Download
1 / 19
190 likes | 334 Vues
Socioekonomická geografie. Přednáška č. 5 Geografie průmyslu – aspekty regionalizace a globalizace. Vybrané pojmy. Průmyslový závod – základní jednotka regionalizace průmyslu, bodový charakter Průmyslová zóna – funkčně (průmyslově) specializovaná část sídla
E N D
Socioekonomická geografie Přednáška č. 5 Geografie průmyslu – aspekty regionalizace a globalizace
Vybrané pojmy • Průmyslový závod – základní jednotka regionalizace průmyslu, bodový charakter • Průmyslová zóna – funkčně (průmyslově) specializovaná část sídla • Průmyslové centrum – soubor průmyslových závodů lokalizovaných v sídle (vztah koncentrace obyvatelstva a minimálně 20% EA v průmyslu) • Průmyslový uzel – teritoriální útvar komplexního charakteru (výrobní a technologické vazby mezi závody) • Průmyslový region (rajón) – koncentrace průmyslu na rozsáhlejším území, odvětvová diverzifikace průmyslových aktivit, průmyslový význam v rámci celého státu
Průmyslové uzly v ČR Zdroj: Zdeněk Szcyrba – Prf, UPOL
Klastry • Definice klastru: „Geograficky blízká seskupení vzájemně provázaných firem, dodavatelů a poskytovatelů služeb v konkrétním oboru i firem v příbuzných oborech, které si konkurují, ale také spolu vzájemně spolupracují, mají společné znaky a také se doplňují“ Prof. Michael E. Porter • V ČR se právě klastry velmi populárním inovativním konceptem
Industriální klastry • Výrobní sítě propojených firem (NE však majetkově!!!), propojení v rámci výrobního řetězce vytváří přidanou hodnotu • Součástí klastru jsou velmi často univerzity, výzkumné ústavy, … • Industriální cluster = geograficky koncentrovaná skupina vzájemně provázaných odvětví, jejichž vazby navzájem posilují a zvyšují konkurenční výhodu odvětví. Jsou hnací silou národního,regionálního a lokálního rozvoje (M. Porter, 1990).
Dalton, Georgia USAPopulace: 25000 - 174 výrobců koberců - 80% americké kapacity - 45% světové výrobní kapacity koberců - technologické vybavení
Klastr výrobců židlíUdine - 14000 zaměstnanců • 1,200 firem - z toho 250 exportujících • Roční produkce: 44 mil. židlí • 80% produkce židlí v Itálii • 50% produkce v Evropě • 30% světové produkce
Globalizace v průmyslu • Zejména od 80. let 20 stol. • Internacionalizace –představuje mezinárodní obchod se zbožím, které je vytvářeno výrobou organizovanou v rámci národních hospodářství. • Globalizace - výroba není uzavřena hranicemi národních států
Globalizace – základní principy (dle L. Sýkora) • Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší geografické řádovostní úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti. • Globalizační proces je přirozený, nevyhnutelný a do jisté míry očekávatelný • Hnacím motorem je globalizace ekonomických aktivit, která propojuje výrobu a trhy různých zemí, a to prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností • Ekonomickou globalizací dochází k posunu organizace a integrace systémů výroby, směny a spotřeby z národní na globální úroveň, nebo lépe řečeno k přidání globální úrovně organizace a integrace ke stávajícím národním, regionálním a lokálním systémům, a to včetně jejich vzájemného vertikálního propojení
Nadnárodní společnosti • NNS; v angličtině ‘transnational corporations - TNCs’ nebo ‘multinational corporations - MNCs’) • Podniky, jejichž některé pobočky nejsou lokalizovány v zemi původu, ale v zahraničí. Pobočky NNS v zahraničí jsou zakládány prostřednictvím přímých zahraničních investic (PZI; v angličtině ‘foreign direct investments - FDI’) • Hlavním cílem je maximalizace zisku. V případě, že je dosavadní trh nasycen a nenabízí mnoho možností pro další růst, dochází k expanzi na nové trhy
Mezinárodní dělba práce • Přesun průmyslové produkce z vyspělých zemí do nově industrializovaných zemí • Řídící funkce, výzkum a vývoj však zůstaly v původních jádrových územích rozvinutého světa • Vytváří se nová prostorová dělba práce, charakterizovaná koncentrací řízení ve vyspělých oblastech a primárních výrob v semiperiferních oblastech.
Důsledky globalizace (dle Sýkora, Szcyrba) • Posilování asymetrie sociálního a ekonomického rozvoje • Nová hierarchie globálních měst, prohlubující se direrenciace centrum v. periferie • Posilování moci NNS (obrat GM > HDP Dánska, Ford > JAR, Toyoty > Norska …) • Posilování globálních finančních trhu (rychlé přesuny finančních toku) • Příliv PZI (klady i zápory) • časoprostorová komprese („time-space compression“)
