ŠVP a jednotný systém závěrečných zkoušek

1. ŠVP a jednotný systém závěrečných zkoušek Ing. Lenka DEMJANOVÁ Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Na Průhoně 4800, příspěvková organizace

2. Koncepce nové závěrečné zkoušky • Nová závěrečná zkouška a školská legislativa • Tvorba a struktura závěrečné zkoušky • Spolupráce se sociálními partnery

3. Historie • v některých oborech vzdělání vznikly spontánní aktivity, které směřovaly ke sjednocení obsahu a průběhu závěrečné zkoušky • vyvíjela je skupina odborných škol, kterým se jevil dosavadní stav, kdy si každá škola mohla sestavovat obsah závěrečné zkoušky v podstatě jen podle vlastních potřeb a podmínek, jako nepřijatelný • vedl totiž k tomu, že ve školách realizujících stejný obor vzdělání mohla mít závěrečná zkouška velmi rozdílnou úroveň náročnosti • některé školy ověřovaly opravdu všechny kompetence významné pro výkon dané profese • jiné však - zejména z důvodu nedostatečného materiálního či prostorového vybavení - obsah závěrečné zkoušky příliš zjednodušovaly vznikl záměr vytvořit společnou zkoušku

4. obor „elektro“ Sami školy měly zájem o společné zkoušky. • energetické školy – pod ČEZ • výcvikové středisko Pardubice vytvářelo testy, později i písemky • po změnách školy i nadále spolupracovaly (asociace energetických a elektrotech. škol) • vytváření výukových materiálů - Dílenské příručky • společné zkoušky • odborné soutěže

5. Zadání ZZ 2000/2001 • Závěrečná zkouška – praktická část 2003/2004 (ve spolupráci s NÚOV) • Pilotní ověřování jednotného zadání ZZ • písemka 300 minut • test 60 testových otázek • praktická zkouška • ústní zkouška – 25 otázek + podotázka

6. Kvalita INová závěrečná zkouška pro učební obory s výučním listem • KONCEPCE NOVÉ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY2005 - 2008 • Nová závěrečná zkouška byla od roku 2005 vyvíjena v rámci systémového projektu MŠMT (financovaný ESF a státním rozpočtem ČR)

7. Kvalita I Nová závěrečná zkouška pro učební obory s výučním listem • Projekt řídil Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) • Během tří let – za přímé a klíčové účasti samotných odborných škol (markantní rozdíl oproti státní maturitě!) - vznikala jednotná zadání pro stále větší počet oborů

8. Z praktických důvodů se začalo s těmi obory, v nichž studuje větší počet žáků anebo které už určitým procesem standardizace z vlastní iniciativy dříve prošly a teď jen své zkoušky oblékly do systémovějšího kabátu (školy sdružené kolem zaměstnavatelů v energetice).

9. Počty zapojených škol • ve školním roce 2007/2008, kterým projekt Kvalita I skončil, bylo připraveno jednotné zadání pro všech 70 oborů nové soustavy. • přihlásilo se rekordních 247 odborných škol (tedy asi polovina z těch, které nabízejí výuční list) s 18 000 žáky!

10. 2009 – březen 2012 NOVÁ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA – KVALITA PRO UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ • jednotné zadání by mělo zaručit, že žádná škola nevynechá nic, co je pro obor podstatné • škola může také snadno zjistit, jak obstojí ve srovnání s ostatními a případně zjednat nápravu

11. projekt souvisí s jiným projektem - s Národní soustavou kvalifikací • nový výuční list respektuje standardy, absolventova kvalifikace bude srovnatelnější a srozumitelnější v celoevropském měřítku Z hlediska dalšího uplatnění absolventa je důležité, aby on sám a zejména jeho potenciální zaměstnavatel dostal informaci o tom, jak je do budoucna připraven řešit úkoly a problémy, které přináší konkrétní praxe. Na takové úkoly by také měla být celá závěrečná zkouška orientována.

12. loňský školní rok, kdy se novázávěrečnázkouška školám nabídla, ji využilo 80 procent škol • již loni ji tedy skládalo 21 tisíc žáků

13. Důvody vytvoření jednotného zadaní ! Nízká srovnatelnost obsahu a úrovněZZ v různých školách v témže oboru 1. jednotné zadání ZZ v daném oboru ! Nízká transparentnost vazeb mezi obsahem ZZ a kvalifikačními požadavky 2.využití kvalifikačních a hodnotících standardů při tvorbějednotného zadání

14. ! Jednorázové ověřování pouhé části kompetencí při ZZ, nízká výpovědní hodnota známky z odborného výcviku 3. výkaz odborných kompetencí žáka ! Neprovázanost jednotlivých zkoušek a příliš teoretické pojetí písemné a ústní zkoušky 4. praktická orientace ZZ, komplexní pojetí témat, vzájemné vztahy zkoušek

15. ! Pojetí ZZ jako zkoušky výhradněodborné bez vztahu k obecným vývojovým trendům trhu práce 5. Obecný přehled ze světa práce ! Přílišná svázanost právních předpisů vzhledem k různým potřebám jednotlivých oboru vzdělání 6. Možnost využívat samostatnou odbornou práci při ZZ

16. Organizace závěrečné zkoušky • Písemná zkouška • Praktická zkouška • Ústní zkouška • obecný přehled ze světa práce • samostatná odborná práce

17. Písemná zkouška Písemná zkouška by měla sloužit k ověření těch kompetencí, které lze stěží zjistit praktickou zkouškou. Při uplatnění jednotného zadání ale postupně dochází k zásadnímu posunu v koncepci jejich témat. Ta by totiž měla být formulována tak, aby umožnila ověřit, zda je žák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomostí při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. - jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty, apod. Podle potřeb oboru lze v odůvodněných případech zařadit jako součást zkoušky i test.

18. Praktická zkouška • Praktická zkouška je stěžejní částí závěrečné zkoušky. • V jejím průběhu by měly být zadávány úkoly, které mají charakter konkrétního pracovního problému v reálném nebo simulovaném prostředí. • Témata praktické zkoušky by ovšem vždy měla být natolik komplexní, aby obsahovala propojení více kompetencí stanovených v hodnotícím standardu. • Každé téma by tedy mělo obsahovat logickou sestavu úkolů, při nichž se ověřují jednotlivé kompetence, a vyústit v celkové řešení. • Žáci při zpracování takto zadaného tématu prokazují, že jednotlivé otázky a úkoly jsou schopni pojímat ve vzájemných vazbách a souvislostech.

19. Ústní zkouška • Jednotné zadání vychází z předpokladu, že žákovy konkrétní vědomosti dílčího charakteru byly již ověřeny v průběhu studia. • Ústní zkouška by proto měla rovněž zjišťovat, zda žák tyto vědomosti dokáže využívat v potřebných souvislostech. • Témata by proto měla být formulována problémově a žák by při nich měl prokázat, do jaké míry je schopen se orientovat v širší odborné problematice a nalézat její řešení. • Ústní zkouška by tedy měla zjišťovat schopnost syntézy vědomostí, hledání souvislostí a také ověřovat osvojení klíčových kompetencí (např. komunikativní schopnosti, schopnost pracovat s informacemi apod.).

20. Nové prvky závěrečné zkoušky Obecný přehled ze světa práce  blok podotázek • zaměřeny na možnosti řešení nejčastějších problémů, s nimiž se absolventi při vstupu na trh práce potýkají • Smyslem je přimět žáky k úvahám o tom, co dělat, pokud např. z důvodu nezaměstnanosti v regionu nezískají ihned práci ve svém oboru, kde vyhledat pomoc či jakými základními pracovně - právními vztahy se při nástupu do zaměstnání budou muset řídit, jak se dále vzdělávat apod. • Některé z podotázek jsou zaměřeny rovněž na to, aby žáci promýšleli již ve škole problémy ekonomického a ekologického  charakteru s nimiž se v zaměstnání i v osobním životě setkají (např. otázky samostatného podnikání v oboru, daně, rodinný rozpočet, úvěry a půjčky a rizika z nich vyplývající). • může být přiřazen k praktické nebo ústní zkoušce

21. Samostatná odborná práce Na základě požadavků některých oborů vzdělání (kuchař, cukrář-výroba) dostaly školy možnost využít v rámci závěrečné zkoušky samostatnou odbornou práci. • Tato práce má dát žákům příležitost prokázat celkovou znalost určité odborné problematiky a ukázat, že jsou schopni přistupovat k zadanému tématu samostatně, tvůrčím způsobem a náležitě prezentovat výsledky své práce. • Díky samostatné odborné práci pak mohou zkoušející lépe posoudit komunikativní, personální a sociální kompetence žáků a jejich schopnost pracovat s informacemi.

22. má širší obsahové zaměření a v řadě oborů začleňuje také podnikatelské aktivity (např. návrh na zřízení soukromé provozovny). • při zpracování této práce žák využívá svých znalostí z předmětů všeobecně vzdělávacích i odborných a musí ukázat, že dokáže teoretické vědomosti spojit s praktickým využitím. • samostatná odborná práce je obvykle zadávána na začátku 2. pololetí posledního ročníku • žáci si z několika možností vylosují určité téma a pak mají přibližně měsíc na to, aby svou práci napsali • musí vyhledat potřebné informace, promyslet vlastní návrhy a zpracovat text práce na PC, který mohou vhodně doplnit výpočty, obrázky, nákresy apod. • v jejich úsilí je podporují učitelé odborných předmětů a odborného výcviku, s nimiž své postupy konzultují

23. Současné právní předpisy neumožňují, aby samostatná odborná práce byla svébytnou součástí závěrečné zkoušky, proto byly dosud pouze využívány její výsledky. Vzhledem k tomu, že se tento prvek nové závěrečné zkoušky osvědčil a rozšiřuje se do dalších oborů vzdělání, ukazuje se potřeba legislativní úpravy, aby využití samostatné odborné práce při závěrečné zkoušce bylo právně zakotveno. 

24. Informační systém • poskytuje informace uzpůsobené potřebám a požadavkům konkrétních uživatelů • zajišťuje řízení přístupu k dokumentům týkajících se oborů vzdělání kategorie H a E • zajišťuje správu obsahu i snadné publikování bez nutnosti technických znalostí Banka úloh • do banky budou postupně vkládány vytvořené úlohy, které současně budou katalogizovány, ohodnoceny řadou evaluačních parametrů • banka bude sloužit jako úložiště pro nové návrhy úloh jednotného zadání

25. skoly.nzz.nuov.cz Přihlašování

27. Vyplnění údajů

31. Vytváření jednotného zadání Autorský tým • editor – vedoucí týmu • nese odpovědnost za zpracování celého jednotného zadání • vybírá si své spolupracovníky ze škol (autory) • autoři • zástupci několika škol, kteří zpracovávají svěřené části jednotného zadání • odborník z praxe • posuzuje, zda jednotné zadání odpovídá požadavkům stanoveným na výkon profese, ke které vyučení v oboru směřuje Všichni, kdo JZZZ vytvářejí či posuzují, jsou zavázáni chránit jeho obsah před únikem informací.

33. Tvůrce JZZZ Program na vytváření jednotného zadání

35. Verze pro učitele • Písemná zkouška • Pokyny pro žáka • Anotace • Vlastní zadání • Technická, výkresová, obrázková dokumentace • Zadání - správná řešení • Test • Pokyny • Zadání • Tabulka pro zápis řešení • Test - správná řešení • Hodnocení - kritéria a pravidla

36. Praktická zkouška • Vybavení pracoviště • Pokyny pro žáka • Zadání • Technická, výkresová, obrázková dokumentace • Správné řešení • Hodnocení - kritéria a pravidla • Ústní zkouška • Zadání • Podklady pro žáka

37. Využití JZZZ • Každá škola získá přístup k zadáním pouze pro ty obory, které má zapsány v rejstříku škol a o jejich využití u závěrečné zkoušky pak rozhodne ředitel školy. • Ten je také zodpovědný za to, aby se témata jednotného zadání předčasně nevyzradila. • Samotná příprava zkoušek je ovšem při využití jednotného zadání pro školy jednodušší a naprostá většina škol, které už s tím mají zkušenost, chce v této praxi pokračovat.

38. Zadávání závěrečné zkoušky probíhá v souladu s platnou legislativou (vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem). • Složení zkušební komise, jmenování jejích členů a pravomoc zkušební komise se řídí § 3 vyhlášky č. 47/2005 Sb.

39. Písemná zkouška • pro písemnou zkoušku ředitel školy převezme z jednotného zadání nejméně 3 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut • pro volbu témat lze žákovi předložit jejich anotace • součástí řešení může být test

40. Praktická zkouška • pro praktickou zkoušku ředitel školy převezme z jednotného zadání libovolný počet témat • pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje • součástí praktické zkoušky je obhajoba výsledků samostatné odborné práce

41. Ústní zkouška • Pro ústní zkoušku ředitel školy převezme z jednotného zadání 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. • ke každému tématu ústní zkoušky je přiřazena jedna otázka z Obecného přehledu ze světa práce

42. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky • Hodnocení a klasifikace závěrečné zkoušky probíhá v souladu s § 4 vyhlášky č. 47/2005 Sb. • Hodnocení je součástí jednotného zadání závěrečné zkoušky

43. V současné době zákon pouze říká, že učňové na závěr svého studia složí písemnou, praktickou a ústní zkoušku z odborných předmětů. • Školy jednotné zkoušky vítají. V současné době je používání jednotných testů dobrovolné. Záleží jen na školách, zda je použijí, nebo dál budou studenty zkoušet podle svého zadání. • Nová zkouška počítá s tím, že každý obor na každé škole bude mít stejné zadání, které vypracovali odborníci spolu s potenciálními zaměstnavateli vyučených studentů. • Na rozdíl od státní maturity má nová zkouška podporu i u učitelů a ředitelů. • Nevylučuje ani, že by za nějaký čas byla povinnost používat novouzávěrečnouzkoušku uzákoněna.

44. Novázávěrečnázkouška pro odborné školy a učiliště je zatím dobrovolná. Časem by mohla být povinností. • Z programového prohlášení vlády ČR: „Vláda ve spolupráci se zaměstnavateli podpoří rozvoj odborného středního („učňovského“) vzdělávání a formu jeho zakončování jednotnou závěrečnou zkouškou. Zvýší důraz na praktickou uplatnitelnost absolventů a na posílení prestiže středního odborného školství.“

45. Zadání zkoušek mohou ale ovlivňovat i potenciální zaměstnavatelé, kteří vědí, co je u nových zaměstnanců nejvíce zapotřebí a co od nich očekávají. • „Máme zájem zapojit se do definice toho, co mají absolventi umět, a tím zajistit, že zaměstnavatelé budou mít důvěru v jejich schopnosti,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr s tím, že je nezbytné, aby školy vzdělávaly žáky pro reálnou praxi a aby absolventi pak byli schopni obstát na našem i evropském trhu.

46. Děkuji za pozornost