Plynárenství ČR – všeobecná informace

1. Plynárenství ČR – všeobecná informace Jan Zaplatílek Jelenovská 25.1. 2012

2. Celková roční spotřeba plynu 2

3. Vývoj celkové spotřeby plynu – varianta: 2011_základní (GWh)

4. Vývoj celkové spotřeby plynu – varianta: 2011_základní (%) rok 2010 = 100 %

5. Predikce spotřeby plynu v ČR • mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst celkové spotřeby plynupro variantu rozvoje ES a KVET 2011_základní o přibližně: • nízký scénář 27 % • referenční scénář 40 % • vysoký scénář 53 % • nárůst bude dominantně tvořen nárůstem spotřeby plynu ve výrobní sféře a zejména pak v sektoru výroby elektřiny z plynu.

6. Predikce spotřeby plynu sféry domácností • Spotřeba sektoru domácností • mezi roky 2010 a 2060 je očekáván pokles spotřeby plynu v sektoru domácností o přibližně 8,7 %, • dle predikce bude pokles dominantně způsoben intenzivní aplikací zateplení.

7. Predikce spotřeby plynu sféry domácností • Počet odběrných míst • mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst podílu odběrných míst na počtu domácností o 6,7 %, • počet domácností naroste o 16 %, • celkový počet odběrných míst v sektoru domácností ve stejném období naroste o 24 %, • Měrná spotřeba domácností • mezi roky 2010 a 2060 je očekáván pokles měrné spotřeby, tj. spotřeby na jednu domácnost, o přibližně 27 %, • tento pokles je dominantně způsoben aplikací zateplení v nadcházejícím období a odpovídá poklesu měrné spotřeby zejména při vytápění.

8. Predikce spotřeby plynu výrobní sféry • Hlavní předpoklady a rozdíly oproti minulé predikci • mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst spotřeby plynu ve výrobní sféře o přibližně 63 %, • předložené predikce počítají s výrazně diferencovaným vývojem plynoenergetické náročnosti tvorby přidané hodnoty v závislosti na sektoru výrobní sféry, • pokles náročnosti bude pro plyn mírně výraznější než pro elektřinu – mezi roky 2009 a 2060 na 52 % úrovně roku 2009 (EEN dle platné predikce na 45 %), • převážná většina růstu spotřeby plynu bude souviset s rozvojem použití plynu jako paliva pro výrobu elektřiny a tepla, • všechny grafy zobrazují situaci, která by nastala, pokud by byl realizován rozvoj výrobní základny a závodních elektráren a tepláren dle varianty 2011_základní z bilancí elektřiny.

9. Podíly na dovozu zemního plynu v roce 2010

10. Podíly na dovozu zemního plynu v listopadu 2011

11. Podíly na prodeji zemního plynu v roce 2010

12. Podíly na prodeji zemního plynu v listopadu 2011

13. Změny dodavatele plynu

14. Situace na tuzemském trhu s plynem + - Bezproblémové splnění bezpečnostního standardu N – 1 pro plynárenskou infrastrukturu Problémy se zajištěním a prokázáním bezpečnostního standardu části obchodníků → snaha MPO jasně bezpečnostní standard pro obchodníky definovat a jednoznačně jeho zajištění prokazovat s cílem maximalizace ochrany chráněných zákazníků Meziroční nárůst počtu dovozců i aktivních obchodníků Značný počet změn dodavatele u konečných zákazníků Pokles podílu skupiny RWE jak v oblasti dovozu, tak i prodeje konečným zákazníkům

15. Plynárenská infrastruktura – bezpečnostní standard • Bezpečnostní standard pro plynárenskou infrastrukturu definuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010, o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES • Je posuzován dle výpočtu vzorce N – 1 • Oblastí výpočtu pro niž se vypočítá vzorec N-1 bylo stanoveno území státu. • Jako den s nejvyšší spotřebou byl identifikován 23. 1. 2006, jehož hodnota byla 67,639 mil. m3/den (15 °C). • Jako infrastruktura s nejvyšší kapacitou pro dodávky plynu byl určen vstupní bod Lanžhot.

16. Výsledky výpočtu vzorce N – 1

17. Bezpečnostní standard pro dodávky plynu • Stanovuje jej Nařízení 994/2010, povinnost zajišťovat ukládá Energetický zákon • Jeho cílem je zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu v následujících případech: • a) při mimořádných teplotních hodnotách v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let • b) v období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dní, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let • c) v období v délce nejméně 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek

18. Možnosti zajištění bezpečnostního standardu • diverzifikace zdrojů plynu • diverzifikace tras • uskladnění plynu v zásobníku plynu • dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu • zvýšení objemu těžby plynu a • využívání alternativních paliv v kombinaci se smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku plynu

19. Diverzifikace zdrojů plynu • Původní schéma 75% dodávek plynu z Ruské federace a 25% z Norska se po liberalizaci trhu výrazně změnilo. Stále více jsou využívány krátkodobé kontrakty na spotovém trhu EU, které v roce 2010 činily 23,5%, dodávky ruského plynu 64,1% a norského plynu 12,4%, zbytek tj. 1,5% činí domácí těžba. K diverzifikaci přepravních cest významně přispějí i plynovody Nord Stream a OPAL, na něž navazuje v České republice budovaný plynovod Gazela, který bude přepravovat cca 30 mld.m3 plynu ročně a bude propojen s českou přepravní soustavou.

20. Uskladnění plynu v zásobníku plynu • Uskladnění plynu v podzemním zásobníku plynu je druhým nejdůležitějším opatřením na zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť kapacita všech podzemních zásobníků plynu v České republice dosahuje cca 3,457 mld.m3, což činí cca 40% celkové roční spotřeby.

21. Dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu • Obchodníci s plynem v České republice mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu s ruskými producenty do roku 2035 a s norskými producenty do roku 2017.

22. Zvýšení objemu těžby plynu • Zvýšení objemu těžby plynu není pro Českou republiku účinným nástrojem pro zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť domácí těžba se podílí pouze na 1,5% spotřeby.

23. Využívání alternativních paliv v kombinaci se smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku plynu • Vzhledem k dosavadní spolehlivosti v zásobování zemním plynem není tento způsob v České republice široce využíván

24. Požadavek na zajištění části standardu v zásobnících plynu • Nejspolehlivější způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky je prostřednictvím zásobníků plynu. • Proto je navrhováno, aby v období od 30. září do 1. dubna byl bezpečnostní standard dodávky minimálně z 20 % zajišťován uskladněním plynu v  zásobnících plynu na území Evropské unie.

25. Prokazování zajištění bezpečnostního standardu • u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky, potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu; • u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území České republiky buď kopií smlouvy o uskladnění plynu, nebo potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky; • u diverzifikovaných zdrojů plynu buď kopií nákupního kontraktu na příslušný objem plynu, nebo potvrzením od zahraničního dodavatele na tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity z bodu dodávky do České republiky; • u zvýšení objemu výroby plynu buď kopií smlouvy, nebo potvrzením od příslušného výrobce plynu; • dohodou o swapové operaci v návaznosti na výše uvedené; • potvrzení dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku plynu přerušit. • potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu dodávek jiným účastníkem trhu s plynem

26. Chránění zákazníci • skupina C1, jimiž jsou zákazníci s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud zákazníci zařazení do této skupiny poskytují více jak 20% vyrobené tepelné energie z celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb; • skupina D, jimiž jsou zákazníci s předpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh, kteří zajišťují výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo, zejména zpracování potravin podléhajících zkáze, provozy živočišné výroby s nebezpečím úhynu zvířat, výrobu pohonných hmot, spalovny komunálního odpadu, pohon vozidel městské hromadné dopravy, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb, základní složky Integrovaného záchranného systému, asanační zařízení, krematoria, jakož i Česká národní banka; • skupina F, jimiž jsou zákazníci s předpokládaným ročním odběrem v daném roce do 630 MWh a domácnosti

27. Bezpečnost - shrnutí • Česká republika má zajištěn bezpečnostní standard infrastruktury na velmi vysoké úrovni • U bezpečnostního standardu pro dodávky plynu je nutné jej přesně definovat a detailně prokazovat • Přijetím uvedených návrhů a jejich realizací v praxi dojde k zajištění rovných podmínek všech obchodníků s plynem s reálnému zvýšení bezpečnosti dodávek plynu všem chráněným zákazníkům

28. Otevření plynovodu STORK

29. Otevření HPS Brandov (I.etapa plynovodu GAZELA)

30. Otevření plynovodu NORD STREAM

31. Děkuji Vám za pozornost.