Download
slide1 n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Osevní postup PowerPoint Presentation
Download Presentation
Osevní postup

Osevní postup

499 Vues Download Presentation
Télécharger la présentation

Osevní postup

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Osevní postup • plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) a z hlediska časového (v jednotlivých letech).

  2. Základní pojmy • Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. • Plodina jednoletá- prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny, které se sejí a sklízejí v jednom vegetačním období a na ozimy, které svou růstovou dobou zasahují do dvou vegetačních období. • Plodina dvouletá-v prvním vegetačním období vytváří vegetativní orgány, v druhém vegetačním období vytváří generativní orgány. • Plodina víceletá- poskytuje na stanovišti víceletý užitek bez obnovy výsevu nebo výsadby. • Plodina hlavní- její pěstování zaujímá celou nebo podstatnou část vegetační doby. Je k ní zaměřen výběr předplodin, příprava půdy.hnojení. • Meziplodina- je pěstovaná v meziporostním období mezi dvěma hlavními plodinami. • Krycí plodina- plodina, do které je podseta jiná plodina. Poskytuje podseté plodině v počátku růstu ochranu zastíněním. • Podsev- plodina setá současně nebo po zasetí krycí plodiny na stejný pozemek. Hlavní růst podsevu je v období po sklizni krycí plodiny. • Nosná plodina- zlepšující plodina jednotlivých článků osevního postupu (jeteloviny, luskoviny, hnojené okopaniny), plodina reprodukující půdní úrodnost.

  3. Základní pojmy • Plodina první tratě- plodina hnojená chlévským hnojem. • Plodina druhé tratě- plodina pěstovaná po předplodině hnojené hnojem. • Plodina třetí tratě- plodina pěstovaná za delší období po plodině hnojené hnojem. • Předplodina - plodina zařazená ve sledu před pěstovanou plodinou. • Následná plodina- plodina zařazená ve sledu po pěstované plodině. • Porost- souhrn rostlin pěstovaných na určitém stanovišti. • Čistý porost- vytvářejí rostliny téže plodiny. • Smíšený porost- vytvářejí rostliny několika plodin. Rozlišujeme jednak • směsky- smíšené porosty, v nichž se plodiny vedle sebe plně vyvíjejí a sklízejí se současně, • jednak sourosty- smíšené porosty, kde se jednotlivé plodiny sklízejí na sobě nezávisle. • Hospodářská skupina plodin- skupina plodin se stejným hospodářským využitím (zrniny, pícniny, technické plodiny atd.). • Pěstitelská skupina plodin- skupina plodin, která má podobnou pěstitelskou technologii (obilniny, jeteloviny, okopaniny)

  4. Základní pojmy • Hon - plošná půdní jednotka střídání plodin v osevním postupu. Jednotlivé hony by měly být stejně velké (odchylka do 5 % průměrné výměry honu). • Hon celistvý- tvořený jedním půdním celkem • Hon dělený- tvořený z více samostatných půdních celků ohraničených neodstranitelnými překážkami (vodní toky, meze, hranice jiných kultur) • Hon blokový- hon s větší výměrou, vzniklý spojením (blokací) menších pozemků na sebe navazujících. Pěstuje se na něm jedna plodina nebo více plodin stejné pěstitelské skupiny, aby bylo racionální jejich obdělávání. • Mimohon - hon vyčleněný z rotace osevního postupu. • Pohyblivý hon- přechodně vyčleněný z rotace osevního postupu,za určité období se do rotace opět vrací. • Hon jednoduchý- na němž je pěstována jedna plodina • Hon složený- na němž je pěstováno více plodin stejné pěstitelské skupiny. • Hon smíšený- na němž je pěstováno více plodin z různých pěstitelských skupin. • Hon zhuštěný- na kterém se pěstuje více plodin během vegetace buď současně (sourost) nebo po sobě (meziplodiny).

  5. Základní pojmy • Sled plodin- pořadí plodin pěstovaných po sobě na stejném pozemku. • Článek osevního postupu- agrotechnicky opodstatněný, zpravidla dvou-až čtyřčlenný sled plodin.Několik skupinových sledů tvoří osevní postup. • Monokultura - opakované pěstování stejné plodiny po sobě na témže pozemku nepřetržitě po více let. • Osevní plán- plánovité rozmístění plodin na pozemcích zemědělského podniku v jednom roce.

  6. Hlavní zásady střídání plodin Hlediska : • biologická • pěstitelská • technologická a organizační

  7. Biologická hlediska Voda • Plodiny náročné na vláhu • jeteloviny, okopaniny, zeleniny Živiny • Plodiny náročné na živiny (hnojem hnojené) • 30 - 40 t/ha cukrovka, kukuřice • 20 - 30 t/ha brambory • 15 - 20 t/ha řepka • Plodiny organicky nehnojené, zařazované po org. hnojených • pšenice, ječmen, cibule • Plodiny méně náročné na živiny • žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky

  8. Vliv na půdu Hloubka zakořenění • hlubokokořenící vojtěška, jetel, cukrovka • mělkokořenící trávy, obilniny- jařiny Vliv na půdní strukturu • zhoršující obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka) • zlepšující luskoviny, jeteloviny, směsky Nesnášenlivost plodin po sobě • jeteloviny 4 - 6 let • řepa 4 roky • brambory 3 roky • řepka 4 roky • luskoviny 3 roky • len 6 - 7 let • oves 3 roky

  9. ÚNAVA PŮDY = jev kdy se půda po sklizni jeví dočasně nevhodná pro tutéž plodinu nebo plodiny příbuzné • pravá - pouze některé plodiny • všeobecná - po všech plodinách Teorie vzniku únavy půdy • nedostatková • mikrobiologická (organismová) • toxinová - alelopatie

  10. Význam organické hmoty v půdě • slouží jako substrát pro půdní mikroflóru • prekursor humusu • významná část se mineralizuje – přeměna na živiny

  11. Bilance organické hmoty • V našich podmínkách se rozloží v půdě ročně cca 3,5 – 4,5 t.ha-1 organických látek (v sušině) • Posklizňové zbytky • Hnůj, sláma, zelené hnojení, další nadzemní hmota • Množství posklizňových zbytků po jednotlivých plodinách: • Obilniny 2,0 – 2,5 t.ha-1 • Luskoviny 1,0 – 2,5 t.ha-1 • Okopaniny 0,5 – 1,5 t.ha-1 • Jeteloviny, jetelotrávy (víceleté) 3,0 – 10,0 t.ha-1

  12. Pěstitelská hlediska Faktory : • stupeň zastínění • vegetační doba • vliv plodiny na půdní strukturu • kvalita posklizňových zbytků • odčerpání živin z půdy • odčerpání půdní vláhy • doba sklizně • nároky následné plodiny • ostatní činitelé předplodinová hodnota

  13. Hlediska technologická a organizační • respektovat délku vegetační doby z hlediska návaznosti prací • pracovní špičky • potřeby trhu • specializace podniku • živočišná výroba • používané technologie

  14. Zařazení plodin do osevních postupů

  15. Jeteloviny Postavení v osevním postupu a vliv na půdní prostředí: • Vysoce zúrodňující plodiny tvořící (spolu s okopaninami) kostru klasických osevních postupů. • Posklizňové zbytky víceletých jetelovin jsou kvalitní humusotvorný materiál (úzký poměr C:N). • Fytosanitární působení (např. vůči původcům chorob pat stébel obilnin). • Fixace N2. • Hluboký a bohatý kořenový systém. • vynášení živin z hlubších vrstev půdy, především P a Ca, • příznivý vliv na strukturu půdy, vodní a vzdušný režim. • Potlačování plevelů zapojeným porostem.

  16. Jetel luční • Hlavní jetelovina pro chladnější a vlhčí oblasti (BVO a PVO) a stanoviště s vyšší hladinou podzemní vody. • Obvykle se pěstuje na 1 užitkový rok, na více let v jetelotravních směsích. • V jednom roce dává zpravidla 2 seče. • Vyžaduje odstup 4 – 5 let.

  17. Vojtěška setá • Výnosnější, ale náročnější na teplo než jetel luční, vhodná do ŘVO a KVO. • Pěstuje se na 2 – 3 užitkové roky. • V sušších podmínkách poskytuje 2 – 3 seče, v příznivých podmínkách 3 – 4 seče za vegetaci. • Nesnáší vysokou hladinu spodní vody (odumírání kořenů). • Hluboký kořenový systém. • Vysušuje půdu, v sušších letech trpí následná plodina (pšenice) nedostatkem vody. • Vyžaduje odstup 3 – 4 roky.

  18. Obilniny • Předplodina je stále významným faktorem ovlivňujícím výši výnosu. • Hlavním limitujícím faktorem zařazení a koncentrace v osevním postupu jsou choroby pat stébel a kořenů (nejvíce jsou napadány ozimá pšenice a ozimý ječmen). • Odčerpávají z půdy pouze tzv. pohotové živiny (výjimkou je oves). • Jsou náročné na dusík. • Zanechávají v půdě střední množství posklizňových zbytků (strniště a kořeny) s širokým poměrem C:N. • Riziko zaplevelení půdy lipnicovitými plevely (např. pýr plazivý, chundelka metlice) i některými dvouděložnými plevely (svízel, heřmánkovce, rmeny, violka).

  19. Ozimá pšenice • Z obilnin je nejvíce napadána chorobami pat stébel. • Ze všech obilnin reaguje nejcitlivěji výnosem na předplodinu. • Plodina náročná na dusík. • Předplodina ovlivňuje významně i kvalitu produkce (obsah lepku). Vhodné předplodiny: • víceleté pícniny (jeteloviny), • luskoviny a luskovinoobilné směsky na zeleno, • ozimá řepka, • rané a polorané brambory,kukuřice na siláž, • některé zeleniny (cibule). Středně dobré předplodiny: • kukuřice na zrno (včas sklizená), • včas sklizené okopaniny (i přednostně sklizená cukrovka), • luskovinoobilné směsky na zrno, • mák, • len. Špatné předplodiny: • obilniny, • pozdě sklizené okopaniny.

  20. Jarní ječmen • Mělký a slabší kořenový systém, s tím souvisí náročnost na pohotové živiny. • Nadbytek dusíku zvyšuje náchylnost k poléhání a snižuje sladovnickou kvalitu. • Choroby pat stébel nejsou limitujícím faktorem výnosu, je však jejich přenašečem na následné plodiny. • Nutno dodržovat prostorovou izolaci od ozimého ječmene z důvodu přenosu padlí travního. Vhodné předplodiny: • cukrovka, krmná řepa, pozdní brambory, • kukuřice na siláž, • kukuřice na zrno, • ozimá řepka, mák. Středně dobré předplodiny: • ozimá pšenice, žito, • luskovinoobilné směsky, • rané brambory, • len. Méně vhodné předplodiny: • jarní obilniny, • luskoviny, • jeteloviny.

  21. Srovnání výnosů a předpokládaných tržeb z 1 ha po předplodinách(lokalita Kroměříž, odrůda Kompakt, 1996 - 2004) Pozn.: Kalkulováno s cenou sladovnického ječmene 3831 Kč.t-1 a cenou krmného ječmene 2689 Kč.t-1 (prům. ceny za rok 2003)

  22. Ozimý ječmen • Osevní plochy v ČR cca 125 tis. ha, průměrný výnos v přibližně 4,5 t.ha-1. • V našich podmínkách nejčasněji sklízená obilnina, má nároky na včasný výsev. • Méně náročný na předplodinu. • Náchylný k poléhání, slabší zimovzdornost. • Je zdrojem chorob pro jarní ječmen, pokud je v jeho blízkosti (dodržovat prostorovou izolaci). • Vhodné předplodiny: • ozimá řepka, • rané a polorané brambory, • luskovinoobilní směsky, • mák, • (hrách). • Nejčastěji pěstován po obilninách. • Nevhodné je pěstování po sobě a po jarním ječmeni. • Vhodná předplodina pro ozimou řepku.

  23. Žito a tritikale • Pěstují se na méně úrodných půdách převážně v BVO a PVO. • Na předplodinu je poměrně nenáročné, žito vyžaduje včas uvolněný pozemek (vysévá se do 20. září). Velmi dobré předplodiny: • ozimá řepka, luskoviny, jetel luční, jetelotrávy, jednoleté pícniny, rané brambory. Středně dobré předplodiny: • len, ozimá pšenice, oves. Méně vhodné předplodiny: • jarní pšenice, jarní ječmen.

  24. Oves • Osevní plochy cca 55 tis. ha, průměrný výnos 2,8 – 3,8 t.ha-1 (2001-05). • Pluchatá a bezpluchá forma (nahý oves). • Má vyvinutý kořenový systém a dokáže si dobře opatřit živiny (nejlépe ze všech obilnin). • Nejvíce tolerantní obilnina na předplodinu, sám po sobě je však nesnášenlivý (háďátko ovesné). • Ve sledu obilnin má fytosanitární účinek. Velmi dobré předplodiny: • jetele, luskoviny, luskovinoobilní směsky, brambory, ozimá řepka, kukuřice na siláž. Středně dobré předplodiny: • len, ozimá pšenice, ozimé žito, jarní obilniny.

  25. Kukuřice na zrno • Osevní plochy cca 85 tis. ha, průměrný výnos 5,6 – 8,7 t.ha-1 (2001-05). • Obilnina, která má svými požadavky na agrotechniku a hnojení charakter okopaniny. • Při organickém hnojení není náročná na předplodinu. Dobré předplodiny: • vojtěška, okopaniny, olejniny. Méně vhodné předplodiny: • Obilniny • Po sobě je snášenlivá, při dvouletém sledu je vhodné pořadí 1. kukuřice na zrno, 2. kukuřice na siláž.

  26. Luskoviny • V osevním postupu se zařazují většinou po obilninách (jako přerušovače obilních sledů). • Jsou dobrými předplodinami pro ozimé obilniny, které dokáží využít luskovinami fixovaný dusík v půdě, a tím zabránit jeho větším ztrátám v průběhu zimního období. Samy po sobě většinou nesnášenlivé (mimo sóju a hrachor), vyžadují v osevní postupu odstup: • Fazol: 2 roky. • Lupiny (vlčí boby): 3 roky. • Hrách, peluška, bob obecný, vikev huňatá, vikev panonská, cizrna: 3 - 4 roky. • Vikev setá: 4 roky. • Čočka: 4 – 6 let.

  27. OLEJNINY Ozimá řepka • Vyžaduje brzy sklizené předplodiny. • Sama je velmi dobrou předplodinou, hlavně pro ozimou pšenici. • Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje odstup nejméně 4 roky. Hořčice • Stejné požadavky jako řepka. Slunečnice • Po sobě velmi nesnášenlivá, vyžaduje odstup 6 – 7 let. Mák • Náročný na půdu a živiny. • Nejvhodnějšími předplodinami jsou okopaniny hnojené chlévským hnojem a luskoviny. • Často zařazován mezi dvě obilniny. Len • zařazuje se většinou po obilnině, • po sobě je nesnášenlivý, vyžaduje odstup 6 – 7 let.

  28. OKOPANINY • Okopaniny jsou plodiny s dlouhou vegetační dobou, náročné na • dostatek živin. Většinou jsou hnojeny chlévským hnojem. Cukrovka • se zařazuje po obilninách a je pro obilniny, hlavně jarní, dobrou předplodinou. • Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje nejméně čtyřletý odstup. Brambory • Většinou se zařazují mezi dvě obilniny. Jsou dobrou předplodinou pro pšenici. • Mohou se pěstovat i po listnatých plodinách (okopaninách, luskovinách, olejninách). Velmi dobrými předplodinami jsou jeteloviny. • Po sobě by měly být řazeny až po čtyřech letech.

  29. Stavbaosevníhopostupu

  30. Krok č. 1- stanovení počtu honů • ZVO pícninářská 4 - 6 honný OP • ZVO bramborářská 6 - 8 honný OP • ZVO obilnářská 6 - 8 honný OP • ZVO řepařská 8 - 10 honný OP • ZVO kukuřičná 9 - 10 (12) honný OP

  31. Krok č. 2- volba víceleté pícniny a způsobu založení • výsev jeteloviny do krycí plodiny – ječmen jarní, bob, kukuřice na siláž … • čistý výsev (přímý výsev) Krok č. 3 - zařazení nosných plodin do osevního postupu Krok č. 4 - zařazení ostatních plodin

  32. Příklad sestavení OP Zemědělský podnik hospodaří na 1 000 ha orné půdy v řepařské výrobní oblasti. Navrhněte osevní postup pro následující požadované procentické zastoupení plodin. Požadovaná struktura plodin v %: • Jeteloviny 20 • Obilniny 50 • Řepa - cukrovka 13 • Řepa - krmná 1 • Kukuřice – silážní 6 • Brambory 4 • Řepka (ozimá) 3 • Luskoviny 3