HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

1. HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

2. 8.Přednáška • Terciární sektor – služby

3. Osnova: 8. Terciární sektor 8.1Terciární sektor– okruhy aktivit 8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a stále rostoucí počty osob – cestovní ruch 8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku 8.2.2 Zdrojové a cílové oblasti v mezinárodním (globálním) měřítku 8.3 Kvartární sektor 8.4 Mezinárodní obchodní vztahy

4. 8.Terciární sektor – služby … služby jsou dalším oborem (sektorem) aktivit národních ekonomik s velmi dynamickým nárůstem podílu tvorby GDP dané ekonomiky. Služby (vybrané) nejsou jen „pouhou“ ekonomickou kategorií ve smyslu tvorby GDP, ale mají i svůj společensko – sociální význam, neboť v řadě specializací poskytují „výstupy“ do oblasti zdraví a vdělanosti obyvatelstva. Z tohoto pohledu proto i často nemají „ srovnatelnou „ ekonomickou efektivitu – profitabilitu. Jejich „užitečnost“ je poměřována spíše jinými druhy ukazatelů, např. tzv. ukazateli vybavenosti, tj. počtem lékařů, zařízení na 1000 (100) obyv. nebo % podíly vzdělanostních skupin obyvatel. apod. Lze konstruovat i ukazatele na bázi tzv. komfortu-lidského blahobytu-spokojenosti…

5. Významným přínosem pro NH je „trvalá“ absorpce „uvolněné“ pracovní síly z 1.a2.sek toru NH pro investiční nenáročnost. Z dříve uvedeného vyplývá, že sektor služeb lze rozčlenit na min 2 skupiny činností: • komerčně orientované II. společensky a sociálně prospěšné ad I - sem patří služby na bázi plně ohodnocených výstupů, jako např.: bankovnictví, pojišťovnictví, obchod, osobní doprava… ad II – sem patří služby na bázi spoluúčasti (státu, municipalit, fondů apod…), které se spolupodílejí na tvorbě (sanaci) hospodářského výsledku.

6. Výstupy skup.II mají velmi široký a významný dopad na „sociální“ úroveň obyvatelstva a v podstatě charakterizují i vyspělost dané země, viz. státy tzv. sociálního blahobytu – široká oblast státní podpory (Švédsko, SRN, Švýcarsko…. Platí i obrácené „měřítko“ – viz RZ a TE • Současné trendy vývoje tohoto sektoru u nejvyspělejších zemí světa se orientují na obě skupiny, ale ve skupině komerčně orientovaných činností jsou ekonomicky velmi úspěšné, neboť převažuje zaměření do bankovních, pojišťovacích a finančních služeb s vysokým zhodnocením lidského kapitálu. • Vytvářejí se i tzv. finanční centra světa, kde dominují země USA, Velká Britanie a Japonsko a další , např. Lucembursko, které hrají i významné regionální role v tomto sektoru.

7. Terciární sektor – okruhy aktivit • 1. Maloobchod • 2. Administrativa a řízení • 3. Zdravotní péče • 4. Sociální péče • 5. Školství • 6. Veřejné stravování • 7. Věda a výzkum 8. Bankovnictví a pojišťovnictví 9. Zahraniční obchod 10. Tělovýchova a cestovní ruch

8. Každá z těchto aktivit je charakterizována určitými typickými atributy: • soustavou zařízení, • spec. školenými zaměstnanci, • specifickým okruhem uživatelů, • lokalizací, apod. • větší část služeb má tendence se koncentrovat do populačně větších sídel -ukazatel významu sídla • počet obyvatel ve středisku (městě, vesnici) a jeho zázemí je limitem pro existenci jen takových druhů obslužných zařízení, pro něž je tento počet obsluhovaných dostatečný k tomu, aby tyto služby byly ještě rentabilní • většina služeb se realizuje na základě individuálního výběru

9. zpravidla v nejvýhodnější poloze s největší frekvencí návštěvníků uvnitř měst nalezneme obslužná zařízení nejdražších či nejžádanějších potřeb obsluhující obyvatele města a jeho zázemí – viz tzv. polohová renta (odpovídající výše nájmů, poplatků ...) • pohyb ze zázemí do centra nazýváme dostředný- jeho směry a intenzita závisí na řadě faktorů, nejdůležitější je kvalita vybavenosti střediska (počet druhů, počet obslužných zařízení, kvalita obsluhy, ceny, dostupnost, aj.) • opačný pohyb - odstředivý pohyb za službami (rekreační služby lokalizované v oblastech specifických přírodních a kulturních podmínek)

10. 8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a stále rostoucími počty osob – cestovní ruch Tyto osoby přesunující se za jejich využitím představuje cestovní ruch ( služby cestovního ruchu: dopravní, ubytovací, stravovací, aj.) • organizací a strukturou poskytovaných služeb ovlivňuje cestovní ruch jak • zdroiové oblasti {měnící se vkus klientely), tak i cílové oblasti (ztráta původních kulturních tradic, staveb, způsobu života ...) • cestování je dnes součástí životního stylu a je významným faktorem globalizace • příjmy z cestovního ruchu tvoří nejen příjem SR, ale i regionálních rozpočtů

11. 8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku • pohyb obyvatelstva mezi sídly – poptávka po službách apod. • pohyb obyvatelstva při využití volného času – outdoorové aktivity, poznávací zájezdy, nákupní aktivity… • 8.2.2 Zdrojové a cílové oblasti v mezinárodním (globálním) měřítku • v této dimenzi je cestovní ruch chápán jako „šiřitel“ globalizace • enormní zájem o cestovní ruch změnil řadů cílových destinací ve velikostním a architektonickém rozměru – viz cílové přímořské destinace… • zdrojovými oblastmi převažují vyspělé (bohaté) země s rozvinutou turistickou infrastrukturou ( služby cestovních agentur, dopraví infrastruktura…)

12. Základní charakteristiky : • dle počtu vyjíždějících turistů (pasivní cestovní ruch): • 1. Německo (13 % z celosvětového objemu) • 2. USA (13%) • 3. Japonsko (10%) • dle objemu příjmů z příjezdu návštěvníků (aktivní cestovní ruch): • Francie (10%) • 2. USA (8%) • 3. Španělsko (7%) • na evropské turisty připadá asi 60 % návštěvníků zahraničních zemí, na obě Ameriky asi 20 % a na Japonsko a další země východní Asie asi 15 % • výrazné jsou sezónní proudy (ze S na J v Evropě i v Americe, kulturně poznávací a nákupní cesty do největších center, apod.)

13. CESTOVNÍ RUCH v ČR: • v popředí nejnavštěvovanějších zemí světa, • tvoří asi 5-10% HDP. • 8.3 Kvartární sektor • část obslužné sféry, především školství, věda a výzkum, se někdy vyčleňují zterciéru a zařazují se do kvartéru (kvartérní sféry) • tomuto sektoru věnují nejvyspělejší státy světa velikou pozornost, protože nejvíce ovlivňuje budoucí rozvoj společnosti a její ekonomiky • velký rozdíl mezi zeměmi bohatého „Severu" a zeměmi chudého „Jihu"

14. OBR. 8‑1: ROZMÍSTĚNI SLUŽEB

15. 8.4 Mezinárodní obchodní vztahy • Tyto procesy jsou z hlediska sektorové struktury součástí terciéru • zahraniční obchod, vývoz vědecko-technických informací (licence, ochranné známky a patenty), apod. • zahraniční obchod: jeho složkami jsou dovoz a vývoz, výsledkem obrat (součet importu a exportu) a výsledné saldo zahraničního obchodu (+ či -) • je ovlivňován - velikostí země, nalezišti surovin, otevřeností či uzavřeností hospodářství, atd. • Zahraniční obchod nejvýznamnějších států dle objemu dovozu, vývozu a salda (v mld. USD):

16. TAB. 8‑1: NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STÁTY DLE OBJEMŮ v mld. Dolarů Zdroj: Destatis, březen 2009

17. STRUKTURU MEZINÁRODNÍHO OBCHODU OVLIVŇUJE : • jednak blízkost zemí, jednak jejich hospodářská úroveň, ta působí na strukturu druhů zboží: • 40 % z celkové hodnoty ZO = strojírenské výrobky • 30 % = ostatní průmyslové výrobky • 10 % = chemikálie • 20 % = potraviny, energetické a všechny ostatní suroviny

18. Struktura ZO je různá Velké rozdíly lze zaznamenat: hospodářsky vyspělé země x transformující se země x země rozvojové • Teritoriální strukturu ovlivňuje geografická blízkost zemí, dopravní dosažitelnost, atd. • zvláštní formu zahraničních vztahů představují investice a prodej vědecko­technických informací (know-how) • přímé investice spojené s transferem kapitálu do jiné země představují jednu z forem šíření modernizace hospodářství, hlavními investory v zahraničí jsou především země S. Ameriky, Evropy či V. Asie

19. Odpovědi • Služby jsou tzv. nemateriálním odvětvím s vyšším nárokem na pracovní sílu, často se specifickou kvalifikací a vyšším vzděláním. • Služby lze klasifikovat na komerčně a společensky a sociálně orientované • Okruh aktivit terciárního sektoru zahrňuje cca 10 odvětví a je možné další okruhy připojit • Zdrojové oblasti jsou představovány především vyspělými zeměmi a za cílové jsou považovány destinace s přírodním či architektonickým potenciálem • Mezinárodní obchodní vztahy obsahují procesy výměny materiálních i nemateriálních výstupů dané ekonomiky. Jsou kvantifikovány tzv. obratem MO a jeho výsledkem, tzv. saldem v pozitivní nebo záporné hodnotě

20. Náměty k procvičení • Označte příklady vybraných služeb ve svém sídle • Zjistěte kvalifikační nároky na speciálně vybrané služby (např. zdravotnické…) • Analyzujte úroveň vybavenosti službami vybraného sídla

21. Děkuji za pozornost 