1 / 38

Úvod do klinické farmakologie MUDr. Ondřej Slanař

Úvod do klinické farmakologie MUDr. Ondřej Slanař. Oddělení klinické farmakologie 1. LF UK a VFN. Základním cílem moderní farmakologie je individualizace terapie – optimální účinek s minimem komplikací. racionální výběr léčiva monitorování terapie informovaný a spolupracující nemocný.

jonny
Télécharger la présentation

Úvod do klinické farmakologie MUDr. Ondřej Slanař

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Úvod do klinické farmakologie MUDr. Ondřej Slanař Oddělení klinické farmakologie 1. LF UK a VFN

  2. Základním cílem moderní farmakologie je individualizace terapie – optimální účinek s minimem komplikací • racionální výběr léčiva • monitorování terapie • informovaný a spolupracující nemocný

  3. Farmakologie - farmakodynamika - účinky léčiv a jejich mechanizmy - receptory – zámek-klíč - farmakokinetika - osudem léčiv v organizmu v čase po podání (vstřebáním, distribucí, metabolismem, exkrecí), tj.

  4. Základní principy farmakodynamiky a farmakokinetiky.

  5. Farmakokinetika • osudu léčiv v organizmu v čase po podání- farmakokinetické děje: • absorpce distribuce metabolizmus exkrece léčiv • + vztah těchto dějů k farmakologickému (terapeutickému, toxickému) účinku léčiv.

  6. FARMAKOKINETIKA 1. Obecné zákonitosti pohybu léčiva v lidském těle 2. Farmakokinetické děje 3. Farmakokinetika - matematický popis farmakokinetických dějů a jeho využití při dávkování léčiv

  7. Obecné zákonitosti pohybu léčiva v lidském těle fyzikálně-chemické vlastnosti léčiva lipofilní vs. hydrofilní, velikost, náboj … prostup léčiva biologickými membránami lipofilní – pasivní difuze hydrofilní – prostup přes póry aktivní transport vazba léčivareceptor x transportní x depo perfuze tkání a) mozek, srdce, játra a ledviny b) tuková tkáň

  8. ABSORPCE - CESTY PODÁNÍ Absorpce- průnik rozpuštěného léčiva z místa podání do krve – nutná pro celkový účinek - systémový. Účinek místní – na kůži, sliznice anebo do tělních dutin – absorpce je nevýhodou – možné NÚ – např. lokální anestetika typu kokainu, lokální kortikoidy.

  9. Celkové podání • enterální (do trávicího ústrojí): per os (ústy) per rectum (do konečníku) • parenterální(s obejitím střeva): intravenózní - i.v. intraarteriální - i.a. intramuskulární - i.m. subkutánní - s.c. sublinguální na kůži na nosní sliznici inhalační

  10. Enterální podání Účinek nastupuje do 30 minut. modifikující faktory:· pH žaludku, enterosolventní obal· současně požitá strava· motilita GIT· stav GIT—žaludeční kyselina, žlučové kyseliny, pankreatické a střevní šťávy· stav jater - městnání ve v. portae efekt prvního průchodu desintegrace, desagregace, disoluce

  11. Per rectum (čípky, klysma) účinek nastupuje do 15 minut jak pro místní účinek, tak pro systémový léková forma nesmí dráždit sliznici rekta, klysma má být zahřáto na teplotu těla. Intravenózní (i.v.) - injekce, infúze -účinek nastupuje do 1-2 minut - znamená, že se téměř ihned všechno podané léčivo dostává do žilního a vzápětí rychle i do tepenného krevního oběhu - odpadá fáze absorpce pravý roztok (mikroemulze) - izotonický – apyrogenní – sterilní

  12. Intraarteriální, i.a. - je prakticky podobné podání i.v., s tím rozdílem, že hladinu lze rychle navodit v cílové struktuře určitého orgánu. např. vazodilatancia u tepenné embolie, RTG kontrastní látky k zobrazení určitého arteriálního řečiště. V cytostatické terapii se aplikuje 5-fluorouracil do a.hepatica k ovlivnění jaterních metastáz Intramuskulární, i.m. do 10-15 minut - suspenze či emulze, ! Izotonický + izoacidní Subkutánní, s.c. (injekce, implatační tablety) - injekční podání má v podstatě podobné charakteristické rysy s podáním i.m.

  13. Sublinguální (pod jazyk) – (roztoky, kapky, tablety) – lipofilní látky – obchází játra – nástup do 2-5 minut (nitroglycerin). Intrabukální do prostoru mezi tvář a dáseň má podobné vlastnosti jako sublinguální podání. Na kůži (roztoky, masti, pasty, mazání) - účinek místní vs. celkový. Transdermálně se podávají také náplastě s prodlouženým uvolňováním léčiva. Permeabilita kůže se liší podle lokalizace: ploska nohy < předloktí < kůže hlavy < skrotum < za uchem. Permeabilitu kůže lze zvýšit okluzí (neprodyšným obvazem kolem místa aplikace).

  14. Intranazální - místní účinky - např. při rhinitidách. Pro systémové účinky - nosní spreje - peptidické hormony, kalcitonin, antidiuretický hormon, které jsou při podání per os rychle inaktivovány v GIT (inzulín ?). Inhalační – celkové účinky např. anestetika vs. lokální – antiastmatika (část se může vstřebat – kortikoidy). Intraokulární podání se využívá pro účinky místní (antibiotika), vstřebání přes konjunktivální sliznici může vést k nežádoucím systémovým účinkům (např. atropin). Intratekální - do subarachnoidálního prostoru cestou lumbální punkce se používá se speciálních indikacích.

  15. LÉKOVÉ FORMY • 1. generace - klasické • léková forma samotná uvolní veškeré v ní obsažené léčivo rychle • profil plazmatických koncentrací v čase je ovlivňován hlavně rychlostí farmakokinetických procesů (absorpce, distribuce a eliminace) • 2. generace - s řízeným (prodlouženým - retadrovaným) uvolňováním • profil dosažených plazmatických koncentrací je kromě farmakokinetických procesů ovlivňován také vlastnostmi lékové formy. • perorální retardované lékové formy (např. Nitro-Mack) nebo náplastě na kůži (TTS)

  16. Lékové formy 3. generace s cílenou distribucí - do požadované tkáně (genová terapie) - vyhnout se tkáním, které by mohla toxicky ovlivnit (např. lipozomální preparáty).

  17. Distribuce průnik léčiva s krve do tkánídynamický děj, kde nás zajímá: rychlost - která závisí na: vazbě, průniku před biomembránu průtoku orgánem stav - distribuční rovnováha, kdy se vyrovnají podíly volných frakcí léčiva v plazmě a ve tkáních Distribuční objem-Vd – hypotetický poměr mezi množstvím léčiva v organizmu a dosaženou plazmatickou koncentrací

  18. Objemy tělesné vody u 70 kg člověka

  19. ELIMINACE LÉČIV Z ORGANISMU Biotransformace - metabolizmus Procesy probíhající převážně v játrech, ale i v ledvinách a jiných tkáních těla. Enzymatické procesy biodegradace bioaktivace (prodrug) enalapril-enalaprilát kodein-morfin 1. Fáze: oxidace, hydrolýza -je zachována určitá liposolubilita 2. Fáze: konjugace - látky se stávají rozpustné ve vodě.

  20. Exkrece Játra, ledviny, plíce, střevo, pot, sliny, mléko, slzy Ledviny Exkrece moči - glomerulární filtrace, tubulární sekrece, tubulární reabsorpce. Játra Exkrece žluči-biliární clearance. Mléko – viz dále

  21. Farmakokinetické parametry - matematický popis farmakokinetických dějů a jeho využití při dávkování léčiv

  22. Vodítkem pro hodnocení farmakokinetiky v klinické praxi je změření časového průběhu plazmatických koncentrací léčiva – obtíže při měření konkrétních procesů in vivo

  23. Opakované podání léčiv

  24. Opakované podání léčiv

  25. Vztah mezi dávkou a účinkem Dávka  Koncentrace v séru  Koncentrace v místě účinku  Účinek

  26. Alfentanil – vztah koncentrace účinek

  27. Terapeutické monitorování hladin léčiv (TDM)-definice • Konziliární činnost s cílem optimalizovat další dávkování léčiva • Podklady: • Změřená koncentrace léčiva • Zvážení klinického stavu pacienta • Posouzení FK léčiva a současně podávaných léčiv

  28. Terapeutické monitorování hladin léčiv (TDM) • Optimalizace dávkování • Vyloučení non-compliance • Diagnostické testy (metabolické fenotypy)

  29. Kdy se TDM provádí • Optimalizace terapie • Vyloučení nebo prevence toxicity • Sledování farmakokinetických interakcí • Vyloučení non-compliance • Stanovení metabolického fenotypu

  30. Racionální TDM • Špatně hodnotitelný účinek léčiva • Definovaný vztah koncentrace-účinek • Úzké terapeutické okno • Závažná toxicita • Variabilní farmakokinetika léčiva v populaci

  31. Předpoklady TDM • Definované kriterium optimalizace terapie • Vhodná analytická metoda • Přístrojové a personální kapacity • Farmakokinetický software • Rychle dostupný výsledek

  32. Co a jak odebrat? • Podle typu léčiva a analytické metodě • Odběr vzorku krve • 1. Před podáním další dávky (cmin) • 2. Po skončení distribuce léčiva (např. 2hod. po začátku infuze…) • 3. Zapsání nezbytných údajů

  33. Nezbytné údaje pro predikci dávkování • Nemocný • Výška, váha • Dg., klinický stav, exkreční fce • Event. další (ATB-původce infekce, MIC..) • Lék • Název, dávka, dávkový interval, aplikační cesta, současně podávané léky • Čas odběru biologického vzorku • Důvod TDM

  34. Nejčastější problémy při TDM • Technicky špatný odběr krve (odběr během probíhající distribuce léčiva, hemolýza, nepropláchnutá kanyla) • Interakce s jinými léčivy • Administrativní chyby

  35. Nízké dávkování Lékové interakce Snížená absorpce Rychlá eliminace Non-compliance Příčiny selhání terapie

More Related