1 / 84

Sociální politika

Sociální politika. 05 ZDRAVOTNÍ, RODINNÁ, BYTOVÁ, VZDĚLÁVACÍ SOCIÁLNÍ POLTIKA. TÉMA PŘEDNÁŠKY. ZDRAVOTNÍ POLITIKA RODINNÁ POLITIKA BYTOVÁ POLTIKA VZDĚLÁVACÍ POLTIKA. ZDRAVOTNÍ POLITIKA.

morgan
Télécharger la présentation

Sociální politika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociální politika 05 ZDRAVOTNÍ, RODINNÁ, BYTOVÁ, VZDĚLÁVACÍ SOCIÁLNÍ POLTIKA

  2. TÉMA PŘEDNÁŠKY • ZDRAVOTNÍ POLITIKA • RODINNÁ POLITIKA • BYTOVÁ POLTIKA • VZDĚLÁVACÍ POLTIKA

  3. ZDRAVOTNÍ POLITIKA

  4. Zdraví je nutno chápat jako národní bohatství, z toho vyplývá i úloha státu jako subjektu zdravotní politiky, která spočívá ve vytváření takového prostředí, ve kterém se kriteriální funkce zdraví prosazuje do každé lidské činnosti.

  5. Odhaduje se, že zdravotnictví může ovlivnit zdravotní stav obyvatelstva pouze z 15-20 %. Rozhodující podíl připadá na působení tzv. nezdravotnických faktorů: • Životní prostředí • Způsob života a pracovní prostředí • Genetické předpoklady

  6. ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: • genetické předpoklady • demografická situace a vývoj • životní prostředí • způsob života a životní styl • úroveň zdravotní péče

  7. STÁT JAKO SUBJEKT ZP Hlavními úkoly státu jako subjektu zdravotní politiky je: • tvorba zdravotní politiky –tvorba strategií, národních programů, legislativní proces, správa státního rozpočtu ve vztahu ke zdravotnictví • garance zdravotní péče –konkrétně se jedná o převzetí odpovědnosti za dostupnost zdravotní péče pro všechny občany (z hlediska dostupnosti finanční, časové a místní) • garance kvality zdravotní péče –zabezpečuje vzdělávání zdravotnických pracovníků, kontrolu léčiv a stanovuje pravidla pro jejich skladování a distribuci

  8. OSTATNÍ SUBJEKTY ZP • zdravotnické nestátní subjekty – zdravotní pojišťovny, komory, asociace, zdravotnická zařízení, nadace • obce, podnikatelé, zaměstnavatelé, občanské iniciativy, občané, rodiny…

  9. ZDRAVOTNÍ POLITIKA • ZDRAVOTNÍ POLITIKA je cílevědomá činnost státu a ostatních sociálních subjektů zaměřená na ochranu, podporu a obnovu zdraví obyvatelstva, kvalitu zdravotních služeb a jejich dlouhodobou udržitelnost.

  10. ZDRAVOTNÍ POLITIKA ČR Řídícím orgánem je Ministerstvo zdravotnictví. Základní charakteristiky současného zdravotnictví: • stát garantuje zdravotní péči všem občanům • zdravotní péče je poskytována v konkurenčním prostředí • občané mají právo na svobodnou volbu lékaře a zdravotnického zařízení • pluralitní systém financování –prostřednictvím povinného zdravotního pojištění, státem, obcemi, obyvateli • podíl dalších institucí a organizací na zdravotní politice –zdravotní pojišťovny, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora

  11. Všeobecné zdravotní pojištění: • povinné zákonné pojištění • je vybudováno na principu sociální solidarity • povinnost platit pojistné má každá fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR • zdravotní pojištění vzniká dnem narození a zaniká dnem úmrtí • zdravotní pojištění provádějí zdravotní pojišťovny –dominantní postavení mezi nimi má Všeobecná zdravotní pojišťovna • občan má právo na svobodnou volbu zdravotní pojišťovny • pojistné se odvádí na účet příslušné zdravotní pojišťovny, u níž je občan pojištěn

  12. Státní pojištěnci: • nezaopatřené děti • poživatelé starobního důchodu, osoby invalidní pro invaliditu 3. stupně • příjemce peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku • uchazeči o zaměstnání • osoby závislé na péči jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV a osoby o ně pečující • osoby pečující o osobu mladší 10 let věku, která je závislá na péči jiné fyzické osoby ve stupni I • osoby ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody • mladiství v zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy

  13. Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických osob a právnických osob V ČR rozeznáváme tato zdravotnická zařízení: • zařízení ambulantní péče a nemocnice • zařízení závodní preventivní péče • odborné léčebné ústavy • lékárny • zvláštní dětská zařízení

  14. Hrazení zdravotní péče: • bez přímé úhrady – na základě všeobecného zdravotního pojištění (rozsah péče je stanovený předpisy), kdy náklady zdravotní péče poskytnuté pojištěncům zdravotnickými zařízeními hradí příslušná zdravotní pojišťovna na základě smluv uzavřených s těmito zařízeními • za plnou nebo částečnou finanční úhradu: zdravotní péče přesahující rámec stanovený předpisy

  15. Zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění • Na území ČR jsou poskytovány zdravotní služby převážně na základě povinného veřejného zdravotního pojištění. • V případě zaměstnaneckého poměru odvádí zaměstnavatel na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, z toho 1/3 hradí zaměstnanec a 2/3 zaměstnavatel. • V některých případech je plátcem pojistného tohoto pojištění stát (například za nezaopatřené děti, důchodce aj.).

  16. CIZINCI - Zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění • Cizinec je účasten veřejného zdravotního pojištění, pokud má trvalý pobyt v ČR a nemá-li trvalý pobyt, pak je-li zaměstnancem zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR. • Získá tím stejné nároky na poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění (dále „hrazené zdravotní služby“) jako ostatní pojištěnci.

  17. Ze všeobecného zdravotního pojištění je hrazená zdravotní péče: • léčebná péče ambulantní a ústavní • pohotovostní a záchranná služba • preventivní péče • dispenzární péče (pravidelný lékařský dohled nad pacientem trpícím určitou chorobou - diabetem, TBC, nádorem aj.) • odběr tkání, buněk a orgánů k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi

  18. Ze všeobecného zdravotního pojištění je hrazená zdravotní péče: • léčivé přípravky, zdravotnická technika • lázeňská péče a péče v odborných dětských léčebnách • závodní preventivní péče • doprava nemocného • posudková činnost

  19. Ze všeobecného zdravotního pojištění je hrazená zdravotní péče: • prohlídka zemřelého a pitva • zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem

  20. Zdravotní politika zahrnuje 2 druhy aktivit: 1) aktivity zaměřené k léčení, tj. odstranění změn na zdravotním stavu člověka, obnově nebo navrácení zdraví, tato zdravotní politika je zdravotní politikou ex post, její realizace je nákladná a má své mantinely. 2) aktivity ve směru a podpory zdraví, ve směru zamezení vzniku nemoci.

  21. Vzhledem k omezeným možnostem zdravotní péče ve vývoji zdravotního stavu obyvatelstva je nutné hledat rezervy v prevenci a odstraňování negativního působení v oblasti nezdravotnických faktorů, neboť rozhodující podíl na vývoji zdravotního stavu obyvatel představují skupiny onemocnění ovlivněné nezdravotnickými faktory, které jsou prokazatelně preventabilní.

  22. Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna je specializovaná zdravotní a finanční instituce, jejímž hlavním úkolem je provádět všeobecné zdravotní pojištění

  23. Zdravotní pojišťovny v ČR

  24. Literatura • Gladkij, I., Strnad, L. Zdravotní politika, zdraví, zdravotnictví. Olomouc: VUP, 2002. • Gladkij, I. a kolektiv. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003.

  25. Rodinná politika

  26. RODINA • Rodina, která je primární jednotkou společnosti a zřejmě nejstarší sociální institucí lidstva, plní významné společenské funkce: biologickou, sociální, ekonomickou, výchovnou. • Sociální a výchovná funkce je jinými instituty zastupitelná jen částečně.

  27. RODINA • Proto požívá rodina ve většině států zvláštní podpory prostřednictvím rodinné politiky, která je nedílnou součástí sociální politiky ( opatření právní, ekonomické, sociální, vzdělávací politiky a politiky zaměstnanosti)

  28. RODINNÁ POLITIKA • Za rodinu je pokládán soubor společně hospodařících a společně bydlících manželů/partnerů s dítětem nebo dětmi, nebo jednoho rodičů s dítětem/dětmi.

  29. RODINNÁ POLITIKA • Rodina je skupina osob, která je navzájem spjata pokrevními svazky, manželstvím nebo i adopcí. • Základ rodiny tvoří rodiče, kteří vychovávají své potomky. Existuje několik kategorií rodiny. • Mezi základní dělení patří rodina úplná a rodina neúplná. • Úplná rodina oba dva rodiče a děti • Neúplná rodina pouze jeden rodič a děti.

  30. RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: • biologicko – reprodukční • ochranná • socilizačně - výchovná • sociálně - ekonomická • rekreační, relaxační, „zábavná“ • emocionální

  31. dělení rodin • nukleární rodina (manželé + děti) • rozšířená rodina (v domácnosti jsou ještě blízcí příbuzní) • orientační rodina (ta, do které jsme se narodili) • referenční rodina (ta, kterou sami zakládáme)

  32. Dělení rodiny podle plnění funkcí:4 pásma funkčnosti rodiny: 1) funkční rodina → „normální“ rodina, je zajištěn správný vývoj dítěte 2) problémová rodina → poruchy některých funkcí, výchova dítěte ale není narušena, stav se může zvrátit ve funkční rodinu, rodina je schopna problémy řešit vlastními silami 3) disfunkční rodina → porucha všech funkcí, ohrožuje vývoj dítěte, rodina pod stálým dohledem sociálních pracovníků 4) afunkční rodina → závažné poruchy, rodina přestává plnit funkce, pro dítě je lepší (dětský domov, ústav,…)

  33. Náhradní rodinná výchova: Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především právem a povinností rodičů. • Ale ne všichni rodiče se o své děti starají. Důvody mohou být různé: • rodiče se o děti nechtějí starat • rodiče se o děti nemohou starat • rodiče se o děti neumí starat

  34. K institutům náhradní výchovy patří: ústavní výchova: • Kojenecké ústavy a dětské domovy do 3 let • Dětské domovy • Diagnostický ústav • Dětský domov se školou • Výchovný ústav • Domov pro osoby se zdravotním postižením

  35. K institutům náhradní výchovy patří: náhradní rodinná výchova: • osvojení • pěstounská péče • pěstounská péče na přechodnou dobu • Poručenství • svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče

  36. PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU • Jde o státem podporovanou rodinnou formu péče, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, poměrně krátkou dobu v domácnostech pěstounů. • Děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči, mohou být tedy umístěny do přechodných pěstounských rodin. • V péči pěstounů na přechodnou dobu jsou také děti, pro které se v tu chvíli hledá dlouhodobé řešení (návrat do vlastní rodiny, adopce, dlouhodobá pěstounská péče apod.)

  37. PORUČNICTVÍ • Jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven, nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, který bude nezletilého zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů. • Pokud o dítě zároveň osobně pečuje a vychovává jej, má nárok na pobírání stejných dávek jako pěstoun.

  38. RODINNÁ POLITIKA • RODINNÁ POLITIKA je souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny. • Musí respektovat autonomii a schopnost rodin samostatně se rozhodovat, protože jako odvětví sociální politiky je soustředěna na podporu rodin ve výkonu jejich přirozených funkcí, nikoli na přebírání těchto rolí a zasahování do vnitřního života rodin.

  39. CÍLE RODINNÉ POLITIKY • V zásadě je hlavním cílem rodinné politiky zmírňování narůstajících nákladů rodin při opatrování mladé generace realizací především principu sociální solidarity, principu sociální spravedlnosti a principu sociální garance. • Nástroje pak jsou především přímé peněžité transakce, daňové výhody a poskytování veřejných statků.

  40. 3 systémy rodinných politik: 1) Klasický liberální systém 2) Sociálně demokratický tržní systém 3) Univerzalistický systém

  41. 3 systémy rodinných politik: 1) Klasický liberální systém– předpokládá především zodpovědnost občana za jeho rozhodnutí a garantuje tak státní podporu pouze rodinám s nejnižšími příjmy, které se nacházejí v pásmu chudoby. • Stát je doplněn aktivitami nestátních subjektů významně.

  42. 3 systémy rodinných politik: 2) Sociálně demokratický tržní systém - sociální potřeby rodiny by měly být uspokojeny na základě pracovních výkonů a zásluh a státní podpora rodin je poskytovaná na základě testování příjmů rodin a na společensky uznané minimální úrovni jednotlivých potřeb rodin, která nemusí být vždy totožná s hranicí sociálního minima, ale může jej diferencovaně překračovat. Je zde prostor pro působení nestátních subjektů.

  43. 3 systémy rodinných politik: 3) Univerzalistický systém –zahrnuje státní podporu převážně většiny, nebo i všech rodin, nezávisle na tom, zda-li jsou sociálně potřebné. Je založen na značném rozsahu redistribuce s dominantní úlohou státu a potlačením nestátních subjektů v podpoře rodin.

  44. Demografický vývoj ČR nejvýraznějším a nejvíce diskutovaným je pokles porodnosti: • snižování počtu živě narozených dětí • významné snižování porodnosti ve věku 20 až 24 let • růst počtu dětí narozených mimo manželství • počet narozených dětí je jedním z determinantů věkové struktury, a ovlivňuje tak proces stárnutí, který se dotýká všech stránek společenského života (počínaje ekonomickou a konče např. vzděláním

  45. Demografický vývoj ČR • pokles porodnosti: • snižování průměrného počtu živě narozených dětí připadajících na jednu ženu hluboko pod hranici prosté reprodukce • pozitivně je hodnoceno snižování intenzity úmrtnosti: • způsobené především poklesem úmrtnosti ve středním a vyšším věku, ale i snížením kojenecké úmrtnosti • pokles porodnosti a snižování úmrtnosti má za následek zrychlující se proces stárnutí populace od roku 1994 i pokles početního stavu obyvatelstva

  46. Demografický vývoj ČR z hlediska rodinného chování došlo i ke změnám procesu sňatečnosti: • uzavření prvního sňatku je odkládáno do vyššího věku • uzavření sňatku je častěji, alespoň dočasně, nahrazeno nesezdaným soužitím • snížení intenzity opakované sňatečnosti • nárůst svobodných ve věku mladším 30 let • za příčiny poklesu sňatečnosti je možné považovat: rozšíření možností seberealizace mladých lidí (např. delší doba studia, profesní zkušenosti, studium jazyků, zahraniční stáže, cestování) obtížná ekonomická situace –především z hlediska možnosti získání samostatného bydlení

  47. Demografický vývoj ČR nárůst rozvodovosti: • V posledních letech je rozvedeno každé 2. manželství (rok 2013 – 1,8) • zvyšuje se podíl rozvádějících se bezdětných manželství

  48. Subjekty rodinné politiky: • Stát • Kraje • Obce • Nestátní neziskové organizace • Zaměstnavatelé • Rodiny • Média • Školská zařízení a vzdělávací instituce

  49. Nástroje rodinné politiky: • Finanční dávky • Daňová podpora • Slevy a zvýhodněné vstupy v sektoru služeb • Sociální služby • Poradenství: • Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, PPP, SPC, SVP

  50. Specifická podpora je zaměřována na rodiny se speciálními potřebami: • rodina se zdravotně postiženými dětmi • početná rodina • romská rodina • náhradní rodina • rodina přistěhovalců • sociálně slabá rodina • rodina svobodné matky, neúplné rodiny

More Related