DUM - Digitální Učební Materiál

1. Název školy : Střední odborná škola obchodní s.r.o. Broumovská 839 460 01 Liberec 6 IČO: 25018507 REDIZO: 600010520 ________________________________________________________ Vzdělávací oblast : Český jazyk a literatura Název a číslo DUMu : Renesance a humanismus VY|_32_INOVACE_D1_03 Anotace : Interaktivní výklad: Renesance a humanismus, významní představitelé, díla. Třída a datum ověřen í : D1 , 5.1.2013 Autor : Mgr. Ludmila Muchová Registrační číslo : CZ.1.07/1.5.00/34.0701 DUM - Digitální Učební Materiál

2. RENESANCE A HUMANISMUS

3. SITUACE • snahy o nápravu církve, které se projevily v reformačním hnutí, přinesly nový pohled na svět - požadavek naprosté jednoty v chápání životních hodnot byl postupně nahrazen přesvědčením, že člověk může uvažovat samostatně a svobodně své názory hlásat • stálý důraz na mravní přísnost a odepírání tělesných požitků (postoje typické pro raný středověk) už byly neúnosné, o slovo se začalo hlásit nové chápání člověka a jeho postavení ve světě - to vše našlo odezvu v novém směru – v renesanci

4. PŘEDPOKLADY RENESANCE • rozvoj přírodních věd – astronomie – Mikuláš Koperník, Johannes Keppler, Galileo Galilei – heliocentrický názor (Slunce je středem vesmíru – nahradil názor geocentrický – středem vesmíru je Země a vše se kolem ní otáčí); lékařství – první pitvy – Leonardo da Vinci • zámořské plavby a objevy nových zemí rozšířily poznání světa, styk se vzdálenými zeměmi zbavil lidstvo fantastických pověr a představ (1492 – objevení Ameriky) • společenské proměny – rozvoj řemesel, vznik manufaktur (u nás nejstarší ze 16. st. ve Velkých Losinách – výroba ručního papíru), rodí se trh a bankovnictví • rozvoj filozofie – vznik utopií (nereálné představy o uspořádání ideální lidské společnosti) – Thomas Moore (Utopie), Tomasso Campanella (Sluneční stát) • objevení knihtisku – 1450 – Johannes Gutenberg, dřevěný lis, tisky do roku 1500 se nazývají inkunabule - prvotisky

5. RENESANCE • = znovuzrození antického pojetí člověka a jeho přístupu k životu • umělecký směr počátku 14.století (Itálie) – počátku17.století • novověk • pocit sebevědomí jednotlivce • kult smyslů a rozumu proti kultu víry • kladen důraz na individualitu a schopnosti člověka; návrat k antickým ideálům jako reakce na temný a zbožný středověk • právo na plné, svobodné a ničím neomezované rozvití lidské existence • přinesla lidštější, radostnější vztah k životu, oslavu lidské důstojnosti a schopnosti, větší ocenění prostých lidských radostí (oděv, jídlo, pití, příbytek), větší víra ve schopnosti člověka

6. RENESANCE – projevy ve výtvarném umění a v architektuře • velká mnohostrannost umělců • světské stavitelství převažuje nad církevním, místo hradů se staví městské paláce; objev perspektivy a tématu přírody, kterou křesťanské umění z uměleckého projevu vytlačilo, kopulovitá klenba, zámky, terasy, altánky, vodotrysky, sgrafitti (škrábané do vlhké omítky, „obálková výzdoba“), antické prvky – sloupy, trojúhelníkovité štíty • Významní umělci: • Michelangelo Buonarroti: sochař, stavitel, malíř, autor sochy Davida, kopule baziliky sv. Petra v Římě – Sixtinská kaple, vytvořil i lyrické dílo, Leonardo da Vinci: všestranný umělec, vynálezce,vědec, konstruktér, teoretik umění, autor Mony Lisy a Poslední večeře, Rafael Santi: Sixtinská madona, Tizian: portrétista

7. Obr. č. 3- M.Buonarroti- Sixtinská kaple Obr. č. 1 - Michelangelo Buonarroti Obr. č. 2- M.Buonarroti- Socha Davida

8. HUMANISMUS • = evropské myšlenkové hnutí, filozofické vyjádření myšlenek renesance • úcta k lidským hodnotám, k důstojnosti člověka, za nejvyšší lidské hodnoty označuje dobro, krásu a statečnost, klade důraz na vzdělání • z lat.HUMANUS - lidský

9. ITÁLIE: (Dante – 13. st., ostatní 14. st.) • Dante Alighieri (1265- 1321): měšťan, kvůli protipapežským názorům žil ve vyhnanství, jeho život poznamenala láska k Beatrici (kterou si po její smrti zidealizoval a zbožštil), autor duchovního eposu Božská komedie (původní název Komedie, „božská“ přidal Boccaccio); snaha o zobrazení problémů celého tehdy známého světa; 3 oddíly: Peklo, Očistec, Ráj; průvodcem je básník Vergilius (!) vyslaný zemřelou milenkou Beatricí, realistické líčení muk a utrpení v pekle a očistci, na prahu ráje ho Vergilius opouští – jako pohan tam nesmí, básníka se ujímá sama Beatrice, aby mu umožnila poznat věčnou blaženost . • Renesanční znaky díla: trest za lidské viny, láska k antické vzdělanosti ,touha člověka po poznání, láska k vlasti, střet středověkého a novověkého myšlení

10. ITÁLIE: (Dante – 13. st., ostatní 14. st.) Dante Alighieri (1265- 1321): měšťan, kvůli protipapežským názorům žil ve vyhnanství, jeho život poznamenala láska k Beatrici (kterou si po její smrti zidealizoval a zbožštil), autor duchovního eposu Božská komedie (původní název Komedie, „božská“ přidal Boccaccio); snaha o zobrazení problémů celého tehdy známého světa; 3 oddíly: Peklo, Očistec, Ráj; průvodcem je básník Vergilius (!) vyslaný zemřelou milenkou Beatricí, realistické líčení muk a utrpení v pekle a očistci, na prahu ráje ho Vergilius opouští – jako pohan tam nesmí, básníka se ujímá sama Beatrice, aby mu umožnila poznat věčnou blaženost .

11. ITÁLIE: (Dante – 13. st., ostatní 14. st.) • Francesco Petrarca(1304-1374):oproti Dantovi obrací svůj zájem k pozemskému životu, také vypovězen z rodného města; osudové setkání s Laurou, kterou proslavil ve svých znělkách (x Dantově zbožštěné Beatrici, Laura je normální i rozmarná žena) - Sonety Lauře (sonet = znělka, básnický útvar – 4 sloky, které mají 4, 4, 3, 3 verše) • Giovanni Boccaccio(1313-1375): zakladatel novodobé prózy, píše o životě měšťanů, kritizuje a líčí soudobé mravy - Dekameron: v úvodní novele uvádí vypravěč do děje: kvůli morové epidemii sedm urozených žen a tři šlechtici opouští město a na klidném venkově si dlouhou chvíli krátí vyprávěním příběhů (každý jeden = samostatná novela); převažují milostné příběhy; věrné zobrazení mravů tehdejší společnosti, zjištění, že pozemský život má i veselé stránky a není jen odříkáním a přípravou na smrt, jak hlásala středověká církev. Žena je vnímána jako rovnocenný partner muže • (novela- kratší prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru, má omezený počet postav a nezabírá dlouhý časový úsek)

12. Obr. č. 7- Dante Aligheri podle Sandra Botticelli Obr. č. 9- Giovanni Boccaccio Obr. č. 8 – Francesco Petrarca

13. FRANCIE: (15. st.) • Francois Villon(1431-?po r.1461): první moderní evropský básník, dosáhl vysokého vzdělání, ale život trávil mezi společenskými vyděděnci a ve sporech se zákonem, bohém, rváč, zloděj, tulák, jeho vlivní přátelé ho několikrát uchránili před šibenicí; člověk vnitřních rozporů (zbožnost x cynismus, dobro x zlo, vtip x vážnost); psal útvar „villonská balada“ – 4 sloky, v každé je refrén - Velký testament (závěť): zamýšlí se nad svým pohnutým životem a své činy omlouvá chudobou a krutým osudem, Malý testament: ironické a satirické básně (Jarmila Loukotková o něm napsala román Navzdory básník zpívá)

14. FRANCIE: (15. st.) • Francois Rabelais (1474-1553): prozaik, původně mnich a lékař, autor knihy Gargantua a Pantagruel: pětidílné vyprávění o dvou obrech – otci a synovi, kritizuje nesmyslnost biflování, nesnášenlivost, pokrytectví, zlo a lidské chyby

15. Obr. č. 10- Francois Villon Obr. č. 11- Francois Rabelais

16. ŠPANĚLSKO: (přel. 15. a 16. st.) • Lope de Vega (1562-1635): dramatik, patří k nejplodnějším autorům všech dob (2000 her – dochovala se pouze čtvrtina prací), Fuente Ovejuna (Ovčí pramen- název vesnice)- neznámější hra, podle skutečné události, vesničané zabijí rytířského velitele, který je utlačuje, při vyšetřování se za čin postaví celá vesnice.   • Miguel de Cervantes Saavedra(1547-1616): měl velmi pohnutý život, neměl příležitost k soustavnému vzdělání, za války v tureckém zajetí, jako otrok odvlečen do Alžíru, za výkupné propuštěn, do smrti nenašel zaměstnání, které by ho uchránilo od dluhů a vězení, autor knihy Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha: don Quijote je směšný blouznivec, ale i hrdina, který všechno obětuje svým ideálům, toužící po řádu i v době individualistické zvůle, jeho sluha Sancho Panza je praktický a přízemní, jde mu hlavně o dobré živobytí, vlivem svého pána morálně roste a když don Quijote umírá, je Sancho Panza nakažen jeho myšlenkami. Jedná se o dvoudílný rytířský román, který se stal inspirací pro řadu spisovatelů a dramatiků.

17. Obr. č. 12- Lope de Vega Obr. č. 13- Miguel de Cervantes Saavedra

18. ANGLIE: (16. st.) • Geoffrey Chaucer(asi 1340-1400): syn londýnského obchodníka s vínem, diplomat v Itálii, autor veršovaných povídek o obrazu soudobé anglické společnosti- Cantenburské povídky. Inspirováno Decameronem.

19. ANGLIE: (16. st.) • William Shakespeare (1564-1616): největší dramatik nejen anglický, ale i světový; narodil se ve Stratfordu nad Avonou, velmi mladý se oženil a odešel do Londýna, hrál v různých divadelních společnostech, ke konci živote se usadil v rodišti a tam také zemřel; připisuje se mu 37 her (autorství je někdy sporné, říká se dokonce, že hry psala žena), geniální psychologie postav (úvahy o běžném životě, ale i nad smyslem lidské existence), dokázal vyjádřit vznešenost citu a hloubku vášně, sny, tužby, lačnost po slávě a zisku, sobeckost, nenávist; jeho postavy jsou věrohodné a představují charaktery tragické, vážné, směšné, zlé, odpuzující, které nejsou obětmi předem určeného osudu (jako je tomu u antických dramat), J. V. Sládek - překladatel Shakespeara u nás), jeho tvorba se dělí do tří období:

20. A) hl. komedie:Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Obr. č. 15- William Shakespeare Mnoho povyků pro nic, Sen noci svatojánské, Kupec benátský, a nejznámější tragedie Romeo a Julie: tragédie, o milencích dvou znepřátelených rodů (Kapuletová x Montek) v italské Veroně, které usmíří až smrt obou milenců Obr. č. 17 – Shakespearův hrob B) hl. tragédie:Macbeth, Král Lear, Hamlet: ukazuje stíny renesanční doby – přebujelý individualismus, touha po moci, která se nezastavuje před intrikami a násilnostmi (Hamlet, princ dánský, chce pomstít otcovu smrt, kterého zavraždil otcův bratr Claudius, aby Hamlet nebyl podezřelý, předstírá šílenství; sám pro sebe uvažuje o smyslu života, podlost světa ho trápí natolik, že přemýšlí o sebevraždě (filosofická část hry, typická scéna: Hamlet drží lebku a ptá se: „Být či nebýt?“); aby přesvědčil okolí o Claudiově činu, inscenuje s potulnými herci představení, které zobrazuje okolnosti otcovy smrti; Claudius je zděšený a tuší, že Hamlet své šílenství jen předstírá a posílá ho do Anglie; když se Hamlet vrátí, omylem zabije otce své milé – Oféliie (ta se pomate a utopí), její bratr Laertes Hamleta vyzve na souboj, toho využívá Claudius, který Laertův meč potírá jedem, Hamlet se o léčce doví a probodne tímto mečen Laerta i Claudia, současně umírá i královna, když se napije otráveného vína z poháru určeného pro Hamleta, hyne i Hamlet zraněný na začátku boje), Othello (ctižádostivý důstojník Jago nenávidí svého nadřízeného generála Othella, protože ho nepovýšil, Othello a jeho manželka Desdemona se stávají obětmi Jagovy intriky – přesvědčí Othella o Desdemonině nevěrnosti, Othello Desdemonu uškrtí, zabije i sám sebe) C) pohádkové příběhy plné fantazie - Zimní pohádka, Bouře

21. Znaky shakespearovského dramatu: • neomezenost látky, místa a času • obraz kladných i záporných lidských vlastností • postavy žen jsou nepodřízené a samostatně rozhodující • příčinou renesanční tragédie je lidská vášeň nebo náhoda • komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických • veršovaný jazyk se střídá s prózou • objevují se prvky lidového jazyka • přetrvává vliv antického dramatu – chór, motivy řeckých bájí • blankvers (nerýmovaný pětistopý jambický verš)

22. Citáty: • „Jaké mistrovské dílo je člověk! Jak vznešený rozum! Jak omezený schopnostmi!“ • „Láska je jako děcko – touží po všem, co má na očích.“ • „Muž s jazykem nemá cenu, když jím neoblomí ženu.“

23. Obr. č. 14- G.Chaucer Obr. Č. 15 - Shakespeare Obr. č. 16 – Shakespearův hrob Obr. č. 17- Shakespearovo písmo Obr. č. 18 – Rodný dům Shakespeara

24. Seznam použitých zdrojů • SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura. Praha:Fragment,2007,126s.ISBN 978-80-253-0468-6. • POLÁŠKOVÁ, Taťána. Literatura: přehled středoškolského učiva, Třebíč:Petra Mrákotová, 2006,207s.ISBN 80-902571-6-X. • HÁNOVÁ, Eva a kol.autorů,Odmaturuj z literatury1.Brno: Didaktis, 2004,208s.ISBN 80-7358-016-0. • BAUER, Alois. Čeština na dlani. Olomouc: Rubico,2005,416s.ISBN 80-7346-042-4. • Michelangelo Buonarroti. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 9. 7. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Michelangelo_Buonarroti • Leonardo da Vinci. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 25. 7. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leonardo_da_Vinci • Mona Lisa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 7. 9. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mona_Lisa • Leonardo da Vinci: Poslední večeře. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Leonardo_Da_Vinci

25. Seznam použitých zdrojů • Dante Aligheri. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dante_Alighieri • Francesco Petrarca. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Francesco_Petrarca • Giovanni Boccaccio. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 11. 7. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Boccaccio • Francois Rabelais. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rabelais • Lope de Vega. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lope_de_Vega • Miguel de Cervantes y Saavedra. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Miguel_de_Cervantes_y_Saavedra • Geoffrey Chaucer. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 3. 9. 2012 [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chaucer

26. Seznam použitých zdrojů • William Shakespeare. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 27. 8. 2012 [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare • Shakespearův hrob. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Shakespeare_grave_-Stratford-upon-Avon_-3June2007.jpg • Rukopis W.Shakespeara. In: All posters [online]. [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://www.allposters.cz/-sp/Signature-of-William-Shakespeare-1616-Plakaty_i1732092_.htm • Rodiště W.Shakespeara. In: Anglie [online]. [cit. 2012-09-17]. Dostupné z: http://www.anglie.cz/navstivte-stratford-upon-avon-historicke-mestecko-a-rodiste-williama-shakespeara/