Československý stalinismus 1948 - 1968

1. Československý stalinismus1948 - 1968

2. Období represí a nezákonností Prezidentem Klement Gottwald ve funkci od 14. 6. 1948 do 14. 3. 1953 Předsedou vlády Antonín Zápotocký

3. Období represí a nezákonností • Emigrace (Pavel Tigrid) • Projevy nespokojenosti • Státní bezpečnost (StB) • proti odpůrcům režimu, proti nepřátelům komunismu • Politické procesy (vykonstruované procesy)– lidé byli souzeni za zločiny, které nespáchali • Heliodor Píka, Milada Horáková

4. Oběti politických procesů • Heliodor Píka • obviněn ze zrady • generál, legionář, voják • odsouzen k trestu smrti oběšením - 1949 • Milada Horáková • národně socialistická poslankyně • oběť justiční vraždy • jediná žena, která byla popravená v rámci těchto soudních řízení • Proces probíhal 8 dní • Oběšena na dvoře pankrácké věznice27. 6. 1950 • stala se symbolem odporu proti totalitě

5. Symbolický hrob Milady Horákové na vyšehradském hřbitově Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to… Busta před věznicí Pankrác

6. Následovaly desítky dalších procesů s katolickými duchovními, diplomaty a důstojníky. • Sovětští poradci poté svou pozornost nasměřovali na funkcionáře KSČ. • Gustáv Husák, Rudolf Slánský, Vladimír Clementis (unikl trestu smrti) (1952) (1952)

7. TÁBORY NUCENÉ PRÁCE (TNP) • 1948 – 1954 • Zřízeny tam, kde byl nedostatek pracovních sil • Památník Vojna u Příbramě • Rovnost, Svornost, . . .

8. POMOCNÉ TECHNICKÉ PRAPORY (PTP) či VOJENSKÉ TÁBORY NUCENÝCH PRACÍ (VTNP) • Útvary Československé lidové armády • 1950 – 1954 • Pro nucený pobyt (internaci) a převýchovu tzv. politicky nespolehlivých osob (kulaci, kněží, …) Pomník PTP v Karviné

9. Změny • Změna hospodářství • Znárodňování, likvidace soukromého sektoru • Centrálně plánované hospodářství • Pětiletky • Kolektivizace zemědělství – družstva • Pokles životní úrovně • Důraz kladen na těžký průmysl, hlavně na zbrojní • 1953 měnová reforma

10. 1953 • zemřel Josif V. Stalin • zemřel prezident Klement Gottwald • nový prezident Antonín Zápotocký • 1953 - 1957

11. Od Gottwaldovi smrti k socialistické ústavě • Po roce 1953 • mechanizace • rolníci více peněz • zmírnil se politický teror • ustaly velké politické procesy (poslední 1954) • XX. Sjezd KSSS (únor 1956) – bod obratu • Aktivizovaly se odbory – začaly prosazovat práva zaměstnanců • Ožívá katolická církev a nekomunistické strany

12. 1956 - II. sjezd československých spisovatelů • požadují právo na svobodnou tvůrčí práci • 1957 • zemřel prezident Antonín Zápotocký • novým prezidentem zvolen Antonín Novotný • plus už od roku 1953 vedl KSČ František Hrubín Jaroslav Seifert

13. Politické uvolňování • 11. 7. 1960 – přijata nová ústava • ukončena výstavba socialismu • Vedoucí úloha KSČ ve společnosti • Nový název státu – ČSSR • Nový znak státu • Rozsáhlé amnestie

14. Zhroucení pětiletého plánu hospodářství • Znásobilo to kritiku adresovanou na vedení KSČ • Skupina ekonomů vedená Otou Šikem • 1963 • výměna funkcionářů KSČ • Diskuse o problémech na stránkách tisku • Kulturní týdenníky (Literární noviny, Kulturní život, …) – nejvíce kritických názorů

15. V roce 1967 byla krize již zřejmá. • Červen 1967 – IV. Sjez československých spisovatelů • tvrdá kritika poměrů • Bezpečnost potlačila v Praze demonstraci studentů • Opozice proti Novotnému narůstala • Leden 1968 – odvolán Antonín Novotný z vedení strany • Do čela KSČ zvolen Slovák Alexandr Dubček Alexandr Dubček

16. „PRAŽSKÉ JARO“1968

17. Toto období začalo 5. ledna 1968, kdy se prvním tajemníkem ÚV KSČ stal Alexander Dubček • V březnu odstoupil prezident Antonín Novotný a novou hlavou státu se stal Ludvík Svoboda

18. Akční program KSČ • odsouzeno potlačování práv a svobod občanů v minulých letech • odsouzení centralismu a byrokratismu • pokus o demokratizaci společnosti • budování „socialismu s lidskou tváří“ • záměr česko-slovenské federace • nastartování ekonomické reformy • orientace na spotřební zboží Federace je typem státního zřízení, kdy jde o složený stát, skládající se ze států. Centralismus je označení procesu, systém nebo způsobu řízení z jednoho organizačního ústředí.

19. Bouřlivý demokratizační proces – rozštěpení ve vedení strany • Někteří členové proti reformám • Obavy z dění v Československu narostly u i sovětského vedení • Vedení KSČ připravovalo na září 1968 mimořádný sjezd strany • Petice „2000 slov“ • Spisovatel Ludvík Vaculík

20. „Varšavský dopis“ • červenec – Československo nepřijelo na setkání států sovětského bloku do Varšavy • zástupci – SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska poslali Československu dopis • kritika situace • KSČ s tím nesouhlasila • konec července – československo-sovětské jednání v Čierne nad Tisou • počátek srpna – rozhovory v Bratislavě • sepsána kompromisní dohoda – vztahy se ale neuvolnily!

21. Závěr „Pražského jara“ • 21. srpna 1968vstoupila do Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy. • převahu měly sovětské jednotky • Členové vedení KSČ • Dubček, Černík, Kriegel, Smrkovský, Špaček zatčeni a převezeni do Moskvy • Cizí vojska čekala v ČSSR skupina odpůrců reforem, která o chystané okupaci věděla • Převzít moc se jí ale nepodařilo, odpor občanů, demonstrace

22. Konec „Pražského jara“ • 23. srpna 1968 odletěl prezident Svoboda do Moskvy na jednání • Nuceni podepsat tzv. moskevský protokol • Sovětské vojsko mohlo zůstat v Československu • Mimořádný sjezd prohlášen za neplatný • Zakázána kritika postupu Sovětského svazu

23. Martina Kolaříková, 3. A Děkuji za pozornost