České země v době národního obrození

1. České země v době národního obrození

2. 1770 - 1848 • Proces utváření a politické emancipace novodobého českého národa • Velký kulturní přerod, kdy český jazyk a literatura dosáhly úrovně jiných evropských kultur • Vedle jazykových změn proběhly i další společenské proměny- politické, sociální a ekonomické

3. V Českém království žilo přibližně1/3 Němců a 2/3 Čechů • Vlivem centralizační politiky Marie Terezie Josefa II. došlo ke germanizaci (potřeba jednotného jazyka pro rozlehlou monarchii) • Vzdělání ( s výjimkou elementárního) bylo v německém jazyce • český jazyk přežíval v okleštěné podobě na venkově a mezi městskou spodinou, nerozvíjel se tak, aby vyhovoval moderním potřebám doby- bylo třeba ho zmodernizovat pro potřeby písemnictví, ale i vědy a průmyslu

4. obrozenci • První generace: vlastenecká česká zemská šlechta (zakládání učených společností, divadel, škol, muzeí / 1818 Vlastenecké, později Národní muzeum v Praze/ Královská česká společnost nauk 1774) • Druhá generace: inteligence měšťanského původu (studenti, úředníci, lékaři, kněží, živnostníci,...)

5. Ukázka stavu českého jazyka (neexistovala spisovná jazyková norma) na konci 18. století- výňatek z česko-německo-francouzské konverzace Frant.Martina Pelcla, prvního univerzitního profesora českého jazyka. V ukázce učitel přesvědčuje žáka, jak je užitečné češtinu ovládat:

6. Učitel: “Děte na trch, za bránu, aneb do první vsi a uvěříte tomu. Tam hned potkáte lidi, kteří nejináč než česky mluvějí…Mimo toho budete mít český podany.“ • Žák: „ Tak jest. Na statku otce mýho sedláci jen česky mluvějí.“ • Učitel: „A tak sám s nimi budete moci mluviti. S tím sobě zejsknete jejich náchylnost a lásku.“ • Žák: „Což nenávidějí lidem, kteří s nimi neumějí mluviti? • Učitel: „ Ovšem, neb je mají za Švejdy anebo Brandenburci.“ • Žák: „Pročpak těm národum nenávidějí?“ • Učitel: „Protože za často od nich byli vyloupeni.“

7. Puristé • Neumělé snahy o obnovu českého jazyka • Vymýšlení novotvarů krátké životnosti • Nejznámější Jan Václav Pohl, který neuměl dobře česky, ale byl dvorní učitel češtiny, učil tento jazyk císaře Josefa II.,byl lektor českého jazyka na rakouské vojenské akademii.

8. Zelenochrupka Nosoplenka Sestromuž Hlubozník Mislivíř Zvukbiř Součtura Pozorovák Citedlnost Cucka Mravotnosta Novosočka, vyzřelka Rokodník Silnoslabinec Stehnonožka Věstnice Vlasoprach Vodnosta zbožorobna Salát Kapesník Švagr Basa Student Muzikant Spolužák Inspektor Hmat Dýmka Policajt Brýle Kalendář Klavír Šunka Univerzita Pudr Generál továrna

9. S obnovou jazyka šel ruku v ruce kult českých dějin. • Dějiny českého národa byly interpretovány jako něco výjimečného, idealizovány.Komplex méněcennosti. • Historie byla zkreslována s cílem pozvednout sebevědomí rodícího se národa.Dokonce falšována- „rukopisy“ • Vedle vlastenectví se rodí moderní nacionalismus.

10. Panslavismus= všeslovanství • Slované chápáni jako jeden velký národ se slavnou historií a nadějnou budoucností. Čeština= dialekt všeslovanského jazyka • Rusofilství- užší podoba panslavismu- hledá ochranu před germanizací v ruské říši. Romantická představa o Rusku jako hegemonu všeslovanské říše. V extrémní podobě: přijmout ruštinu a azbuku jako jednotný jazyk a písmo všech Slovanů.

11. K.Havlíček Borovský- zpočátku zapálený rusofil. Po dvou letech v carském Rusku vystřízlivěl a rusofilství zavrhl. Pochopil nebezpečí carského absolutismu a imperializmu , poznal zaostalost země.

12. Zasloužili se o obrodu a rozvoj českého jazyka • F.M.Pelcl- 1. prof. češtiny na pražské univerzitě • Josef Dobrovský – založil slovanskou jazykovědu • Josef Jungmann- Slovník česko-německý • V.M.Kramerius- nakladatelství Česká Expedice- šíření českých knih na venkov/ první české „Pražské poštovské noviny“ • F.L.Čelakovský- „Ohlasy“ • J. Kollár- „Slávy dcera“ • P.J.Šafařík- „Slovanské starožitnosti“ • K.H.Mácha –“Máj“

13. Jungmann Mácha

14. František Palacký 1798 - 1876 • Narodil se na Moravě v evangelické rodině, po příchodu do Prahy- v čele vědeckého a kulturního života • 1831 jmenován historiografem Království českého, požádán sepsat jeho dějiny • Celoživotní dílo- zpočátku psal německy Geschichte Böhmens • Od 1848 česky „Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě“- 5 svazků, dějiny dovedeny do nástupu Habsburků r. 1526 • Zdůrazňoval domnělou demokratičnost starých Čechů v protikladu k německému feudalismu a vrcholem jejich střetu bylo husitství, které Palacký považoval za vrchol českých dějin • Jeho dílo mělo velký vliv na emancipační boj českého národa v 2.pol. 19.stol. • Výrazně zasáhl do událostí 1848/49

16. rukopisy • Padělky, které měly dokázat starobylost české literatury slavnou minulost českého národa • 1817 – 1818 • Rukopisy královédvorský a zelenohorský • Autoři Václav Hanka a Josef Linda • Hluboce ovlivnily kulturu i vědu české společnosti 19. stol. • Čerpali z nich mnozí umělci (malíř Josef Mánes, skladatel Bedřich Smetana) • Později českou společnost rozdělil spor o pravost rukopisů

17. Počátky politické aktivity • do 1848- povolena pouze činnost spolků • Jednota k probuzení průmyslu v Čechách • Měšťanská beseda (společenská a vzdělávací činnost) • Zrod žurnalistiky- Karel Havlíček Borovský

18. Počátky průmyslové revoluce v Čechách • 20.-30.léta • Strojová výroba -nejdříve v textilní výrobě, později strojírenství • Rozvoj dopravy • 1. železnice (koňská) 1832- Č.Budějovice-Linec • 1845- parostrojní železnice spojila Vídeň s Prahou

19. František Josef Gerstner 1756 - 1832 • zakladatel českého technického školství • František Gerstner se narodil v Chomutově, v rodině • prostého řemenáře. Vystudoval jezuitskou • kolej a v roce 1772 vstoupil na pražskou univerzitu, kde studoval matematiku a astronomii. Po absolvování pražské univerzity působil jako inženýr. V roce 1784 se vrátil k astronomii a nastoupil jako adjunkt na pražskou hvězdárnu. Záhy se proslavil a to mu umožnilo vstoupit do pražské Učené společnosti a na univerzitu, kde přednášel matematiku úzce spojenou s mechanikou. • V roce 1803 se zasloužil o přebudování České stavovské inženýrské školy na polytechniku a stal se také jejím ředitelem. Jeho matematické přednášky nebyly zaměřeny jen teoreticky, ale především prakticky. Publikoval velké množství vědeckých statí, z nichž nejvýznamnější je Handbuch der Mechanik (1831). Zřídil přednášky dostupné každému, bez ohledu na vzdělání. Zaměstnal jako "mechanikuse" polytechniky Josefa Božka. • A roku 1807 zkonstruoval první parní stroj v Čechách.

20. František Antonín Gerstner1795 - 1840 • Po vystudování pražské univerzity a polytechniky působil na vídeňské univerzitě jako profesor geometrie. Již od mládí se pod vedením svého otce podílel na projektování koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Po pobytu v Anglii, kde se seznámil s parní železnicí, byl otcem v roce 1825 pověřen, aby realizoval jeho projekt koňky. • Po dokončení jejího českého úseku v roce 1828 a po neshodách se společností, která stavbu řídila, odjel projektovat železnice do Ruska. V roce 1838 se vypravil studovat americké železnice, neboť chtěl vyprojektovat rakouskou železniční síť. Zahynul ve Philadelphii při dopravní nehodě.

21. Josef Božek 1782 - 1835 • Studoval matematiku a mechaniku v Brně. V roce 1804 přišel do Prahy, kam se vydal pěšky s modelem stroje na prostřihování sukna na zádech. Celý jeho majetek obnášel doporučující dopis a osm grošů v kapse. Zapsal se na pražskou univerzitu a zároveň přijal místo vychovatele dětí hraběte Clam-Martinice. Táhlo ho to však více k technice, a proto opustil filozofii a pohodlné místo a přešel na nově zřízený Stavovský polytechnický ústav, jehož ředitelem byl slavný F. J. Gerstner. Nepřišel jako student, ale z existenčních důvodů nastoupil jako mechanik. Brzy si získal skutečný věhlas sestrojením dokonalých protéz. V této době přivezl hrabě Buyuoi do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. Zprovoznění parního stroje se ujal právě Josef Božek. V září roku 1815 se pražská Královská obora stala svědkem historické události - poprvé od pokusů francouzského inženýra Cugnota se na evropském kontinentě rozjel vůz poháněný parou. Parní jízdu zopakoval Božek na témže místě znovu 1. června 1817, kdy předváděl i parní loď na Vltavě. Úspěšnou exhibici zkazila náhlá průtrž mračen, především však krádež pokladny s vybraným vstupným. Zadlužený Božek pak v prudkém hnutí mysli svůj vůz rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil. • Když byla v letech 1820 až 1832 budována první železnice na evropské pevnině, koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince, navrhl pro ni železniční vozy. Nejvýznamnější přínos však znamenala Božkova činnost v oboru hodinářství. Stavěl přenosné, interiérové i věžní hodiny (např. v pražské Invalidovně). Pro potřeby výuky na polytechnice zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu pražského Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze.

22. Jan Perner 1815 - 1845 • Nejznámější průkopník výstavby železnic v Rakousku, působil též v Rusku • Mecenáš českého národního úsilí • 20. srpna 1845- první vlak přijel do Prahy (z Olomouce)- řídil Perner, dnes Masarykovo nádraží • Podlehl zranění hlavy při inspekční jízdě (uhodil se o sloup výstražného systému, které stály příliš blízko trati)

23. Jan Svatopluk Presl 1791- 1849 • Vytvořil český terminologický slovník • Zaujala ho zjm. botanika podst.jm. –rod /přívlastek- druh • fialka vonná • Kromě 1 500 názvů rostlin sepsal celou terminologii: stéblo, stvol, kalich, keř, hlíza, .... • V zoologii nazval 73 zvířat: gazela, tuleń, dikobraz, mrož, myš domácí, medvěd brtník, bobr, pásovec, hroch obojživelný,kolibřík, plameňák, kudlanka, losos, treska • Skokejš (?) • Geologie a paleontologie: zeměkoule, břidlice,hornina, žula • Dále: brzdy, hřídel, kyvadlo, litina, šachta, štola, závaží,... • Chemické názvosloví (chemie=lučba): zásada, skupenství, podvojný • Názvoslovná soustava sloučenin: ný,natý,itý,ičitý,ičný,ový,...

24. Názvosloví prvků- používal příponu –ík • hliník,draslík,vodík,uhlík,vápník,hořčík,... • Některé se neujaly: chaluzík (I),ďasík (Co), voník (Os),chasoník (Ti),žestík (Mo),pochvistík (Ni), sladík (Be), kostík (P), luník (Se), barvík (Cr), jermík (Mn) • Výňatek u učebnice Lučba minerální: • „Mředil k prvkům jiným se chová zrovna tak jako solík, chluzník, brudík, kazík. Jestli též plynný, dává s vodíkem kys, mředev, totiž vůbec zlopo-

25. věstnou smrtvodku, a slučuje se též s kovy, dává mředníky, podmředníky, nadmředníky. Tito kovomředníci podobají se též halovým sloučeninám. Památno však jest velice, že slončík mředík přejímá do sebe železo, a sloučenina tato zase jest sloučíkem, chovajícím se zcela jednoduše, sloučíkovitě, pročež i železomředí sluje.“