Prováděcí akty EK dle čl. 291 SFEU

1. Prováděcí akty EKdle čl. 291 SFEU Ministerstvo zahraničních věcí ČR 26. února 2010

2. Obsah prezentace • Změny dle SFEU (Lisabonské smlouvy) • Pojem prováděcí akt • Nové komitologické nařízení • Pozice ČR?

3. Článek 291 SFEU • Členské státy přijmou veškerá nezbytná vnitrostátní právní opatření k provedení právně závazných aktů Unie. • Jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky, svěří tyto akty prováděcí pravomoci Komisi nebo, ve zvláštních, náležitě odůvodněných případech a v případech uvedených v článcích 24 a 26 Smlouvy o Evropské unii, Radě. • Pro účely odstavce 2 Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení předem stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. • Součástí názvu prováděcích aktů je slovo “prováděcí”.

4. Změny podle LS • dosavadní komitologie podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES rozdělena na delegované akty (čl. 290 SFEU) a prováděcí akty (čl. 291 SFEU) • zatímco úprava postupu při delegovaných aktech vyplývá přímo ze Smlouvy (potažmo bude konkretizována v jednotlivých legislativních aktech), pro prováděcí akty čl. 291 předvídá vydání komitologického nařízení Rady a EP, které nahradí dosavadní rozhodnutí Rady • hranice mezi delegovanými a prováděcími akty v zásadě odpovídá hranici mezi regulativním postupem s kontrolou a ostatními komitologickými postupy

5. Co jsou prováděcí akty? • na rozdíl od podmínek v době PRAC, EK pracuje s koncepcí, že Rada není nadána výkonnou mocí - za řádnou implementaci právních aktů EU jsou tak zodpovědné ČS • tam, kde však právo EU vyžaduje při implementaci zajištění jednotného postupu, je zapotřebí přenesení této výkonné pravomoci na EK • na tomto základě EK staví koncepci, že v rámci prováděcích aktů pravomoc kontroly EK mají výlučně ČS, a to v rámci komitologických výborů (na rozdíl od delegovaných pravomocí, tedy tam, kde by legislátor - Rada/EP - mohl v zásadě jednat sám, ale rozhodl se tuto pravomoc přenést na EK)

6. Komitologické nařízení • nahradí dosavadní komitologické rozhodnutí 1999/468/ES • bude přijato ve formě nařízení Rady a EP řádným legislativním procesem (dosavadní procedura spolurozhodování), tudíž lze očekávat silnou snahu EP o jeho širší zapojení (např. odkaz v rezoluci EP k jejich připravované IIA s EK – přizvání expertů EP na jednání výborů) • podle posledních informací EK nepředloží návrh nařízení dříve než 9 března

7. do přijetí nařízení sepostupuje podle dosavadního komitologického rozhodnutí s výjimkou regulativního postupu s kontrolou, který je,pro všechny legislativní akty přijímanépo 1.12. 2009, nahrazen režimem delegovaných aktů podle čl. 290 SFEU • díky tomu, že půjde o legislativní akt předpokládá se, že nebude zapotřebí revidovat stávající legislativu a přechod se provede automaticky s tím, že tam, kde se ve stávajícím legislativním návrhu odkazuje na dosavadní komitologické postupy se bude postupovat podle nových – tento plošný přístup však, stejně jako každý plošný přístup, obsahuje značné riziko

8. Hlavní změny • implementace se týká pouze ČS (expertův komitologických výborech) – dosavadní zapojení Rady zcela chybí • z původních 4 budou komitologické postupy omezenyna 2: • a) poradní (přebírá dosavadní poradní postup) • b) přezkumný (spojuje dosavadní řídící a regulativní postup)

9. Volba procedury - principy • podle současného komitologického rozhodnutí (mimo PRAC) jsou kritéria pro výběr komitologického postupu nezávazná („…should be followed…“) • návrh EK směřuje k částečné závaznosti definice použití přezkumného postupu („…should apply only…“) • definice použití poradního postupu zůstává naproti tomu otevřená (…should apply […] where […] most appropriate…) - tudíž i to, co naplňuje definici použití přezkumného postupu, lze podřadit poradnímu postupu

10. Volba přezkumného postupu • přezkumný postup se použije v případě: • opatření obecného významu, která provádějí legislativní akty, zejména pak ty, které se týkají životního prostředí nebo ochrany zdraví či bezpečnosti lidí, zvířat nebo rostlin • řídících opatření, která se vztahují k provádění: • společné zemědělské politiky a společné politiky rybolovu • programů se značným dopadem na rozpočet • společné obchodní politiky

11. Volba poradního postupu • poradní postup se použije ve všech ostatních případech, zejména pak tehdy, kdy je považován za nejvhodnější • pravidla pro poradní postup by měla odpovídat těm současným: • výbor se k návrhu usnáší prostou většinou, • EK přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru s tím, že mu sdělí způsob, jakým vzala stanovisko na vědomí

12. Přezkumný postup • v rámci přezkumného postupu odpadá kontrola ze strany Rady: • výbor může kvalifikovanou většinou zablokovat návrh EK, pokud vysloví nesouhlasné stanovisko • pokud výbor vyjádří negativní stanovisko, EK může předložit nový návrh, event. doplnit stávající • pokud se výbor nevyjádří, EK se může rozhodnout zda předpis vydat nebo upravit • hlavními rozdíly oproti dosavadním postupům je, že v rámci: • řídícího postupu jde návrh na Radu pouze v případě negativního stanoviska výboru • regulativního postupu i v případě absence stanoviska výboru

13. Okamžitě uplatnitelná opatření • EK chce zavést možnost zrychleného řízení (přijetí okamžitě aplikovatelných opatření) – jeho podoba však zatím není zcela jasná (určitá obdoba u současného řídícího postupu) • proces: • EK přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná, • opatření předloží výboru a v případě jeho nesouhlasného stanoviska opatření zruší, • v odůvodněných případech by tato opatření nicméně mohly zůstat v platnosti do doby přijetí nových (ochrana zdraví, bezpečnosti, nerušeného fungování trhu…)

14. Pravidla pro fungování výboru • EK může v průběhu vyjednávání předkládat opakovaně pozměňovací návrhy • zavádí se formálně písemná procedura, s tím, že člen výboru může požádat o svolání výboru – rozhodnutí je však na EK • stávající výbory budou muset adaptovat své jednací řády podle nového komitologického nařízení

15. Kontrola EK? • nařízení pracuje s principem zpětné kontroly ze strany Rady a EP, který však nemůže zastavit proces přijímání prováděcího předpisu • nařízení nadále nepočítá s explicitní úpravou přezkoumání návrhu na základě námitky legislátora (viz čl. 8 současného rozhodnutí) - podle EK nicméně možnost upozornit ji na překročení jejích implementačních pravomocí, potažmo předložit věc Soudnímu dvoru nadále vyplývá přímo ze Smluv • v rámci zpětné kontroly by však Rada, ale především EP, měly mít přístup doregistru, který bude obsahovat veškeré informace o konání ve výborech (nástupce současného čl. 7 odst. 3)

16. Jakou pozici by měla zaujmout ČR? • potřeba přesnější definice podmínek volby procedury? • vhodnost metodiky v rámci přezkumného postupu? (např. vytvoření speciálního horizontálního výboru, který by měl rozhodnou pravomoc, jako doposud Rada) • automatický přechod na novou komitologii? (problém např. u záležitostí, které se týkají daní - pomocí komitologického nařízení, přijatého v rámci QMV, by byly novelizovány i akty, kde byla ke schválení v Radě zapotřebí jednomyslnost)

17. Jakou pozici by měla zaujmout ČR? • blokační menšina pro odmítavé stanovisko výboru? (EK odmítá použití blokační menšiny s odkazem, že by odmítnutí návrhu podle nařízení bylo komplikovanější než u delegovaných aktů) • bude výboru chybět motivace bez následné kontroly Rady? (podle některých ČS je snaha o kompromis posílena vědomím, že když se kompromis nepovede, půjde to "výš")

18. Děkuji vám za pozornost. zdenek_petzl@mzv.cz