DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

1. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

2. VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY

3. VĚTŠINOVÝ SYSTÉM • Systém relativní většiny - vítězí kandidát s největším počtem hlasů bez ohledu na získané procento hlasů. • volby do parlamentu ve Velké Británii. • Nevýhoda: vysoký počet propadlých hlasů • Když má vítězná strana 10 % hlasů, 90 % voličů nemusí být spokojeno se zvoleným kandidátem.

4. Dvoukolový většinový volební systém s absolutní většinou • Používá se i v ČR při volbách do Senátu a při volbě prezidenta. • V 1. kole vítězem kandidát, který získá nadpoloviční počet hlasů. Pokud se tak nestane, následuje 2. kolo. • Do 2. kola vstupuje omezený počet kandidátů, nejčastěji dva nejúspěšnější z 1. kola

5. SYSTÉM POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ • d΄Hondtova metoda (1) • přepočítávací metoda, v současnosti v praxi nejpoužívanější a má řadu modifikací. • V ČR se používá k výpočtu rozdělení mandátů • ve volbách do obecních zastupitelstvech, od roku 1990 • ve volbách do zastupitelstev krajů, od roku 2000 • ve volbách do Poslanecké sněmovny, od roku 2002 • ve volbách do Evropského parlamentu, od roku 2004

6. Příklad: Počet rozdělovaných mandátů: 4 • Počet hlasů pro stranu A: 21529 • Počet hlasů pro stranu B: 64583 • Počet hlasů pro stranu C: 21527 • Počet hlasů pro stranu D: 16124 • počet hlasů pro každou stranu se dělí čísly ze stanovené číselné řady (tzv. „volební dělitel“) • počet vypočtených podílů = počet kandidátů této strany.

7. Příklad: • Řada dělitelů – 1,2,3,4 • Za předpokladu, že každá strana nominovala 4 kandidáty, byly vypočtené podíly následující: Podíly A: 21529, 10765, 7177, 5383 Podíly B: 64583, 32292, 21528, 16146 Podíly C: 21527, 10764, 7176, 5382 Podíly D: 16124, 8062, 5375, 4031 • Tyto podíly se posléze seřadí od nejvyššího k nejnižšímu a vznikne tak řada tolika podílů, kolik se v daném volebním obvodu rozděluje mandátů. Mandáty se přidělí stranám v pořadí, v jakém jsou seřazeny hodnoty „jejich“ vypočtených podílů hlasů. Příklad: • Seřazené podíly podle velikosti a strana, které náleží:1. 64583 B2. 32292 B3. 21529 A4. 21528 B

8. VÝHODY A NEVÝHODY VĚTŠINOVÉHO SYSTÉMU Výhody • brání politickým stranám ovlivňovat státní správu, neboť v každých volbách dojde většinou k totální přeměně politických špiček • umožňuje sestavit téměř jednobarevný (jednostranný) zastupitelský orgán, čímž lze snadněji dosáhnout relativní politické stability • často existuje velmi úzká a konkrétní vazba mezi zastupiteli a voliči • je srozumitelnější než systém poměrný< • je vhodný při volbě do výjimečné funkce např. prezidenta, starosty, hejtmana... Nevýhody • propadne velký počet hlasů, a proto: • mohou poražené strany jen málo ovlivnit politické dění • voliči, kteří nehlasovali pro vítězného kandidáta mohou jen málo ovlivnit konečné sestavení voleného orgánu

9. VÝHODY A NEVÝHODY SYSTÉMU POM. ZASTOUPENÍ Výhody • více odpovídá názorové struktuře voličů • nesnadná manipulace s výsledky • zajišťuje zastoupení menšin • není psychologický tlak na voliče • méně propadlých hlasů • včas zohlední nové trendy a potřeby společnosti, a tím i zachytí jinak možný růst extrémních nálad ve společnosti Nevýhody • napomáhá fragmentaci stran, podporuje vícestranický systém (může být i výhoda) • vede k utváření koaličních vlád, které vyžadují dlouhá povolební vyjednávání • snižuje efektivitu vlád a jejich odpovědnost • nevede k politice reálných slibů (což je výhoda tam, kde je možná věcnost v politice) • někdy lze těžce rozlišit opozici • nezáleží na osobní kvalitě kandidáta, ale na jeho stranické příslušnosti • neexistuje pevná vazba poslance na obvod

11. Zdroje: 1. KUKLÍK, P., BAXA, J. Metody pro přepočet hlasů na mandáty: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metody_pro_prepocet_hlasu_na_mandaty.2005-03-31 (cit. 16. 7.2013)