Z Ostravy -Zábřehu do Staré Vsi nad Ondřejnicí

1. Z Ostravy-Zábřehu do Staré Vsi nad Ondřejnicí Foto: tondakov Květen 2011

2. Kousek za Ostravou,na cyklostezce ze Staré Bělé směrem na Krmelín se objeví za dobrého počasí toto nečekaně krásné panorama Beskyd v popředí s pásy ostře žluté řepky, či ostrůvky vlčích máků nebo zralého obilí.

5. Tento a další záběry jsou z Krmelína, z mírného kopečku pod vodárenskou věží.Pak už jedeme do skoro neznámé Staré Vsi nad Ondřejnicí s bíle zářícím krajkovím sgrafit barokní tvrze a ještě starším kostelíkem.

10. Půvabný kostelík sv.Jana Křtitele ve Staré Vsi nad Ondřejnicí byl vystavěn na místě staršího kostela v letech 1587 – 1589 Ctiborem Syrakovským z Pěrkova. Posvěcen byl 28. dubna 1591 olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským; slavení patrocinia (zasvěcení kostela) bylo pak ustanoveno na nejbližší neděli po 29. srpnu.

11. Kostelík byl rozsáhle opraven v letech 2001-2002 za přispění dárců uvedených na pamětní destičce.

12. Kostel je jednolodní stavba s pětibokým závěrem a průčelní kvadratickou věží pevnostního charakteru.Stavbu zevně podepírá řada klenáků, presbytář uzavírá křížová klenba.

14. Interiér kostela sv.Jana Křtitele zdobí především kvalitní sochařské práce neznámých kameníků-renesanční náhrobníky rodu Syrakovských.Zleva : Jaroš Syrakovský,jeho žena Kateřina Petřvaldská, rytíř Ctirad Syrakovský a jeho manželka Alina z Víckova.

15. Ctibor Syrakovský. Jaroš Syrakovský Zámek a kostel stavěli v letech 1560 – 1589).

16. Presbytář- Vlevo- portál vchodu do sakristie. Nahoře- křížová klenba,svorník zobrazuje erb rodu Syrakovských

18. V roce 2000 byla pod vrstvami nátěrů objevena renesanční freska s biblickým výjevem na motiv Kalvarie s figurami Krista,Arona a Mojžíše. Restauraci provedla akad.malířka Romana Balcarová v následujících dvou letech. Nahoře jsou sondy po po objevu fresek, vlevo pohled po restaurování.

20. Kvalitní náhrobek rodiny Sládků – před vchodem do kostela.

21. První pohled na zámek od zrekonstruovaného parčíku a starobylé studny.

22. Zámek ve Staré vsi nad Ondřejnicí upoutá už z dálky zářící zdobenou fasádou. Znalci a milovníci umění ocení jeho slohovou čistotu, která jej řadí k architektonickým klenotům renesančního stavitelství na severní Moravě a ve Slezsku. Sídlem majitelů vsi byla původně středověká tvrz. Změnu přinesl až příchod pana Jaroše Syrakovského, vrchnostenského úředníka na Hukvaldech, roku 1559. Ten se rozhodl vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo, jak tehdy velel duch renesanční doby. Vznikl tak třípodlažní zámek s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Stavba probíhala asi v letech 1565 - 70. Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a zejména vyzdobit - po italském vzoru a zřejmě i s přispěním italských kameníků a malířů - kamennými interiérovými portálky a sgrafitovou výzdobou. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou. Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele.

24. Erb stavitele zámku Jaroše Syrakovského z Pěrkova a jeho druhé manželky Kateřiny Petřvaldské z Petřvaldu

25. Restaurovaná renesanční fasáda je skvostná a v lokalitě průmyslového ostravska naprosto nečekaná, také není příliš známá.Upoutá každého, kdo se zde na trase Ostrava-Mošnov zastaví. Při tom byla tato krása po mnoha staletích „objevena“ pod opadávající omítkou v roce 1916 – tehdy ovšem byly zcela jiné starosti. Až po roce 1935 započal s její obnovou prof.Blažíček.Další etapa-asi v dnešní podobě-započala v roce 1953.

29. Renesanční arkády uvnitř zámku obíhají všechny čtyři strany a jsou třípodlažní. V dnešní době slouží ke koncertům a folklorním slavnostem.

30. V přízemí nesou arkády osmiboké pilíře,v patře jsou hladké,válcovité, stojí na patce a zakončené jsou nízkou hlavicí.

32. Vjezd do zámku ,vlastně průchod zámeckou věží, má křížovou hřebín- kovou klenbu.

33. Symboly a ornamenty jsou jedinečné tím,že se neopakují a nejsou ani přisně souměrné.

37. Louka nad zámkem i samotné nádvoří s arkádami slouží k pořádání pěveckých i folklorních vystoupení a to ne jen domovského souboru Ondřejnica a Ondřejnička.

38. K O N E C