1 / 51

Obchodní korporace (OK) (= obchodní společnosti a družstva)

Zpracováno podle ZOK (zákon o obchodních korporacích) 90/2012 Sb. a podle http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/obecne/. Obchodní korporace (OK) (= obchodní společnosti a družstva). Převaha právní formy s.r.o. Obchodní společnosti celkem 364 320 (100%)

Télécharger la présentation

Obchodní korporace (OK) (= obchodní společnosti a družstva)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zpracováno podle ZOK (zákon o obchodních korporacích) 90/2012 Sb. a podle http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/obecne/ Obchodní korporace (OK) (= obchodní společnosti a družstva)

  2. Převaha právní formy s.r.o. • Obchodní společnosti celkem 364 320 (100%) • veřejné obchodní společnosti 7 263 (2 %) • společnosti s ručením omezeným 331 341 (91 %) • akciové společnosti 24 358 (7 %) • komanditní společnosti 745 (0,2%) Podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona 951 042 Dle jiného než živnost. zákona 29 912 Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ 2012 http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-1200 Dalšími obchodními společnostmi jsou evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

  3. Obchodní zákoník ke konci 2013 zrušen. Podnikání upravuje obecně nový Občanský zákoník a jako speciální norma Zákon o korporacích a Živnostenský zákon. • Nový Občanský zákoník (NOZ) obsahuje základní ujednání o podnikání a podnikatelích (FO a právnických osobách: korporacích, spolcích, fundacích….) • ZOK pak je speciální zákon upravující korporace • ZOK je oproti starému obchodnímu zákoníku podstatně liberálnější. Zároveň však posiluje ty instituty, které jsou nezbytné pro řádné fungování obchodních korporací – např. odpovědnost za jejich správu. • Nejvyšší počet změn prodělala právní úprava společnosti s ručením omezeným.

  4. Zmizel pojem PODNIK (označoval soubor věcí, práva a jiné hodnoty sloužící k provozování podnikání). Nyní podle NOZ označení OBCHODNÍ ZÁVOD • Obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. • Pobočkaje taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou.Je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod; • Obchodní tajemství - tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

  5. Obchodní rejstřík (jeden z veřejných rejstříků) – zapisují se: • Korporace a jiné PO, • Zahraniční osoby, • Podnikatel fyzická osoba povinně (při překročení obratu 120 mil. Kč za dvě účetní období), nebo dobrovolně. http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx http://www.justice.cz/or/ • Zápis do OR se oznamuje FÚ, ŽÚ, SÚ • Je to veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se určité skupiny podnikatelů • Sbírka listin

  6. Osobní x kapitálové společnosti • Osobní spol.: Nevytváří základní kapitál, předpokládá se osobní účast na vedení společnosti, společníci ručí celým svým osobním majetkem: v.o.s. /k.s. • Kapitálové spol.: Vytváří základní kapitál, společnost řídí profesionální management, společníci neručí za dluhy společnosti: s.r.o., a.s.

  7. Kapitálové společnosti • Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel. • Jednočlenná společnost - Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou (i a.s.). Vklad • Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. • Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích „peněžitý vklad“ nebo vnesením jiné, penězi ocenitelné věci „nepeněžitý vklad“ (např. i provedením práce nebo poskytnutím služby). • Správce vkladů - Před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce vkladů.

  8. Správce vkladu • Peněžitý vklad může přijmout na zvláštní účet banka. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne. • Správce vkladů vydá tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis do OR, písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Prohlášení se přikládá k návrhu na zápis do OR. • Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i s plody a užitky.

  9. Podíl (zmizel pojem obchodní podíl) Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. • Podíl na ziskuse stanoví na základě účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí o jeho rozdělení. • Při zániku účasti společníka v obchodní korporaci vzniká společníkovi právo na vypořádání „vypořádací podíl“. Výše vypořádacího podílu se stanoví z vlastního kapitálu zjištěného z účetní závěrky. • Při zrušení obchodní korporace s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku.

  10. Omezení výplaty zisku tzv. Test insolvence • OK nesmí vyplatit zisk, pokud by si tím přivodila úpadek z důvodu insolvence (platební neschopnosti). Z účetní závěrky musí vyplynout, že OK má dostatek prostředků na rozdělení zisku. • Věřitelům se tak dostává bezpečnější ochrany, při které není spoléháno na fiktivní částku základního kapitálu v účetnictví, ale stojí na reálném stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů.

  11. Orgány OK • Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci, v kapitálové společnosti valná hromada. • Kontrolním orgánem OK se rozumí dozorčí rada. • Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník. • Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. • Statut. orgán a.s. – viz snímky o a.s.

  12. Pravidla jednání členů orgánu • Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí smlouvou o výkonu funkce upravenou v § 59. • Člen statutárního orgánu musí jednat s péčí řádného hospodáře(loajálně, pečlivě a informovaně). • Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá OK prospěch (např. mzda, odměna), který v souvislosti s takovým svým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí v penězích. • Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, může ji OK domáhat náhrady újmy • Člen orgánu OK může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.

  13. Smlouva o výkonu funkce staturárního orgánu • Smlouva o výkonu funkce obsahuje také údaje o odměňování: vymezení všech složek odměn, určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu, určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn, určení odpovědnosti za škodu. • Plnění podle smlouvy o výkonu funkce (odměna) se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku. • Pokud se dostala OK do úpadku, vydají členové jejích orgánů prospěch (odměny) a to za období 2 let zpět pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je OK v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Není-li vydání možné, nahradí členové orgánů získaný prospěch v penězích.

  14. Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá OK prospěch Náhrada újmy Korporaci způsobená porušením péče řádného hospodáře Společnická žaloba Společník je oprávněn domáhat se náhrady újmy proti jednateli, který neplnil své povinnosti řádného hospodáře. Pokud se dostala OK do úpadku a pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že úpadek hrozí, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné Ztráta nároku na odměnu Povinnost vrátit společnosti odměnu až 2 roky zpět odměna se neposkytne, pokud výkon funkce přispěl ke špatnému hosp. výsledku. Ručení věřitelům společnosti do výše osobního majetku Neodvrácení úpadku při porušení péče řádného hospodáře vede k

  15. Zmírnění odpovědnosti statutárních orgánů • Vyžádání pokynů od společníků • Pojištění • Platí pravidlo podnikatelského úsudku (business judgement rule - předpoklad, že nelze po managementu firem chtít, aby nesl odpovědnost za veškerá možná rizika svého jednání. Proto člen orgánu, který jednal s potřebnou mírou znalostí a předpokládal v dobré víře, že jedná ku prospěchu společnosti, nebude odpovídat za výsledek tohoto jednání. A to ani tehdy, kdyby společnosti způsobil finanční ztrátu. (např. z důvodu selhání kapitálového trhu, neočekávatelných změn ceny ropy apod.) • Vyvinění – prokázání, že škodu nezpůsobil • Kolektivní statutární orgány (dělí se o náhradu společně) • Absolutorium – valná hromada rozhodne, že škodu nebude vymáhat.

  16. Vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce a „nucený distanc“ • Insolvenční soud rozhodne o vyloučení, vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že výkon funkce statutární osobou vedl k úpadku OK. Insolvenční soud rozhodne, že člen statutárního orgánu upadnuvší OK nesmí po dobu 3 let vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli OK. • Porušuje-li tento zákaz, soud ji opětovně vyloučí až na 10 let.

  17. Veřejná obchodní společnost • Označená „v. o. s.“ nebo veř. obch. Spol.“ nebo např. „Novák a spol.“ • Nemá orgány společnosti: Statutární orgán tvoří všichni společníci. • Nutná osobní účast na činnosti spol. • Min. dva společníci, každý společník má jeden hlas. Není vytvořen základní kapitál, ale může • Zisk rozdělen bezezbytku společníkům a u nich zdaněn daní z příjmu FO. • Společníci ručí za dluhy společnosti veškerým svým osobním majetkem společně a nerozdílně. • Porušuje-li některý ze společníků podstatným způsobem společenskou smlouvu, může soud na návrh jiného společníka společnost zrušit. • Pro všechny společníky platí zákaz konkurence. Společnost se zrušuje např. z důvodu: • a) výpovědí společníka, • c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu,

  18. Komanditní spol. – hybrid mezi osobní a kapitálovou spol. • Komplementář (ručí za dluhy společnosti neomezeně - celým svým majetkem) a komanditista (ručí za dluhy omezeně – svým vkladem nebo do „komanditní sumy“). • Statutární zástupce je komplementář, má zákaz konkurence. • Komanditisté vkládají vklad, výše není určena. • Dělení zisku – část zisku před zdaněním je vyplacena komplementáři, zbytek zisku zůstává ve společnosti, která může po zdanění vyplatit podíly na zisku komanditistům.

  19. Společnost s ručením omezeným Odpadá zákaz řetězení – jedna osoba bude moci být jediným společníkem v neomezeném množství SRO (netýká se jednatelů!) • Založena jednou osobou FO nebo PO • Statutární orgán – jednatelé • Základní kapitál 1 Kč - upuštění od spoléhání se na ZK. Dosud právo předpokládalo ZK ve výši 200.000 Kč. Vytvořil se tak dojem, že je tím garantována ochrana věřitelů. Ve skutečnosti však s.r.o. takovou hotovost nemusela udržovat. ZK se tak změnil v pouhou účetní položku, která neměla pro ochranu věřitelů žádný význam. • Min. vklad společníka 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Nepeněžitý vklad ocení znalec. • Společník ručí za dluhy společnosti výši svého vkladu. • Rezervní fond, jak ho známe dosud, není povinný – pouze ve specifických případech (poskytnutí finanční asistence – půjčka).

  20. Podíly mohou být různorodé • Dosud existoval pouze jeden druh obchodních podílů, tj. že všichni společníci měli stejná práva a povinnosti. • Ve společnosti bude možné mít více podílů různého druhu (zmizelo slovo obchodní podíl). S každým druhem podílu budou moci být spojena odlišná práva a povinnosti– např. podíly, se kterými bude spojeno přednostní právo na podíl na zisku, případně právo na pevný podíl na zisku, podíly bez příplatkové povinnosti, podíly s vyšší mírou vlivu na jednání společnosti, podíly s právem veta pro určitá rozhodnutí valné hromady apod. • Zavádí se možnost, aby společník ze společnosti jednostranně vystoupil – např. nebude-li souhlasit s rozhodnutím valné hromady o změně povahy podnikání či příplatkové povinnosti.

  21. Kmenový list – zjednodušuje převod podílu Snadnější převod podílu na další osoby umožní Kmenový list do něhož je určitý podíl vtělen. KL je cenný papír na řad = na jméno. K převodu podílu tak bude moci dojít pouze na základě ústní smlouvy předáním kmenového listu s příslušným rubopisem. (Nevyžaduje se zápis do OR.) Kmenový list lze vydat pouze k podílu, který je převoditelný, nelze ho vydat jako zaknihovaný cenný papír – viz formy akcií dále. Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na veřejném trhu. Kmenový list obsahuje • A) označení, že se jedná o kmenový list, • B) jednoznačnou identifikaci společnosti, • C) výši vkladu připadající na podíl, • D) jednoznačnou identifikaci společníka, • E) označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a • F) označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele nebo jednatelů.

  22. Společenská smlouva obsahuje • a) firmu společnosti (jméno OK), • b) předmět podnikání (podložené živnostenským oprávněním), • c) určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, • d) určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, • e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, • f) výši základního kapitálu, • g) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. (2) Společenská smlouva při založení společnosti obsahuje také • a) vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění, • b) údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být voleni valnou hromadou, • c) určení správce vkladů, • d) u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

  23. Rozhodování per rollam • Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu, zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí společníkům, kteří se k němu vyjádří do určité lhůty – možnost přijmout rozhodnutí „na dálku“. Finanční asistence (půjčka) • Společnost může poskytnout finanční asistenci, za podmínky, že tato asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek, zejména pokud jde o úročení – řešení půjček mezi osobami blízkými a zneužití úroků. Na tuto půjčku musí vytvořit rezervní fond.

  24. Statutární zástupce s.r.o.: Jednatel, více jednatelů tvoří kolektivní orgán • Zajišťují obchodní vedení společnosti. • Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak. • Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich.

  25. Zákaz konkurence Týká se statutárních orgánů všech společností: společníků v.o.s., komplementáře k.s., jednatelů popř. dozorčí rady (podle vůle i společníků) u s.r.o., u a.s. se týká představenstva/správní rady v čele se statuárním ředitelem a dozorčí rady. Zákazem konkurence se rozumí způsob, kterým se omezuje možnost uvedených osob vykonávat takovou podnikatelskou činnost, kterou se mohou dostat do rozporu se zájmy „své“ společnosti. V případě s.r.o. je zabránit zejména jednateli společnosti v tom, aby zneužil svého postavení ve společnosti v její neprospěch.

  26. Zákaz konkurence konkrétně: • Podnikat jako FO v oboru stejném nebo obdobném. • Účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením se stejným nebo podobným předmětem podnikání. • Nesmí být statutární zástupce u jiné PO s obdobným předmětem činnosti. • Ten kdo porušil zákaz konkurenčního jednání musí vydat společnosti prospěch, který v důsledku toho získal.

  27. Dozočí rada SRO může zřídit dozorčí radu. Dozorčí rada • a) dohlíží na činnost jednatelů, • b) nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních záznamů, • c) podává žalobu (např. na statut. zást.), • d) podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel

  28. Zvýšení základního kapitálu Základní kapitál (ZK) lze zvýšit • povinností společníků ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, • vstoupení nového společníka, • z vlastních zdrojů (převodem zisku do ZK), • v důsledku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se mění výše vkladů společníků v poměru dosavadních vkladů.

  29. Akciová společnost (a.s.) • Zákl. kap. 2 mil. nebo 80.000 EUR • Je typickým představitelem kapitálové společnosti. Společníci, resp. akcionáři se na ní podílejí poskytnutým kapitálem, přičemž samotný chod řídí profesionální management. • Dalšími atributy je i nemožnost ručení akcionářů za dluhy (dříve závazky) společnosti či téměř neomezená převoditelnost podílů (resp. akcií). • AS je vhodná především pro správu a provoz větších podniků, u kterých je potřeba velké kumulace kapitálu. • Ekonomický význam akcií: možnost snadné koncentrace a převádění kapitálu.

  30. Akcie • Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení, zisku a na likvidačním zůstatku. • Obdobně jako u s.r.o. se zavádí možnost, aby akcionář vlastnil akcie různého druhu – tedy je zcela na společnosti, aby si ve svých stanovách určila, jaké druhy akcií vydá. • Kromě kmenových (tedy běžných) akcií tak může vydat i akcie se zvláštními právy, které spočívají například v rozdílném podílu na zisku či váze hlasů. • Zákon též výslovně zakazuje, aby s akciemi bylo spojeno právo na dividendu bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti. • Novinkou jsou i tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Ta se odvíjí od toho, kolik jich bylo reálně vydaných (Pokud společnost vydala např. 10 kusových akcií, představuje jedna akcie 10% podíl. Pokud jich následně vydá dalších 10, jedna akcie bude představovat podíl 5 %.)

  31. Forma akcie • Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebona řad; • Akcie na doručitele je označována jako akcie na majitele (hovorově anonymní akcie). Společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír (tím, že akcie na majitele budou zaknihovány nebo imobilizovány, bude jejich vlastník vždy identifikovatelný); Zaknihování je např. uložení v tzv. centrálním depozitáři. • Akcie na majitele jsou převoditelné prostým předáním (možno též zasláním poštou apod.).

  32. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno. Akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost. Akcie na jméno musejí být navíc opatřeny tzv. rubopisem. To je záznam na rubu akcie podepsaný dosavadním vlastníkem, v němž uvádí, kdy a na koho byla akcie převedena. • Co jsou Zaknihované akcie - jsou evidované jako záznam v počítačové databázi Střediska cenných papírů (SCP) tj. cenný papír je nahrazen zápisem do evidence (není v listinné podobě). O vlastnictví akcií dostává akcionář výpis z účtu v SCP (modré barvy). Zaknihované akcie lze převést na jinou osobu prostřednictvím některé z přepážek SCP. K provedení převodu lze za zvýšený poplatek pověřit i některého obchodníka s cennými papíry.

  33. Orgány společnosti (vedle valné hromady) • Dualistická struktura řídících orgánů – představenstvo (neurčí-li stanovy jinak, má 3 členy) a dozorčí rada (neurčí-li stanovy jinak, má 3 členy). • Monistická struktura - správní rada doplněná o statutárního ředitele. • ZOK umožňuje, aby uvedené orgány byly jednočlenné. Ve svém důsledku tak v čele společnosti může stát pouze jeden člen správní rady zastávající zároveň funkci statutárního ředitele. • Taková struktura může vyhovovat především začínajícím podnikatelům, kteří ocení nižší náklady na správu své společnosti (do r. 2013 počet členů volených orgánů a.s. minimálně šest – tři v dozorčí radě a tři v představenstvu).

  34. Vklady společníků/akcionářů • Vklady společníků/nominální hodnota upsaných akcií tvoří základní kapitál. • Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně 30 % peněžitého vkladu. • Nepeněžité vklady musí být splaceny ve výši 100% před podáním návrhu na zápis společnosti. • Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do OR, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál. • Pokud společníci vkládají nepeněžité vklady, musí být ve společenské smlouvě uveden předmět vkladu, jeho hodnota a částka, kterou se vklad započítává.

  35. Založení akciové společnosti • K založení společnosti se vyžaduje přijetí stanov. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel. • Stanovy obsahují také • a)firmu a předmět podnikání nebo činnosti (odpovídající registrovaným ŽL či jiným oprávněním k výkonu činnosti), • b) výši základního kapitálu, • c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány, • d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, • e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti,

  36. Zrušení a zánik PO • Likvidace – buď dobrovolné zrušení společnosti z vůle společníků nebo nedobrovolná likvidace • Bez likvidace – je právní nástupce (fůze, rozdělení…) • Úpadek tj. Insolvenční řízení = soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův majetek(zákon 182/2006 Sb., tzv. insolvenční zákon).

  37. Společnost dobrovolně vstupuje do likvidace z důvodů: • uplynutím doby, na kterou byla založena, • dosažením účelu na který byla založena, • společníci nebo valná hromada dobrovolně rozhodli o zrušení společnosti.

  38. Nedobrovolná likvidace Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci jestliže • a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; • b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, • c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo • d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob (např. odejde odpovědný zástupce nesoucí na sobě živnostenské oprávnění).

  39. Průběh likvidace (po ní dojde k výmazu z obchodního rejstříku) • Účelem likvidace je zpeněžit veškerý majetek (věci a pohledávky) a vyrovnat závazky. • Vstup do likvidace se zapisuje do OR s dovětkem „v likvidaci“. • Působnost statutárních orgánů přechází na likvidátora. • Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci. Plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy, uzavírá smíry a není oprávněn uzavírat nové obchody. Zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá návrh na prohlášení úpadku. • Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům s výzvou, aby věřitelé a jiné osoby přihlásili své pohledávky. • Nakonec sestaví likvidátor účetní závěrku s návrhem na rozdělní tzv. likvidačního zůstatku mezi společníky. • Likvidátor a.s. musí zajistit prohlášení akcií za neplatné.

  40. Úpadek • Dlužník je v úpadku má-li více věřitelů a peněžité dluhy po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a tyto dluhy není schopen plnit. • Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, může být v úpadku také pro předlužení, tj. má - li více věřitelů a souhrn všech jeho závazků převyšuje souhrn jeho majetku. Přitom se vždy přihlíží k očekávanému stavu budoucího provozu dlužníkova podniku. • Soud vydá rozhodnutí o úpadku a ustanoví insolvenčního správce a vyzve věřitele k přihlášení pohledávek.

  41. Jednotlivé způsoby řešení úpadku jsou následující: Nepodnikatelé • Exekuce • Oddlužení Podnikatelé • Exekuce • Konkurs • Reorganizace

  42. Exekuce Pokud nastane situace, že dlužník má jen jednoho věřitele(ačkoli mu může dlužit horentní sumu), nepostupuje se podle Insolvenčního zákona, ale podle exekučního řádu.

  43. Exekuce • je nucený výkon exekučního titulu. Exekučním titulem je např. vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy, FÚ. • Exekutor může provést exekuci srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky povinného z účtuu peněžního ústavu, prodejemmovitých věcí i nemovitostí, prodejem podniku, vyklizením prostor, odebráním věci, rozdělením věci, provedením prací a výkonů na účet povinného. • Exekucí může být postižen i byt příp. dům dlužníka, a to bez náhrady. Exekucí mohou být dále postiženy veškeré příjmy (včetně např. důchodu nebo stipendia). • Exekuce vám může sebrat veškerý majetek („ocitnete se jako bezdomovec“) . Proto je výhodnější Oddlužení /Osobní bankrot neboť v tomto režimu dojde k zachování životního minima a znáte datum jeho konce.

  44. Oddlužení (osobní bankrot) – pouze nepodnikatelé • Pokud je dlužník schopen svým věřitelům jednorázově nebo ve splátkách po dobu 5 let uhradit alespoň 30 %jejich pohledávek, může svoji situaci řešit oddlužením. • Oddlužení je způsob řešení úpadku, kdy věřitelé odsouhlasí to, že část dluhů je dlužníkovi odpuštěna (lepší vrabec v hrsti než celá jejich pohledávka na střeše). Tento institut preferuje sociální účel před ekonomickým, má umožnit dlužníkovi „nový start" a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu vůči věřiteli. • Návrh podaný soudu na povolení oddlužení může podat pouze dlužník. • Dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Rozhodnutí o způsobu oddlužení je ponecháno na nezajištěných věřitelích, kteří jej odhlasují.

  45. Ignorování návrhu na oddlužení • V případě, že dlužník-nepodnikatel se nerozhodne včas pro oddlužení, mohou věřitelé vymáhat své pohledávky tak, že mu může být exekuován veškerý jeho majetek. Dlužníkovi je ponechána částka životního minima 6000 Kč na měsíc. • Výsledkem pak může být dlužník bez majetku „odsouzený“ k celoživotnímu splácení závazků.

  46. Konkurs • Všechna práva nakládání s majetkem přecházejí na správce konkursní podstaty jmenovaného soudem. • Jeho podstata tkví v tom, že správce konkursní podstaty sepíše majetek a následně ho zpeněží a z výtěžku poměrně uspokojí věřitele. • Před tím však přednostně bude zaplacena odměna insolvenčního správce, daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, mzdy zaměstnanců a zajištěné pohledávky.

  47. Reorganizace – pouze podnikatel • Reorganizací se rozumí postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. • Provoz je zajištěn opařeními k ozdravění hospodaření podle schváleného reorganizačního plánus průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

  48. Moratorium (platí pro podnikatele) • Smyslem institutu moratoria je poskytnout dlužníkovi možnost vyrovnat se s věřiteli ještě před proběhnutím celého insolvenčního řízení, neboť během moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. • Návrh k soudu na moratorium podává podnikatel/dlužník • V době trvání moratoria nelze jednak prohlásit úpadek a jednak se dávají dlužníkovi zvláštní oprávnění - může totiž přednostně hradit ty dluhy, které bezprostředně souvisejí se zachováním provozu jeho podniku, zároveň je dlužník po dobu moratoria chráněn před vypovězením smluvna dodávky energií a surovin, jakož i dalších smluv o dodávkách zboží a služeb. • Cílem moratoria je snaha o udržení běhu podniku.

More Related