Model spotřebitelské volby

1. Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby- vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce- mikroekonomická analýza trhu práce

2. Model spotřebitelské volby • Základní jednotka: domácnost • Kriterium užitek • Dva typy kriterií: kardinální a ordinální • Kardinální : • kalorie v jídle • gigabyty u počítačů či výkon automobilu • míra uspokojení (% ideálu) 5.11.2009 2

3. Kardinální užitek Základní zákon: nárůst uspokojení z dodatečné jednotky klesá Příklad: jsem plně (100 %) uspokojen pěti páry obuvi, plně neuspokojen žádným párem (u=0). Šestý a další páry mi nevadí. Nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (01) je větší než nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (45)

4. Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby 5.11.2009 4

5. Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby 5.11.2009 5

6. Kardinální užitková funkce • Předpokládejme existenci kardinální užitkové funkce u(q), kde q je množství komodity ve fyzických jednotkách • Def. mezní užitek • Zákon klesajícího mezního užitku: roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek klesá. Neboli : funkce MU(q) je klesající. 5.11.2009 6

7. Předpokládané vlastnosti kardinální užitkové funkce u(q) • nenasycenost: q1>q2 u(q1)>u(q2) rostoucí tvar u(q) • klesající mezní užitek: pro „malou jednotku“ platí: q1>q2u(q1)-u(q1-1)<u(q2)-u(q2-1)konkávní tvar u(q) • úplnost: každé dva spotřební koše se dají srovnat, A>B nebo B>A nebo A=B. • tranzitivita: A>B a B>C implikuje A>C • (někdy) spojitost: v matematickém významu Ale: ( na rozdíl od reality !!) vliv nemá • spotřeba (uspokojení) druhých subjektů • dynamika spotřeby a jiné 5.11.2009 7

8. Kardinální užitková funkce u(q)

9. Mezní užitek MU(q) Na osách: objem q spotřebovávaného statku v naturálních jednotkách a mezní užitek při tomto objemu

10. Mezní užitek MU(q), poptávka a rovnováha spotřebitele Mezní užitek vypadá jako poptávková funkce – náhoda? Ne! Mezní užitek určuje individuální poptávku. Jaké množství bude spotřebitel optimálně poptávat při ceně p?Takové, že MU = p

11. Podmínka spotřebitelské rovnováhy při cenáchp1, p2, ... pn: • MU1/p1= MU2/p2= …= MUn/pn=konst. • Důkaz: sporem (kdyby ne, šlo by zvýšit užitek) • Předpokládá se, že vše lze za dané ceny koupit bez nákladů či bez jiné újmy, bez možnosti ovlivnit nákupem cenu (ne monopson, ne cenová diskriminace ....) • Klesající MU souvisí s klesající poptávkovou funkcí: zvýší-li se např. pouze cena p1, musí se snížit objem spotřeby prvního statku (aby spotřebitel zůstal v optimu, tj. aby udržel podmínku pro optimum: • MUi/pi=konst. pro všechna i 5.11.2009 11

12. V ordinální koncepci je užitek zadán mapou izokvant užitku • Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách. • IZOKVANTA = MNOŽINA KOMBINACÍ SPOTŘEBY X1 AX2 KTERÉ PŘINÁŠEJÍ STEJNÝ UŽITEK • Tvar izokvant užitku při respektování axiomů nenasycenosti a klesajího mezního užitku v ordinalistické koncepci: • Nenasycenost klesající izokvanty užitku • Klesající mezní užitek  konvexní izokvanty užitku 5.11.2009 12

13. Konvexní izokvanty užitku Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách Mezní míra substituce (ve spotřebě) x1 za x2 (při konst. u): 5.11.2009 13

14. Rozpočtové omezení pro důchod M při cenách statků p1, p2: p1.x1 +p2.x2 = M Verbálně: peníze, které zaplatím za oba statky nesmí převýšit můj důchod M 5.11.2009 14

15. Optimum spotřebitele E = tečný bod E, který představuje bod na nejvyšší izokvantě, která má s rozpočtovou množinou neprázdný průnik 5.11.2009 15

16. Podmínka rovnováhy (optima) • MU1/p1 = MU2/p2 • Verbálně: užitek z vynaložené peněžní jednotky je v optimu spotřebitele shodný. (Proč? Jinak bych si mohl přesunem peněžních prostředků ve prospěch statku s vyšším MUi/pi zvýšit užitek) • Neboli: p1/p2 = MU1/MU2(= mezní míra substituce protože ) • sklon rozpočtové přímky = sklon izokvanty užitku – z věty o derivaci implicitní funkce 5.11.2009 16

17. Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapa) x1 není žádoucím statkem 5.11.2009 17

18. Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapb) x2 není žádoucím statkem 5.11.2009 18

19. Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapc) pevný poměr složek spotřeby 5.11.2009 19

20. Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapd) x1 je žádoucím statkem jen pro x1 M1 x2 je žádoucím statkem jen pro x2 M2 5.11.2009 20

21. Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mape) dokonalé substituty z hlediska užitku naprosto bezproblémově zaměnitelné statky, například: • dvojkoruny a koruny, • mýdla dvou zcela stejně oblíbených značek, • různé formy peněžních aktiv při velmi nízké úrokové míře). 5.11.2009 21

22. Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních mapf) dokonalé komplementy: Statky nevyužitelné jinak než „spolu“, Například: • levá a pravá bota, • pryskyřice a tužidlo epoxidového lepidla 5.11.2009 22

23. Shrnutí k indiferenčním křivkám: • 1. Indiferenční křivky odrážejí míru, ve které si je spotřebitel ochoten odepřít jeden statek a nahradit ho jiným. Proto: • 2. Indiferenční křivky jsou prakticky vždy klesající: snížení spotřeby jednoho statku je kompenzováno zvýšením spotřeby druhého statku snížit (výjimka: nežádoucí statek, jehož snížení spotřeby netřeba kompenzovat) • 3. Výše (směrem doprava resp. nahoru) položené indiferenční křivky jsou preferovány (nenasycenost) • 4. Indiferenční křivky se neprotínají • 5. Indiferenční křivky jsou konvexní (klesající mezní užitek => s růstem objemu spotřeby statku A klesá mezní míra jeho substituce statkem B (je méně vzácný a odepření jednotky jeho spotřeby je „méně bolestivé“)

24. Cenová spotřební křivka PCC (Price-ConsumptionCurve) • Substituční a důchodový efekt • Pozn.: Vodorovná souřadnice bodu E na křivce = poptávková funkce pro x1 . Odtud lze odvodit poptávkovou funkci po x1:

25. a) poptávková funkce pro standardní statek

26. b) poptávková funkce pro Giffenův statek Giffenův efekt je výjimkou z pravidla, že zvýšení ceny statku sníží poptávku po něm, např. zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu extrémně chudého Číňana, ten reálně zchudne a nemůže si napříště kupovat na neděli maso, nahradí ho rýží) Zde je rýže giffenovská pro , pro nižší cenu nikoliv!

27. b) poptávková funkce pro Giffenův statek I giffenovskou poptávku lze odvodit z křivky PCC při konvexních izokvantách užitku, tj. i giffenovský spotřebitel splňuje axiomy (je ve  smyslu těchto axiomů (viz výše) racionální):

28. Důchodová trajektorie optima spotřebitele a) pro standardní statky x1, x2: Roste-li při zvyšování důchodu poptávka po x1 rychleji než poptávka po x2, je x1 luxusnější.

29. Důchodová trajektorie optima spotřebitele b) x2 je podřadný statek: Klesá-li při zvyšování důchodu poptávka po x2, je x2 podřadnou (inferiorní) komoditou

30. Engelova křivkax– poptávka po statku, M- důchod, EW - důchodová elasticita 5.11.2009 30

31. Mikroekonomická analýza trhu práce A. Subjekt preferuje spotřebu: Důsledek zvýšení mzdy sub A: více práce za mzdu na úkor volného času a zvýšení spotřeby

32. Mikroekonomická analýza trhu práce B. Subjekt preferuje volný čas: Důsledek zvýšení mzdy sub B: více volného času na úkor práce za mzdu a zvýšení spotřeby (menší než sub A)

33. Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu:A. Subjekt preferuje spotřebu rostoucí nabídka práce

34. Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu:B. Subjekt preferuje volný čas  klesající nabídka práce

35. Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu:C. Subjekt preferuje: - volný čas při vysoké úrovni spotřeby- spotřebu při její nízké úrovni  zpět zakřivená nabídka práce:

36. Zbyde-li čas: (nebude to v testech) • Faktor času ve spotřebitelské volbě • Trpělivý spotřebitel odkládá spotřebu, za odložení je odměněn jejím zvýšením (1+r) krát, kde r je úroková míra. • Spotřebitel se rozhoduje o tom, jak rozdělí spotřebu mezi dvě období. Kdyby vše spotřeboval v období 1, měl by C. Kdyby vše spotřeboval v období 2, měl by (1+r).C. Všechny možnosti viz silná čára

37. Faktor času ve spotřebitelské volbě Indiferenční křivka záleží na individuální míře časové preference (= míře preference likvidity). Mění-li se r, mění se optimum. Odtud lze zkonstruovat funkci nabídky vkladatelů.

38. EKONOMIE ZÁVISLOSTI (nebude v testech): • Někdy se i v demokratické společnosti vláda vměšuje do soukromého rozhodování:¨ • Vynucuje spotřebu pro jedince nezbytných statků (merit goods – žádoucích komodit), [veřejné vzdělání, očkování, léčení lidí s TBC,AIDS...] • Omezuje spotřebu sebezáhubných statků (demerit goods -nežádoucí statky), [drogy, cigarety, alkohol]. • Proč se vláda vměšuje? • Protože existuje i újma jiným lidem než těm, kteří se (nezodpovědně) rozhodují vyhnout se merit goods (obrna dětí, epidemie TBC) či užívat demerit goods (oběti kriminality, pasivní kouření, oběti nehod)

39. EKONOMIE ZÁVISLOSTI • Protože s tím souvisí i veřejné náklady • nezaměstnatelnost analfabetů či epidemie TBC či AIDS u merit goods, • výdaje státu do zdravotnictví a na potírání zločinnosti u demerit goods • nebezpečí „vlády silné ruky“ (Hitler) • Teoreticky pozoruhodné: • problém závislosti: Člověk závislý na cigaretách nebo heroinu touží po těchto látkách mnohem více než ostatní => poptávkové křivky pro statky, které vyvolávají závislost, jsou cenově neelastické

40. EKONOMIE ZÁVISLOSTI Trestnost prodeje a užívání vyvolá: • prudký posun nabídkové křivky nahoru. (během prohibice v USA (1920-1933) se ceny alkoholu ztrojnásobily) • příležitostní uživatelé nelegálních drog přejdou na levné substituty [alkohol, tabák => jejich je poptávka elastická, • závislí uživatelé s cenově neelastickou poptávkou vydávají na drogy víc než mají příjmy=> jsou dotlačeni k zločinu

41. Nabídkově –poptávková analýza závislosti: a) závislí konzumenti

42. Nabídkově –poptávková analýza závislosti: b) příležitostní konzumenti Dospívající může experimentovat s návykovou látkou, pokud si jí může dovolit, zatímco vysoká cena (spojená s nízkou dostupností) ho spíše od jeho pokušení odradí [neboli: legalizace drog zvýší počet závislých osob a dále viz a)].