1 / 19

Mezinárodní obchod

Mezinárodní obchod. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: Přírodní a klimatické podmínky. Možnost realizovat tzv. absolutní výhody.

cody
Télécharger la présentation

Mezinárodní obchod

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Mezinárodní obchod Ing. Jana Korytárová, Ph.D.

  2. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: • Přírodní a klimatické podmínky. • Možnost realizovat tzv. absolutní výhody. • Neschopnost země v roli výrobce uspokojit své požadavky jako spotřebitele. • Odlišné preference spotřebitelů (domácností) v různých zemích. P9_Mezinarodni-obchod

  3. Mezinárodní obchod – základní funkce • Transformační fce – transformace struktury vyrobené produkce na strukturu, kterou požaduje trh; • Dynamizační fce – úspory práce a přírodních zdrojů, které nemá ekonomika v potřebném množství dovozem zboží; • Informační fce – zdroj informací o výrobě i spotřebních zvyklostech; • Kriteriální fce – porovnáváním na světovém trhu národní ekonomika kontroluje svůj vlastní ekonomický vývoj - komparace prostřednictvím „termes of trade“ P9_Mezinarodni-obchod

  4. Absolutní výhoda Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: ČR zvýší výrobu pšenice, za kterou motocykly doveze, Německo opak. 1q pšenice= 1ks motocyklu ČR 6q … 2ks 6q… 6ks (vývoz) Německo 6ks … 2q 6 ks… 6q (vývoz) P9_Mezinarodni-obchod

  5. Teorie komparativních výhod Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: Situace v ČR bez vývozu: ČR za 6q … 10ks v Německu za 6q … 18ks Mezinárodní obchod: ČR za 6q >10ks ??? Zahraniční obchod zvyšuje ceny domácí výroby na vnitřním trhu! P9_Mezinarodni-obchod

  6. Vliv exportu na ekonomické procesy v národní ekonomice P P1,2 B export C P E Q1 QE Q2 domácí spotřeba klesá výroba a zaměstnanost roste P … cena na národním trhu P1,2 … cena na světovém trhu P9_Mezinarodni-obchod

  7. Vliv importu na ekonomické procesy v národní ekonomice P P E P1,2 import Q1 QE Q2 pokles výroby a zaměstnanosti růst národní spotřeby P … cena na národním trhu P1,2 … cena na světovém trhu P9_Mezinarodni-obchod

  8. Vnější obchodní a měnová politika - VOMP Nepřímé (tržně orientované) nástroje: • intervence na devizových trzích; • opatření monetární a fiskální politiky. Administrativní příkazy a zákazy: • kvóty; • cla; • vývozní subvence; • neviditelné překážky dovozu. P9_Mezinarodni-obchod

  9. Vnější obchodní a měnová politika - VOMP Obchodní politika – protekcionalistická - liberální P9_Mezinarodni-obchod

  10. Koordinace a integrace na světovém trhu Mikroekonomická integrace tvoří základ integračních procesů a uskutečňuje se na úrovni firem. Nabývá různých forem např.: - výměna informací mezi firmami, společný výzkum trhu - společný servis a poradenství - dohody o specializaci a kooperaci - společné projekty firem (v různých sférách podnikatelské činnosti) - společný výzkum a vývoj - fúze - transnacionální kooperace (firmy s nadnárodní působností) P9_Mezinarodni-obchod

  11. Koordinace a integrace na světovém trhu Makroekonomická integrace je proces postupného sbližování, přizpůsobování a propojování národních ekonomik s konečným cílem vzniku velkého nadnárodního komplexu. Prosazuje se na základě smluv mezi vládami. Pro tuto formu bývá často používáno označení regionální ekonomická integrace. P9_Mezinarodni-obchod

  12. Koordinace a integrace na světovém trhu Stupně makroekonomické integrace • Pásmo volného obchodu • Celní unie, • Společný trh, • Hospodářská unie; • Úplná ekonomická integrace (unie). P9_Mezinarodni-obchod

  13. Koordinace a integrace na světovém trhu Pásmo volného obchodu ESVO – Evropské sdružení volného obchodu (1960) Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Velká Británie (vystoupila v roce 1973 společně s Dánskem a vstoupily do ES), Švédsko a Švýcarsko – později Finsko, Island. CEFTA (Central European Free Trade Agreement)– Středoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (1994) ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko NAFTA (North American Free Trade Agreement)– Kanada, USA a Mexiko P9_Mezinarodni-obchod

  14. Koordinace a integrace na světovém trhu Celní unie BENELUX (1948) celní a později i hospodářská unie EHS – původně také unií. P9_Mezinarodni-obchod

  15. 1951 – Paříž – ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli Anglie, Francie, Německo, Belgie, Nizozemí, Lucembursko a Itálie. 1957 – Řím – EHS, EUROATOM – římské smlouvy Cíle ES: Vytvoření celní unie; Vytvoření společného trhu; Zavedení společných soutěžních pravidel; Zavedení společných politik ve 3 oblastech: zemědělství, zahraniční obchod, doprava; Koordinace hospodářské politiky; Vytvoření společných institucí – Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr; Postupné přibližování zákonodárství. Vytváření evropských společenství P9_Mezinarodni-obchod

  16. 1967 sloučení obou integrací v ES (EUROATOM+EHS) 1973 rozšíření o GB, Irsko, Dánsko 1981 Řecko 1986 Portugalsko, Španělsko 1996 Rakousko, Švédsko, Finsko 1990 Řím – jednání o hospodářské unii 1993 Maastrichtská dohoda, název EU 2004 ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko,Malta, Kypr, Litva P9_Mezinarodni-obchod

  17. Evropská unie - 1993 3 pilíře • Smlouva o Evropském společenství – společné politiky • Agenda společné zahraniční a bezpečnostní politiky • Spolupráce ve vnitřních věcech a justice 3 základní smlouvy • Maastrichtská – vytvoření měnové unie s jednotnou měnou Euro • Amsterodamská – cíl sjednotit zahraniční politiku • Nice – příprava na vstup států ze střední a východní Evropy P9_Mezinarodni-obchod

  18. Evropská měnová unie Konvergenční kriteria pro vstup do hospodářské a měnové unie • Inflační kritérium (o 1,5% průměrné inflace) • Úrokové kritérium (o 2% průměr 3 nejstabilnějších zemí) • Kritérium směnného kurzu (povolené fluktuační pásmo) • Rozpočtové kritérium (rozpočtový deficit <3% HDP) • Kritérium zadluženosti (veřejný dluh < 60% HDP) 1999 – 11 států: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko Skupiny zemí EU: • ins - 11 zemí, které vstoupily do MU • Pre-ins – nesplnily konvergenční kritéria – Švédsko a Řecko (2002) • Opting OUTs – GB, Dánsko – rozhodly se neúčastnit 3 stupně HMU. P9_Mezinarodni-obchod

  19. Orgány EU Evropská rada - nejvyšší politický orgán, definování obecné politiky EU, nemá legislativní pravomoci Rada evropské unie – sídlo v Bruselu, zákonodárné pravomoci Evropský parlament – Strasburg, podílí se legislativě EU Evropská komise – výkonný orgán EU, kontrolní orgán Evropský soudní dvůr – Haag Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka – Frankfurt P9_Mezinarodni-obchod

More Related