Farmářské trhy základní legislativní požadavky z oblasti potravin

1. Farmářské trhy základní legislativní požadavkyz oblasti potravin Ministerstvo zemědělství Úřad pro potraviny MVDr. Pavel Bohatec 13. prosince 2011

2. Proč farmářské trhy ? • Nakupování na tržištích mělo dlouholetou tradici, bylo ale násilně přerušeno, např. zrušení pražských tržnic (Staroměstská, Vinohradská, Smíchovská) • Mnoholetá tradice nakupování na tržnici v západních zemích • Renesance zájmu o české potraviny • Přesycení nabídkou globálního zboží anonymního původu • Živý kontakt mezi výrobcem a zákazníkem, důvěra v kupované zboží • Prodej výrobků za férové ceny, nenaráží na negativní praktiky obchodních řetězců • Nakupování na trhu je také společenskou záležitostí, událost pro rodiny s dětmi, ale i pro důchodce • Pocit lidí, že podporují dobrou věc

3. Farmářské trhy v České republice Kraj Počet trhů Praha 43 Středočeský kraj 28 Jihočeský kraj 16 Plzeňský kraj 11 Karlovarský kraj 3 Ústecký kraj 13 Liberecký kraj 6 Královéhradecký kraj 7 Pardubický kraj 10 Vysočina 9 Jihomoravský kraj 15 Olomoucký kraj 7 Moravskoslezský kraj 10 Zlínský kraj 11 Česká republika189

4. Definice farmářských trhů • Kodex farmářských trhů je založen na bázi dobrovolnosti, určuje základní pravidla prodeje na farmářských trzích a především má pomáhat zákazníkům v orientaci na farmářských trzích. • Definice farmářských trhů • Farmářské trhy (sedlácké, selské, zemědělské trhy apod.) jsou forma prodeje zemědělského a potravinářského zboží pro občanskou veřejnost, jejímž cílem je: • podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin; • zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převážně českého a regionálního původu; • vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboží slouží k setkávání lidí, přiblížení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům; • oživit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru. • Farmářské trhy se konají ve veřejně oznámené časové periodě, zpravidla pod otevřeným nebem, a prodej na nich se řídí předem oznámeným a vyvěšeným tržním řádem, který vychází ze vzorového tržního řádu a z dispozic jednotlivých měst.

5. Kodex farmářských trhů • Předmětem prodeje na Farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky odpovídá charakteru Farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů.  • Tento „kodex farmářských trhů“ má přispět k lepší orientaci spotřebitelů, kde základním kriteriem musí být pro spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených farmářských produktů.  1. Prodávané zboží na „farmářských trzích“ pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat.    2. Farmáře může při prodeji zastupovat jeho rodinný příslušník, nebo osoba, s kterou má farmář uzavřenou smlouvu nebo písemné pověření. 3. Provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboží dodržují a splňují základní legislativní požadavky (mimo jiné http://www.szpi.gov.cz/; http://www.svscr.cz/).

6. 4. Provozovatel farmářských trhů preferuje zejména farmáře, kteří prodávají zboží z daného regionu. O prodeji zboží z ostatních regionů ČR, eventuelně z příhraničních oblastí, rozhoduje provozovatel. 5. V rámci tzv.“doplňkového prodeje“ mohou provozovatelé farmářských trhů poskytnout místa i jiným prodejcům. V případě, že se jedná o zahraniční zboží je u něj nutné označit zemi původu. 6. Provozovatel „farmářského trhu“ který se hlásí k principům „Kodexu farmářských trhů“ zajistí označení vlastním jednotným a viditelným logem ty stánky prodejců, kteří splňují body 1 a 2 „Kodexu farmářských trhů“. 7. Provozovatel farmářského trhu je povinen umístit znění „kodexu farmářských trhů“na viditelném místě při konání farmářských trhů (například u vstupu na tyto trhy nebo na každém stánku u prodávajícího, u tržního řádu apod.). 8. Každá osoba (spotřebitel, farmář, prodejce, inspektor), která se domnívá, že došlo či dochází k prodeji zboží v rozporu s „Kodexem farmářských trhů“ (např. zboží evidentně nepochází z farmy a je nakoupené ve velkoskladu atd.) má právo upozornit na tento stav provozovatele farmářských trhů. Provozovatel farmářských trhů je povinen neprodleně zajistit nápravu (minimálně formou odebrání loga jednotného označení stánku)

7. Zákon o zemědělství (252/97Sb.) Kdo je „farmář“? Zemědělským podnikatelem: je 1. FO nebo 2. PO provozující zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost… je zaevidována u OÚ s rozšířenou působností, v jehož územní působnosti se nachází místo trvalého pobytu a OÚ s RP ji vydá osvědčení 3. FO provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající rostlinné a nezpracované živočišné výrobky, nepodléhá evidenci

8. Co je zemědělská výroba? Rostlinná výroba (…ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub….) Živočišná výroba (…chov hospodářských zvířat a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů…) Úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby – (podmínky stanoveny Nařízením EP a Rady (ES) č. 178/2002 – obecné zásady a požadavky potravinového práva) Chov ryb a vodních živočichů

9. Základní legislativa ČR • Zákon č. 110/1997Sb., o potravinách a tabákových výrobcích • povinnosti provozovatelů potravinářských podniků (registrace, hygienické požadavky, zdravotní nezávadnost potravin atd.) • balení potravin • označování potravin • uvádění potravin do oběhu • státní dozor

10. Zákon č. 166/1997Sb., o veterinární péči • požadavky na zdravotní nezávadnost živočišných produktů • povinnosti osob, které vyrábějí, zpracovávají a uvádějí do oběhu živočišné produkty • prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích + sezónní prodej ryb • prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli - Vyhláška č. 289/2007 • umožnění výroby masných a mléčných výrobků převážně na farmách a jejich dodávání do maloobchodních prodejen na místní úrovni (území kraje a krajů sousedních) – Vyhláška č. 128/2009

11. Zákon č. 146/2002 Sb., • o Státní zemědělské a potravinářské inspekci • stanovuje působnost SZPI pro výkon státního dozoru • SZPI kontroluje: zda potraviny splňují požadavky stanovených právními předpisy (např. z. o potravinách, z. o ochraně veřejného zdraví, mezinárodní smlouvy); stejně tak i proces výroby, uvádění do oběhu atd. • klamání spotřebitele • bezpečnost potravin • vede evidenci PPP • inspektor SZPI na základě provedené kontroly může zakázat výrobu nebo uvádění do oběhu potravin, která nesplňují požadavky stanovené právními předpisy

12. DESATERO STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY K PRODEJI NA FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH Krajská veterinární správa (KVS) dozoruje trhy konané na místě schváleném obcí, jejichž konání bylo obcípovoleno a příslušná krajská veterinární správa schválila provozovateli tržní řád, nebyl-livydán formou nařízení obce

13. 1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku a to za těchto podmínek: ▪  maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C. Maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“ ▪  syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u KVS) ▪  čerstvá, prosvícená a označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli ▪  včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím ▪  živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné KVS 7 dní předem)

14. 2.  Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa 3.  Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách. Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat ▪    7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře ▪    4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře ▪    3 °C pro vnitřnosti ▪    5 – 18 °C pro vejce (nekolísavá teplota) ▪    4 – 8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené ▪    0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu) ▪    Ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem

15. 4.  Pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu, množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů 5.  Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné 6.   Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné 7.  Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek 8.  Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu

16. 9.  Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou 10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění, a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace

17. Patero SZPI k farmářským trhům Nebalené potraviny chránit před prachem, dotykem se zemí, kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat…), kontaktem s rukama prodejce (ideální je s nebalenými potravinami manipulovat podávacími kleštěmi nebo s použitím jednorázových rukavic). Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, musí být omyvatelné a udržovány v čistotě. Potraviny vyžadující chlazení (maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky apod.), uchovávat v chladícím zařízení. Mít přístup k sociálnímu zařízení. Při prodeji nebalených potravin, u nichž případně dochází i k dělení, mít zajištěnu pitnou vodu, dle potřeby i teplou vodu, pokud nebude vyřešena očista nářadí a rukou jiným vhodným způsobem.

18. Dozorové kompetence při kontrole potravin: a) potraviny rostlinného původu prodávané na schválených i neschválených tržištích – SZPI (MZe) b) potraviny živočišného původu nezpracované a prodávané na schválených i neschválených tržištích – např. ryby, čerstvé maso, med - SVS (MZe) c) potraviny živočišného původu zpracované, prodávané na trhu, stánku, tržním místě (pokud tedy nejsou schválené SVS ) – SZPI (MZe) d) u potravin živočišného původu zpracovaných na schválené tržnici či tržišti – SVS (MZe) e) veřejné stravování – Hygienická služba hl.m.Prahy + KHS (MZd) f) „poctivost prodeje“ – ČOI (MPO)

19. Základní evropská legislativa Nařízení (ES) č. 178/2002 o obecném potravinovém právu Zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví; politika zajištění bezpečnosti potravin „z farmy na stůl“ nebo po česku „od vidlí až na vidličku“; bezpečná potravina není škodlivá pro zdraví a je vhodná k lidské spotřebě Odpovědnost: a) provozovatelé potravinářských podniků (PPP) zajišťují požadavky potravinového práva ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce b) kontrola a dozor ze strany státu

20. Sledovatelnost: a) možnost zjistit původ potraviny včetně všech složek b) PPP musí mít zavedený systém o těchto informacích c) potraviny uváděné na trh odpovídajícím způsobem označeny d) informace na požádání PPP předkládá DO e) platí pro PPP ve všech stupních potravinového řetězce, od prvovýroby, přes zpracování k distribuci Stažení z trhu: potravina není v souladu s požadavky na bezpečnost potravin

21. Ochrana zájmu spotřebitele Zabránit: podvodným nebo klamavým praktikám falšování potravin uvádění spotřebitele v omyl RASFF EFSA

22. Nařízení EP a RADY (ES) č. 852/2004 • o hygieně potravin • primární odpovědnost za bezpečnost potravin nese PPP • bezpečnost potravin v celém potravinovém řetězci • nevztahuje se na prvovýrobu pro soukromé domácí použití, domácí přípravu potravin a dodávky malého množství vlastních produktů konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli • Registrace PPP, analýza rizika a HACCP, úřední kontroly

23. Příloha II, Kapitola III • stanovuje požadavky na pojízdné nebo přechodné prostory • (stánky na trhu, pojízdné prodejny, prodejní automaty) • zařízení pro udržování odpovídající osobní hygieny • čistitelné a vhodné povrchy přicházející do styku s potravinami • čištění a desinfekce • přívod teplé nebo studené pitné vody • zařízení pro hygienické skladování a likvidaci nebezpečných nebo nepoživatelných látek a odpadů • monitorování vhodných teplotních podmínek • potraviny ukládány tak, aby nedocházelo k riziku kontaminace

24. Nařízení EP a RADY (ES) č. 853/2004, • kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu • nevztahuje se na případy dodávek malého množství výrobků z prvovýroby konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli • malá množství masa z drůbeže a zajícovců porážených na farmě konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu… • myslivce, kteří dodávají malá množství masa volně žijící zvěře konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu… • Stanovuje podmínky: • např. identifikace, požadavky na jatky, bourárny, porážka na farmě,volně žijící zvěř, školení myslivců, produktů rybolovu, mléko, vejce atd.

25. Jak si stojí FT v rámci státního dozoru kvality potravin? • SVS I-IX/2011 465 kontrol, 51, závad, 48 pokut (204 tis.Kč) • SZPI I-IX/2011 175 kontrol FT, 1373 kontrolovaných stánků, k porušení u 198 stánků1 – jednalo se o plošný monitoring, protože zprávy z monitoringu nezaznamenaly výrazná porušení hygienických pravidel – omezení monitoringu a další kontroly na základě podnětů • Nejčastější nedostatky: chladírenská teplota, špatné označení, ochrana před komtaminací, čistota prodejní plochy, zajištění pitné vody2,3

26. Děkuji za pozornost Úřad pro potraviny – Ministerstvo zemědělství www.eagri.cz www.bezpecnostpotravin.cz tel: 221 812 485; pavel.bohatec@mze.cz