Klima a chudoba: dopady na rozvojový svět

1. Klima a chudoba: dopady na rozvojový svět

2. KLIMA A CHUDOBA 1. Nerovnoměrné dopady 1.1. Předpokládané dopady 1.2. Hlavní problémy 1.3. Handicap nejchudších 1.4. Rizika vyplývající z klimatických změn • Řešení 2.1. Adaptace 2.2. Mitigace 2.3. Nová rozvojová příležitost 2.4. Role pro ČR

3. Projected impacts of climate change (Stern review)‏ Global temperature change (relative to pre-industrial)‏ 0°C 1°C 2°C 3°C 4°C 5°C Food Klesající výnosy z úrody, zejména v rozvojových zemích Klesající výnosy v mnoha rozvinutých regionech Možný nárůst výnosů v regionech vyšších zeměpisných šířek Water Významné zhoršení dostupnosti vodních zdrojů v mnoha oblastech, včetně Středozemí a Jižní Afriky Vymizení menších horských ledovců – ohrožení zásob vody v některých regionech Vzestup hladiny moří ohrozí velká města Ecosystems Rozsáhlé poškození korálových útesů Vzrůstající počet druhů, jimž hrozí vyhynutí Extreme Weather Events Zvyšující se intenzita bouří, lesních požárů, sucha, povodní a vln veder Risk of Abrupt and Major Irreversible Changes Rostoucí riziko nebezpečných, náhlých a rozsáhlých změn v klimatickém systému

4. 1. Nerovnoměrné dopady 1.2. Hlavní problémy • Zdravotní potíže (hlad a podvýživa, dehydratace, vodou přenosné nemoci, malárie ve vyšších polohách, zátěž pro zdravotnické systémy )‏ • Úbytek pitné a užitkové vody (vyschlé studně a prameny, znečištěná voda po záplavách, tání ledovců –70% sladké vody v ledovcích )‏ • Ztížená obživa (nepředvídatelná sucha, ničivé deště, záplavy, eroze půdy – kratší vegetační období, nižší úroda, výnosy a produktivita, horší úlovky ryb, zničená infrastruktura)‏ • Nucená migrace (nízko položené ostrovy, pobřežní mega-města, delty velkých řek – konflikty, finanční, právní, politické a lidské náklady vnitro i mezistátních přesunů)‏

5. 1. Nerovnoměrné dopady 1.3. Handicap nejchudších Nejchudší populace nesou za klimatické změny nejmenší odpovědnost, právě na ně však negativní dopady udeří nejdříve a nejhůř: • Obývají zeměpisné oblasti (delty asijských říčních systémů, sub-Saharská Afrika, Andy…) a pásma (tropy a subtropy) s nejsilnějšími negativními dopady • Větší závislost na přírodních zdrojích s citlivostí na změny klimatu (zemědělství, rybolov, lesnictví)‏ • Nejméně kapacit na účinné přizpůsobení (instituce a infrastruktura) a potlačení změn (investice a technologie)‏ • Klimatické změny zhoršují mnoho existujících problémů (zdravotní, ekologické, zemědělské, ekonomické aj.)‏

7. 2. Řešení 2.1. Adaptace Proces, kterým se omezují nepříznivé účinky klimatických změn ve smyslu snížení vystavení extrémním výkyvům počasí a dalšímu zhoršování v dlouhodobé perspektivě. Zahrnuje dva úkoly: snížit ekonomické škody vzniklé vlivem klimatických změn a posílit kapacitu adekvátně na ně reagovat • Systémy včasného varování a krizový management • Zahrnování adaptačních opatření do územního plánování • Zvyšování povědomí (zejména o humanitárních krizích)‏ • Posilování adaptačních kapacit • Rozšíření rozvojové spolupráce o adaptační opatření

8. 2. Řešení 2.2. Mitigace Rozsah škod záleží na míře globálního oteplování – rychlou a razantní prevencí je stále možné se vyvarovat nejhoršího • Globální cíl: vzestup teploty o méně než 2 °C • Omezení celosvětových emisí skleníkových plynů o 50% do roku 2050, vztaženo k roku 1990 (nejméně ambiciózní hranice) • Dodržení závazků Kjótského protokolu: snižování emisí a finance • Nová dohoda po roce 2012 – s účastí největších znečišťovatelů • Zavedení efektivních ekonomických nástrojů: obchod s emisními povolenkami (regulovaný a funkční – bez úliteb lobbistickým tlakům), pobídky pro investice do „zelených“ technologií • Mechanismy pro transfer moderních technologií do rozvojových zemí

9. 2. Řešení 2.3. Velká rozvojová výzva Alternativní model rozvoje – „decoupling“ ekonomického růstu a emisí skleníkových plynů • 1,6 miliardy lidí nemá přístup k elektrické energii; pro 2,5mld. lidí je primárním zdrojem energie pro vaření tradiční biomasa (viz. PAC studie pro MZV) • Do roku 2030 se zvýší poptávka po primárních zdrojích energie o 53%, přičemž 70% z toho připadne na rozvojové země (IEA) • Strukturální změny v energetické politice • Decentralizace, integrace a modernizace energetických sítí, • obnovitelné zdroje energie, • zvýšená efektivita, úspory • Stimulace inovací – investice do výzkumu a vývoje (veřejné, PPP, soukromé) • Stabilní regulatorní prostředí, které motivuje soukromý sektor investovat do moderních technologií • Změna v preferencích velkých donorů

10. High Cost No Regret Options Significant Cost Low Cost Co-benefits RD&D Carbon Markets Policies / Incentives Policies / Barriers

11. Snižování emisí a rozvoj jako win-win řešení Snižování emisí jako win-win řešení Naplnění rozvojových cílů Rozvojový plán • Rozvojová spolupráce • Finanční pomoc • Technická pomoc Sektorová opatření • „Klimatická“ spolupráce • Klima finance • Reforma CDM • Transfer technologií a know-how Programy Projekty Dlouhodobá vize – nízkouhlíkový rozvoj

12. 2. Řešení 2.4. Role pro Českou republiku 1) „Klimatické“ finance • Dva hlavní indikátory: 12 tun CO2 (24. z 210) a 20 760USD (28. ze 170) na osobu zaujímá ČR přední příčky na světě. Proto každoročně musí přispívat v řádu miliard korun nad rámec současného závazku, že bude na oficiální rozvojovou spolupráci poskytovat 0,33 % HDP. 2) Aktivní role v mezinárodním vyjednávání ČR se musí v globálních jednáních aktivně a účinně zasazovat o dohodu s takovými závazky, které by udržely celosvětové oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia. Klíčová smlouva má být podepsána na summitu v Kodani v prosinci 2009. 3) Národní „uhlíkový rozpočet“ Přijetí „uhlíkového“ zákona po vzoru Velké Británie, který stanoví postupné snižování emisí skleníkových plynů „roku po roku, krok po kroku“.

13. Děkuji za pozornost! Pražský institut pro globální politiku - Glopolis, o.p.s.Jeseniova 10130 00 Praha 3Česká republika Telefon: +420 776 439 452 E-mail: vaculik@glopolis.org Web: www.glopolis.org  Prezentaci připravil Marek Vaculík 