Praktická teologie pro sociální pracovníky

1. Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok2013

2. Obsah • A Obecná část • 1. Sociální práce a teologie – uvedení do problematiky, mezioborové souvislosti • 2. Biblické kořeny sociální práce • 3. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím • B Speciální část • 4. Mládež • 5. Senioři • 6. Osoby se zdravotním postižením • 7. Osoby bez přístřeší • 8. Uživatelé drog • 9. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody • 10. Nemocní, včetně nemocných v terminálním stadiu • 11. Etnické menšiny • 12. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

3. Fenomén Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

4. Definice Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

5. Typy migrace Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

6. Migrace v České republice Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

7. Biblické orientace Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

8. Úkol křesťanů a církve Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

9. Současnost islámu v tradičně křesťanských zemích Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

10. Muslimové v ČR • V České republice žije zhruba 15 tisíc muslimů a konvertitů. V roce 1991 vzniklo Ústředí muslimských náboženských obcí a byla otevřena první mešita v Brně, o rok později i v Praze. Projekty na výstavbu dalších mešit však již narazily na odpor veřejnosti i církví. Muslimové se dále schází v modlitebnách, které tvoří soukromé nebo pronajaté prostory. Od roku 2004 je islám oficiálně registrován státem, takže nyní může Ústředí získávat i státní dotace. Čeští konvertité jsou převážně ženy, které si vzaly za muže muslima. Je jich u nás cca. 300 – 400. • Určitá část populace ČR islámské náboženství nepřijímá a muslimy odsuzuje, neboť je spojuje s terorismem a všeobecně s násilím. Převážná část muslimů se však proti terorismu a násilí také staví negativně. • Z hlediska spirituální a pastorační péče jsou muslimové soběstační a nabídku ze strany křesťanů většinou odmítají. Úkolem církví je spíše seznamovat křesťany se základy islámu a přispívat ke vzájemnému dialogu. Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

11. Romové • Romové nejčastěji přebírají náboženství společnosti, ve které žijí. V evropských podmínkách je to křesťanství katolického vyznání. Přesto však jen v málokteré romské komunitě lze hovořit o převzetí křesťanské doktríny bez specifických romských úprav. Pro Romy jsou sice důležité některé křesťanské prvky jako například svatba nebo křest, ale všechno zahaluje určitý nádech magie a lidových pověr. Je to také dáno určitou spjatostí s přírodou a stylem života předků současných Romů. V komunitě žili v pospolitosti, vzájemné soudržnosti, otevřenosti, pokoře vůči ostatním. • Směrnici pro pastoraci Romů vydaná Papežskou radou pro migraci nabádá k integraci a k rovným příležitostem. Dále navrhuje také setkávání Romů v rámci církve, kde budou moci vyjádřit svůj emotivní duchovní přístup, kde budou moci trávit volný čas, setkávat se s majoritou a získat pocit hodnoty svého života, sounáležitosti a probouzet zájem o sebe i okolí díky církevním oslavám a rituálům (např. biřmování, poutě). Zejména mladí Romové potřebují osobnostní vzory. "Romové snadněji přijmou Boží slovo jim zvěstované v různých oblastech pastorační aktivity, jestliže jej hlásá někdo, kdo při životních událostech konkrétně prokázal svou solidaritu s nimi. Při katechezi se jeví jako důležité zahrnout do ní dialog, který by umožnil Romům vyjádřit, jak vnímají a žijí svůj vztah s Bohem" (Směrnice, č. 60). • Pastoraci Romů se věnují katolické farnosti v některých oblastech, o integraci romské mládeže se snaží salesiáni v nízkoprahových střediscích v Ostravě a v Teplicích. Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

12. Vietnamci • Vietnamci k nám přišli na konci 70.let 20. stol. na základě mezivládních dohod o internacionální komunistické pomoci. Po roce 1995 k nám přicházeli hlavně migranti unikající z Vietnamu před totalitním komunistickým režimem. Dnes na našem území žije celkem asi 55.000 Vietnamců, nejvíce v kraji Karlovarském, Ústeckém a v Praze. • Vietnamská komunita se navenek mezi majoritní společností v duchovní oblasti neorganizuje. Jejich náboženstvím je buddhismus, bohoslužby však vykonávají především u svých domácích oltářů. Výjimečně navštěvují křesťanské bohoslužby. Pro majoritu působí uzavřeně a nenápadně. Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

13. Slováci • Většina českých občanů slovenské národnosti se přestěhovala do ČR v době, kdy Češi a Slováci žili ve společném státě.Po rozdělení Československa roku 1993 si ti, kdo žili v českých zemích, mohli zvolit státní příslušnost a mnozí si vybrali Českou republiku. V současnosti přichází do ČR mnoho Slováků za prací. Výhodou pro ně je podobný jazyk. • Převážná většina Slováků se hlásí ke křesťanství. Vedle většinových římských katolíků jsou mezi nimi také řeckokatolíci a příslušníci některých církví vzešlých z reformace. Například díky velké vlně slovenských migrantů po rozdělení Československa vznikla u nás do té doby ne příliš známá Evangelická církev augsburského vyznání. • Vzhledem k blízkosti jazyka i kultur se Slováci většinou bezproblémově zapojují do českých církevních obcí a není nutné vytvářet pro ně specifické pastorační programy. Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

14. Ukrajinci • Migranty z Ukrajiny charakterizuje vysoká religiozita. Ukrajinci vyznávají pravoslaví i řecko-katolický proud. Bohoslužby jsou pro ně důležitou příležitostí k navázání styku se svou komunitou. • V Praze je jejich náboženským centrem řeckokatolická katedrála sv. Klimenta v Klementinu, kde se konají každou neděli dvě bohoslužby v ukrajinštině. Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

15. Profilace církevních sociálních institucí Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

16. Některé organizace zabývající se spirituálními potřebami cizinců • Charita Česká republika (Česká katolická charita): Vladislavova 1460/12, Praha 1; rozmístěna ve městech ČR • Farní charita Kyje- Černý Most: Maňákova 754, Prelátská 12, Praha 9 • Centrum pro studium migrace KTF UK: Thákurova 3, Praha 6 • Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie (Pastorace Romů) : Lazaretní 1, Brno - Zábrdovice • Arcibiskupství Pražské : Hradčanské nám. 16, Praha 1 • ChristtheRedeemer´s Ministries o.s. (Vykoupená křesťanská církev Boží): 28. pluku 15, Praha 10 (zejména pro Afričany) • Česká hinduistická náboženská společnost : Velehradská 1358/21, Praha 3 • Islámská nadace v Praze - Pražská mešita : Blatská 1491, Praha 9 - Kyje • Buddhistické centrum Lotus : Dlouhá 2, Praha 1 • Komunitní centrum Matky Terezy : U Modré školy 1, Na Sádce 18, Praha 11 (bohoslužby pro Korejce) • Pastorační středisko: Kostel sv. Vojtěcha, Praha 6 - Dejvice, Kolejní 4 Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

17. Souhrn • Přítomnost migrantů patří ke skutečnostem 21. století, se kterou se musí vypořádat i Česká republika. Bylo by chybou chápat tento fenomén pouze jako ohrožení. Přistěhovalectví může přinést výhody všem zúčastněným, pokud se integrace migrantů podaří. • Křesťanská víra motivuje při všem realistickém pohledu na problémy spjaté s migrací k zásadní otevřenosti vůči lidem, kteří hledají novou vlast. Tato připravenost přijmout migranty se týká jak jednotlivých křesťanů, tak i církve jako takové i s jejími institucemi, jako je např. charita. • Důležitou roli hrají teologie a církev i v mezináboženském dialogu, který získává na významu, hraje-li v Evropě spolu s migranty větší roli i islám. Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

18. Literatura Základní: • BITTNEROVÁ, Dana, MORAVCOVÁ, Mirjam a kol. Kdo jsem a kam patřím? Praha: Sofis 2005. • CSABA Stalo, Transnacionálni migrace. Proměny identit, hranic a vědění o nich. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2007. • SALVE. Revue pro teologii a duchovní život, č. 1/04: Migrace a integrace. • SYROVÁTKA, Tomáš (ed.). Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: Masarykova univerzita 2002. Církevní dokumenty: • "... und der Fremdling, der in deinen Toren ist." Eine Arbeitshilfe zum Gemeinsamen Wort der Kirchen zu den Herausforderungen durch Migration und Flucht • Integration fördern - Zusammenleben gestalten. Wort der deutschen Bischöfe zur Integration von Migranten, Bonn 2004 • JAN PAVEL II., Poselství ke Světovému dni uprchlíků, Vatikán 1999, Nr. 6. Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013