„Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních obla

1. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“

2. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“ Vzdělávací program projektu MMR ČR Školení pro úředníky územní veřejné správy a zaměstnance v cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných územích.CZ.4.1.03/4.2.00.1/0011 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Opatření 4.2., Specifické vzdělávání.

3. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“Tento vzdělávací program je spolufinancován Evropským sociálním Fondem a státním rozpočtem České republiky.

4. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“ Příprava a řízení projektu: Zdeněk Kotulák, MBA ORE-institut, o.p.s. Olomouc

5. Třídenní kurz, exkurze do CHKO a workshop. „Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech“

6. Lektorský tým: Ing. Luděk Beneš Mgr. Michal KalmanMgr. Ing. Osvaldováa Tomáš Salov

7. Modul č. 1Marginální oblasti v cestovním ruchu Lektor: Michal Kalman

8. Soukromý sektor Marginální oblasti v cestovním ruchu ICT Cestovní ruch Marginální oblasti Veřejná správa Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

9. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Relevantní zdroje • Získat • Analyzovat • Rozhodovat • Čtení, psaní, počítaní, informační gramotnost Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

10. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Schopnost jedince • Kdy • Kde • Jak • Porovnávat • Hodnotit • Využívat • Není to pasivní dovednost ale aktivní • Kriticky důležitá u podnikatelů a manažerů Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

11. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Prvky samostatné a tvořivé práce s informacemi • Umění učit se celý život • OPAK povrchní info, bobmastické reklamy Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

12. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Akční plán eEurope • E-government • E-learning • E-business Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

13. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Ideál • Plošné vybavení ICT • Celková informační gramotnost občanů Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

14. Informační společnost Marginální oblasti v cestovním ruchu • Současnost v ČR • Převládá vštěpování faktografických dat nad rozvojem analytických dovedností a kreativních způsobů hledání informací a využívání informací při řešení problémů. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

15. Marginální oblasti v cestovním ruchu Informace • obecně rozumíme sdělení, vysvětlení či poučení • živé organismy jsou otevřené systémy, které nemohou existovat bez výměny hmoty, energie informace se svým okolím. Informace je nezbytná pro život • informace v ekonomice je zpráva o tom, že nastal určitý jev z množiny možných jevů a tím se u nás (příjemce) snižuje nebo zcela odstraňuje neznalost o tomto jevu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

16. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Charakteristika informace • je to zboží – nemateriální a vázané • má hodnotu • rozšiřuje se komunikací • distribuuje se • rozmnožuje se Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

17. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Informatika – obecné principy a pravidla práce s informacemi, a obecně definované charakteristiky všech prvků (lidí, technických a dalších prostředků), které se na přípravě a užití informací podílejí. • Mylné představy o informatice, informaticích • využití (aplikace) informace (informatiky) • aplikovaná informatika, matematická informatika, technická informatika, manažerská informatika • V poslední době se nejčastěji používá termín Informační management. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

18. Informace Marginální oblasti v cestovním ruchu • Informačním managementem se rozumí principy a pravidla práce s informacemi a charakteristiky s nimi spojených systémů a jejich prvků, které jsou významné pro její užití ve vymezené oblasti lidské činnosti • 4 úrovně IM • Osobní informatika - informatika na úrovní jedince • Podniková informatika - informatika na úrovní podniku • Informatika v obchodních vztazích - informatika na úrovní několika podniků, organizací • Informatika a stát - informatika na úrovní státu, mezinárodních organizací Informační systém (IS) - informační zajištění komplexního řízení podniku – od financí, přes výrobu, logistiku, řízení personálních zdrojů aj Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

19. Marginální oblasti v cestovním ruchu Management • mnoho definic..př. Gibbon (2002) Management lze chápat jako proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem dosažení určitých výsledků, které nelze dosáhnout individuální prací • Institucionální pojetí - všechny osoby, které pracují ve vedoucí pozici. Rozlišuje se: • Top management (1. a 2. úroveň, tj. představenstvo/vedení podniku, generální ředitel se svým aparátem • Střední management (3. a 4. úroveň ředitel a ředitele sekcí • Nižší management ( vedoucí oddělení, mistři..) • Nultý management (trolley manager) • Funkcionální pojetí - M. jako činnost – přijetí a prosazení rozhodnutí o použití či rozdělení disponibilních: • zdrojů materiálů • lidských zdrojů • Informačních zdrojů Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

20. Marginální oblasti v cestovním ruchu • identifikovat rozhodující faktory, které souvisí s daným problémem • Informace jsou palivem, které pohání organizace • Úkolem manažerů je transformovat informace do užitečných činností • Poslední desetiletí často nazývá „Věkem informací“ Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

21. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Definice marginality • Adjektivum marginální označuje ve svém nejobecnějším (etymologickém) významu umístění nebo pozici na okraji. • Marginalita není nikdy absolutní, má charakter relace, ve které je nutné definovat kdo/co se nachází na okraji vůči komu/čemu • Je nutné v prvé řadě definovat také kontext (zorný úhel), aby bylo jasné, o co se vlastně jedná. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

22. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

23. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . Z makroekonomického pohledu je marginalita odvětví většinou definována jeho podílem na tvorbě národního důchod Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

24. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . V kontextu sociálně kulturním se marginalita chápe jako nemožnost jednotlivých členů společnosti (nebo celých sociálních skupin) podílet se na hlavních společenských trendech a aktivitách Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

25. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . Marginální z ekonomického hlediska znamená produkčně nezajímavý, stojící mimo hlavní ekonomické cíle Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

26. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Typy marginality • Makroekonomického pohledu • Sociálně kulturní pohled • Ekonomického pohledu • Demografický pohled Marginální oblasti jsou vlastně kumulací jednoho či více typů marginality v určitém území, lokalitě. Tak například ekonomická marginalita určité oblasti (vzdálenost od trhu, zpracovatelských center, atd.) Vznik marginálních oblastí je většinou důsledkem kombinace společenských a přírodních podmínek . Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

27. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní faktory marginality • Půda • Práce • Kapitál Jde většinou o horské a podhorské oblasti vzdálené od produkčních center společnosti Při vymezování marginálních oblastí je nutné si uvědomit že záleží vždy na úhlu pohledu, nikdy nejde o marginalitu v “absolutním“ slova smyslu, ale vždy ve vztahu k něčemu, hodnotiteli a jeho kritériu, účelu hodnocení Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

28. Marginální oblasti v cestovním ruchu Oblast vymezená jako marginální z produkčně zemědělského (kratší vegetační doba, nižší úrodnost půdy, vyšší svažitost, atd.) pohledu může být velice významná např. z hlediska rekreace nebo vojensko-strategické pozice. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

29. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

30. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Výrazný pokles výroby a zaměstnanosti v těžkém průmyslu – těžba uhlí, hutnictví, těžké strojírenství, chemie, který dominoval a nadále je nosným v ekonomické struktuře regionů soudržnosti Moravskoslezsko a Severozápad. Nicméně lze předpokládat, že určitá míra zaměstnanosti v těžkém průmyslu bude i v budoucnosti zachována, zejména v oblasti chemie a v hutnictví. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

31. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Pokles výroby textilního a elektrotechnického průmyslu, což se projevilo vážnými dopady zejména na ekonomiku a zaměstnanost v regionu soudržnosti Severovýchod (Liberecký a Královéhradecký kraj, v případě textilního průmyslu i v kraji Pardubickém) a odvětví oděvního a obuvnického průmyslu s dopady zaměstnanosti v regionech soudržnosti Severovýchod (Pardubický kraj - zejména oděvní průmysl), Střední Morava (Zlínský kraj) a Jihovýchod (Vysočina). Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

32. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Snižování počtu pracovníků v zemědělství, které bylo výrazné zejména v horských a podhorských oblastech a v oblastech s relativně vysokým zastoupením tohoto odvětví, zejména v regionech soudržnosti Jihovýchod a Střední Morava (Olomoucký kraj). Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

33. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Rozvoj terciérního sektoru, kterým byla absorbována podstatná část pracovníků uvolňovaných z neefektivních výrob. Rozvoj terciérního sektoru se s větší intenzitou koncentroval do velkých měst a aglomerací. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

34. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nestejnoměrný rozvoj soukromého podnikání, zejména malého a středního podnikání, kde se nepodařilo vytvořit dostatečně silný sektor malých a středních firem zaměřených na výrobu hmotných statků a na průmyslové služby. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

35. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Kvalita lidských zdrojů (vzdělanost, podnikatelská tradice) a místní samosprávy (orientace na koncepční přístupy, strategické plánování apod.). Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

36. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nerovnoměrná vybavenost území technickou infrastrukturou. • Nerovnoměrná územní dostupnost zdravotnické infrastruktury a nerovnoměrná dostupnost jak standardní, tak i komplexní zdravotně-sociální péče. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

37. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Nízká meziregionální mobilita pracovních sil, spojená s omezenou možností získání bytů v místech pracovních příležitostí a se zhoršující se dopravní obslužností zajišťovanou prostředky hromadné osobní dopravy, tíživě se projevující především v oblastech s nízkou hustotou zalidnění a většími vzdálenostmi mezi obcemi. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

38. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Kvalita lidských zdrojů (vzdělanost, podnikatelská tradice) a místní samosprávy (orientace na koncepční přístupy, strategické plánování apod.). Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

39. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Přetrvávající neuspokojivý stav životního prostředí zejména v těžebních oblastech s kumulací starých ekologických zátěží – brownfields a v oblastech s nepříznivou strukturou průmyslové základny – Moravskoslezsko a Severozápad – a v důsledku kumulace různorodých škodlivých vlivů ve velkých městech – Praha, Brno, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice-Hradec Králové a jejich okolí. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

40. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje regionů a vzniku regionálních disparit: • Existence řady územně-technických specifik a problémů ztěžujících rozvoj některých regionů. Jedná se zejména o důsledky těžby nerostných surovin a o mimořádně velkou členitost krajiny (podíl horských a podhorských oblastí na území regionu), způsobující problémy v oblasti dopravní dostupnosti a ekonomické efektivnosti regionů. • Rozdílná geografická poloha regionů v rámci České republiky i vzhledem ke státům EU a hlavním evropským dopravním koridorům, přetrvávající periferní postavení převážné většiny příhraničních regionů. Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

41. Marginální oblasti v cestovním ruchu • Regiony rychle se rozvíjející • Regiony rozvíjející se • Regiony s nízkou dynamikou růstu • Regiony zaostávající • Regiony upadající Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

42. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

43. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

44. Marginální oblasti v cestovním ruchu Formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v marginálních oblastech

45. Politické dokumenty v CR Úkoly • Provést analýzu existujících politických a strategických dokumentů zabývajících se cestovním ruchem • Vytvořit systematický přehled dokumentů v oblasti cestovního ruchu • Poukázat na jednotlivé specifika dokumentů vzhledem k problematice cestovního ruchu Metodika • Obsahová analýza dat zaměřena na strategické a politické dokumenty, ve kterých je problematika strategie rozvoje cestovního ruchu alespoň částečně řešena. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

46. Politické dokumenty v CR Cíl • Zjednodušit orientaci odborné i laické veřejnosti v politických dokumentech v oblasti cestovního ruchu. (Při správném využití největší užitek budou mít ti, kteří chystají projekty v CR (aby byly v souladu s např. Strategii hospodářského růstu apod.) Po absolvování tohoto vzdělávacího programu byste měli: • Mít povědomí a orientovat se v politických, strategických a koncepčních dokumentech v oblasti cestovního ruchu na regionální, národní a evropské úrovni. • Dokázat prakticky aplikovat informace z politických dokumentů do praxe zejména do projektů různého druhu se zaměřením na Strukturální fondy 2007-2013. • Orientovat se v programech Strukturálních fondů na podporu cestovního ruchu. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

47. Politické dokumenty v CR • Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a profese a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví, jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na četná odvětví, která vytváří produkty související s rekreací nebo poskytují služby týkající se volného času a obchodního cestovního ruchu. • CR generuje velké množství peněz, a to jak do státní kasy, tak pro soukromé firmy. • Cestovní ruch se nachází vysoko v politické agendě vlády České republiky a z jeho průřezového charakteru se dá předpokládat, že tato problematika je zakotvena v celé řadě politických dokumentů. Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

48. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 V této kapitole jsou popsány základní body a principy politiky cestovního ruchu ČR zachycené v Návrhu koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013. • Obecná charakteristika • Vize a cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu • Základní principy • Základní priority Koncepce • SWOT analýza rozvoje cestovního ruch Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

49. Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 Kapitola se zabývá problematikou cestovního ruchu v Národním rozvojovém plánu České republiky na léta 2007-2013. Opírá o klíčové evropské i domácí strategické dokumenty. • Základní charakteristika • Cestovní ruch v Národním rozvojovém plánu • Vazba cestovního ruchu na ostatní priority Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu

50. Strategie propagace České republiky 2004 – 2010 Tato kapitola nese název Strategie propagace České republiky, jež definuje klíčové kroky vedoucí ke zvýšení atraktivity České republiky. Vizí je, aby se stala v roce 2010 destinací číslo 1 v Evropě v rámci srovnatelných zemí. • Vize Strategie • Národní produkty Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu