Budeme mít 8 jaderných bloků?

1. Evropský sociální fondPraha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti OPPA: Operační program Praha - Adaptabilita Budeme mít 8 jaderných bloků? Fyzikou a chemií k technice

2. Jaderná energetika - několik čísel

3. Faktory ovlivňující osud jaderné energetiky • Ekonomické parametry • Úroveň bezpečnosti • Šetrnost k životnímu prostředí • Nakládání s odpadem a vyhořelým palivem • Možnost vojenského zneužití • Veřejné mínění, přístup politiků

4. Investiční náklady a předpokládaná doba výstavby pro různé zdroje

5. Podíl nákladů na palivo na ceně

6. Náklady na kWh

7. Vliv normálního provozu elektráren na zdraví obyvatel

8. Průměrné roční ozáření z různých zdrojů

11. Rizika – havárie, nakládání s radioaktivním materiálem Standardní provoz – žádná ekologická rizika Havárie – možný problém: Three Mile Island – 1979 – tavení zóny, díky kontejnmentu nenastal únik radioaktivity, žádné oběti Černobyl – 1986 – největší havárie, roztavení zóny, vyvržení radioaktivity do okolí Zahynulo 31 lidí z 203 hospitalizovaných po havárii (hasiči a záchranáři) Prokázán pouze zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy – jen zhruba dvě desítky úmrtí Nejhorší důsledek – psychologický – stěhování více než 300 tisíc lidí (50 mSv), další v méně zasažených oblastech

12. Následky vážných havárií v energetickém sektoru v letech 1969 - 2000

13. Energetická náročnost různých zdrojů a energetická doba návratnosti

14. Surovinová náročnost různých zdrojů

15. Surovinová náročnost různých zdrojů

16. Zábor půdy pro elektrárnu o instalovaném výkonu 1000 MW • Poznámka: • rozloha České republiky je 78 862 km2 • výkon pro pokrytí zatížení České republiky je tč. cca 12 000 MW

17. Světové emise CO2 (energetika)

18. Emise CO2 při výrobě elektřiny

19. Odpady ročně produkované různými typy elektráren

20. Kolik RAO vyprodukuje jaderná energetika? roční produkce odpadů v EU

21. Kolik RAO vyprodukuje jaderná energetika? • 1000 MW reaktor potřebuje ročně 32 tun paliva obsahujícího 26 tun uranu • vyprodukuje 7TWh elektřiny (80% load faktor) • bez přepracování zůstane 32 tun použitého paliva (25 tun těžkých kovů, zejména uran, neptunium, plutonium, americium) pro skladování a uložení a příbližně 300 m3 nízko a středně aktivního odpadu

22. Co obsahuje vyhořelé palivo?

23. Jak dlouho vydrží uran?

24. Bude dostatek paliva? Známé zásoby 5,5 milionů tun (130 $/kg) Austrálie 23% Kazachstán 15 % Rusko10 %Kanada8 % Lepší prospekcí až řádové zvýšení zásob Uranit jeden z typů uranové rudy Zásoby uranu má i Česko, Důl Rožná v Dolní Rožínce Kanada je největším producentem uranu

25. Těžba: 1) Podzemní 2) Povrchová 3) Loužením (29%) 4) Vedlejší produkt (10%) (i obsahy uranu 0,025% a méně) 5) Zpracování elektrárenského popílku (61%) Těžba v roce 2007: Kanada 9476 t Austrálie 8611 t Kazachstán 6637 t Rusko 3413 t Zpracovatelský závod dolu Beverley (Austrálie) Spotřeba: 1000 MW – 200 tun přírodního uranu ročně Svět – 430 000 MW – 65 000 tun ročně (při takové spotřebě známé zásoby pro cenu 130 $ na85 let) – cena byla už i 300 $- odhad zásobo řád až dva větší Těžba v Česku: 307 tun (2007), v principu zásoby až 109 000 t (při ceně 300 $) Zbrojní uran a plutonium – ekvivalent 545 000 tun přírodního uranu Přepracování vyhořelého paliva – MOX – efektivnější využití Spolehlivě zhruba na století i při zvýšení produkce několikanásobně Využití uranu 238 – přírodní uran 0,7 % uranu 235 →více než 100krát více paliva Možnost i při vysokém zvýšení využití jádra na tisíciletí

26. Praktické aspekty pro úvahy o novém bloku • Čas • Lidé • Dostupné technologie • Náklady • Způsoby financování • Bezpečnost dodávek paliva • Vyřazování z provozu

27. Čas • Nový blok = dlouhodobý závazek • Plánování • Licenční proces • Výstavba • Provoz • Vyřazování z provozu • Čtyři generace, cca 100 let

28. Lidé • Provozovatel • 200 až 1000 pracovníků na blok v širokém spektru specializací • Jaderné inženýrství, I&C, elektrotechnika, strojní, chemie, radiační ochrana, krizový management, bezpečnostní analýzy • Infrastruktura pro smluvní dodávky a podporu • Školství • Výzkum a vývoj • Výrobci zařízení • Údržbářské kapacity • Státní dozor

29. Olkiluoto 3

32. Rozestavěný třetí blok jaderné elektrárny Flamanville ve Francii

33. Závěr 1) Jaderné elektrárny nejsou samospasitelným řešením ale mohou být výrazným příspěvkem k energetickým zdrojům. 2) Výhodou je kompaktnost, stabilita dodávek, velmi malý objem paliva, relativně levná produkce (větší cena výstavby vykoupena levným provozem). 3) Hodí se jako větší nebo velké zdroje, jejich provozování dlouhodobě ověřeno. 4) V současnosti jsou nejmodernějším typem reaktory III. generace – typy EPR, AP1000, ABWR – spolehlivé, kompaktní a efektivní 5) Nutnost využití i uranu 238 – hromadné zavedení rychlých reaktorů (zatím reálně funguje jen BN600 v Rusku) 6) Projektované reaktory IV. generace – 6 typů a z nich 4 rychlé 7) Jaderné transmutory – další možnost co nejefektivnější využití jaderného paliva a redukce jaderného odpadu 8) Možnost jaderné fúze prokázána – prototyp fúzního reaktoru ITER se začal stavět, poté demonstrační elektrárna – ekonomické využití ne dříve než v druhé polovině století Jaderné elektrárny v Dukovanech, Virginii a Koebergu (JAR) Možná budoucí efektivní jaderná energetika - kombinace klasických, rychlých jaderných reaktorů a transmutorů řízených urychlovačem