1 / 67

TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE. OBSAH. Linie rozpočtu Indiferenční křivky Definice Pohyb po indiferenční křivce Speciální tvary indiferenčních křivek Indiferenční mapa Optimum spotřebitele Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím indiferenčních křivek a linie rozpočtu

vivek
Télécharger la présentation

TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

  2. OBSAH • Linie rozpočtu • Indiferenční křivky • Definice • Pohyb po indiferenční křivce • Speciální tvary indiferenčních křivek • Indiferenční mapa • Optimum spotřebitele • Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím indiferenčních křivek a linie rozpočtu • Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím mezního užitku • Změna roz. omezení, resp. změna ceny některého ze statků a optimum spotřebitele • Individuální poptávková křivka • odvození z linie rozpočtu a indiferenčních křivek

  3. LINIE ROZPOČTU • Graficky vyjadřuje VŠECHNY možné kombinace dvou …………….., které může spotřebitel spotřebovávat při ………….., který má k dispozici. • Statků, důchodu • Získáme tak ……………, která se nazývá ………….., která vyjadřuje rozpočtové omezení spotřebitele. • Přímku, linie rozpočtu BL

  4. LINIE ROZPOČTU Q´1, Q´2: spotřební statky (horním indexem označujeme, že se jedná o odlišné statky, dolním indexem pak označujeme konkrétní množství statků, čárkou, že se jedná o výstup, tj. spotřební statek Y = • Sklon linie rozpočtu P1/P2 Q´ 2 • 8 C B A • 12 Q´1

  5. 65/12: Co vyjadřuje sklon indiferenční křivky a co sklon linie rozpočtu? Vysvětlete jejich geometrickou i ekonomickou interpretaci.

  6. 2.4. Která z následujících vlastností není vlastnost rozpočtové linie: • a) negativní sklon (resp. směrnice) • b) lineární tvar při konstantních cenách • c) posun doprava nahoru při růstu velikosti důchodu • d) klesající mezní míra substituce • e) sklon vyjádřený podílem cen statků

  7. 10. Znáte cenu výrobku X, cenu výrobku Y a výši důchodu spotřebitele. Určete souřadnice bodu, ve kterém linie rozpočtu (rozpočtové omezení) protíná vertikální osu. Údaje: cena X=Px, cena Y = PY, důchod = I. Tento příklad řešte obecně.11. Cena statku X je 120 Kč a cena statku Y 80 Kč. Graficky ilustrujte změnu linie rozpočtu při současném zvýšení ceny X o 18 Kč a ceny Y o 12 Kč. Je možné zakreslit tyto dvě linie přesně? Vysvětlete.12. Co vyjadřuje sklon indiferenční křivky a co sklon linie rozpočtu? Vysvětlete jejich geometrickou a ekonomickou interpretaci.13. Graficky znázorněte situaci, kdy spotřebitel utratí pouze polovinu svého příjmu. Co se stane s bodem jeho rovnováhy? Předpokládejte neměnnost cen a preferencí tohoto spotřebitele.

  8. 14. Částka, kterou chcete dohromady vydat na týdenní nákup masa a sýra, je 200 korun. Je – li cena 1 kg masa 50 korun a cena sýra 40 korun za 1 kg, pak: a) zakreslete vaši linii spotřebních možností a určete její sklon (množství sýra „nanášejte“ na osu y)b) zakreslete vaši množinu spotřebních možnostíc) zakreslete vaši linii spotřebních možností v případě růstu ceny masa na dvojnásobekd) znázorněte graficky, jak naleznete optimální skladbu vašeho nákupu v případě adc)e) určete MRS v bodě optima v případě ada)

  9. 15. Následující graf zachycuje linii rozpočtu a indiferenční křivku. Px=20Kč. Určete: • a) důchod spotřebitele • b) Py • c) MRS v bodě rovnováhy • d) rovnici linie rozpočtu • e) rovnici této linie v případě poklesu důchodu na polovinu Y 40 E U1 X 50

  10. INDIFERENČNÍ KŘIVKY • Je křivka stejného ……………., tj. body na ní představují takové kombinace dvou ………………., ze kterých má spotřebitel stejný …………. • Užitku, statků, užitek • Charakteristika indiferenčních křivek • Konvexní tvar (z důvodu zákona klesajícího užitku) • Subjektivní křivka

  11. INDIFERENČNÍ KŘIVKA Q´2 (mléko) A B IC Q´1(chleba)

  12. 2.15. Která z níže uvedených vlastností není vlastností indiferenčních křivek? • a) indiferenční křivky se nemohou protínat • b) indiferenční křivky jsou obvykle konvexní • c) v každém bodě indiferenční mapy leží nějaká indiferenční křivka • d) mezní míra substituce při pohybu po indiferenční křivce směrem dolů roste • e) indiferenční křivky jsou klesající

  13. 2.8. Který z následujících předpokladů není nutný pro indiferenční analýzu? • a) užitek zboží je měřitelný • b) užitek odvozují spotřebitelé ze zboží • c) spotřebitelé se snaží celkový užitek maximalizovat • d) spotřebitelé si mohou vybírat mezi různými druhy zboží • e) žádný z nabízených předpokladů není nezbytně nutný

  14. 2.6. Které z následujících tvrzení popisujících indiferenční analýzu je nesprávné? • a) každý bod na indiferenční křivce představuje různé kombinace zboží • b) každý bod na rozpočtové přímce představuje rozdílně kombinace zboží • c) všechny body na jedné indiferenční křivce představují stejnou úroveň uspokojení potřeb • d) všechny body na rozpočtové přímce představují stejnou úroveň peněžního přijmu • e) všechny body na jedné indiferenční křivce představují stejnou úroveň příjmu

  15. 2.7. Jestliže pátá broskev, kterou spotřebitel konzumuje, mu poskytuje 8 jednotek užitku, šestá mu obvykle bude poskytovat: • a) přesně 8 jednotek užitku • b) více než 8 jednotek užitku • c) méně než 8 jednotek užitku • d) dvakrát tolik jednotek užitku • e) přesně (8/5) . 6 jednotek užitku

  16. POHYB PO INDIFERENČNÍ KŘIVCE Y Y1 Y2 IC indiferenční křivka X1 X2 X

  17. POHYB PO INDIFERENČNÍ KŘIVCE • Poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek za druhý, se nazývá ………………………a označuje se • Mezní míra substituce ve spotřebě, MRSC • Platí pro něj • MRSC= ΔX/ ΔY

  18. 2.13. Mezní míra substituce statku Y za statek X (MRSxy) vyjadřuje: • a) míru relativních MU obou zboží • b) směrnici indiferenční křivky • c) poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž dojde ke změně míry uspokojení potřeb, která je vyjádřena pomocí TU • d) obrácený poměr mezních užitků statků • e) všechny nabídky jsou správné

  19. 2.14. MRS (statku Y za X) = 5 znamená, že: • a) cena X je pětkrát vyšší • b) 5 jednotek X může být nahrazeno jednou jednotkou Y při stejném užitku • c) cena Y je pětkrát vyšší • d) 5 jednotek statku Y muže být nahrazeno jednou jednotkou statku X, aniž se sníží úroveň uspokojení potřeb • e) žádná z odpovědí není správná

  20. SPECIÁLNÍ TVARY INDIFERENČNÍ KŘIVKY • Dokonalé substituty: • Statky, kdy jeden může plně nahradit ve spotřebě druhý • Lineární tvar indiferenčních křivek Caj Y Narůstající uspokojení Káva X

  21. 2.10. Jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat: • a) více pomerančů, takže mezní užitek klesne • b) více pomerančů, takže mezní užitek stoupne • c) méně pomerančů, takže mezní užitek klesne • d) méně pomerančů, takže mezní užitek stoupne • e) méně citronů, takže mezní užitek klesne

  22. SPECIÁLNÍ TVARY INDIFERENČNÍCH KŘIVEK • Dokonalé komplementy • Vzájemně se doplňují a jeden bez druhého nebude mít žádný užitek • Např. levá a pravá bota Levá bota Y IC3 3 2 IC2 IC1 1 2 3 1 Pravá bota X

  23. 8. Nakreslete indiferenční křivku určitého spotřebitele, který získal dvě levé rukavice a pět pravých. 7. Nakreslete indiferenční křivku určitého spotřebitele, kterému kilo banánů přináší poloviční užitek než kilo pomerančů. KONTROLNÍ ÚKOLY A ÚLOHY PRAVÉ RUKAVICE 5 2 LEVÁ RUKAVICE pomeranče (kg) 4 narůstající uspokojení 2 1 2 banány (kg)

  24. Indiferenční křivka v případě statku se záporným užitkem • indiferenční křivka v případě jednoho statku se zápornou hodnotou (tj. jehož spotřeba nám přináší újmu) • Úkol: Co můžeme vyčíst porovnáním „trojúhelníčků“ odpovídajících přechodu z A do B a z C do D? Tj. klesá užitek ze statku, který nám poskytuje potěšení, rychleji, než narůstá záporný užitek ze spotřeby statku, který nám přináší újmu, nebo naopak? Q´2 IC odpovídající většímu užitku D původní IC C B Q´22 ΔQ´2 Q´21 A IC odpovídající menšímu užitku Q´11 Q´12 Q´1 ΔQ´1

  25. Spotřebitelé s různými preferencemi vztahujícími se k současné a budoucí spotřebě • Fischerův graf s různými preferencemi spotřebitelů vztahujícími se k současné a budoucí spotřebě Y´ Budoucí příjem pana Skrblíka IC1 (Skrblík) budoucí příjem pana Marnotratníka IC2 (Marnotratník) Y spotřeba pana Marnotratníka spotřeba pana Skrblíka

  26. Každá indiferenční křivka zobrazuje všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Čím vyšší indiferentní křivka, tím Více obou statků může spotřebitel spotřebovávat, čili jeho ………………… je vyšší u vyšší indiferentní křivky, než pokud by se nacházel na nižší indiferentní křivce. INDIFERENČNÍ MAPA Y Narůstající uspokojení IC4 celkový užitek IC3 IC2 IC1 X

  27. KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY • 1. Jaké vlastnosti má indiferenční křivka? Jak musí spotřebitel postupovat, pokud se sníží jeho spotřeba jednoho statku a on chce zůstat na stejné indiferenční křivce? • 2. Nakreslete indiferenční křivku spotřebitele, kterému stejný užitek přinášejí následující kombinace chleba a mléka – první číslo v závorce obsahuje počet bochníků chleba, druhý počet litrů mléka (10, 1), (6,4), (4,7), (2,9), (1, 12). Spočítejte mezní míry substituce za předpokladu, že spotřebitel snižuje počet bochníků chleba a zvyšuje počet litrů mléka, které spotřebovává. mléko 12 9 7 4 1 1 4 2 10 6 chleba

  28. 3. Nakreslete graf s linií rozpočtu (v souřadnicích X a Y). Do grafu zakreslete pět indiferenčních křivek popisujících různou hladinu užitku téhož spotřebitele, přitom tak, aby se alespoň jedna z indiferenčních křivek dotýkala linie rozpočtu. 4. Pokračujme v otázce 3. Zakreslete, jak se změní linie rozpočtu, když cena prvního statku vzroste dvakrát. Doplňte indiferenční mapu křivky tak, aby se dotýkala nových linií rozpočtu. KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY Y IC6 IC5 IC4 IC3 IC2 IC1 BL2 BL1 X

  29. KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 5. Pokračujme v otázkách 3 a 4. Nakreslete nový graf s vertikální osou souřadnic P a horizontální osou souřadnic X. Do tohoto grafu vyneste poptávaná množství prvního statku při původní, dvojnásobné a poloviční ceně (daná bodem dotyku příslušné indiferenční křivky a linie rozpočtu).

  30. 1. Zakreslete indiferenční křivky, pokud platí následující tvrzení: • „pepsi-cola a Coca-cola mi nesou stejný užitek (nejsem schopen je od sebe nikterak rozlišit)“ • „Pizzu mám rád, voda je mi zcela lhostejná“. • „Vždy potřebuji pravou a levou botu.“ • „čokoládu mám rád, ale celer rád nemám“. • „peněz chci mít čím dál více. Paštiku mám rád, ale pokud jí sním více jak 1kg, je mi z ní špatně.“ • Ve všech případech vyznačte směry preferencí. Indiferenční křivky v podmínkách různých preferencí, vnitřní a rohové řešení rovnováhy spotřebitele

  31. ŘEŠENÍ Pravá botä pepsi pizza U2 U2 U1 U1 U2 U1 cola voda Levá bota čokoláda U2 peníze U1 U2 U1 celer 1 kg paštika

  32. Příklad 4 (kapitola 4.4.2 • Student vynakládá celý svůj příjem na potraviny a oblečení. Jeho potřeby jsou uspokojeny při nákupu 20 ks oblečení za měsíc, další kusy již nepřináší žádnou změnu jeho užitku. Zakreslete indiferenční mapu studenta. potraviny U2 U1 oblečení

  33. 2. Uveďte příklady statků, u kterých preferujete menší množství před větším. Proč takové statky vůbec spotřebováváme? Diskutujte na semináři. 5. Jaký tvarbude mít indiferenční křivka, jestliže nebude platit zákon klesajícího mezního užitku alespoň u jednoho ze zkoumaných statků? 6. Indiferenční křivky nejsou negativně skloněné. Co v tomto případě můžeme říci o spotřebovávaných statcích?

  34. 3. ať mám jakýkoli příjem, vždy spotřebovávám pouze pivo. 0,5L piva stojí 20 kč. Mám k dispozici 100 Kč.a) zakreslete linii rozpočtu tohoto spotřebitele.b) je schopen dosáhnout rovnováhy? ostatní statky U1 U2 U3 pivo

  35. OPTIMUM SPOTŘEBITELE • Obecně vyjadřuje situaci, kdy • Si jednotlivý spotřebitel nemůže polepšit změnou ve struktuře své spotřeby tedy situaci, kdy je maximální jeho …………. užitek

  36. 2.1. Spotřebitel bude uvažovat, že se nachází v rovnovážném stavu: • a) když z nákupu zboží A bude mít stejný užitek jako ze zboží B • b) když z nákupu poslední jednotky zboží A bude mít stejný užitek jako z nákupu poslední jednotky zboží B • c) když každá koruna nákupu zboží A mu přinese stejný užitek jako každá koruna nákupu zboží B • d) když poslední koruna nákupu za zboží A mu přinese stejný užitek jako poslední koruna vydaná za zboží B • e) když poslední koruny vydané na nákup zboží A i B nepřinesou zvýšení užitku spotřebitele

  37. 6. Mějme spotřebitele, jehož měsíční rozpočet činí 15 000 Kč. Předpokládejme, že pivo stojí 10 Kč a chleba 15 Kč a že spotřebitel svůj rozpočet vynakládá pouze na tyto statky. Nakreslete linii rozpočtu tohoto spotřebitele. Graficky znázorněte, co se stane, pokud: a) příjem spotřebitele vzroste na 18 000 Kč b) příjem spotřebitele klesne na 12 000 Kč c) cena chleba klesne na 12 Kč d) cena piva vzroste na 20 Kč KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY: chleba 1250 1200 BLa 1000 800 BLb BLc BLd BL1 750 1200 1800 1500 pivo

  38. BL znázorňuje Všechny možné kombinace, které si spotřebitel při daném rozpočtovém omezení může dovolit koupit. Indiferenční křivka znázorňuje Všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. V optimu spotřebitele se MRSC rovná ………………………. OPTIMUM SPOTŘEBITELE PROSTŘEDNICTVÍM IC a BL Y IC3 A Y1 IC2 BL IC1 X2 x poměru cen statků, mezi které spotřebitel rozděluje svůj příjem MRSC= PX / PY

  39. PŘÍKLAD 3.2.1 • Spotřebitel má na nákup zboží C a D vyhrazeno 240 Kč. Cena zboží C je pc = 10Kč, cena zboží D je pd = 15 Kč. Indiferenční křivky jsou dány zápisem D = k/(C-2)+1, kde k je stupeň uspokojení. Jak má spotřebitel rozložit svůj příjem I, aby dosáhl optima?

  40. ŘEŠENÍ PŘÍKLADU 3.2.1 • hledání tečného bodu přímky a parametricky zadané hyperboly.

  41. OPTIMUM SPOTŘEBITELE PROSTŘEDNICTVÍM MEZNÍHO UŽITKU • Kardinalistická verze optima • Spotřebitel bude indiferentní, kterou jednotku daných druhově různých statků koupí, bude – li platit rovnost:

  42. KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY • 9. Cestovní kancelář nabízí 10-denní letecký zájezd za 10 000Kč, 14 – denní letecký zájezd, ale pouze za 12 000 Kč. Cestovní kancelář zdůrazňuje, že u 14 – denního leteckého zájezdu stojí 11. až 14. den dovolené pouze 500 Kč. Přesto si řada lidí kupuje pouze 10 – denní zájezd. Chovají se racionálně?

  43. 2.12. Alokační funkce linie příjmu a indiferenčních křivek spočívá v tom, že: • a) poměr mezních užitků a cen všech nakupovaných zboží musí být shodný • b) mezní užitky každého nakoupeného zboží násobené cenou si musí být rovny • c) mezní užitek každého zboží musí být nulový • d) mezní užitky všech nakupovaných zboží musí být stejné • e) žádná z nabízených variant není správná

  44. 2.3. K maximálnímu uspokojení potřeb si za daného příjmového omezení spotřebitelé vyberou spotřebitelský koš, který je umístěn tam, kde: • a) se nejvyšší indiferenční křivka dotýká linie příjmů • b) linie příjmů tečuje nejvyšší indiferentní křivku • c) MRS = Px/Py • d) platí všechny předchozí odpovědi • e) neplatí žádná z předchozích odpovědí

  45. 17. Cena X je 1,5 dolaru. Cena Y je 1 dolar. MUY je 30 dolarů. Spotřebitel maximalizuje užitek z nákupů komodit X a Y. Jaký musí být MUX?18. Spotřebitel nakupuje statky X a Y, přičemž MUX=MUY. Platí, že PX<PY. Plyne z toho, že racionální spotřebitel zvýší nákup X a omezí nákup Y? Vysvětlete.20. Mezní užitek spotřebitele ze sklenky bolsu je 4krát vyšší než mezní užitek z láhve pepsi – coly. Cena láhve pepsi – coly je 6 Kč. Při jaké ceně (resp. v jakém cenovém intervalu) bude racionální běžný spotřebitel za jinak stejných podmínek vždy kupovat bols?

  46. ZMĚNA SPOTŘEBITELOVA DŮCHODU A OPTIMUM SPOTŘEBITELE Y Y1 IC2 Y3 IC1 IC3 BL2 BL3 BL1 x3 x1 X2 X

  47. ZMĚNA NĚKTERÉHO ZE STATKŮ A LINIE ROZPOČTU Y Y2 Y1 Y3 IC2 IC1 IC2 BL2 BL1 BL3 X2 X3 (PX3) X1 X3 X2(PX2) X X1(PX1)

  48. DŮCHODOVÝ A SUBSTITUČNÍ EFEKT • Změna jednoho statku mění příjem spotřebitele – při poklesu jednoho statku důchod spotřebitele roste, při růstu ceny statku důchod spotřebitele klesá. • Pokles ceny daného statku vede k tomu, že tento statek se stává relativně levnějším vůči ostatním statkům. Spotřebitel potom substituuje ostatní relativně dražší statky tímto relativně levnějším statkem.

  49. INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKOVÁ KŘIVKA • Vyjadřuje • Závislost množství, které si jeden spotřebitel kupuje, na jeho ceně, čili závislost mezi cenou a poptávaným množstvím při této ceně. Tato závislost je inverzí: s poklesem ceny roste poptávané množství. • Individuální poptávková křivka je totožná …………………… • S křivkou mezního užitku daného spotřebitele

  50. ODVOZENÍ POPTÁVKOVÉ KŘIVKY P P1 P2 P3 D=poptávková křivka Q

More Related