Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jeho vliv na funkci rodiny

1. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jeho vliv na funkci rodiny Vladimíra Zedková Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií

2. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením • Řídí se zákonem 435/2004 sb., o zaměstnanosti • V současnosti rychle rozvíjející se fenomén • Napomáhá ke zkvalitnění života a seberealizaci • Omezené možnosti zaměstnání

3. Rodina a člen se zdravotním postižením • Narození dítěte s postižením je zátěž ovlivňující funkci celé rodiny • Aktivace obranných mechanismů • Změna rodičovských postojů • Komunikace zaměřena především na osobu s postižením • Stereotyp • Přetrvávání vztahů na základě povinnosti • Ztráta společenské prestiže, životní perspektivy

4. Změny v zaměstnání spojené s péčí o osobu blízkou • Ukončení pracovního poměru (častěji ženy) • Změna zaměstnání u partnera • Zvýšení izolace od okolí • Snížení ekonomické úrovně rodiny • Návrat do původního zaměstnání považován za nemožný • Ochota vykonávat i podřadnější zaměstnání • Rekvalifikace • Nezaměstnanost brána jako komplikace • Zaměstnání na částečný úvazek • Ochota zaměstnavatele • Typ a stupeň postižení, popřípadě kombinace • Kombinované postižené – zaměstnání = komplikace?

5. Možnosti zaměstnání osob se zdravotním postižením • Zrakové postižení - administrativa (př. pracovník call centra), technických oborů (ladič klavíru), zdravotnické obory (fyzioterapeut, masér), humanitní obory (sociální práce, psychologie, sociologie, historie…), pedagogické obory (speciální pedagogika, andragogika • Sluchové postižení - administrativní pozice (účetnictví, pomocné práce při organizaci seminářů apod.), asistent zubního technika, cukrář, čalouník, elektrikář, pekař, kuchař, oděvník, krejčí, zahradník, zámečník, ekonom, IT technik, humanitní a pedagogické obory apod. • Mentální postižení - ošetřovatelství zvířat, pomocník v administrativní práci (skartování papírů, obsluha kopírovacích strojů), zahradnické práce, pomocní kuchaři, pomocníci ve zdravotnictví, dělníci apod.

6. Tělesné postižení – volný trh práce, největší komplikací je úprava prostředí, popřípadě užívání kompenzačních pomůcek • Důležitá je podpora a motivace rodiny • Zaměstnání pozitivně ovlivňuje jedince i celou rodinu • U osob s těžším kombinovaným postižením je situace značně náročnější

7. Výzkumné šetření – internetový průzkum • sledování příspěvků rodičů dětí se zdravotním postižením • Nejčastěji přispívaly ženy pečující o děti s kombinovaným postižením • Syndromatická i nesyndromatická etiologie

8. Výzkum - Pracovní kompetence osob pečujících o člena rodiny se zdravotním postižením • Michalík, Valenta, 2008 • Dotazníkové šetření (225 respondetnů) • Péče o člena s III. – IV. stupněm postižení • Většina dotazovaných je v současné době nezaměstnaná • Pocit společenské izolace z důvodu nezaměstnanosti • Ochota vykonávat i podřadnější práci • Ochota podstoupit rekvalifikaci • Nezaměstnanost je nevyhovující • Zvýšení společenské izolace • Zhoršení ekonomické situace • Zhoršení společenského života

9. Výzkum – Psychická zátěž laických pečujících o osobu se zdravotním postižením • 55% dotazovaných má stálé zaměstnání • 21% dotazovaných je v důchodu • 24% věnují svůj čas celodenní péči o osobu blízkou • U 30% diagnostikován syndrom vyhoření • Nejrizikovější faktory: délka vykonávané role pečovatele, soužití ve společné domácnosti, zdravotní stav pečované osoby • Subjektivní stresory - nadměrné napětí, neznalost situace, psychická a fyzická zátěž, změna mezilidských vztahů (spory v rodině, hádky, omezení komunikace, rutina, pocit povinnosti) • Zvýšení spotřeby návykových látek • Zhoršení zdravotního stavu

10. Výzkum – Rozhovory s pečujícími osobami • Průzkumu se zúčastnily nejčastěji ženy • Průměrný věk osoby s postižením 22 let • Ve všech případech osoby s kombinovaným postižením • Většina dotazovaných je v současné době bez zaměstnání • Osoba blízká dochází do zařízení (škola, stacionář) • Možnosti zaměstnání dítěte (subjektivní hodnocení rodičů) na velmi nízké úrovni

11. Velmi malá účast osob se zdravotním postižením na aktivizačních činnostech • Velmi nízká informovanost rodičů o možnostech zaměstnávání dítěte • Rodiče nevědí s kým by se tato možnost dala konzultovat • Většina dotazovaných pocítila negativní ovlivnění ve vztazích

12. Rodiče pociťují vliv faktu, že mají dítě s postižením i v současné době (převážně negativně) • Dítě s postižením ovlivňuje rodinné vztahy i v současné době • Dítě s postižením ovlivňuje i možnosti zaměstnání • Ekonomická situace je hodnocena převážně neuspokojivě • Největší strach v budoucnosti rodiče mají z neschopnosti postarat se o dítě z důvodu ubývání fyzických i duševních sil a předčasného úmrtí dítěte

13. Shrnutí • Zaměstnání má pozitivní vliv (na členy se zdravotním postižením i osoby pečující) • Samostatnost, profesní úspěchy a částečná nezávislost • Zvýšení ekonomické, společenské situace • Pozitivní vliv na vztahy v rodině • Obtížnější situace u člena rodiny s těžkým, popřípadě kombinovaným postižením • Přednášková činnost o této problematice by mohla zvýšit informovanost

14. Děkuji za pozornost