo stupeň abraze 1, vlevo stupeň 4; M2: vpravo stupeň abraze 2-3, vlevo stupeň 5.B.Lebka B234, muž, adultus II – maturus: M1: vlevo stupeň abraze 1, vpravo stupeň 5. B A

46. NEROVNOMĚRNÁ ABRAZE ZUBŮ MAXILÁRNÍHO OBLOUKU U DOSPĚLÉ ŽENY PŘI INTRAVITÁLNÍCH ZTRÁTÁCH ZUBŮLebka B490, maturusA.Maxilární dentice – celkový pohled. Abraze M2: Vpravo stupeň abraze 2-3, vlevo 5-6. Na palatinální straně je korunka M2 l. sin. obroušena až k odstupu kořenů, na straně bukální je malá část korunky zachována. P1-M1 vlevo ztraceny intravitálně. B.Pohled na maxilární dentici zleva. Na M1 a M2 l. dx. je dobře patrný šikmý sklon abraze, s větším obrusem palatinální plochy korunek. Obnažena je část kořenů zubů. Patrná jsou deposita zubního kamene. A B

47. STRANOVĚ ASYMETRICKÁ ABRAZE V MAXILÁRNÍ DENTICILebka B282, muž, věková kategorie adultus II - maturus IA. Horní zubní oblouk – celkový pohled, B. Detail části levého horního kvadrantuAbrasio ad palatum.Persistující zuby v levém kvadrantu vykazují větší abrazi než zuby vpravo. Zvláště zřetelný je rozdíl mezi abrazí M1 vpravo (stupeň 2-3) a vlevo (stupeň 5). Sekundární dentin na abradované okluzní ploše M1vlevo má vzhled „letokruhů“, uprostřed je otevřen kořenový kanálek. V okolí kořenů M1kostní známky zánětu (B). Chybějící zuby ztraceny post mortem. A B

48. NEROVNOMĚRNÁ ABRAZE MAXILÁRNÍCH TRVALÝCH MOLÁRŮLebka B46, muž, maturusA. Horní zubní oblouk, B-D. Detail M1-2 l. dx: B-pohled z bukální strany, C-pohled zezadu, D-pohled na okluzní plochy M1-2M1vpravo je abradován více než vlevo. Markantní je také vyšší stupeň abraze M2 l. dx. oproti M1 téže strany (v normě je více abradován M1 jako erupčně nejstarší zub trvalé dentice). Bilaterální ageneze M3, rozsáhlý caries dentis M2 vlevo, intravitální ztráty P1-2 l.dx. a I2 l. sin. A B C D

49. POKROČILÁ ABRAZE MAXILÁRNÍHO P1 A M1-2 l. dx. LEBKA B312, žena, adultus II – maturus I U P1 a M1-2 l. dx. stupeň abraze 5. P2 vpravo destruován kazem (šipka) a devitalizován. P1 M1 M2

50. VYSOKÝ STUPEŇ ABRAZE MAXILÁRNÍHO M1 A M2 l. sin.Lebka B312, žena adultus II – maturus IA. Palatinální pohled, B. Bukální pohled, C. Buko-dorsální pohled Abrasio ad palatum, 5.-6. stupeň Murphyho klasifikace. Recese alevolárního výběžku, obnažení velké části kořenů zubů. A - šipka: otevření kořenové části dřeňové dutiny. A B C