1 / 78

Teorie všeobecné rovnováhy

Teorie všeobecné rovnováhy. Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz. Téma 1. Obsah. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Základní otázky, které umožňuje nastolit koncept všeobecné ekonomické rovnováhy

Télécharger la présentation

Teorie všeobecné rovnováhy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Teorie všeobecné rovnováhy Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 1

  2. Obsah. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Základní otázky, které umožňuje nastolit koncept všeobecné ekonomické rovnováhy Odvození hranice produkčních možností PPF Odvození hranice dosažitelného užitku UPF Metoda úplného dobře strukturovaného výčtu

  3. Vymezení mikroekonomie Mikroekonomie je věda, která se zabývá hledáním a výběrem optimálních variant výroby a spotřeby vzácných a užitečných statků. Je to věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků. Zabývá se též rozdělováním těchto statků mezi jednotlivé členy společnosti.

  4. Historie vzniku mikroekonomie Mnohé mikroekonomické pojmy vznikly spolu se vznikem ekonomie jako vědy. Adam Smith (*1723 -U1790); David Ricardo (*1772 -U1823) Nejvíce čerpá současná mikroekonomie z neoklasické ekonomie. Rakouská subjektivně psychologická škola C.Menger(*1840 -U1921); E. von Böhm Bawerk(*1851 -U1914) Cambridgeská škola Alfréd Marshall(*1842 -U1924); Artur C. Pigou(*1877 -U1959); D. H. Robertson(*1890 -U1963); J. M. Keynes a J. Robinsonová Lausánská škola L.M.E. Walras(*1834 -U1910)VilfrédoPareto(*1848 -U1893)

  5. Neoklasická ekonomie je směr výzkumu a výuky dominující v současnosti v nauce o národním hospodářství. Odlišení od klasické ekonomie spočívá v zavedení marginální (mezní) analýzy v 70. letech 19. st. Stejně jako klasická ekonomie spočívá i neoklasická ekonomie na liberalistickém základním konceptu.

  6. Neoklasická ekonomie Důležitými metodickými principy jsou marginální (mezní) analýza, jakož i objasnění všech jevů individuálními rozhodovacími akty (metodologický individualismus).

  7. Neoklasická ekonomie Vypovídací schopnost neoklasické ekonomie je omezena zejména velmi restriktivními předpoklady, jako je dokonalá konkurence, dokonalé informace, flexibilní ceny… Neklasická ekonomie intenzivně využívá matematické prostředky. Počáteční neoklasické učení je převážně mikroekonomickou teorií.

  8. Neoklasická ekonomie Jde zejména o teorii dílčí rovnováhy a teorii spotřebitele (A. Marshall, W. S. Jevons, C. Menger), teorii celkové rovnováhy (teorie rovnováhy, L. Walras) a teorii rozdělování (J. B. Clark). Součástí je také teorie blahobytu. Z makroekonomie je významnou: cambridgeská verze kvantitativní teorie(dále též I. Fisher),teorie růstu(R. Solow)a verze kvantitativní teorieD. Patinkina.

  9. Neoklasická ekonomie Od konce 60. let nastoupila další etapa neoklasické ekonomie v podobě nové konzervativní ekonomie, jejíž hlavní součástí je monetarismus, nová klasická makroekonomie (založená na hypotéze racionálních očekávání), ekonomie strany nabídky, teorie reálného hospodářského cyklu (makroekonomie, mikroekonomie, teorie konjunktury).

  10. Racionalita chování Mikroekonomie se zabývá chováním racionálního člověka, tedy člověka, který volí statky, jež mu z jeho subjektivního pohledu přinášejí největší užitek.

  11. Racionální chování vynechat dojmový postup, zapojit pokud možno kalkulativní, exaktní, rozhodování podložené měřením a výpočty, neplýtvat energií, preferovat efektivní postupy a zbytečně nemeandrovat.

  12. Racionální ekonomické chování více peněz je lepší než méně peněz, peníze dřív jsou lepší než peníze později, menší riziko je lepší než větší riziko,

  13. Výnos Racionální ekonomické chování Riziko

  14. Výnos Racionální ekonomické chování Riziko

  15. Výnos Racionální ekonomické chování Riziko

  16. Výnos Racionální ekonomické chování Riziko

  17. Výnos Racionální ekonomické chování Riziko

  18. Vzácnost a užitečnost Statky jsou užitečné, protože uspokojují naše potřeby. Množství naprosté většiny zdrojů k produkci statků je omezené, takže zdroje jsou vzácné. Logicky jsou potom vzácné i vyprodukované statky.

  19. Vzácnost a užitečnost Konkrétními příklady vzácných zdrojů jsou: Půda: množství půdy na Zemi je omezené. Práce: množství osob, které jsou schopné pracovat, je omezené. Kapitálové statky, čili statky sloužící k produkci dalších statků.

  20. Klíčové otázky mikroekonomie jsou: Co se bude produkovat? Které statky budou produkovány a v jakém množství? Jakým způsobem budou tyto statky produkovány a kdo je bude produkovat? Kdo bude vyprodukované statky spotřebovávat?

  21. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Teorie všeobecné rovnováhy byla vytvořena koncem 19. století francouzským ekonomem Léonem Walrasem pro statický model hospodářství. výroba probíhá při daném množství výrobních faktorů, v ekonomice působí konstantní množství nezávislých osob disponujících určitou kapacitou výrobních faktorů, které nabízejí firmám, spotřebitelé maximalizují své funkce užitku při rozpočtových omezeních apod.

  22. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Léon Walras (1834 – 1910), francouzský ekonom, profesor švýcarské univerzity v Lausanne zakladatel Lausannské neoklasické školy, tvůrce modelu ekonomické rovnováhy, fixní parametry, neomezené podnikání, dokonalá konkurence, „Cena je činitel rovnováhy“; „Rovnováha je odvozena z chování spotřebitele“; Je považován za otce matematického modelování. „Walras je největší ekonom všech dob.“ Keynes

  23. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Walrasův model pomohl mimo jiné při hledání způsobu popisu chování subjektů v podmínkách neurčitosti, stimuloval řešení problému rozdělování a dal impuls pro vytvoření teorie ekonomického blahobytu.

  24. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Model všeobecné ekonomické rovnováhy můžeme přes veškerá jeho zjednodušení i skutečnosti, že všeobecné ekonomické rovnováhy nelze v praxi dosáhnout, chápat jako významný příspěvek k pochopení role tržního mechanismu.

  25. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Walrasův model všeobecné rovnováhy, který byl formulován v podobě složité soustavy diferenciálních rovnic, byl zdokonalen, a na počátku 20. století průběžně vylepšován italským ekonomem Vilfredem Pareto.

  26. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Vilfred Pareto (1848 – 1923), italský ekonom, sociolog a politolog profesor švýcarské univerzity v Lausanne představitel Lausannské neoklasické školy, rozpracoval model ekonomické rovnováhy, navrhl analýzu indiferenčních křivek, po něm je pojmenováno paretovské optimum; zabýval se teorií elit. Položil základy ekonomie blahobytu.

  27. Model 2*2*2*2 dva vstupy do výroby, dva výrobci, výrobci produkují dva statky/výstupy dva spotřebitele, spotřebitelé spotřebovávají dva výstupy/spotřební statky.

  28. Q1 Q´1 Výrobce 1 Spotřebitel 1 Q2 Q´2 Q1 Q´1 Spotřebitel 2 Výrobce 2 Q2 Q´2 Model 2*2*2*2

  29. Základní předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhy Mezní výstupMQ´všech firem jestejný. Mezní míra transformace produktuMRTPje u všech firemstejná. Mezní míra technické substituceMRTSvšech výstupů jestejná. Mezní užitek ze spotřeby každého statku MU v případě každého spotřebitele je stejný. Mezní míra substituce ve spotřebě MRSC všech spotřebitelů je stejná. Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů MRSC se rovnámezní míře transformace produktu každé z firemMRTP.

  30. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Ekonomický systém ve stavu všeobecné rovnováhy je paretovsky efektivní – nelze v něm zvýšit produkci nějakého statku jinak než za cenu snížení produkce jiného statku, ani zvýšit užitek nějakého spotřebitele jinak než na úkor jiného spotřebitele.

  31. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému Při paretovském zlepšení ve výrobě lze zvýšit produkci nějakého statku, aniž by se snížila produkce jiného statku, případně zvýšit produkci všech statků.Při paretovském zlepšení ve spotřebě lze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, aniž by se snížil užitek jiného spotřebitele, případně lze zvýšit užitek všech spotřebitelů.

  32. Rovnost mezních výstupů Podmínkou rovnováhy, kdy více producentů prostřednictvím jednoho vstupu Qprodukuje jeden stejný výstup Q´, je, že pokud jeden producent zvýší vstup o určitý počet jednotek a zároveň 2. producent sníží vstup o stejný počet jednotek, vzroste u prvního producenta mezní výstup MQ´ o stejný počet jednotek, o který u 2. producenta mezní výstup poklesne. MQ´1 = MQ´2.

  33. Izokvanta je křivka stejné produkce, udává veškeré kombinace dvou výrobních faktorů, jež vedou k produkci stejného množství výstupu.

  34. Q´2 dokonalý komplement dokonalý substitut Q´2=U- Q´1 U = Q´1 + Q´2 Q´2=U/Q´1 U = Q´1 . Q´2 Q´1 Prostor pro průběh indiferentních křivek

  35. Máme k dispozici celkem 40 jednotek 1. VF faktoru a 30 jednotek 2. VF faktoru. V bodě Apoužíváme 25 jednotek 1. VF a 14 jednotek 2. VF k produkci 1.statku, zbylých 15 jednotek 1. VF a 16 jednotek 2. VF můžeme použít k produkci 2. statku. Krabicový diagram

  36. Každá izokvanta udává určité množství produkce, přičemž platí: čím dále je izokvanta od počátku souřadnic, tím více daného statku produkujeme. Krabicový diagram

  37. Při přesunu z X do E, zvýšíme produkci jak prvního tak druhého statku – v případě prvního statku se přesuneme z izokvanty Q´11na izokvantu Q´12a v případě druhého statku se přesuneme z izokvanty Q´21na izokvantu Q´22 Krabicový diagram - rovnováha ve výrobě

  38. V bodě dotyku izokvant jsou mezní míry technické substituce MRTS pro první i druhý statek shodné. Graficky to lze vyjádřit tak, že v bodě dotyku má tečna k izokvantě prvního statku i k izokvantě druhého statku stejný sklon (směrnici). Smluvní křivka

  39. Podmínkou dosažení rovnováhy ve výrobě je: mezní míra technické substituce při výrobě obou spotřebních statků rovná. MRTS1 = MRTS2 MRTS1 … mezní míra technické substituce při výrobě prvního statku,MRTS2 … mezní míra technické substituce při výrobě druhého statku Rovnováha ve výrobě

  40. V bodě průniku izokvanty prvního statku a izokvanty druhého statku platí MRTS1N ≠ MRTS2N. Tečna k izokvantám v bodě jejich dotyku a průniku

  41. Podmínka rovnováhy ve výrobě Podmínkou rovnováhy, tj. paretovské efektivnosti, ve výrobě(produkci)je, že mezní míry technické substituce při produkci obou(všech)statků jsou stejné.

  42. Odvození hranice produkčních možností PPFze smluvní křivky CC ve výrobě

  43. Mezní míra transformace produktu Poměr, o kolik zvětšujeme produkci jednoho statku, a o kolik snižujeme produkci druhého statku, je mezní míra transformace produktu MRTP, Platí, že v čitateli je změnu statku, jehož množství zvětšujeme, a ve jmenovateli změnu statku, jehož množství snižujeme: MRTP = Q´2/Q´1, Q´2 … změna statku, jehož množství zvyšujeme, Q´1… změna statku, jehož množství snižujeme.

  44. Mezní míra transformace produktu Producentovi bude indiferentní, jakou kombinaci statků bude produkovat, pokud se mezní míra transformace produktu bude rovnat cenovému poměru daných statků. MRTP = Q´2/Q´1 = PQ´1/PQ´2 Je-li MRTP odlišná od cenového poměru, vyplatí se producentovi zvyšovat produkci nějakého statku a snižovat produkci jiného statku.

  45. Pokud má být alokace (umístnění) zdrojů v případě 2 firem, 2 výstupů paretovsky efektivní, musí být mezní míra transformace výstupu u obou firem stejná. MRTP1 = MRTP2 MRTP1 … mezní míra transformace u statků produkovaných 1. firmouMRTS2 … mezní míra transformace u statků produkovaných 2. firmou Mezní míra transformace

  46. hranice produkčních možností Obecně vyjádřeno, má-li daný systém (společnost) produkovat maximální množství všech statků, musí být jejich mezní míry transformace produktu shodné. Optimum v případě dvě firmy, dva výstupy

  47. hranice produkčních možností Obecně vyjádřeno, má-li daný systém vyprodukovat maximální množství statků, musí být všechny mezní míry transformace produktu MRTP shodné. Optimum v případě 2 firmy, 2 výstupy

  48. Model 2x2x2x2 3 firmy Komplexní grafické vyjádření všeobecné rovnováhy– panel A a B 4 firmy

  49. Model 2x2x2x2 Komplexní grafické vyjádření všeobecné rovnováhy– panel C

  50. Model 2x2x2x2 Mezní míra substituce MRSC všech spotřebitelů je 4/1.Mezní míra transformace produktu MRTP všech výrobců je 1/4.Znázorněte graficky co se bude dít z hlediska rovnováhy firmy a rovnováhy odvětví (zvlášť pro statek ´Q´1 a statek ´Q´2) Příklad 2 MRSC = Δ Q´2/Δ Q´1 = 4/1MRTP = Δ Q´2/ Δ Q´1 = 1/4 = PQ´1/PQ´2 MRSC ≠ MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC > MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku,v odvětví Q´1na trhu nedostatek, v odvětví Q´2přebytek. V odvětví Q´1je nedostatek na trhu, neboť cena je zde nízká, v odvětví Q´2 je přebytek na trhu, neboť cena je zde vysoká.Výrobci budou vyrábět více statku Q´1 a méně Q´2Poměr cenPQ´1/PQ´2 poroste.

More Related