Mezinárodní obchod

1. Mezinárodní obchod Ing. Jana Korytárová, Ph.D.

2. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: • Přírodní a klimatické podmínky. • Možnost realizovat tzv. absolutní výhody. • Neschopnost země v roli výrobce uspokojit své požadavky jako spotřebitele. • Odlišné preference spotřebitelů (domácností) v různých zemích. P9_Mezinarodni-obchod

3. Mezinárodní obchod – základní funkce • Transformační fce – transformace struktury vyrobené produkce na strukturu, kterou požaduje trh; • Dynamizační fce – úspory práce a přírodních zdrojů, které nemá ekonomika v potřebném množství dovozem zboží; • Informační fce – zdroj informací o výrobě i spotřebních zvyklostech; • Kriteriální fce – porovnáváním na světovém trhu národní ekonomika kontroluje svůj vlastní ekonomický vývoj - komparace prostřednictvím „termes of trade“ P9_Mezinarodni-obchod

4. Absolutní výhoda Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: ČR zvýší výrobu pšenice, za kterou motocykly doveze, Německo opak. 1q pšenice= 1ks motocyklu ČR 6q … 2ks 6q… 6ks (vývoz) Německo 6ks … 2q 6 ks… 6q (vývoz) P9_Mezinarodni-obchod

5. Teorie komparativních výhod Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: Situace v ČR bez vývozu: ČR za 6q … 10ks v Německu za 6q … 18ks Mezinárodní obchod: ČR za 6q >10ks ??? Zahraniční obchod zvyšuje ceny domácí výroby na vnitřním trhu! P9_Mezinarodni-obchod

6. Vliv exportu na ekonomické procesy v národní ekonomice P P1,2 B export C P E Q1 QE Q2 domácí spotřeba klesá výroba a zaměstnanost roste P … cena na národním trhu P1,2 … cena na světovém trhu P9_Mezinarodni-obchod

7. Vliv importu na ekonomické procesy v národní ekonomice P P E P1,2 import Q1 QE Q2 pokles výroby a zaměstnanosti růst národní spotřeby P … cena na národním trhu P1,2 … cena na světovém trhu P9_Mezinarodni-obchod

8. Vnější obchodní a měnová politika - VOMP Nepřímé (tržně orientované) nástroje: • intervence na devizových trzích; • opatření monetární a fiskální politiky. Administrativní příkazy a zákazy: • kvóty; • cla; • vývozní subvence; • neviditelné překážky dovozu. P9_Mezinarodni-obchod

9. Vnější obchodní a měnová politika - VOMP Obchodní politika – protekcionalistická - liberální P9_Mezinarodni-obchod

10. Koordinace a integrace na světovém trhu Mikroekonomická integrace tvoří základ integračních procesů a uskutečňuje se na úrovni firem. Nabývá různých forem např.: - výměna informací mezi firmami, společný výzkum trhu - společný servis a poradenství - dohody o specializaci a kooperaci - společné projekty firem (v různých sférách podnikatelské činnosti) - společný výzkum a vývoj - fúze - transnacionální kooperace (firmy s nadnárodní působností) P9_Mezinarodni-obchod

11. Koordinace a integrace na světovém trhu Makroekonomická integrace je proces postupného sbližování, přizpůsobování a propojování národních ekonomik s konečným cílem vzniku velkého nadnárodního komplexu. Prosazuje se na základě smluv mezi vládami. Pro tuto formu bývá často používáno označení regionální ekonomická integrace. P9_Mezinarodni-obchod

12. Koordinace a integrace na světovém trhu Stupně makroekonomické integrace • Pásmo volného obchodu • Celní unie, • Společný trh, • Hospodářská unie; • Úplná ekonomická integrace (unie). P9_Mezinarodni-obchod

13. Koordinace a integrace na světovém trhu Pásmo volného obchodu ESVO – Evropské sdružení volného obchodu (1960) Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Velká Británie (vystoupila v roce 1973 společně s Dánskem a vstoupily do ES), Švédsko a Švýcarsko – později Finsko, Island. CEFTA (Central European Free Trade Agreement)– Středoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (1994) ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko NAFTA (North American Free Trade Agreement)– Kanada, USA a Mexiko P9_Mezinarodni-obchod

14. Koordinace a integrace na světovém trhu Celní unie BENELUX (1948) celní a později i hospodářská unie EHS – původně také unií. P9_Mezinarodni-obchod

15. 1951 – Paříž – ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli Anglie, Francie, Německo, Belgie, Nizozemí, Lucembursko a Itálie. 1957 – Řím – EHS, EUROATOM – římské smlouvy Cíle ES: Vytvoření celní unie; Vytvoření společného trhu; Zavedení společných soutěžních pravidel; Zavedení společných politik ve 3 oblastech: zemědělství, zahraniční obchod, doprava; Koordinace hospodářské politiky; Vytvoření společných institucí – Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr; Postupné přibližování zákonodárství. Vytváření evropských společenství P9_Mezinarodni-obchod

16. 1967 sloučení obou integrací v ES (EUROATOM+EHS) 1973 rozšíření o GB, Irsko, Dánsko 1981 Řecko 1986 Portugalsko, Španělsko 1996 Rakousko, Švédsko, Finsko 1990 Řím – jednání o hospodářské unii 1993 Maastrichtská dohoda, název EU 2004 ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko,Malta, Kypr, Litva P9_Mezinarodni-obchod

17. Evropská unie - 1993 3 pilíře • Smlouva o Evropském společenství – společné politiky • Agenda společné zahraniční a bezpečnostní politiky • Spolupráce ve vnitřních věcech a justice 3 základní smlouvy • Maastrichtská – vytvoření měnové unie s jednotnou měnou Euro • Amsterodamská – cíl sjednotit zahraniční politiku • Nice – příprava na vstup států ze střední a východní Evropy P9_Mezinarodni-obchod

18. Evropská měnová unie Konvergenční kriteria pro vstup do hospodářské a měnové unie • Inflační kritérium (o 1,5% průměrné inflace) • Úrokové kritérium (o 2% průměr 3 nejstabilnějších zemí) • Kritérium směnného kurzu (povolené fluktuační pásmo) • Rozpočtové kritérium (rozpočtový deficit <3% HDP) • Kritérium zadluženosti (veřejný dluh < 60% HDP) 1999 – 11 států: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko Skupiny zemí EU: • ins - 11 zemí, které vstoupily do MU • Pre-ins – nesplnily konvergenční kritéria – Švédsko a Řecko (2002) • Opting OUTs – GB, Dánsko – rozhodly se neúčastnit 3 stupně HMU. P9_Mezinarodni-obchod

19. Orgány EU Evropská rada - nejvyšší politický orgán, definování obecné politiky EU, nemá legislativní pravomoci Rada evropské unie – sídlo v Bruselu, zákonodárné pravomoci Evropský parlament – Strasburg, podílí se legislativě EU Evropská komise – výkonný orgán EU, kontrolní orgán Evropský soudní dvůr – Haag Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka – Frankfurt P9_Mezinarodni-obchod