Název vzdělávacího materiálu: Český středověk

Název vzdělávacího materiálu: Český středověk Číslo materiálu v sadě, (šablona, sada): VY_32_INOVACE _20 Autor materiálu: Mgr. Lucie Plechatá Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, vyučovací předmět, ročník/y: Člověk a společnost, dějepis, 7. ročník Téma: České stavovské povstání Anotace: Žáci se seznámí s příčinami a průběhem stavovského povstání v letech 1618 – 1620, poznají pojmy defenestrace, exekuce. Materiál byl vytvořen (datum, období): 8. 5. 2013 Ověření ve výuce: 15. 5. 2013, 7. B, Mgr. Lucie Plechatá VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

České stavovské povstání VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Matyáš (vládl 1611 - 1619) • Usedá na český trůn v roce 1611, kdy se jeho bratr Rudolf II. zkompromitoval v očích českých stavů pozváním pasovských vojsk do Čech. • Císař římský, král český, uherský a chorvatský a arcivévoda rakouský • Musí odolávat náporu Turků v Uhrách. • Hospodářská situace v českých zemích se zhoršuje. • Nedodržuje Rudolfův majestát. • Co zajišťoval českým stavům Majestát? VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

V českých zemích roste nespokojenost, především mezi šlechtou, ne mezi lidem jako v době husitské. Nekatolická šlechta Domáhá se práv, podílu na vládě Poddaní na venkově Zvyšování povinností, lhostejnost k zápasům šlechty Habsburkové + Katolická šlechta Města Hospodářsky slabá, omezována panovníkem i šlechtou VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Náboženské spory Největším problémem se staly náboženské spory mezi katolíky a evangelíky. Císař se odstěhoval do Vídně -> zemi spravovali dva místodržící – oba horliví katolíci -> Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Podnětem k přímému konfliktu mezi katolíky a evangelíky se uzavření evangelického kostela v Broumově a zboření evangelického kostela v Hrobě. Hrob Broumov VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Druhá pražská defenestrace Evangelíci se sešli v květnu 1618 Praze, přestože jejich setkání bylo Matyášem zakázáno. -> rozhodli se na zasedání v paláci Smiřických na Malé Straně k rázné protestní akci, která měla být vykonána druhý den. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Druhá pražská defenestrace 23. 5. 1618 – se odebrali na Pražský hrad a z kanceláře v Ludvíkově křídle královského paláce Pražského hradu vyházeli královské místodržící – Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Fabricia– z okna => 2. pražská defenestrace VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

V čele defenestrátorů stáli Jindřich Matyáš Thurn a Václav Budovec z Budova. První byl vyhozen Martinic, ale zachránily ho odpadky na dně Jeleního příkopu. Slavata se těžce zranil o římsu. Naposledy dopadl písař Fabricius. Martinic po dopadu pomohl Slavatovi dojít do Lobkovického paláce, kde je přijala paní Polyxena. Fabricius utekl dolů k řece. Pikantností situace bylo, že otřesený Slavata skončil v péči paní Polyxeny, kde byl Thurnem žádán k vydání. Paní Polyxena však odmítla a vážně zraněného Slavatu kurýrovala. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Počátek povstání a třicetileté války Defenestrace zahájila české stavovské povstání, a tím i třicetiletou válku. Evangeličtí stavové si zvolili vládu 30 direktorů, shromáždili vojsko. Ostatní země Koruny české odboj podpořily, jen Morava se přidala až později, nejprve zůstává neutrální. České stavy podpořila německá protestantská knížata a města. V březnu 1619 zemřel Matyáš, který už za svého života vnutil za českého krále svého synovce Ferdinanda Štýrského. -> Ferdinand II. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Čeští stavové Ferdinanda II. sesadili a českým králem zvolili Fridricha Falckého – předsedu Protestantské unie, zetě anglického krále. Přátelsky byl orientován na Francii a Holandsko. Pomoc mu přislíbili i rakouští stavové. • Anglický král nechce přijít o spojenectví s Habsburky. • Nizozemí je hospodářsky vyčerpané. • Francie neuznává odpor vůči králi. • Protestantská knížata v říši byla nejednotná. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Dvůr Fridricha Falckého • S novým králem se do Prahy dostaly i novoty: • Král podává ruku • král se dvoří ženám • Král se koupe ve Vltavě s neurozenými • Kalvínští kněží prosazují střídmost VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Dvůr Fridricha Falckého • S novým králem se do Prahy dostaly i novoty: • Hluboký výstřih ženských šatů • Královna se baví v kruhu mladých šlechticů • Královna chodí do společnosti i ve vysokém stupni těhotenství Alžběta Falcká Stuartovna VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Ferdinand II. se nevzdává Ferdinand II. se stal římským císařem. Na jeho stranu se postavilo Španělsko, papež, Polsko, Liga německých katolických knížat, Sasko. V roce 1620 vtrhli císařští společně s Bavorskem. Na obou stranách bojovali žoldnéři (najatí placení vojáci ). K rozhodující bitvě došlo 8. 11. 1620 na Bílé hoře. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Bitva na Bílé hoře V bitvě proti sobě stála: Stavovská vojska (uherští a hornorakouští žoldnéři) 20 000 mužů Vojska Svaté říše římské (valonští, španělští vojáci, polští kozáci) Vojska Katolické ligy 30 000 mužů VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Bitva se rozhodla během necelých dvou hodin. Fridrich Falcký se bitvy neúčastnil , když u hradeb uviděl prchající vojáky, zbaběle z Čech utekl. Protože českým králem pobýval jen jednu zimu, říká se mu Zimní král. Král prchá nejprve do Slezska, později do Braniborska. Během několika dní se poddaly Čechy a Morava, později Slezsko. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Důvod porážky stavovského povstání • Boj o moc mezi skupinami stavů • Čeští stavové nebyli ochotni investovat vlastní kapitál • (na obou stranách bojují žoldnéři -> výsledky podle žoldu) VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Ferdinand II. trestá Ferdinand II. se pevně usadil na českém trůně, řada povstalců prchá ze země. Trest: konfiskace majetku, věznění, pro vůdce smrt Byl zřízen mimořádný soud, vyšetřování vedl zastupující místodržitel Karel z Lichtenštejna. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Staroměstská exekuce Popraviště stálo před Staroměstskou radnicí 21. 6. 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů, rytířů a měšťanů katem Janem Mydlářem. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Staroměstská exekuce Nejprve přišli na řadu 3 páni: Jáchym Ondřej Šlik Václav Budovec z Budova Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (Jindřich Matyáš Thurn unikl z Čech.) Následovalo 7 rytířů a 17 měšťanů. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Staroměstská exekuce Někteří měšťané se dočkali osvobozujícího rozsudku, toto štěstí neměl slovenský lékař Ján Jesenský, kterého jsme poznali v souvislosti s první pitvou na našem území v roce 1600. Byl mu nejprve vyříznut jazyk (vyzýval k svržení tyrana), sťat, tělo bylo rozčtvrceno a jeho části nabodnuty na kůly na hlavní ulici. Podobně se dělo i s těly ostatních nešťastníků. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Staroměstská exekuce Bezhlavá těla byla předána rodinám, pokud nedošlo ke čtvrcení a vystavení ostatků. 12 hlav kat uložil do železných košů a bidly je připevnil na Staroměstskou mosteckou věž. Lebka Jáchyma Ondřeje Šlika byla sňata v roce 1622 na žádost vdovy, 11 hlav zde zůstalo do vpádu saských vojsk v listopadu 1631. Poté byly s poctami uloženy v Týnském chrámu. Po odjezdu saských vojsk v květnu 1632 lebky záhadně zmizely. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání Staroměstská mostecká věž

České stavovské povstánízápis • 1611- nástup Matyáše -> rostou spory mezi katolíky a evangelíky -> uzavření evangelického kostela v Broumově a zboření evangelického kostela v Hrobě • 23. 5. 1618 – 2. pražská defenestrace (evangeličtí stavové pod vedením Jindřich Matyáš Thurn a Václav Budovec z Budova vyházeli z oken královské kanceláře královské místodržící - Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, Jaroslava Bořitu z Martinic) -> počátek českého stavovského povstání • Vláda 30 direktorů -> později zvolen českým králem markrabě Fridrich Falcký (Zimní král) • Po smrti Matyáše Ferdinand II. -> válka proti stavům • 8. 11. 1620 – stavové poraženi v bitvě na Bílé hoře u Prahy pokr. VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

České stavovské povstánízápis • -> Fridrich Falcký prchá -> vrací se Ferdinand II. Habsburský • -> emigrace povstalců, konfiskace majetku, věznění, poprava • 21. 6. 1621 – na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů, rytířů a měšťanů (Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Ján Jesenský a další) VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Použité zdroje: Obrázky. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: král http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=kr%C3%A1l&ex=1#ai:MC900411652| Kříž http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=k%C5%99%C3%AD%C5%BE&ex=1#ai:MC900436392|mt:1| Bible http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=bible&ex=1#ai:MC900398699| Kostel http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=kostel&ex=1#ai:MC900200491|mt:1| Mapa ČR http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=%C4%8Cesk%C3%A1+republika+mapa&ex=1#ai:MC900405738| Okno http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=okno&ex=1#ai:MC900030379|mt:1| Meče http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=me%C4%8D&ex=1#ai:MC900294304| Královna http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=kr%C3%A1lovna&ex=1#ai:MC900411654| Běh http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=b%C4%9Bh&ex=1#ai:MM900283567|mt:3| Zlato http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=zlato&ex=1#ai:MC900436368| Vězení http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=v%C4%9Bzen%C3%AD&ex=1#ai:MC900290885| Staroměstská radnice – soukromý archiv fotografií autorky prezentace Meč http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=me%C4%8D&ex=1#ai:MC900234323| Staroměstská mostecká věž - soukromý archiv fotografií autorky prezentace VY_32_INOVACE_20_české stavovské povstání

Název vzdělávacího materiálu: Český středověk