MUDr. Milena Bretšnajdrová , Ph.D .

1. MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Základy oboru geriatrie a psychické a sociální dopady vybraných onemocnění na seniorskou populaci případně jejich rodinu a komunitu.

2. 1. Základy oboru geriatrie

3. Historická fakta • Medicínský pohled na starého nemocného člověka se datuje do období počátku devatenáctého století. • Prvním geriatrickým počinem byly přednášky Josefa Hamerníka (1810 – 1887) o nemocech vyššího věku na pražské lékařské fakultě, které se konaly v roce 1843. • Tyto přednášky nebyly jen teoretickým sdělením, ale i demonstracemi u lůžka nemocného.

4. Za dalšího z „otců“ moderní evropské geriatrie • Bychom měli považovat Františka Procházku, který své přednášky „patologie a terapie nemocí pokročilého věku“ s demonstracemi uskutečňoval od akademického roku 1904/1905 až do počátku 1. světové války. • Postupně se věnoval sociálnímu lékařství a nyní jej vnímáme jako zakladatele tohoto oboru v ČR.

5. Na geriatrickou tradici navázal od roku 1921 Rudolf Eiselt (1881-1950) který založil v tehdejším chudobinci sv. Bartoloměje Ústav pro nemoci stáří. Tento ústav se po roce 1929 přesunul do nově vzniklých Masarykových domovů v Praze -Krči a stal se tak prioritou – první instituce tohoto typu na světě. Světový unikát.

6. Masarykovy domovy • Jednalo se o sociální ústavy hlavního města Prahy • Geriatrická klinika – nemocí stáří • Po dohodě a děkanátem zde vzniklo i výzkumné oddělení • Byla zajištěna žurnální služba, ambulance, laboratoře. Kapacita činila 800 lůžek.

7. Toto ve své době moderní zařízení nepřetrvalo však 2. světovou válku. • Od roku 1941 se postupně měnily na vojenskou nemocni a lazaret. A ani po válce se nevrátili již se svému původním u účelu • V současné době zde sídlí Thomayerova nemocnice.

8. Po 2. světové válce • Upozorňovali na důležitost geriatrie například profesor brněnské lékařské fakulty Ferdinand Heršík. • Profesor pražské lékařské fakulty Bohumil Prusík, hradecký Jindřich Groh a další osvícení klinikové.

9. Od roku 1974 • Vznikaly v Československu léčebny dlouhodobě nemocných. Ve snaze zlepšit nevyhovující stav péče o dlouhodobě nemocné pacienty. • Tato zařízení se stala lůžkovou základnou oboru geriatrie.

10. Rok 1983 Od tohoto roku je geriatrie samostatným lékařským oborem v ČR. Tento počin byl vnímán ve své době jako velmi pokrokový. V 80 letech 20 století byl také zaveden institut geriatrické sestry. Jednalo se o velmi užitečnou službu, která rozšiřovala geriatrii o ošetřovatelský rozměr.

11. Geriatrie • Je samostatná vědní disciplína,jejímž předmětem zájmu je stárnoucí a starý člověk ve zdraví a především v nemoci. • Shrnuje a zobecňuje seniorskou problematiku zdravotního a funkčního stavu. • Zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou i následnou péčí. Sociálními souvislostmi chorob stáří.

12. V období 1990 - současnost • Na základě transformace geriatrické péče se vytvořila nově koncipovaná zařízení a specializovaná zařízení, která se v další době dále profilovala.

13. V současné době • V Brně vznikla klinika interní geriatrická a praktického lékařství (zaměřena na problematiku diabetologie) • V Hradci Králové existuje Gerontometabolická klinika se zaměřením a problematiku intenzivní péče v geriatrii, metabolismus poruch výživy, sarkopenie • Geriatrické centrum krajské Baťovy nemocnice ve Zlíně provozuje diferencovaný přístup ke geriatrické péči , diabetologii a poúrazové péči. • Fakultní nemocnice v Olomouci, odd. geriatrie.

14. Geriatrická klinika v Praze špičkové zařízení věnující se kromě geriatrické péči také výzkumu, výuce a gernotofarmakoterapii. • Gerontologické centrum v Praze- Alzheimerova společnost. • FN Plzeň vzniklo první geronto-traumatologické oddělení. • Gerontologické centrum v Pardubicích, specializující se na léčbu chronických ran. • Vznikají další geriatrická centra ( Kladno, Liberec, …)

15. Rok 2013 • V ČR je 9 zařízení jejíž náplní je problematika oboru geriatrie • 545 lůžek • Ambulantní geriatrická péče je zajišťována ve 33 registrovaných pracovišť.

16. 2. Psychické a sociální dopady vybraných onemocnění na seniorskou populaci

17. Senior, stárnutí, stáří • Stárnutí představuje neodvratný fyziologický děj. • Je cestou do stáří, jenž je poslední ontogenetickou periodou lidského života. • Stárnutí je působení času na lidskou bytost.

18. Kategorizace stáří dle WHO 65-74 let- rané stáří - senescence 75-89 let - vlastní stáří - kmetství 90- a více dlouhověkost - patriarchium

19. 65 let - 74 let • Dobrá kondice • Zdravotní intervence ve srovnáním se střední generací • Využití znalostí, životních zkušeností • Mají své ambice, plány, chtějí být prospěšní • Oblast dobrovolnických aktivit • Edukace , prevence chorob.

20. 75 let - 89 let • Navýšení nemocnosti • U jednoho jedince několika chorob Polymorbidita Chronicita Sklon ke komplikacím • Zhoršení celkové kondice, „ ubývá sil“ • Rozvoj závislosti • Riziko pádů, úrazů a zlomenin.

21. Nad 90 roků Dlouhověkost • Křehký senior • Rizikový senior

22. Nejčastější choroby seniorů • ICHS (arytmie, srdeční selhání) • Hypertenze arteriální • Diabetes mellitus • Choroby pohybového aparátu • CMP • Nemocni pohybového aparátu, úrazy, fraktury • Nádorová onemocnění • Demence

23. Nejčastější příčiny úmrtí • ICHS • Nádorová onemocnění • CMP • Demence • Úrazy • DM

24. Geriatrické syndromy • Syndrom hypomobility, dekondice a svalové slabosti • Syndrom imobility • Syndrom instability s pády • Syndrom malnutrice • Syndrom inkontinence • Syndrom kognitivního deficitu(demence, a poruch paměti)

25. Syndrom deliria • Syndrom týrání, zanedbávání a zneužívání seniorů • Syndrom teplotní zátěže • Syndrom dehydratace • Syndrom duálního senzorického deficitu • Syndrom maladaptace • Syndrom terminální geriatrické deteriorace

26. Geriatrické syndromy • Značně zhoršují kvalitu života • Zvyšují potřebnost péče o nemocného • Zdravotní tak ošetřovatelské

27. U geriatrického pacienta U geriatrického pacienta se nám propojuje: medicínské intervence Sociální intervence - ztráta soběstačnosti (disabilita) Dopady onemocnění seniorů vyústí do: • Potřeby péče • Zajištění péče zdravotně sociální.

28. Zdravotně- sociální péče(Long-term –care) • Zdravotně sociální dlouhodobá péče je spektrem služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností, které jsou závislé na cizí pomoci. • Zákon o sociální službách/Zdravotních službách. • V rámci pobytových služeb v zařízeních sociálních služeb je možno poskytovat ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči…. • Poskytovatelé lůžkové zdravotní péče mohou poskytovat pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči ….

29. Agentury domácí péče - stárnutí doma, rodinná péče. (1989) • Laická péče a podpora pečujících rodin • Osobní asistence • Nestátní neziskové organizace – občanská sdružení. Dobrovolnictví. • Spirituální podpora • Hospice - paliativní péče, thanatologie.

30. Zdravotně sociální zajištění seniora • Aktivační centra • Denní stacionáře • Domovy s pečovatelskou službou (DPS, Penziony) • Domovy pro seniory • OLÚ, LDN • Ošetřovatelská oddělení nemocnic , DIP, DIOP • Respitní péče

31. Psychické dopady stáří , nemoci, disability Z průzkumů seniorů : • Závislost na pomoci druhé osoby • Ne-moci si dělat co chci • Zhoršující se fyzický stav, přítomnost nemoci. • Nebezpečí institucionalizace • Samota

32. Vlivem stáří, chorob se radikálně mění emocionální stav člověka • Odchod do důchodu • Odchod dětí, vnoučat • Biologické změny stárnutí • Projevující se nemoci Smrt partnera, blízkých lidí a vrstevníků Změna bydlení, případně vstup do domova důchodců.

33. Období smutku ? . • Složitý, komplikovaný proces, který končí v optimální případě přijetím reality. • Vyrovnat se s životními ztrátami a změnami. • Přijmou realitu, nerezignovat ! • Zachovat si optimismus, nehledat iluze !

34. !!! • Je třeba respektovat starého člověka jako osobnost, jeho důstojnost • Podporovat jeho zájmy • Pokračovat v péči • Co nejdéle pečovat v rodině.

35. Rodina • Ve skutečnosti zajišťuje pro seniora to nejhlavnější v jeho životě . • Po generace přináší doprovázení starého člověka radost a hluboké vnitřní spokojení. • Ale, aby rodina mohla být se starým rodičem a pomáhat mu, potřebuje sama často také ona sama pomoc. Zvláště, když její úkol není lehký a trvá dlouho. A pak ve chvílích, kdy musí udělat zásadní rozhodnutí.

36. Komunikace se seniorem Být s druhými ani daleko, ani blízko ve správné vzdálenosti. Umět pochopit, porozumět, naslouchat, mlčet, hovořit a pohladit. • Napomáhat • Podpořit lásku k životu i když jsou někdy chvíle těžké. • Podpořit radost z každé maličkosti.

37. Autonomie/přijetí pomoci • Péče znamená také vztah člověka k člověku. Respektování autonomie druhého je základem pomoci Je třeba si položit otázky: Cosi udělá sám? Co může dělat? O čem může rozhodovat? Co chce? Autonomie znamená i možno rozhodovat se, vybrat si, zůstat pánem svého života.

38. Uspokojovat své životní potřeby • Uspokojovat všechny potřeby stejně jako každý z nás. Nejsou důležité jen fyziologické potřeby (jídlo, pití, spánek…), ale také potřeby psychologického rázu. • ( pocit bezpečí, udržování vztahů, nezávislost, smysl života). • Touha nezná věk, potřeba lásky je trvalá. • Začlenění je důležité, patřit někam k někomu.

39. Hrozba Vytržení člověka z jeho společenského kontextu.

40. Samota • Nedoceněná přítelkyně - když s ní umíme žit, jen, když ji chceme, můžeme ji kdykoliv přerušit. • Smrtící nepřítelkyně - přilepí se, brání v kontaktu s druhými lidmi. Vede k vyřazení z lidské společnosti, prožívání opuštěnosti, izolace.

41. Psychické dopady stárnutí, nemocí a disability působí jak na seniora samého, tak na jeho blízké, pečující. • Je třeba podporovat příjemné prožitky, projevy lásky, důvěry u seniora. • Je třeba pečovat o pečující, zabránit syndromu vyhoření.

42. Jan Pavel II • „Stáří je příznivým časem k dovršení lidského dobrodružství, časem, do něhož se všechno sbíhá, aby člověk mohl lépe pochopit smysl života a dosáhnout moudrosti srdce“.

43. 3. Sociální dopady stáří, nemoci a dysability na komunitu, společnost .

44. Demografie a sociologie stáří ČR - základní fakta • Snižuje se podíl děti-snížení porodnosti • Těžiště společnosti - čtyřicátníci • Zvyšování počtu starších obyvatel • ( nad 65 let),v r.2020-zvýšení počtu osob nad 65 let na 3l%. • Nárůst velmi starých seniorů(nad 90 a 100 let) • Zvýšení počtu ženv poměru k mužům

45. Kolem roku 2050 kulminace nárůstu seniorů ve společnosti (na jednoho pracujícího/ jeden důchodce). • Ještě nikdy v historii lidstva nebyl takto rozložen sociální svět

46. Společenské důsledky stárnutí: • Soužití různých generací, ale i společenství (migrace obyvatelstva), heterogenita společnosti • Lidská mezigenerační solidarita (rok 2012 byl vyhlášen Evropským rokem stárnutí a mezigenerační solidarity a aktivního stárnutí) • Snaha o porozumění problémům seniorů • Obrana proti segregaci seniorů ve společnosti a boj proti ageismu (diskriminaci)

47. Populační vývoj kopíruje demografické výhledy celorepublikové

48. Významný nárůst seniorů nad 80 let věku

49. Střední délka života Muži- 67,7 let……………..72,4 Ženy- 75,4 let………….....78,2 • stav vystihující zdravotní stav obyvatelstva • Zvyšování životní úrovně prodlužuje život. (Čím bohatší země tím, delší doba dožití). • Průměrný věk v Německu, Francii, Skandinávii a Švýcarsku je 77 – 80 let, v ‚CR je 75 let, Na Ukrajině v Rusku činí 65 – 68 roků.

50. nárůst populace seniorů chápat za znamení doby • stáří jako dar a úkol • Úkol pro jednotlivce, rodinu, společnost. umožnit seniorům účast na společenském životě na úrovni občanské, kulturní a sdružovací; vznik stavovských organizací, tzv. asociací seniorů