210 likes | 500 Vues
Jezera. Kaspické – odlišná slanost v různých částech (zátoka Kara-Bogaz-Gol x ústí Volhy). Bajkal – kryptodeprese (hladina 455 m n. m., hloubka přes 1600 m). největší - nejhlubší – -dělení – slaná (Mrtvé m. – nejníže položená hladina -400 m n. m.)
E N D
Jezera Kaspické – odlišná slanost v různých částech (zátoka Kara-Bogaz-Gol x ústí Volhy) Bajkal – kryptodeprese (hladina 455 m n. m., hloubka přes 1600 m) největší - nejhlubší – -dělení – slaná (Mrtvé m. – nejníže položená hladina -400 m n. m.) - sladká – většina jezer - smíšená – polovina sladká, polovina slaná jez. Balchaš
dělení podle původu: -tektonická – nejhlubší (Bajkal, Kaspické, Tanganika, Viktoriino) -sopečná -ledovcová – v ČR převažují -krasová – zatopení závrtů (Chorvatsko – Dinárský kras) -říční – podél Dunaje, Nilu… -pobřežní – oddělením od moře -antropogenní – např. zatopením lomu (antropos = člověk) Kamencové jezero v Chomutově – voda vyplnila sníženinu vzniklou při těžbě kamence (síran), má modrou barvu, nevhodná pro ryby, ale na člověka pozitivní účinek
-kombinovaný původ – např. tektonicko-ledovcový (Ladožské a Oněžské jez.) Odlezelské (Mladotické) jezero – činnost člověka i přírody • mohutné lijáky (r. 1872) – sesuv části svahu do údolí potoka • vliv železnice a těžby na stabilitu svahu
Největší jezero nedotčené lidmi, pod ledem už asi 35 mil. Let Teplota -3°C, geotermální teplo Nalezení mikrobů, význam pro kosmický výzkum-výzkum na Jupiterově měsíci Europě (život pod ledem)
Aralské jezero • Vznik: • Nejmenší pozůstatek třetihorního oceánu Tethys • Po uzavření oceánu Tethys – tektonický prolom– zatopeno vodou ze Syr darji a Amu darji • Před 60. léty – 4. největší jezero na Zemi • v 60. letech (1954) – projekt na zavlažování pouští v okolí pro pěstování bavlny – voda z Amu darji a Syr darji použita na zavlažování (zavlažovací kanály) – Karakum kanál, Great Fergana kanál • začalo postupné vysychání jezera • Turkmenistán – plýtvání s vodou (vodotrysky)
Přístav Munyak (oblast Karakalpakstan): 1960: > 3000 rybářů, 22 druhů komerčních ryb 1982: zastavení komerčního rybolovu (jezero bylo moc daleko od Munyaku – 40 km) Dnes: asi 250 rybářů, 4 druhy ryb v deltě Amu darji Přítok: 1960 = 63 km3/rok 1990 = 12,5 km3/rok 2003 = 3,2 km3/rok Nadmořská výška hladiny: 1960 = 53,4 m 1990 = 38,2 m 2003 = 31 m Objem vody: 1960 = 1083 km3 1990 = 323 km3 2003 = 112,8 km3 Plocha: 1960 = 64 500 km2 1995 = 30 000 km2 dnes = 18 240 km2
Problémy: • desertifikace samotného jezera (vymírání ryb…) a okolí • zasolení půdy – znemožnění zemědělství, kontaminace podz.vody • akumulace pesticidů, herbicidů, těžkých kovů apod. na dně jezera – dnes obnažení povrchu – vítr odnáší cca 100Mt prachu – odnos nebezpečných látek do okolí, odnos soli – ničí bavlníkové plantáže v okolí, až na ledovcích v Ťan – Šan a Pamíru, u Bajkalu • největší úmrtnost v okolí – rakovina, anémie, tyfus, hepatitida, onemocnění dýchacích cest, vysoká kojenecká úmrtnost • znečištění jezera díky testování biologických zbraní SSSR – mor, tularemie, neštovice, antrax
ovlivnění klimatu v oblasti – regulátor klimatu – tlumič studených větrů ze Sibiře, ochlazování v létě • dnes – kratší, teplejší léto s méně srážkami, delší, chladnější zima, bez sněhu • produkční sezóna se zkrátila na 170 dní • vliv na hospodářství
Navrhnutá řešení: • Zlepšovat kvalitu zavlažovacích kanálů; • Instalovat odsolovací závody; • Účtovat farmáře za použití vody z řek; • Používat různé druhy bavlny, které potřebují méně vody; • Roztavit ledovce v Sibiři a naplnit Aral; • Používat méně chemikálií • odklonit řeky Ob a Irtyš • komplikace – nález ložisek ropy a zemního plynu (je lepší těžit ne z jezera, ale ze suché země)
Podobný problém – Mrtvé moře - ročně pokles hladiny o 1 m - vysychání je zde přirozenější (např. Velká solná poušť byla kdysi také jezerem) - ekonomický přínos jezera – turistika, krach cestovního ruchu v případě vyschnutí • řešení - ???
Řeky -horní, střední, dolní tok -průtok (m3/s) -vodní stav (výška hladiny nad zvoleným bodem) -povodí, rozvodí -úmoří (území tvořené povodími, které odvádějí vodu do téhož moře)
Odtokový režim řek -rovníkový (je vyrovnaný) -monzunový (rozdíl v průtocích) -řeky suchých oblastí – fiumare (např. J Evropa) -dešťovo-oceánský (Z Evropa, vyrovnaný) -sněhovo-dešťový (nejvíce vody na jaře) -ledovcový (max. začátkem léta)
Možné důsledky výstavby • Změna klimatu, zemětřesení v oblasti • Odlesnění zvýšená eroze a zanášení přehrady, snížení estetického významu krajiny, zánik ekosystémů (ale i vznik jiných) • Zamezení záplavám (dobře či špatně???) • ……
Problém Asuánské (Násirovy) přehrady -zničení památek -zanášení bahnem -změna podnebí (častější deště) -vliv na podzemní vody – ohrožuje Théby