Měnová politika, nástroje, cíle, historie

1. Měnová politika, nástroje, cíle, historie

2. Alan Greenspan na závěr setkání se studenty Columbia university, NY, 15.4.1996 „Pokud jste porozuměli čemukoliv z toho, co jsem zde dnes řekl, pak jsem odvedl špatnou práci...“

3. Několik prohlášení k úvaze • Sazby mohou růst i dříve, pokud bude oživení výraznější, na investičním summitu ve Vídni to řekl člen bankovní rady České národní banky Kamil Janáček, ČTK, 12.10.2010 • Singer potvrdil, že v blízké době nelze očekávat růst základní úrokové sazby která je v současnosti na historickém minimu 0,75 procenta. Její zvyšování lze předpokládat, pokud se objeví signály budoucích inflačních tlaků, uvedl guvernér. "Zatím je ale v nejbližších měsících neočekávám," dodal. (ČTK 11.10.2010) • V. Tomšík: Souhlasím s trajektorií sazeb implikovanou aktuální prognózou (Bloomberg 30.8.2010) • K. Janáček: Jisté je, že období nízkých sazeb a jejich snižování v této ekonomice skončilo. (Patria 26.8.2010) • E. Zamrazilová: já o růstu sazeb chci diskutovat hodně brzy. (LN 24.8.2010)

4. Několik prohlášení k úvaze • Singer zhodnotil posilování koruny v uplynulých dvou týdnech jako silné a označil vývoj kurzu za antiinflační riziko. „Je možné, že ČNB bude nucena reagoval, pokud by posilování koruny pokračovalo v tomto rozsahu,“ uvedl. (ČTK a Patria 5.8.2010) • Současná hodnota české měny, která v uplynulých dnech výrazně posílila, není podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera dramatická. Tempo posilování koruny ale bylo "dosti prudké", uvedl guvernér v krátkém rozhovoru pro ČTK během washingtonského zasedání Mezinárodního měnového fond. (11.10.2010) • Singer (ČNB): Trend koruny se v rací k dlouhodobému nominálnímu posilování, nepředstavuje významné riziko a není důvodem k intervenci v současnosti (Bloomberg 11.10.2010)

5. Pár tezí na úvod: • Co je zpravidla cílem měnové politiky • stabilita cen, při jejím respektování podpora ekonomického růstu • cíl bývá ukotven zákonem (ústavou) (např. ECB, ČNB …) • zajímavé odlišnosti: • FED (USA): cíl není definován • Nový Zéland: na splnění/(nesplnění cíle navěšen prémiový řád, v krajním případě ztráta zaměstnání centrálních bankéřů

6. Důležitá poznámka • Není pravda, že centrální banky (alespoň ty, které má smyslu sledovat) jdou slepě za cílem cenové stability (nízké inflace) ať to stojí co to stojí • Centrální banky mají samozřejmě také zájem na ekonomické prosperitě a zdravém (vnitřně a vnějšně vyváženém) vývoji ekonomiky (a tomu také uzpůsobují svou politiku): stabilita cen ale stojí na prvním místě • Názorová kolize spočívá v tom, jaký obsah kdo dává pojmu cenová stabilita dává

7. Proč stabilita cen (a ne něco jiného)? • Jde o syntetický ukazatel, měřitelně vyjadřující stupeň rovnovážnosti (stability) - vnitřní i vnější - ekonomiky • Ekonomický růst a cenová stabilita nestojí proti sobě (nejsou alternativami hospodářské politiky), naopak teorie ale i praxe dokládá, že jde o cíle komplementární, vzájemně se podmiňující

8. Vztah růstu a inflace • Růst rovnovážný vs. nerovnovážný: udržitelnost a trvanlivost • naše zkušenost: 1995-1998: korekce doprovázeny kursovými pohyby a inflačními výkyvy • to spolu s korekcemi HP vede ke ztrátám outputu • současný vývoj: podobnosti a odlišnosti … jak velké je tu riziko??

9. Vysoká inflace: • Je zpravidla inflaci nestabilní, volatilní, tato nestabilita má sama o sobě nákladové dopady • znehodnocuje příjmy a úspory: zasahuje do relace I-S • vede k vyšším (reálným) úrokovým sazbám (a vyšší rizikové prémii): zkracuje investiční horizonty, preference spotřeby: podvazuje růstový potenciál, zpětné prohlubování nerovnovážných tendencí • nejistota o budoucích relativních cenách: negativní dopad na investice

10. Vysoká inflace dále: • Vede k fixaci inflačních (a depreciačních) očekávání: prostřednictvím inflačních očekávání „živí vysoká inflace sama sebe“ • Působí daňové distorze, jiné rozložení struktury daňového břemene, jiné rozložení důchodů (income distribution) s dopady na rozhodování ekonomických subjektů • setrvale disproporční mix hospodářských politik (už nejde o růst ale o zvládnutí inflace)

11. A naopak: • Stabilní měna, nízká inflace je základním předpokladem dlouhodobě optimálního tempa ekonomického růstu • je-li hospodářský růst vyvážený, je předpoklad i pro udržení vnitřní a vnější rovnováhy • nízká inflace: veřejný statek, ceněný širokou veřejností • nižší inflace znamená také nižší volatilitu cen

12. Malá odbočka – ukazatele cenového vývoje (příklady) • Ukazatele neočištěné • PPI • CPI • Deflátor HDP • Ukazatele očištěné • Čistá inflace • Měnově politická inflace • Poznámka: hlavní debata součanosti – zda a jak zahrnout ceny aktiv do měnově politické inflace

13. Faktory cenové stability • Vnitřní: • relace agregátní nabídky a poptávky • úroveň a znaménko mezery výstupu (output gap) • vyvážený příspěvek I, S, G • zaměření, priority a mix (míra kooperativnosti) HP • strukturální pružnost ekonomika, flexibilita trhů výrobních faktorů (kapitál, pracovní síla, investice) • výkonnost a efektivnost finančního systému • Vnější: • otevřenost ekonomiky, stav OP, PB • schopnost kompenzovat exogenní šoky

14. Dá se cenová stabilita kvantifikovat? • kdo kvantifikuje (priority a rozhodovací horizonty) • míra otevřenosti ekonomiky, její regionální začlenění (naše vlastní zkušenost 1995-1998) • cenová stabilita vs. inflační cíl: co s rozdílem obou veličin? • Náprava relativních cen ...

15. Inflační cíl: základní teze k zapamatování • Prognóza vs.cíl: základní (výchozí) pohled • Cíl není plán! Jeho účinnost tkví v jeho kredibilitě, nikoliv v tom, že jej CB naplní za každou cenu (naopak, kdyby to udělala, nebude cíl kredibilní) • ne všechny příčiny odchylek jsou významově stejné: • exogenní, endogenní • krátkodobé, dlouhodobé • primární, sekundární efekty • výjimkovatelné, nevýjimkovatelné) • Cíl je také komunikační prostředek! Inflační očekávání!

16. Co tedy ovlivňuje nastavení měnové politiky? • Koncept cenové stability • Pravidla měnové politiky • Analýza (trendů, rovnovážnosti, reálných měnových podmínek, strukturálních faktorů, struktury inflace, faktorů inflace, hospodářských politik aj….) • Prognóza (modelová a expertní složka) • Co chce měnová politika dosáhnout (strategický cíl): např. nízká inflace, euro apod) • Režim měnové politiky

17. Režimy měnové politiky • Režim s implicitní nominální kotvou • Cílování měnové (peněžní) zásoby • Cílování měnového kurzu • Cílování inflace • Měnový výbor (currency board) • Jednostranná (dolarizace,eurizace apod)

18. Role devizového kurzu v měnové politice • Závisí od zvoleného měnově politického režimu: • V režimu cílování měnového kurzu je ambicí cenovou stabilitu „importovat“ prostřednictvím kurzové vazby ke kotevní měně (či koši měn), resp. cenová stabilita je zprostředkovaným cílem • V režimu inflačního cílování je kurz významným faktorem, nikoliv však faktorem jediným, cenová stabilita je cílem hlavním

19. Role devizového kurzu v měnové politice • V režimu cílování měnového kurzu je použití měnově politických nástrojů podřízeno kurzové stabilitě • V režimu inflačního cílování je vyhodnocení (minulého, současného a budoucího) kurzového vývoje významným vstupem do měnově politické úvahy, použití měnově politických nástrojů je odvozeno od úvahy, jak kurz spoluovlivňuje cenovou stabilitu ...

20. Měnové podmínky • Měnové podmínky představují souhrnné působení úrokových sazeb a měnového kurzu na ekonomiku – jde o klíčové veličiny jimiž může měnová politika ovlivnit ekonomickou aktivitu a cenový vývoj • Obě složky měnových podmínek nemusí na ekonomiku nutně působit stejným směrem • Vazba mezi oběma složkami není symetrická: pohyb úrokové sazby ovlivňuje měnový kurz, na druhou stranu pohyb měnového kurzu nemusí nutně vyvolat pohyb úrokových sazeb – záleží na tom a) jak centrální banka pohyb kurzu vyhodnotí a b) do jaké míry považuje pohyb kurzu za exogenní veličinu (volný či řízený floating)

21. Měnové podmínky - faktory ke vzetí do úvahy: • Úrokovou složku měnových podmínek netvoří krátkodobé úrokové sazby (které centrální banka přímo kontroluje), ale sazby dlouhodobé (s nimiž pracují firmy a domácnosti ...) a které předurčují proporci mezi spotřebou a investicemi → význam kredibility centrální banky • Ekonomické subjekty neberou při rozhodování v úvahu nominální, nýbrž reálné úrokové sazby, tj. zvažují očekávaný cenový vývoj → význam kredibility centrální banky • Poznámka: pro účely praktických analýz a predikcí bývají dále reálné úrokové sazby rozlišovány na „ex ante“ a „ex post“