1 / 34

Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení. Důvody pro rozvoj sociálního zabezpečení Nástroje sociálního zabezpečení Problémy sociálního zabezpečení Stárnutí populace jako rizikový faktor růstu výdajů na sociální zabezpečení. Důvody pro rozvoj sociálního zabezpečení

leann
Télécharger la présentation

Sociální zabezpečení

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociální zabezpečení • Důvody pro rozvoj sociálního zabezpečení • Nástroje sociálního zabezpečení • Problémy sociálního zabezpečení • Stárnutí populace jako rizikový faktor růstu výdajů na sociální zabezpečení

  2. Důvody pro rozvoj sociálního zabezpečení • Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichžpotřebujepomoc a podporu - peněžní, věcnouijinou • POMOC můžebýt: • vlastní (úspory, soukromépojištění) • oddruhýchlidínebosoukromýchorganizací - charita, zaměstnavatelé • odveřejnéhosektoru (stát, obec …)

  3. Společná strategie modernizace sociální ochrany (EU 1999) • ČTYŘI CÍLE: • zajistit, aby se vyplatilo pracovat a poskytovat zaručený příjem (1), • zajistit zaručené důchody a udržitelné důchodové systémy (2), • podporovat sociální integraci (3), • zajistit vysokou kvalitu a udržitelnost zdravotní péče (4)

  4. 5 základních oblastí sociálního zabezpečení • zabezpečení ve stáří • starobní • pozůstalostní důchody • zabezpečení v nemoci a v invaliditě, vč. zdravotní péče • invalidní důchody, nemocenské dávky • zabezpečení v nezaměstnanosti • rodinná politika - zejména podpora rodin s dětmi • sociální (resp. chudinská) péče

  5. Nástroje sociálního zabezpečení • sociální pojištění - hrazeno z pojistného • státní sociální podpora - hrazena z daní • sociální pomoc - vztahuje se na případy chudoby • sociální služby - věcné

  6. Historie sociálního pojištění • Počátky na přelomu 19. a 20. století • Otto vonBismarck • 1771 – 1781 vydány penzijní normály zakládající nárok na penze • 1908 přijat zákon o starobním a invalidním pojištění • 1951 zřízení státní správy důchodového zabezpečení • 1957 uplatňování zásluhového hlediska, stanovena věková hranice pro odchod do důchodu

  7. Členění sociálních výdajů z veřejných rozpočtů (podle OECD): • veřejné výdaje na zdraví (zdravotní péče + nemocenská a invalidní důchody) • důchody starobní a pozůstalostní • výdaje na rodinu • výdaje na zaměstnanost • sociální pomoc • výdaje na bydlení • výdaje na vzdělání • výdaje na podporu spoření • jiné

  8. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ - je to pojištění sociálních rizik - může být soukromé nebo veřejné Soukromé - pojišťuje proti riziku chudoby ve stáří, nemoci, ztrátě majetku, ztrátě výdělku apod. Veřejné - totéž, navíc přerozděluje Systém veřejného soc. pojištění Průběžné = současné pojistné platí důchody Fondové = zaplacené pojistné je později zdrojem důchodu

  9. Problémy sociálního zabezpečení Principy nového systému sociální ochrany v ČR byly postaveny v první polovině 90. let minulého století... Nedostatky: nebyly stanoveny stejné podmínky nároku pro muže a pro ženy (např. neexistoval vdovecký důchod), jednotlivé sociální dávky měly konstantní úroveň zpravidla po celou dobu pobírání

  10. Stárnutí populace jako rizikový faktor růstu výdajů na sociální zabezpečení

  11. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930

  12. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990

  13. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030

  14. Nezaměstnanost

  15. Současný důchodový systém • Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění • Princip sociální solidarity • Základní důchodový systém, který je státní, průběžně financovaný, povinný. • Doplňkový důchodový systém, který je dobrovolný. • Zatím neexistuje druhý pilíř – zaměstnanecké penzijní systémy.

  16. Financování důchodového systému PAYG (pay-as-you-go) • Průběžný systém financování • Důchody jsou financovány dnešními odvody na důchodové pojištění • Problémy: • spoléhá na mezigenerační solidaritu • velká citlivost na demografický vývoj a ekonomické faktory

  17. Financování důchodového systému Fondové financování • současné platby důchodového pojištění jdou do fondů, kde se úročí a jsou vypláceny až při dosažení důchodového věku daných účastníků • Výhoda: • platby důchodového pojištění jsou zhodnocovány • ALE při zvýšené inflaci nemusí být reálného zhodnocení dosaženo

  18. Příspěvkově a dávkově definované důchodové systémy Příspěvkový DS • stanoví se výše příspěvku, který odvádí účastníci a posléze se určí výše dávek Dávkový DS • stanoví se výše dávek, které mají účastníci pobírat a s ohledem na výši dávek se určí výše příspěvku Výše dávek a příspěvku je závislá na demografických a ekonomických faktorech

  19. Český výdajový program na důchody • průběžně financovaný a příspěvkově definovaný • problémy současného systému: demografické faktory  prodlužující se střední délka života, nízká porodnost, nezaměstnanost

  20. Vývoj příjmů a výdajů důchodového pojištění

  21. Proč je třeba důchodová reforma? • Každý rok je důchodový účet ve schodku 30 – 40 mld.Kč • Zvyšuje se průměrný věk dožití • Mění se struktura obyvatelstva, ubývá ekonomicky aktivních a přibývá důchodců

  22. Demografické prognózy • Nárůst ekonomicky neaktivního obyvatelstva: - 1990 ⇒ 12% občanů nad 65 let - 2010 ⇒ 15 % občanů nad 65 let - 2050 ⇒ 29 % občanů nad 65 let • Zvyšování průměrného věku dožití: - Průměrný věk dožití 1990 ⇒ 72 let - Průměrný věk dožití 2011 ⇒ 77 let

  23. Věkové složení obyvatelstva 2009

  24. Proč je třeba důchodová reforma? II. • Pokrýt schodek důchodového účtu při stávající úrovni důchodu by znamenalo: • Zvýšit pojistné z 28% na 40% • Zvýšit DPH na 25 – 26% • Zvýšit korporátní daň z 19% na 38% • Zvýšit daň z příjmů FO z 19% na 38% • Prodloužit věk odchodu do důchodu na 71 – 72 let • Snížit veškeré vyplácené penze o 1/3

  25. Důchodová reforma I. I. Pilíř • Snížit míru solidarity v systému, snížit výši důchodů. • Rozšířit rozhodné období z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu. • Zvýšit věkovou hranici odchodu do důchodu. • Sjednotit věkovou hranici odchodu do důchodu u mužů a žen.

  26. Kdy půjdeme do důchodu?

  27. Důchodová reforma II. II.Pilíř • Zavedení II. Pilíře důchodového systému. • Dobrovolný vstup do systému do věku 35 let. • Účastník si sníží pojistnou sazbu do I. Pilíře o 3% a bude mít povinnost k nim přidat další 2% z vlastních zdrojů. • Prostředky ve druhém pilíři bude možné dědit. • Investiční správu budou provádět penzijní společnosti se zvláštní licencí.

  28. Vyplatí se vstup do II. Pilíře? Do důchodu jdu za 40 let ( je mi 28 let)

  29. Je vstup do II. Pilíře bezpečný? • Globální krize v roce 2008 odčerpala v USA 26% hodnoty úspor z penzijních fondů. • Maďarsko bylo nuceno privátní penzijní fondy znárodnit. • Úspory v privátních penzijních fondech jsou dlouhodobě málo výnosné. Akcionáři fondů a manažeři nenesou žádné riziko za špatné investice.

  30. Důchodová reforma III. III. Pilíř • Důchodové spoření na dobrovolné bázi • Nový zákon o penzijním spoření • Posílení rodinné solidarity - děti budou moci zvýšit příjmy svých rodičů, kteří poživateli starobního důchodu

  31. Cíle důchodové reformy • Minimálně 50% občanů bude mít dodatečný důchod ze II. Pilíře • Dodatečný důchod dosáhne výše alespoň ¼ státního důchodu • Více možností výplaty důchodu než v současném systému. • Vytvořit vhodný způsob investování ve II. a III. Pilíři, který bude respektovat různé životní fáze účastníků těchto systémů.

  32. Harmonogram důchodové reformy • I. Polovina roku 2011 ⇒ Příprava návrhů zákonů • II. Polovina roku 2011 ⇒ Projednání návrhů zákonů Parlamentem • II. Polovina roku 2012 ⇒ Licencování operátorů a možnost volby vstupu do II. Pilíře • Od roku 2013 ⇒ faktický start fungování II. Pilíře

More Related