1 / 17

Gama spektroskopie určení rozpadových prvků pomocí tepelných a epitermálních neutronů

Gama spektroskopie určení rozpadových prvků pomocí tepelných a epitermálních neutronů. Supervisor: Vojtěch Motyčka, CV Řež s.r.o. Tým: Ondřej Vrba, Vojtěch Fišer, Jan Krejčí, Aleš Ryška. Teoretický úvod ke spektroskopii.

elaina
Télécharger la présentation

Gama spektroskopie určení rozpadových prvků pomocí tepelných a epitermálních neutronů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Gama spektroskopieurčení rozpadových prvků pomocí tepelných a epitermálních neutronů Supervisor: Vojtěch Motyčka, CV Řež s.r.o. Tým: Ondřej Vrba, Vojtěch Fišer, Jan Krejčí, Aleš Ryška

  2. Teoretický úvod ke spektroskopii • Produkce a transport neutronů v různých materiálech, které se v daných zařízeních vyskytují (urychlovačem řízené transmutory nebo jaderné reaktory) můžeme zkoumat pomocí malých vzorků různých materiálů • Ty se vloží do sestavy a díky reakcím neutronů s atomovými jádry vznikají radioaktivní jádra • Tuto metodu lze použít, chceme-li zjistit obsahy prvků v neznámé látce • Složení neznámé látky lze určit i z velmi malého množství látky • Musíme znát přesný neutronový tok na kanálu HK1 • Po ozáření látky je umístěna pod detektor záření (spektrometr), který funguje na principu změny energie, kterou s sebou nese záření

  3. Teoretický úvod ke spektroskopii • Detektor záření je připojen do elektrického systému na jeho konci počítač zobrazuje získaná data • Detektor při měření musí být nastaven tak, aby dělal co nejmenší chyby • Mezi hlavní cíle této práce patří: • 1) Určit jak je ovlivněn výsledek měření, tím že měřené vzorky nejsou bodové, ale plošné • 2) Poznat o jakou látku se jedná • 3) Ověřit zda se naměřené hodnoty shodují s výsledky, které se dají získat ze simulačních programů

  4. Příprava radioaktivních vzorků • Připravit několik vzorků z jednoho materiálu (pro více měření můžeme zvolit i více materiálů, které chceme zkoumat) • Ozářené materiály: • Neznámá hornina • Kovový váleček z neznámého materiálu • Rozumné energie záření gama • Relativně vysoká intenzita gama linky • Dvě možnosti přípravy radioaktivních vzorků: • 1) Ozáření v jaderném reaktoru moderovanými neutrony s nízkou hodnotou energie =známe hustotu a energii neutronů • 2) Využití urychlovače – cyklotron = relativně homogenní pole

  5. Ozáření vzorků v reaktoru LVR-15 • Ozařujeme vzorek o malých rozměrech (2x2 cm), aby mohl být později považován za bodový zdroj záření • Při ozařování musíme zajisti to, aby byl vzorek ozářen homogenně • Pro bodový zdroj je důležitá jeho intenzita • Pro plošný zdroj můžeme využít ozáření v cyklotronu nebo v HK1 (ovšem ty nebyly k dispozici)

  6. Ozáření vzorků v reaktoru LVR-15 • Detektor zachycuje energii záření gama • Reakce fotonu gama přenese tuto energii na elektron a ten pomocí ní vytvoří nosiče náboje • Ty způsobí v obvodu proudový impuls, který je zesílen a pomocí konvektoru převeden na digitální signál a do počítače • Měřené vzorky jsou často jen slabě radioaktivní, proto je vzorek umístěn v boxu, který je z vnější strany tvořen olovem • Záření gama je „zakódováno“ v amplitudě proudu

  7. Přílohy

  8. Naše spektra • Kalibrace spektrometru pomocí etalonového zářiče

  9. Kalibrace etalonovým zářičem • Kalibrace gama-spektrometru pomocí etalonového zářiče • Zjištění správné funkčnosti přístroje • Hlavní píky:

  10. Neznámý kovový váleček – známe jeho složení ???

  11. Zjišťování složení neznámého válečku • Váleček neznámého původu o délce 4mm a průměru do 2mm • Zjištění přibližného složení podle spektrometru • Ve vyšších energetických hladinách musíme počítat s přesností píku ± 1,3 – 2,0 keV • Doba expozice: 15 minut, zač. 12:07, konec: 12:23 • Zanedbání 56Mn – původ v samolepící pásce • Hlavní píky vytvořili tyto radionuklidy:

  12. Ozářená hornina • K našemu údivu se jednalo o smolinec • Vznikalo Plutonium (239Pu) a Uran (235U)

  13. Zjišťování složení neznámé horniny • Vzorek horniny – k našemu údivu šlo o horninu obsahující 238U - smolinec • Zjištění přibližného složení podle spektrometru • Ve vyšších energetických hladinách musíme počítat s přesností píku ± 1,3 – 2,0 keV • Doba expozice: 32 minut, zač. 12:40, konec: 13:13 • Zanedbání 56Mn – původ v samolepící pásce • Hlavní píky vytvořili tyto radionuklidy:

  14. Intenzita vzorku

  15. Konec ??? Nějaké dotazy ???

More Related