Teorie zpracování dat

1. Teorie zpracování dat Rekapitulace pojmů

2. Úlohy zpracování dat • Proč vzniká problém zpracování dat V praktickém životě je často zapotřebí evidovat údaje o nějaké skutečnosti. • o skupině lidí (zaměstnanců, studentů, členů sportovního oddílu ap.), • o zvířatech nebo rostlinách (evidence ZOO, botanické zahrady ap.), • o množině věcí (knihy ve veřejné knihovně, inventář firmy, materiálu na skladě ap.) • o množině jevů (počasí, provedených lékařských výkonech ap.) Zpracováním dat nazýváme evidování a zpracování velkého množství údajů o velkém množství objektů.

3. Úlohy zpracování dat • Proč vzniká problém zpracování dat V praktickém životě je často zapotřebí evidovat údaje o nějaké skutečnosti. • o skupině lidí (zaměstnanců, studentů, členů sportovního oddílu ap.), • o zvířatech nebo rostlinách (evidence ZOO, botanické zahrady ap.), • o množině věcí (knihy ve veřejné knihovně, inventář firmy, materiálu na skladě ap.) • o množině jevů (počasí, provedených lékařských výkonech ap.) Zpracováním dat nazýváme evidování a zpracování velkého množství údajů o velkém množství objektů.

4. Úlohy zpracování dat Shrnutí pojmů Daty nazýváme údaje získané měřením, pozorováním nebo jen pouhým zaznamenáním z reálné skutečnosti. Informace jsousmysluplné interpretace dat a vztahů mezi nimi. Zpracováním dat nebo také hromadným zpracováním dat nazýváme zpracování velkého množství údajů (obvykle desítky až stovky) o velkém množství objektů (obvykle od desítek po miliony i víc). Objektem nazýváme člověka, zvíře, věc nebo jev reálného světa, pokud se tito stali předmětem našeho zájmu z hlediska evidence. Objekt je popisován množinou svých vlastností. Objekty mají velké množství vlastností, ovšem z hlediska evidence potřebujeme sledovat jen některé z nich. Atributem nazveme údaj o objektu, který nás zajímá z hlediska evidence. Typem objektu budeme rozumět název množiny objektů a seznam jejich sledovaných atributů: Jméno-typu-objektu (atribut1, atribut2, …, atributn)

5. Úlohy zpracování dat • Shrnutí pojmů • Vést evidenci o objektech znamená • zaznamenat vhodně organizované údaje na nějaké médium • provádět změny údajů při změně evidované reality • provádět výběry informací podle různých kritérií • odvozovat a počítat z uložených údajů další • třídit údaje dle různých kritérií • zaznamenávat vztahy mezi údaji o objektech různých druhů • o všech údajích zaznamenaných i odvozených vydávat informace ve vhodné • grafické úpravě • Informačním systémem obecně nazýváme organizaci údajů vhodnou pro systémové zpracování dat: pro jejich sběr, uložení a uchování, zpracování, vyhledávání a vydávání informací o nich, to vše pro účely rozhodování.

6. Agendové zpracování dat • Problémy agendového zpracování • Redundance: některé informace ve více souborech opakují, jsou redundandní. Redundance je zdrojem mnoha dalších problémů • Konzistence: vzájemná shoda údajů. Postupem času - vlivem nedostatečné kontroly v programechse stejné hodnoty na různých místech v datových souborech, začnou rozcházet. • Integrita:data aktuální, odrážejí skutečnost z reálného světa. • Problémem tedy je zabezpečit, aby chybou či nedůsledností uživatele nebyla porušena integrita a konzistence dat. • Obtížná dosažitelnost dat: aplikační programy pro konkrétní požadavky;pro nový požadavek nutno napsat nový aplikační program - bez pomoci programátora nelze. • Izolovanost dat - data roztroušena v různých souborech, soubory mohou být různě organizovány, data různě formátována. To komplikuje tvorbu nových aplikačních programů a možnost realizovat vazby mezi datovými strukturami.

7. Agendové zpracování dat • Problémy agendového zpracování • Současný přístup více uživatelů: větší systémy vyžadují současný přístup k datům více uživatelů. Pak je nutné, aby programy vzájemně spolupracovaly, jejich činnosti byly koordinovány. • Ochrana proti zneužití:při zpracování důvěrných či tajných dat není přípustné, aby měl kdokoliv přístup ke všem informacím. Při klasickém zpracování však musí mít programátor aplikačních programů k dispozici tolik podrobností, že to ochranu dat prakticky znemožňuje.

8. Databázové zpracování dat • Základní pojmy databázového zpracování Entita - objekt • celá posloupnost položek popisuje objekt. Taková struktura položek, která má ucelený význam (zachycuje všechny potřebné údaje o sledovaném objektu) se nazývá záznamem (větou, recordem). Je to obvykle skupinová položka. Množina entit – množina objektů – datový soubor – obsah tabulky • množinu záznamů stejného typu, zaznamenávající ucelenou informaci o množině sledovaných objektů a uloženou na paměťovém médiu, nazýváme datovým souborem. Množiny záznamů si můžeme snadno představit ve tvaru tabulky, kde každý objekt je popsán jedním řádkem a každý atribut objektu je v jednom sloupci. Databáze • Množinu datových souborů, uchovávajících data o nějakém uceleném úseku reality, nazýváme databází.

9. Databázové zpracování dat • Základní pojmy databázového zpracování Systém řízení báze dat - SŘBD • programový systém (prázdný, bez datových souborů a bez aplikačních programů), umožňující definování datových struktur a datových souborů, řešící fyzické uložení dat ve vnější paměti počítače, umožňující manipulaci s daty a formátování vstupních i výstupních informací, nazýváme systémem řízení báze dat. Aplikační úloha • Aplikační úlohou nad SŘBD nazýváme konkrétní program napsaný pomocí programových prostředků použitého SŘBD nad konkrétní databází, pro tuto úlohu vytvořenou.

10. Databázové zpracování dat • Základní pojmy databázového zpracování Informační systém • Aplikační úlohy nad společnou databází tvoří ucelený systém, nazývaný databázovým nebo informačním systémem (dále jen IS) nad použitým SŘBD. • V tomto pojetí tedy informačním systémem rozumíme celek, řešící rozsáhlejší oblast aplikační, naprogramovaný v jednom SŘBD s vhodně navrženými datovými strukturami tak, aby všechny aplikační úlohy k nim měly optimální přístup. Řeší uložení, uchování, zpracování a vyhledávání informací a umožňuje jejich formátování do uživatelsky přívětivého tvaru.

11. Databázové zpracování dat • Paradigma databázové technologie • Definování datových typů a operací nad daty není vše, čím se liší databázová technologie od klasického programování. • Nejpodstatnější rozdíl, základní princip či tzv. paradigma databázové technologie je oddělení datových struktur od programů • Tuto vlastnost zabezpečuje v SŘBD možnost definovat datové a programové struktury samostatně a nezávisle na sobě. Struktury datových souborů jsou uloženy samostatně nebo jsou součástí datových souborů. Programy s nimi pracují tak, že si načtou strukturu dat a pak s datovým souborem mohou provádět potřebné operace. Při změně datové struktury není nutné měnit programy, při změně programů není nutné měnit datové struktury.

12. Databázové zpracování dat • Paradigma databázové technologie Pascal: Program Evidence_zamestnancu; var Zamestnanec: record of jmeno: string [1..20]; adresa:string [1..50]; funkce:string [1..10]; plat: integer end; Begin ... End. program data deklarace

13. Databázové zpracování dat • Paradigma databázové technologie SŘBD: CREATE TABLE Zamestnanec (jmeno CHAR(20), adresa CHAR(50), funkce CHAR(10), plat NUMBER(8,2)); program Zamestnanec deklarace use Zamestnanec data

14. 2.2.Entity, atributy, vztahy, integritní omezení • Základní pojmy Entitou rozumíme libovolnou existující osobu, věc či jev (objekt) reálného světa. Entita musí být rozlišitelná od ostatních entit. Atribut je charakteristika, vlastnost entity, údaj o objektu. Atribut přiřadí každé entitě z množiny entit hodnotu z nějaké neprázdné množiny hodnot, nazvané doména atributu (obor hodnot atributu). Je zadán svým názvem (identifikátorem) a datovým typem. Typem entity nazýváme množinu objektů stejného typu, charakterizovaných pomocí názvu typu a jeho seznamu jeho vlastností - atributů. Jednotlivé entity pak nazýváme také výskyty nebo instancemi objektů entitního typu. Klíčový atribut je jeden nebo více atributů, které jednoznačně určují entitu v množině entit; Atributy patřící ke klíči nazýváme primárními, ostatní sekundárními.

15. Entity, atributy, vztahy, integritní omezení • Základní pojmy Integritní omezení jsou další omezující podmínky na příslušnost k entitám, hodnoty atributů, entit, definování vazeb nebo další. Datový soubor (=množina entit) je zobrazován jako tabulka, ta má svůj název (= název entity) a seznam sloupců; každý sloupec má název (= název atributu) a datový typ. Každá entita je znázorněna v tabulce jedním řádkem, každý typ atributu je definován jedním sloupcem, hodnota atributu dané entity je v odpovídajícím řádku a sloupci tabulky.

16. Entity, atributy, vztahy, integritní omezení • Vztahy entit Vazební entita zaznamenává formálně vztah mezi entitami. Vazba bez informace - obsahuje jako atributy pouze typy entit vstupující. s informací - obsahuje i další atributy, zaznamenávající vlastnosti vazby, které nejsou mezi atributy jednotlivých entit. Příklad: UCI (Ucitel, Student) UCI (Ucitel, Student, predmet) Dělení vztahů podle počtu entit, vstupujících do vztahu • vazba binární – mezi dvěma typy entit typ (kardinalita) vazby 1:1 1:N M:N

17. Entity, atributy, vztahy, integritní omezení • Vztahy entit Vazební entita zaznamenává formálně vztah mezi entitami. Vazba bez informace - obsahuje jako atributy pouze typy entit vstupující. s informací - obsahuje i další atributy, zaznamenávající vlastnosti vazby, které nejsou mezi atributy jednotlivých entit. Příklad: UCI (Ucitel, Student) UCI (Ucitel, Student, predmet) Dělení vztahů podle počtu entit, vstupujících do vztahu • vazba binární – mezi dvěma typy entit typ (kardinalita) vazby 1:1 1:N M:N

18. Entity, atributy, vztahy, integritní omezení Příklad Kardinalita 1:1 vztah "je vedoucím katedry" mezi množinami entit E1 = Zaměstanec VŠ a E2 = Katedra VŠ zapíšeme:VEDOUCI_KAT(Zamestnanec, Katedra) Kardinalita 1:M vztah "je členem katedry" mezi entitami Zaměstnanci a Katedry zapíšeme: ČLEN_KAT(Zamestnanec, Katedra) Kardinalita M:N, vazba s informací (cena se týká výrobku konkrétní firmy) vztah V je "Firma vyrábí Výrobek" E1 je soubor Firem, E2 je soubor Výrobků, zapíšeme: VYRABI(Firma, Vyrobek, cena)

19. Entity, atributy, vztahy, integritní omezení • Vazbaunární - mezi entitami stejného typu 1:1 1:N M:N Příklad:E1 je soubor zaměstnanců Vztah mezi E1 a E1 "je vedoucím zaměstnance" typu 1:N , zapíšeme: VEDOUCI (Zam, Zam) • Vazban-ární - mezi n typy entit 1:1:1 1:N:1 . . . M:N:K Příklad:E1 je soubor učitelů, E2 je soubor předmětů, E3 je soubor tříd Binární vztahy mezi E1, E2, E3: V1 : "učitel učí předměty" typu M:N V2 : "třída má předepsány předměty" typu M:N V3 : "učitel učí ve třídě“ typu M:N Z uvedené trojice vazeb V1 - V3 nevyplývá, který učitel učí který předmět ve které třídě. To musíme popsat novou vazbou mezi trojicí entit V4 : "Učitel učí Předmět ve Třídě“ typu M:N:K zapíšeme: UČÍ(Ucitel, Predmět, Trida)

20. 2.4.Databázové jazyky, nezávislost dat • Databázové jazyky 1. Příkazy jazyka pro definici dat (JDD): • seznam datových typů a datových struktur pro definici typu atributu, • definice, modifikace a rušení typu entity, • definice, modifikace a rušení typu vazby. • Příkazy jazyka pro manipulaci s daty (JMD): • manipulace s atributy (ukládání a kontroly, ...) • manipulace s entitami (ukládání, modifikace, rušení, výběry) • manipulace s množinami entit (sjednocení, rozdíl, ...) • manipulace s vazbami entit

21. 2.4.Databázové jazyky, nezávislost dat • Databázové jazyky 3. Programovací jazyk pro zápis algoritmu • v hostitelském jazyce (Cobol, C, Pascal, ...), pak jsou výše uvedené JDD a JDM vytvořeny jako procedury v hostitelském jazyce a celý SŘBD tvoří nadstavbu tohoto jazyka; • vlastní jazyk SŘBD, obsahující (mimo příkazy JDD a JMD) programové struktury pro záznam algoritmů - příkazy pro větvení a cykly, pro komunikaci s uživatelem, pro formátování vstupů a výstupů, pro tvorbu menu a oken ap. 4. Dotazovací jazyk, který podle typu dělíme do dvou skupin: • procedurální, který popisuje způsob, jak data v databázi hledat, zapisuje algoritmy pro vyhledání informací • deskriptivní, který zapisuje jen, co v databázi hledat pomocí vlastností hledaných objektů.

22. 2.4.Databázové jazyky, nezávislost dat • Nezávislost dat • fyzická nezávislost dat umožňuje změnit fyzickou úroveň popisu dat, aniž by se musely měnit aplikační programy; někdy se touto změnou způsobu uložení dat na disku mění potřebná kapacita pro uložení souborů, někdy se toho využívá pro zvětšení výkonu celého systému. • logická nezávislost dat umožňuje změnit konceptuální úroveň popisu dat, aniž by bylo třeba přepisovat aplikační programy. Při provozu DBS se často vyskytují dodatečné požadavky na změny či doplňky v logické struktuře dat, ty se musí promítnout i do databázového schématu.

23. Konceptuální datový model Prostředky pro zápis konceptuálního modelu 1. Entity-Relationship Diagram … ERD 2. Lineární textový zápis Tentity ( klíč, atrib1, atrib2, . . . ) TVZTAHU( Tentity1, Tentity2, . . . ) 3. Integritní omezení – graficky, v datovém slovníku, textem 4. Datový slovník 5. Výskytový diagram - pomocný

24. Konceptuální datový model • IO týkající se atributů • 1. Datový slovník = tabulka obsahující pro každý typ entity • identifikátor (název) atributu • datový typ atributu, jeho doména, formát vnější reprezentace • příznak, zda atribut patří ke klíči • přípustnost NULL / zadání hodnoty je povinné • formou poznámky další IO plynoucí z reality • zda bude atribut indexován, UNIQUE, DUPLIC • množina operací, které lze nad jeho hodnotami provádět • význam atributu

25. Konceptuální datový model 4. zobrazení kardinality binárních vztahů

26. Konceptuální datový model • IO týkající se vlastností vztahů mezi entitami • 5. Povinnost členství ve vztahu • povinné (obligatorní) • nepovinné (fakultativní)

27. Konceptuální datový model 7. Dekompozice vztahu M:N

28. Konceptuální datový model • Výsledné konceptuální schéma struktury databáze • lineární zápis seznamu typů entit a jejich atributů • úplný grafický tvar ERD (2 úrovně) • 1. konceptuální schéma modelující realitu • 2. transformovaný ERD pro databázové schéma • úplné tabulky atributů – datový slovník • seznam dalších IO týkajících se entit a vztahů

29. Sekvenční soubory Nový záznam se uloží na konec souboru, k tomu stačí jeden přenos záznamu z paměti na disk. Vyhledání záznamu sekvenční - každý záznam postupně načíst a otestovat, zda vyhovuje podmínce. Pokud ano, je nalezen, pokud ne, načítá se další záznam v pořadí. Vyhledávání sekvenční potřebuje průměrně n/2 porovnání nebo n/(2*B) přístupů na disk (B je blokovací faktor = počet záznamů v bloku) Modifikace záznamu znamená tyto operace: nalézt záznam, načíst, opravit a na stejnou adresu znovu zapsat. Zrušení záznamu u sekvenčních souborů se obvykle provádí ne vymazáním záznamu, ale pouze označením jeho neplatnosti. Mají-li věty klíče, musí se prohledat celý soubor a zkontrolovat jedinečnost klíče vkládané nebo modifikované věty.

30. Sekvenční soubory Přirozená nejjednodušší organizace záznamů v souboru

31. Setříděné sekvenční soubory Sekvenční soubor je setříděný podle vyhledávacího klíče Operace SELECT - podle klíče mnohem rychleji (např. metodou půlení intervalu nebo některou její modifikací; počet přenosů pro binární hledání je průměrně log2 n. INSERT- na konec souboru, znovu soubor přetřídit UPDATE- vyhledávacího klíče: vyhledat, zapsat, přetřídit - jiné hodnoty: vyhledání, zápis záznamu zpět DELETE- vyhledání, označení neplatnosti

32. Setříděné sekvenční soubory

33. Zřetězené organizace Sekvenční soubor, záznamy navíc opatřeny ukazatelem pro zápis zřetězení dle třídicího klíče. SELECT – seznam se prohledává postupně pomocí ukazatelů a testuje, zda záznam vyhovuje vyhledávací podmínce. Častější přechody mezi bloky souboru a proto více přenosů mezi diskem a pamětí. Proto vhodné jen u krátkých seznamů. INSERT – záznam se fyzicky zapíše kamkoliv, pak se v seznamu vyhledají sousední záznamy dle udržovaného pořadí a přesměrují se ukazatele předchůdce a následníka DELETE – vyhledá se umístění záznamu v seznamu a přesměrují se ukazatele předchůdce a následníka UPDATE - jen vyhledání záznamu a po modifikaci jeho zápis zpět. V případě modifikace položek, které mají vliv na uspořádání seznamu, se provede modifikace jako DELETE a INSERT.

34. Zřetězené organizace

35. Soubory s přímým adresováním Operace SELECT - podle klíčenejrychlejší, odtud rychlé i ostatní operace: z klíče se vypočte adresa skupiny záznamů, odtud se prohledá zřetězený seznam až po hledaný záznam. - podle neklíčové hodnoty naopak delší, sekvenční procházení i prázdných míst a zřetězené seznamy. INSERT - výpočet adresy skupiny záznamů, tam se prohledají záznamy (pro kontrolu jednoznačnosti klíče), nový záznam se uloží na první volné místo ve skupině a přesměrují se ukazatele. DELETE- vyhledání, nastavení neplatnosti záznamu, přesměrování ukazat. UPDATE- vyhledání, zápis zpět; při modifikaci klíče se provede nejprve zrušení a pak nový záznam. Setřídění záznamů znamená komplikaci. Varianta i pro vyhledání záznamů nejen podle klíče, ale podle více položek. Růst počtu záznamů – reorganizace hašovacího mechanizmu

36. Soubory s přímým adresováním Princip - jednoznačný klíč záznamu  číslo  adresa záznamu. Pak jediným přístupem na disk se načte nebo zapíše záznam.

37. Indexové a indexované soubory Sekvenční soubor (indexovaný) + pomocné tabulky (indexové) • index obsahuje hodnotu (vyhledávacího) klíče (indexu) a adresu (recno) záznamu • indexový soubor je setříděn dle klíče -> binární vyhledání, přečtení adresy v datovém souboru • jediným přístupem do dat se načte hledaný datový záznam • často je indexový soubor dost malý - celý v operační paměti • jiné zdůvodnění indexování - ukazatele nejsou součástí záznamů zřetězené organizace), ale jsou uloženy zvlášť v indexovém souboru • indexem nemusí být primární klíč (primární indexování), ale kterákoliv položka souboru nebo seznam několika položek (sekundární indexování)

38. Indexové a indexované soubory Operace INSERT - vložení záznamu do datového souboru (nakonec) + záznam do indexu + setřídění indexového souboru SELECT- dle klíčevyhledání klíče binárně v indexu,přečtení adresy v datovém souboru, 1 přenos záznamu, dle neindexovaného atributu sekvenčně UPDATE - vyhledání záznamu + modifikace + uložení zpět, při změně kterékoliv indexované hodnoty reindexace příslušného indexového souboru DELETE - vyhledání záznamu + označení neplatnosti v datovém i indexovém souboru

39. Indexové a indexované soubory Primární index datový indexovaný soubor indexový soubor

40. Hierarchické indexování • základem sekvenční soubor + indexový (úrovně 0) • k indexovému souboru vytvořen opět indexový soubor (1) • opakováním hierarchie indexových souborů, • hledá se od nejvyšší úrovně, binárně jen v části indexu, proto je průměrný počet procházených záznamů nižší než u index0.

41. B – stromy (balanced) Pro uspořádání úrovní indexů se používají tzv. B-stromy: • data sekvenční, indexování hierarchické • indexy všech úrovní „rozsekány“ do bloků stejné délky – tvoří strom • v indexových blocích volná místa pro doplňování záznamů • délky všech cest (~počtů přenosů) od kořene stromu do libovolného listu jsou stejné, rovny hloubce stromu

42. Hierarchické indexování

43. B – stromy SELECT - najde se cesta od kořene k listu s hledaným záznamem (pokud existuje),v každém uzlu se najde následující větev porovnáním hledané hodnoty s klíči v uzlu. Klíče v uzlu mohou udávat minimální/maximální hodnotu klíče, která je příslušnou větví dosažitelná. INSERT - najde se příslušný blok, mohou nastat dvě možnosti: buď v nalezeném bloku je prázdné místo, takže se může přidat vkládaný záznam, nebo je nalezený blok plný a musí se vytvořit nový blok; z původního plného bloku se vytvoří dva bloky, do vyšší úrovně se nový blok zaznamená, opět dva případy –tak až do kořene stromu a případně se musí kořen rozdvojit a přidat nový kořen UPDATE - vyhledávání + modifikace + uložení zpět, při modifikaci klíče se provede DELETE a INSERT. DELETE - opačně než vkládání: při zrušení posledního záznamu bloku se zruší i odkaz na něj, totéž se promítne do vyšších úrovní, případně se v krajním případě může hierarchie indexů o jednu úroveň snížit.

44. Indexování pomocí binární matice Pro sekundární indexování, jiný způsob implementace • poloha záznamu se zaznamenává polohou jedničkového bitu v posloupnosti bitů, každý bit odpovídá jednomu záznamu, • pro každou hodnotu sekundárního atributu je zaznamenána nová posloupnost, • metoda vhodná pro atributy nabývající jen několika různých hodnot, pro neměnící se sekundární atributy, pro přidávané záznamy na konec souboru, • snadná realizace kombinovaných dotazů pomocí logických operátorů negace, konjunkce a disjunkce.

45. atrib hodn pořadí záznamů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ... proc 10 0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 20 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 30 0 0 1 0 1 0 0 0 1 1 1 0 plat 2000 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 3000 1 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 4000 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 1 5000 0 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 Indexování pomocí binární matice proc=30  plat=4000 1 1

46. Soubory s proměnnou délkou záznamu 1. pseudoproměnná délka záznamu • pole se známým počtem opakování: rozložení na jednotlivé položky • pole s neznámým počtem opakování: horní odhad počtu výskytů prvků pole a převedení na předcházející případ • místo opakující se položky se uvede odkaz na seznam jejích prvků, ten může být součástí jiného souboru • pro záznamy s alternativními skupinami položek buď se proměnná část překrývá a záznam zabírá velikost nejdelší z proměnných částí, v záznamu se musí rozlišovat typ proměnné části, implementace složitější • nebo se všechny rozdílné atributy zaznamenají za sebou a pro každý typ se vyplňují jen odpovídající atributy; implementace jednodušší, záznam obsahuje vždy řadu prázdných položek.

47. Soubory s proměnnou délkou záznamu pseudoproměnná délka záznamu realita – multipoložka s neznámým počtem opakování realizace pomocí pevné délky

48. Soubory s proměnnou délkou záznamu 2. proměnná délka v sekvenčním souboru nutno rozlišit jednotlivé záznamy: • systém oddělovačů: záznamy jsou odděleny oddělovačem, uvnitř záznamu se atributy oddělují jiným typem oddělovače, opakující se položky dalším typem ap. • zaznamenání délky aktuálního záznamu na začátku záznamu (pro jednosměrný průchod souborem), či na začátku i konci záznamu (pro obousměrný průchod souborem)

49. RELAČNÍ DATOVÝ MODEL 5.1. Základní pojmy RDM Definice 5.1. Relační schéma R je výraz tvaru R(A, f), kde R je jméno schématu, A = {A1, A2,..., An} je konečná množina jmen atributů, f je zobrazení přiřazující každému jménu atributu Ai neprázdnou množinu, kterou nazýváme doménou atributu Di, tedy f(Ai) = Di. Definice 5.2. Relace R s relačním schématem R je konečná podmnožina kartézského součinu domén Di, příslušejících jednotlivým atributům Ai, tedy R  D1 x D2 x ...x Dn. Číslo n nazýváme stupněm relace, o relaci R říkáme, že je typu R nebo že je instancí relačního schématu R.

50. RELAČNÍ DATOVÝ MODELdefinice pojmů Definice Schéma relační databáze je konečná množina relačních schémat R1(A1,f1), R2(A2,f2),. . . , Rm(Am,fm). Definice Relační databází v daném časovém okamžiku je konečná množina relací R1, R2, ..., Rm, tzv. aktuálních relací, kde Ri je typu Ri.