Rurální sociologie 2. cvičení

1. Rurální sociologie 2. cvičení

2. Základní sociologické pojmy • Skripta Sociologie venkova a zemědělství (V. Majerová a kol., PEF ČZU Praha 2000) • Kapitola 2. a 3.

3. Základní sociologické pojmy I. • Člověk a společnost • Socializace • Sociální pozice • Sociální status • Sociální role • Sociální skupiny • Sociální stratifikace, třídy a vrstvy

4. Příroda, člověk, společnost

5. Příroda, člověk, společnost Příroda • základ života • vše okolo nás, co není výtvorem lidského zásahu • vše, co je přirozené nezávisle na lidech Člověk přírodu ovlivňuje a přetváří „k obrazu svému“ • Ohrožení životního prostředí • Ochrana životního prostředí, ekologická hnutí • Trvale udržitelný rozvoj

6. Společnost, kultura, hodnoty

7. Společnost, kultura, hodnoty Kultura • výtvor člověka • vnitřní obsah lidské společnost • souhrn přesvědčení a vodítek, co je normální a žádoucí • souhrn institucí pro předávání a vyjadřování Člení se na: • materiální = civilizace – soubor výtvorů uspokojujících materiální potřeby • duchovní = nemateriální – ideje, zvyky, obyčeje, symboly

8. Společnost, kultura, hodnoty Hodnoty • názory na to, jaké jednání je správné • materiální či nemateriální objekty, ke kterým je zaujímán hodnotící postoj, mají význam pro členy skupiny • ovlivňují motivaci, postoje a chování • slouží jako kritérium pro hodnocení jednání druhých Kulturní univerzálie = společné znaky lidského kulturního chování • jazyk, rodina, manželství, majetková práva, rituály, tanec, hry, dary, humor, hygiena,….

9. Socializace

10. Socializace = proces osvojování sociálních norem a hodnot = proces umožňující předávání kulturních modelů z generace na generaci = proces vývoje individua Základním mechanismem socializace je učení a přijímání vzorců sociálního chování. Socializační činitelé: 1) primární - rodina, škola, vrstevnické skupiny 2) sekundární - pracovní prostředí, úřady, církve, média, okolí Extrémní koncepce socializace: a) predeterminismus (Freud) - vše je uvnitř (dáno předem) b) situacionismus - vše je dáno prostředím

11. Sociální status, sociální role, zvyk, obyčej

12. Sociální status, sociální role, zvyk, obyčej Sociální status = prestiž určité skupiny v očích ostatních členů společnosti = základní postavení člověka ve společnosti = společensky definovaná pozice v rámci společnosti Status: a) vrozený (připsaný, určený) - narozením do určité skupiny b) získaný (dosažený) - vlastním úsilím, studiem, pracovitostí c) vnucený

13. Sociální role, zvyk, obyčej Sociální role = očekávané chování jedince ve společnosti - je odvozena ze sociálního postavení ZVYK –ustálený způsob vykonávání činností nebo myšlení (každodenní, běžné aktivity). OBYČEJ – komplexnější vzorec chování, který se vytváří opakováním určitých činností v určitých sociálních situacích ve skupině s dlouhodobějším, kontinuálním trváním, většinou v lokální komunitě.

14. Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita

15. Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita SOCIÁLNÍ SKUPINY = zprostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním útvarem. Typologie skupin: 1) malé a velké skupiny 2) primární a sekundární - podle vazby mezi členy skupiny 3) formální a neformální – podle pozice členů a jejich vzájemných práv a povinností 4) členské a referenční - podle způsobu jakým je jedinec spjat se skupinou 5) Skupina my (in group) a oni (out group)

16. Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE • společnost není sociálně homogenní celek, je vnitřně rozdělena do vrstev • podle toho, co je v dané společnosti považováno za nejvyšší hodnoty • popis sociální nerovnosti Základní kritéria – podíl na moci, velikost majetku, prestiž 4 základní systémy stratifikací: Otroctví – extrémní forma nerovnosti, někteří jedinci jsou majetkem jiných. Kasty – zaujímá zcela výjimečné postavení v sociální stratifikaci. Jde o uzavřenou sociální skupinu jejímž členem se člověk stává narozením. Kasta je dědičně vydělená, neměnná a imobilní skupina. (např. Indie). Stavy – systém spojovaný s feudální společností. Jeho původ je odvozen od vlastnění půdy a jejím pronájmem nevolnickým sedlákům. Jde o stratifikační systém typický zejména pro středověkou Evropu. Třídy – ve společenských vědách je tato kategorie často užívána pro označení souboru lidí, kteří mají určité statisticky odlišné vlastnosti. Základem třídních rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání. Společenské třídy v moderní společnosti nejdou dány ani zákony ani odvozeny rodově.

17. Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita SOCIÁLNÍ MOBILITA –pro vyjádření pohybu jedinců a skupin z jednoho socioekonomického postavení do druhého. Vertikální mobilita - pohyb vzhůru čí dolů po socioekonomickém žebříčku. Mobilita laterální čili horizontální - přesuny do jiných čtvrtí, měst či oblastí. Mobilita intergenerační - vzestup nebo sestup z hlediska postavení rodičů či prarodičů.

18. Organizace, instituce

19. Organizace, instituce ORGANIZACE - společenská skupina, záměrně vytvořená k dosažení specifických cílů. - konkrétní podoba určitého sociálního útvaru. • formální struktura, dělba práce, rozdělení rolí • lidé přicházejí a odcházejí, organizace zůstávají INSTITUCE - ustanovený způsob řešení problémů přežití - lidský způsobu řešení problémů přežití na rozdíl od pudového jednání zvířat • každý obecně praktikovaný způsob jednání sloužící naplnění určité reálné anebo fiktivní potřeby • způsob jak se co dělá

20. Moc, stát, politika

21. Moc, stát, politika, vláda MOC - schopnost dosahovat zamýšlených účinků i přes odpor • je výrazem nerovnosti sociálních aktérů - vztah podřízenosti jednotlivců nebo skupin jiným subjektům • součástí společenských pravidel – oficiálních (zákony) • neoficiálních (sociální normy osvojené v průběhu socializace Násilí jedním z artibutů moci STÁT – organizovaná politicky jednotná společnost na určitém území - v určitých hranicích, s jednotným zákoníkem, vládou a správou Forma - organizace státní moci a režim jejího fungování, složení nejvyšších orgánů s jejich vzájemnými vztahy, územní organizace státu a systém vztahu mezi státem jako celkem a jeho územními částmi. Politický systém - procesy, jimiž se rozhoduje, co po svých obyvatelích stát bude chtít a co jim za to nabídne, a struktury, které pro to byly vytvořeny. • kdo dostane co, kdy a jak (a odkud se na to vezme) • procesem, který je vázán na určité struktury a řídí se určitými pravidly Vláda – způsob řízení státu (demokratická x nedemokratická)

22. Základní sociologické pojmy II. • Náboženství • Rodina • Rovnost rodu = gender • Rasy

23. Náboženství, sekty

24. Náboženství, sekty NÁBOŽENSTVÍ – souhrn přesvědčení, postojů, symbolů a praktik založených na ideji „posvátného“. - sjednocují lidi v příslušníky náboženské komunity Posvátné –to, co v člověku vzbuzuje pocit bázně a úcty, co fascinuje i uvádí do tajemství Náboženské sekty – společné znaky: 1. Členství vzniká aktivní konverzí 2. Výlučná skupina, přísná vnitřní pravidla 3. Charismatický vůdce 4. Silná kontrola Denominace – sekta, která „vychladla“

25. Rodina, funkce rodiny, manželství, krize rodiny

26. Rodina, funkce rodiny, manželství, krize rodiny RODINA – skupina spojená pokrevními vztahy, manželstvím či adopcí. Nukleární rodina - soužití manželského páru a jejich svobodných dětí Širší rodina - soužití dalších členů rodiny – prarodičů, tet a strýců Monogamie - jeden muž, jedna žena Polygamie - polyandrie - svazek jedné ženy a více manželů (bratrů) - polygynie - soužití jednoho muže a několika manželek (zajišťuje větší možnost genetické reprodukce bohatším jedincům) Funkce rodiny: • Biologická - primární rolí je plození potomstva, uspokojování sexuálních potřeb • Ekonomická – předání dědictví, výrobní, spotřební • Socializační a kulturní – výchova dětí • Emocionální - uspokojování citových potřeb MANŽELSTVÍ – společensky normovaný vztah, sociálně akceptovaný a „posvěcený“ sexuální svazek mezi dvěma jedinci

27. Problémy rovnosti, gender, předsudky, diskriminace

28. Co je to GENDER? = rod Pojem gender zahrnuje především sociální a společensky podmíněné kulturní rozdíly, očekávání, předsudky a specifika v postavení mužů a žen. Gender studies (rodová studia) jsou vědeckou, odbornou disciplínou sledující různé sociálně a kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami ve společnosti v současnosti i minulosti.

29. Problémy rovnosti, gender, předsudky, diskriminace GENDER označuje nikoli biologické, ale sociální aspekty pohlaví PŘEDSUDEK - uzavřený postoj k čemukoliv. • negativní postoj vůči určité skupině či skupinám lidí, který má ospravedlnit a posílit jejich diskriminaci, a to na základě jejich skupinového členství a nikoliv osobních vlastností • ve vztazích mezi rasami, etniky, národnostmi DISKRIMINACE – z lat. discriminare = rozdělovat, rozlišovat Diskriminace sociální – omezování nebo poškozování určitých společenských skupin v jejich právech a nárocích vytvářením nerovných hospodářských, politických, právních podmínek • brání v rozvíjení vlastní svébytné kultury, v přístupu ke vzdělání, v seberealizaci. • charakter - státní, oficiální -lokální, nelegální, neformální výkonu povolání a v

30. Rovné příležitosti= neexistence diskriminace Diskriminace= znevýhodňování určitých osob či rozlišování, které vede k poškozování práv určitých skupin obyvatelstva

31. Sociální normy, deviace, šikana

32. Sociální normy, kontrola, deviace, šikana Sociální normy –neoficiální společenská pravidla, která určité chování přikazují nebo zakazují (získané v průběhu socializace) Sociální kontrola – mechanismy, které hlídají dodržování norem - lidem, kteří poruší normy, hrozí sankce • formální (policie) • neformální (nesouhlas rodiny, přátel, sousedů) Deviace – odchylka od normy Šikana – fyzickým a psychickým týráním získat pocit převahy, moci nebo určité výhody

33. Problematika interetnických vztahů – modely soužití: • Asimilace – přizpůsobení se majoritní společnosti, na úkor tradičních zvyků menšiny. • Model tavicího kotle – tradice přistěhovalců i místních se mísí a vzniká nová kultura. • Kulturní pluralismus – subkultury vedle sebe existují jako rovnocenné.

34. Základní sociologické pojmy III. • Urbanizace • Migrace • Mobilita • Identita

35. Urbanizace • poměšťování • zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve městech, • růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu, zda bydlí či nebydlí ve městech.

36. Migrace • Stěhování • Emigrace x imigrace • Migrační saldo

37. Mobilita • pohyb obyvatelstva v prostoru z důvodu uspokojování potřeb. • Mobilita prostorová – stěhování, dojíždění do práce, vyjíždění na víkend, … • Mobilita sociální – možnost změnit sociální status - horizontální (přesun prostorový či profesní při zachování výše sociálního statusu), - vertikální (vzestup či sestup v rámci stratifikačního prostoru společnosti).

38. Identita • způsob, jímž se jednotlivec nebo skupina jednotlivců definuje, pociťuje svou existenci (svou jedinečnost) a o nějž se opírá, když si uvědomuje sebe sama ve vztahu k jiným. • Lokální, regionální, národní, státní, …