1. oxid uhličitý a jeho iontové formy nejdůležitějším protolytickým systémem v přírodních a užitkových vodách je uhličitanový systém CO2 – HCO3¯– CO3²¯ který významně ovlivňuje složení a vlastnosti vod ( pH, neutralizační a tlumivou kapacitu, agresivitu, inkrustační účinky) pH pro pitnou vodu 6,5 – 9,5 MH

2. formy výskytu ve vodách volný CO2 (symbol H2CO3 ) je rozpuštěný ve vodě vázaný CO2 hydrogenuhličitany HCO3 , CO3 celkový oxid uhličitý TIC anorganicky vázaný uhlík

3. výskyt ve vodách volný oxid uhličitý – v přírodních vodách s pH < 8,3 (jednotky – desítky mg/l prosté podz.vody a více v minerálních vodách) v závislosti na hodnotě pH hydrogenuhličitany – jsou běžnou převládající součástí podz. vod, s vyšší Σ M ztrácí dominantní postavení uhličitany - v nízkých koncentracích, proto nejsou analyticky dokazatelné malé koncentrace v podz. v. jsou prokazatelné až při pH> 8,3

4. neutralizační kapacitou se rozumí látkové složení silné jednosytné kyseliny (zásady) v mmol, které spotřebuje 1 litr vody k dosažení určité hodnoty pH kyselinová kapacita KNK zásadová kapacita ZNK neutralizační kapacita je integrálem tlumivé kapacity v daném rozmezí pH v přírodních vodách je to KNK4,5 a ZNK8,3 KNK4,5 (mmol/l) = HCO3 (mmol/l)

5. agresivní CO2 rovnovážný CO2 je volný (H2CO3 ), který je v rovnováze s koncentrací iontů vápníku a hydrogenuhličitanů =vápenato-uhličitanová rovnováha CaCO3 + H2CO3 = Ca + 2HCO3 při jeho poklesu – inkrustace při jeho nadbytku – agresivní CO2 (Heyerova zkouška) Langelierův index Is (rozdíl mezi skutečnou a fiktivní hodnotou pH ) Is = 0 rovnovážný stav Is < 0 agresivní Is > 0 inkrustující

6. radioaktivní látky • nuklid – druh atomů,které mají stejné protonové (atomové) číslo Z a nukleonové (hmotnostní) číslo A • Pokud mají nuklidy stejná protonová čísla, ale rozdílná nukleonová čísla nazývají se izotopy Nuklidy : stabilní radionuklidy : přírodní umělé Radionuklid- poločas přeměny – druh záření a jeho energií Mírou mohutnosti radioaktivního zdroje je aktivita

7. radioaktivní látky měření radioaktivity : celková objemová aktivita α, β stanovení jednotlivých radionuklidů (radon,radium,tritium,uran…) jednotkou aktivity je becquerel Bq vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 směrné hodnoty : ²²² Rn , aktivita α, aktivita β 50 0,2 0,5 (Bq/l) pro vodu dodávanou do veřejných vodovodů MH pro 15 přírodních radionuklidů

8. chemické analýzy vzorků vod

9. chemické analýzy vzorků vod

10. chemické analýzy vzorků vod

11. grafické zpracování chemismu

12. grafické zpracování chemismu

14. grafické zpracování chemismu – podzemní voda z permokarbonu

15. grafické zpracování chemismu –křída – kvartér – břehová infiltrace

16. grafické zpracování chemismu –křída – kvartér – břehová infiltrace

17. grafické zpracování chemismu –křída – kvartér – břehová infiltrace ΣM 1067 301

18. ΣM 1067 301 1290 633 548 498

19. kontaminace podzemní vody

20. kontaminace podzemní vody

21. kontaminace podzemní vody

22. kontaminace podzemní vody

23. grafické zpracování chemismu – kontaminace podzemní vody

24. grafické zpracování chemismu – kontaminace podzemní vody

25. grafické zpracování chemismu – kontaminace podzemní vody

26. alekinova klasifikace : 3 třídy -3 skupiny – 4 typy Cl 9,2 Na III I. HCO3- >Ca a Mg II. HCO3- < (Ca+Mg)<HCO3- +SO4--) III. HCO3-+ SO4--<Ca + Mg IV. HCO3- = 0 I. II. III.

27. Hodnocení chemismu kontrola analýz : součet c.z kationtů = c.z. aniontů analýzy kontrolních vzorků akreditace laboratoří r e p r e z e n t a t i v n í v z o r k y v o d hydrogeochemické hodnocení hydrobiologické hodnocení mikrobiologické hodnocení

28. hydrogeochemické hodnocení v prostoru : náhlé prostorové změny v chemismu (vliv hg. poměrů) kontinuální prostorové změny (interakce hornina – voda = zonálnost) v čase : náhlé časové změny v chemismu změna hydrodynamických podmínek periodické změny klima –vymývání NO3- systematické změny zásah do proudění podzemní vody

29. Hodnocení chemismu • účel hydrochemických prací • informace o analyzovaných vzorcích (dokumentace odběrových míst, způsob odběru, druhy analýz, laboratoř, protokoly rozborů • základní zjištěné údaje : celková mineralizace, pH, typ vody, zjištěné charakteristické údaje – tabulky, grafy • hodnocení jakosti vody podle účelu hydroch. prací • hypotéza o tvorbě chemismu, včetně zdrojů znečištění • předpověď vývoje jakosti vody • návrh dalšího sledování

30. Minerální voda Σ mineralizace>1g/l – 5, 5-15, >15g/l Σ CO2 rozpuštěný> 1 g/l = kyselky Teplota > 25oC (termy) SII> 1 mg/l, I-> 5 mg/l , Fe> 10 mg/l, As> 0,7 mg/l , Rn 1 370 Bq/l chemismus podzemní vody • Prostá podzemní voda • Σ mineralizace< 1 g/l

32. Chemismus podzemní vody • Hlavní kationty:vápník-hořčík-sodík-draslík • Hlavní anionty: hydrogenuhličitany HCO-3 • sírany SO4 2- • chloridyCl- • Běžně se vyskytující se ionty v nízkých koncentracích: mangan, železo,amoniak • dusičnany, obsah CO2 • Teplota vody 8-120 C, pH 6,5 -9,5

33. Látky ovlivňující změnu jakosti podzemní vodypřirozené x antropogenní • Mikrobiologické a biologické ukazatele : • Fekální koliformní bakterie > enterokoky >koliformní >mezofillní >psychrofilní bakterie • Živé a mrtvé organismy

34. Látky ovlivňující změnu jakosti podzemní vody zdravotně významné Fyzikální a chemické ukazatele : • Anorganické Sb,As,Be,B,(bromičnany), Cd,Cr,Cu,CN-F-,Pb,Hg,Ni,Se,Ag Mn,NO3-,NO2-

35. Látky ovlivňující změnu jakosti podzemní vody zdravotně významné • Organické • Těkavé (TOL)- BTEX, Cl-U • Obtížně těkavé – PAU,PCB,ostatní RL • Pesticidy

36. UKAZATELÉ, jejichž zvýšené hodnoty mohou negativně ovlivnit jakost pitné vody Rozpuštěné látky >1g/l Na BARVA Al CHUŤ PACH SO4 pH Cl CHSKMn ZÁKAL NH4 NEL Fe

37. POŽADAVKY NA VODU • -PITNÁ – BALENÁ KOJENECKÁ- BALENÁ STOLNÍ – BALENÁ PITNÁ • VODA PRO CHOV DOBYTKA A DRŮBEŽE – PRO CHOV RYB VODA PRO ZÁVLAHU

38. VODA VE STAVEBNICTVÍ • KOROZE • POŽADAVKY NA JAKOST VODY : DOPRAVOVANÉ POTRUBÍM BETONÁŘSKÉ VODY NÁPOROVÉ VODY (PROPUSTNOST HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ X ODOLNOST BETONU)

40. AGRESIVNÍ NÁPOROVÉ VODY • VODY MÁLO MINERALIZOVANÉ (HLADOVÉ) VODY KYSELÉ VODY S AGRESIVNÍM CO2 VODY SÍRANOVÉ VODY S VYŠŠÍM OBSAHEM Mg VODY S VYŠŠÍM OBSAHEM NH4 OSTATNÍ VODY CEMENTOVÝ BACIL 3CaO.Al2O3 .3CaSO4 . 30H2O Ettringit= Candlotova sůl 30 H2O

41. odběry reprezentativních vzorků vod povrchové vody srážkové vody

42. odběry reprezentativních vzorků vod četnost odběrů – cíl hydrochemických prací finance • variabilita sledovaného ukazatele – • důležitost vybraného objektu ve zvodněném systému

43. zásady správného odběru vzorků vod spolupráce s laboratoří před odběrem prameny: zachycené – nezachycené využívané - čerpané objekty : místo odběru, hloubka čerpadla, Q, s, využívané přetokové objekty: místo odběru,Q,tlak+atm. nevyužívané objekty: vystrojení, způsob odběru : Q, s,t, před odběrem, čerpadlo-vzorkovač povrchové vody: povrchový-hloubkový odběr vzorků srážkové vody : jednorázové x směsné vzorky