Dýchací systém: Anatomicko histologický úvod

1. Dýchací systém:Anatomicko histologický úvod Dýchající panáček v průřezu. Hrudník se zvětšuje a zmenšuje, bránice stoupá a klesá a plíce se zvětšují a zmenšují

2. Předpoklady: Základní znalost anatomie a histologie Cíle: Zopakovat funkční anatomii respiračního systému, zvláště pak dýchacích cest Zopakovat způsob větvení bronchůa cév v plicích Zopakovat funkční histologii respiračního epitelu dýchacích cest a alveolárního epitelu plicních sklípků Opět dýchající panák z předcházející obrazovky Anatomie a histologie dýchacího traktu

3. Cavitas nasi (nosní dutina) Zvlhčení a ohřev vzduhu, usazování částeček prachu, čichová analýza Cavitas oris (ústní dutina) menší zbavení vzduchu prachu, menší ohřev zapojení při námaze, obstrukcích nosní cesty a při mluvení Pharynx (hltan) třeba zajistit, aby potrava šla do jícnu, vzduch do hrtanu Larynx (hrtan) vznik řeči, zabránění vniknutí potravy Trachea (průdušnice) dokončuje ohřátí a zvlhčení vzduchu (při rychlém dýchání), další vychytávání prachu Bronchy (průdušky) rozvedení vzduchu k alveolům, od úrovně segmentálních bronchů v plíci Pulmones (plíce) Vlastní místo výměny plynů mezi krví a vzduchem Podobný panáček v průřezu jako minule (hrudník zepředu, hlava z boku) s tím, že jsou v něm vyznačeny dýchací cesty a postupně se rozsvěcují jednotlivé části dýchacích cest. Celkový přehled dýchacích cest a orgánů

4. Pravá plíce Lobus superior Lobus medius Lobus inferior Levá plíce Lobus superior Lobus inferior Pleura pleura visceralis pleura parietalis interpleurální prostor Animace plíce, kde nejprve se zobrazí pouze trachea a lobární bronchy 2) Zobrazí se segmentální bronchy odlišené barevně podle laloků 3) Zobrazí se povrch plíce s dělením na laloky (pauza – zastavení pro možné zmáčknutí lupy) 4) Plíce se potáhnou pleura visceralis 5) Plíce se potáhnou pleura parietalis a zobrazí se tlakoměr v interpleurálním prostoru Dělení plic, pleura

5. Pravá plíce Lobus superior S I segmentum apicale SII segmentum posterius SIII segmentum anterius Lobus medius S IV segmentum laterale S V segmentum mediale Lobus inferior S VI segmentum superius S VII segmentum basale mediale S VIII segmentum basale anterius S IX segmentum basale laterale S X segmentum basale posterius Levá plíce Lobus superior S I + II segmentum apicoposterius SIII segmentum anterius S IV segmentum lingulare superius S V segmentum lingulare inferius Lobus inferior S VI segmentum superius S VII segmentum basale mediale – var. S VIII segmentum basale anterius S IX segmentum basale laterale S X segmentum basale posterius Po zobrazení akce 3) předcházející animace (Zobrazí se segmentální bronchy) dojde k jejímu zastavení s možností stisknout tlačítko lupa nebo dále. Po stištění lupy pokračuje sekvence následovně: 3.1 Znovu se zobrazí segmentální bronchy, tentokrát barevně odlišené podle segmentů 3.2 Segmentální bronchy dolních laloků se zanoří do poloprůhledné plíce 3.3 Dolní laloky zneprůhlední (tj. jeho bronchy přestávají být vidět), ale je stále barevně odlišený podle segmentů 3.4 Segmentální bronchy horních a středńích laloků se zanoří do poloprůhledné plíce 3.5 Horní a střední laloky zneprůhlední (tj. jeho bronchy přestávají být vidět), ale je stále barevně odlišený podle segmentů Zde podrobná animace skočí zpět na 4) předchozí animace Dělení plic, pleura (lupa, vložená animace do předchozí)

6. Z hlediska ventilace představují mrtvý prostor nosní cesta – vysoce efektivní ohřátí a zvlhčení vzduchu; filtrace prachu; to vše za cenu zvýšeného odporu vůči proudění a) polypy, deviace, hypertrofická tonsila – další zvýšení odporu – dýchání ústy b) hráč na trubku – uzávěr nosní dutiny pohybem měkkého patra M. levator veli palatini + M. tensor veli palatini + M. constrictor pharingis superior = palatopharyngeální sfinkter c) Valsalvův manévr – při vyšetření, usilovné defekace, usilovný pohyb HK Průběh: Uzavření hlasivkové štěrbiny; epiglottis proti hltanu; jazyk proti patru; sevření rtů; uzávěr palatofaryngeálního svěrače. d) Polykací akt – krátké přerušení dýchání během faryngeální fáze Průběh: Kořen jazyk jde nahoru, uzavření palatofaryngeálního svěrače Peristaltická vlna prochází hltanem, Epiglotis uzavře ústí hltanu, hlasivková štěrbina se uzavře Sekvenční animace: Hlava v sagitálním průřezu, zvláště dobře jsou vidět nosní dutina, ústní dutina a vůbec dýchací cesty, normální dýchání nosem Dojde k hypertrofii nosní mandle, hlava začne dýchat ústy. Hlava nechá otevřená ústa ale zavře měkké patro akcí uvedených svalů Zavřou se ústa i měkké patro, epiglotis i hlasivková štěrbina, poté se znovu otevřou Polykání – Vejde sousto do úst, začne jej žvýkat, dále viz popis v psaném textu (levá část textu, písmeno d. Horní cesty dýchací (lupa)

7. Dichotomické dělení, 23 generací 0:trachea: d= 2cm, podkovovité chrupavky 1-4:Bronchy hlavní, lobární a segmentární: průměr výrazně klesá, ve stěně chrupavčité destičky, 3. generace snadno kolabuje při výdechu 5-11:Malé bronchy: d = 3,5 až 1 mm, některé mají chrupavčité destičky, jsou ve vazivové pochvě s artérií a vénou, i při výdechu je v nich vyšší tlak než nitrohrudní - pozitivní tlakový gradient 12-14: Bronchioly a terminální bronchioly: d = 1 mm, bez chrupavek. Při výdechu jsou udržovány otevřené tahem okolních alveolárních sept. 15.-18.: Respirační bronchioly: ve stěně již ojedinělá ústí plicních sklípků, d = 0,4 mm. 19.-22: Alveolární dukty: Ústí do nich asi 50% plicních sklípků 23.: Alveolární sacculy: Ústí do nich zbylých 50% plicních sklípků, do každého sacculu asi 20 sklípků. Je jich 8 milionů. Sekvenční animace plíce, která se do periferie stále dělí do jemnější a jemnější struktury 2) Zaostří se na generaci 0 a ta se zvýrazní 3) Zaostří se na generaci 1-4 a ta se zvýrazní 4) Zaostří se na generaci 5-11 a ta se zvýrazní 5) Zaostří se na generaci 12-14 a ta se zvýrazní 6) Zaostří se na generaci 15-18 a ta se zvýrazní 7) Zaostří se na generaci 19-22 a ta se zvýrazní 8) Zaostří se na generaci 23 a ta se zvýrazní Tracheobronchiální strom

8. Řasinkové buňky Pohárkové buňky Lupa: Kartáčové buňky Bazální buňky Malé granulární buňky (DNES) Řasinkový epitel s pěti typy buněk Řasinky kmitají, pohárkové buňky sekretují mucin, krvinky probíhají v kapilárách pod epitelem Řasinkový epitel

9. Popisky k obrázku (se šipkami) Pneumocyty I. typu Pneumocyty II. typu Plicní makrofág Příčný řez kapilárou Aktivní strana kapiláry Plicní intersticium Pohled do plicního sklípku s říznutými stěnami, kde je vidět kapiláry, ery, a intersticium. Vevnitř sklípku (mimo řez) je vidět dlaždice pneumocytů I.typu, dále pneumocyty druhého typu a lezoucí makrofág, jak žere prach (cyklická animace) Histologická struktura alveolů

10. Šipky: Plicní artérie Arterioly Kapilární síť Venuly Vény Obrázek, kde z centra plicního lobulu jde plicní artérie (modrá) spolu s bronchem, postupně arteriola, kapilární síť – vedle je detail průtoku krve alveolem a okysličení Venula a véna jdou zpět septem mezi lobuly Je též naznačena bronchiální cirkulace včetně zkratu a lymfatické cévy podél bronchů Cévní řečiště v plicích

11. V této kapitole jsme zopakovali: 1) Funkční anatomii respiračního systému, zvláště pak dýchacích cest, a to jak horních, tak dolních 2) Způsob větvení bronchů a cév v plicích a prostorové uspořádání alveolů v plicích. 3) Funkční histologii respiračního epitelu dýchacích cest a alveolárního epitelu plicních sklípků Dýchající panák Souhrn kapitoly