NÁSTUP HABSBURKŮ Zápas o charakter českého státu po nástupu habsburské monarchie (1526 – 1618)

1. NÁSTUP HABSBURKŮZápas o charakter českého státu po nástupu habsburské monarchie(1526 – 1618) • Z vnitropolitických důvodů ale i zahraničních ohledů nebyla volba krále z řad domácích magnátů reálná. • Preferenci měla habsburská kandidatura • Česká šlechta se cítila mít své stavovské výsady a postavení natolik pevné, že tyto budou zárukou jejího postavení ve státě vůči novému panovníkovi i nadále

2. FERDINAND I. HABSBURSKÝ(1526 – 1564) • 23. října 1526 – zvolen českým králem • Bratr Karla V., panovníka Svaté říše římské • Slíbil: - dodržovat stavovská privilegia a svobody - zachovat kompaktáta - z poloviny uhradit královské dluhy - mít sídlo v Praze

3. České stavy neuznávaly dědická práva Ferdinandovy manželky Anny Jagellonské, sestry nebohého Ludvíka Jagellonského • Nástup Ferdinanda na český trůn byl výsledkem volby • Vedlejší země Koruny české královnina práva respektovaly a nového panovníka nezvolily, nýbrž přijaly na základě uznání dědických práv jeho manželky Anny Jagellonské • 16. 12. 1526 – korunován uherským králemv Bratislavě hrstkou šlechticů

4. Jan Zápolský korunován dřív, spojil se s Turkya bojoval proti Ferdinandovi, který v r. 1528 zvítězil • 1529 – Turci oblehli Vídeň • Turecké nebezpečí - potřeba větší stmelenosti střední Evropy, Ferdinand i jeho nástupci dokázali obratně využít • Vzniká česko-rakousko–uherská unie – 400 let • Habsburkové se stali nejmocnějším panovnickým rodem v Evropě • Politická koncepce koordinována s bratrem Karlem V.

5. Byl pragmatikem, který čekal na vhodný okamžikk prosazení svých záměrů • Postupně dochází ke zhoršování vzájemných vztahů mezi Ferdinandem I.a českými stavy • Z volebních slibů nedodržel téměř nic, naopak snažil se postupně rozrušit pilíře českého stavovského státu • Obratně podporoval katolicismus • V r.1556 - povolal do Prahy jezuity

6. Ve Slezsku a Lužici musel více méně tolerovat vítězství reformace a respektovat náboženskou svobodu na Moravě, v Čechách s s něčím podobným nechtěl smířit • Tridentský koncil (1545 – 63) – protireformační • V r.1547 – Ferdinand nespokojenost stavů zlikvidoval konfiskacemi a popravami.České stavy totiž odmítly Ferdinandův příkaz podpořit tažení Karla V. proti luteránské šlechtě v Německu • V r. 1556 – se stal císařem říše (Karel V. se vzdal trůnu) • V modelu stavovského státu způsobil vážné trhliny • Ačkoliv se oženil z politických důvodů s Annou Jagellonskou, mezi manželi se vytvořil krásný vztah, obdařený patnácti dětmi. Po smrti manželky v r. 1547 se již nikdy neoženil. Ve vznešených kruzích nebýval takový postoj zvykem

7. MAXMILIÁN II.(1564 – 1576) • Jako český král Maxmilián I. • U českých stavů vzbudil naději • Netajil se svými sympatiemi k reformaci a přátelskými kontakty s příslušníky německé protestantské šlechty • Dával najevo nechuť k jezuitům • Pohrdal honosnými katolickými obřady • „černá ovce“ mezi Habsburky • Po nástupu na trůn se jeho postoje změnily • Přísahal věrnost katolicismu

8. V r. 1575 – ČESKÁ KONFESE -předložili čeští nekatolíci - 25 článků - hlavní teze vyznání luteránů z r. 1530 (augšpurské vyznání), husitského učení,novoutrakvistické modifikace a zásadyJednoty bratrské - poddaný není povinen vyznávat stejné náboženství jako jeho vrchnost

9. Maxmilián II. dal pouze ústní slib zachovat náboženskou toleranci. Když dosáhl přijetí syna Rudolfa II. za svého nástupce, slib zase odvolala text České konfese zakázal šířit. • Konfrontace katolického a reformačního táborav Čechách tím nabývala na intenzitě • Nicméně prodloužil existenci stavovského státu

10. RUDOLF II.(1576 – 1611) • Byl nevyrovnanou osobností, trpěl psychickou nemocí • Jeho otec Maxmilián II. se oženil s vlastní sestřenicí Marií Španělskou • Rudolfova prabába měla nevyléčitelnou duševní nemoc • Neoženil se, měl ale levobočky

11. Byl vychováván na španělském katolickém dvoře • V r. 1583 přenesl své sídlo z Vídně do Prahy – ta se stala důležitým evropským kulturním střediskem • Rudolfovo mecenášství – rozvoj alchymie, astronomie, vědy, kultury a umění • Učenci Tycho de Brahe, Jan Kepler • Malíři: Hans von Aachen, Bartoloměj Spranger • Sochař: Adrian de Vries • Rabín Low - Golem

12. Vystupňovaly se spory s jeho mladším bratrem Matyášem, který si činil nárok na trůn – spojoval se i s politickými protivníky Rudolfa II. • V r. 1608 čeští nekatolíci podpořili Rudolfa proti Matyášovi. • Libeňský mír – Rudolf musel předat vláduv rakouských zemích, na Moravě a v Uhrách Matyášovi. Udržel si České království a Slezsko

13. RUDOLFŮV MAJESTÁT (Majestát na náboženskou svobodu)9. července 1609 • Je ústupkem nekatolíkům, kteří podpořili Rudolfa proti Matyášovi • Majestát byl písemným stvrzením České konfese a prohlášením rovnoprávnosti nekatolických vyznání s katolickým náboženstvím • V té době tvořili nekatolíci v českých zemích většinu obyvatelstva (katolíků bylo asi 15%)

14. Nikdo nesměl být v Čechách nucen k určitému náboženství proti své vůli. I poddaný směl vyznávat náboženskou víru podle své vlastní volby • Tímto dokumentem dosáhly české stavy nebývalého úspěchu a možno říci i celoevropského významu

15. Rudolf II. vydání Majestátu opožděně litoval a aby mohl poměry zvrátit ve prospěch katolíků, povolalv r. 1611 do Čech vojsko pasovského biskupa Leopolda. Jejich řádění popuzuje však i věrné katolíky • To přispělo k tomu, že nakonec byl donucen vzdát se vlády • Jeho smrt v r. 1612 končí i éru Prahy jako sídelního královského města

16. MATYÁŠ(1611 – 1619) • Náboženský konflikt se stupňuje • Sídlo z Prahy přenesl znovu do Vídně • Matyáš neměl dědice, vyvstává otázka nástupnictví • České stavy souhlasily s nástupcem Ferdinandem Štýrským (Ferdinand II.) – katolický panovník

17. ČESKÉ STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ(1618 -1620) • Nespokojenost stavů • 23. května 1618 – Pražská defenestrace – počátek českého stavovského povstání a třicetileté války – dva místodržící vyhozeni z oken • Katolická liga a Protestantská unie • 1619 – Matyáš umírá • Ferdinand II. sesazen z trůnu a namísto něj byl zvolen králem Fridrich Falcký

18. Fridrich Falcký – kalvinista, německé knížea vůdce Protestantské unie v říši • 8. listopadu 1620 – Bitva na Bíle hoře • České stavy asi za dvě hodiny jsou poraženy • Fridrich Falcký opouští Prahu (“zimní král“) • Vítězství katolické císařské strany přineslo změny, které se na dlouho dobu dotkly samé podstaty českého státu