EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2011

1. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2011

2. Počet ekologických včelařů k 31.12.2009- 12

3. Vývoj počtu farem a celkové plochy v EZ a podílu na celkovém ZPF

4. Dosáhnout podílu ekologického zemědělství 15 % z celkové plochy zemědělské půdy v ČR, dosáhnout podílu minimálně 20% orné půdy z celkové výměry půdy v EZ. Dosáhnout 3% podíl biopotravin na celkovém množství zpracovaných potravin, zvýšit podíl českých biopotravin na 60 % na trhu s biopotravinami. Akční plán

5. Platná česká legislativa • Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. • VyhláškaMZe ČR č. 16/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. • Příprava novely zákona.

6. Návrh novely zákona - změny § 2 (1) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je příslušným orgánem podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů. (2) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) je kontrolním orgánem podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů v oblasti živočišné a rostlinné produkce a produkce zpracovaných krmiv. (3) Celní orgán je orgánem provádějícím kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dovoz ekologických produktů ze třetích zemí. Registrace podle § 6 odst. 3 pozbude platnosti pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství do 30 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy neuzavře smlouvu s jinou pověřenou osobou. X)

7. § 9 Výjimky z pravidel ekologického hospodaření (1) Výjimky z pravidel ekologického hospodaření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie povoluje ministerstvo na základě žádosti osoby podnikající v ekologickém zemědělství. (2) Ministerstvo si může před rozhodnutím o žádosti vyžádat odborné stanovisko pověřené osoby. (3) Žádost o povolení výjimky podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí obsahovatodůvodnění nemožnosti plnit požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie, popis opatření, která žadatel přijme, aby splnil tyto požadavky, a termín, do kterého tato opatření přijme. (4) Povolení pro používání rozmnožovacího materiálu nezískaného v ekologickém zemědělství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydává Ústav na základě žádosti. (5) Žádost o vydání povolení podle odstavce 4 musí kromě obecných náležitostí obsahovat: a) botanický název druhu osiva anebo vegetativního rozmnožovacího materiálu, popřípadě název odrůdy, na které má být žadateli vydáno povolení, b) odůvodnění nemožnosti použít osivo nebo vegetativní rozmnožovací materiál pocházející z ekologického zemědělství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 1), c) množství osiva anebo vegetativního rozmnožovacího materiálu, na které má být žadateli vydáno povolení. (6) Ústav je správcem elektronické databáze obsahující seznam odrůd, k nimž jsou na území České republiky k dispozici osiva nebo sadbové brambory získané ekologickým způsobem produkce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů. 15)

8. Platná legislativa EU • Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů • Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 NOVELIZACE: • Nařízení Rady (ES) č. 967/2008, kterým se mění nařízení Rady 834/2007 o označování produkce • Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 a nařízení Komise (ES) č. 1254/2008 – dovoz ekologických produktů ze třetích zemí • Nařízení Komise (ES) č. 710/2009 – produkce živočichů pocházejících z akvakultury • Nařízení Komise (ES) č. 271/2010 – logo EU

9. Evropská legislativa – oblast působnosti Pravidla tohoto nařízení se týkají: • kontroly ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce ekologických produktů • používání označení odkazujících na ekologickou produkci při označování a propagaci těchto produktů

10. Nařízení se vztahují na následující produkty, pokud jsou uváděny na trh • živé nebo nezpracované zemědělské produkty • zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potravina • krmiva • vegetativní rozmnožovací materiál a osiva pro pěstitelské účely • kvasnice používané jako potravina nebo krmivo • akvakultury Nařízení se vztahuje na všechny hospodářské subjekty zapojené do činností v kterékoliv fázi produkce, přípravy a distribuce výše uvedených produktů.

11. Nařízení se nevztahuje Na jiné druhy hospodářských zvířat, než jsou druhy vyjmenované. Nařízení nepodléhají činnosti spojené se společným stravováním.

12. V živočišné produkci řeší NR jen chovy vyjmenovaných hospodářských zvířat: skot (včetně buvolce a bizona), koně, prasata, ovce, kozy, drůbež, středoevropské typy včely medonosnéa vodní živočichy. Zákon, resp. vyhláška upravuje chov králíků, dosud upravovala také chov ryb – nově jsou akvakultury řešeny novelou nařízení Komise č.710/2009

13. Produkce živočichů pocházejících z akvakultury Stanovuje požadavky na pěstování a chov: • mořských řas • ryb • měkkýšů, ostnokožců a korýšů • zooplankton, vířníky, červy a další vodní • živočichy využívané jako krmivo

15. Obecné zásady • vhodné plánování a řízení biologických postupů založených na ekologických systémech využívajících vlastní přírodní zdroje: • provozují pěstování plodin a živočišnou produkci vázanou na půdu • vylučují používání GMO a produktů získaných z GMO nebo za použití GMO s výjimkou veterinárních přípravků • jsou založeny na posouzení rizik, případně na použití bezpečnostních a preventivních opatření

16. omezení využívání vnějších vstupů. Pokud je to nutné omezí se na: • vstupy z ekologické produkce • přírodní látky nebo látky z nich omezené • minerální hnojiva s nízkou rozpustností • výjimečné použití syntetických chemických látek, pokud: • neexistují vhodné postupy řízení • vnější vstupy nejsou na trhu dostupné

17. Rostlinná produkce

18. zachování obsahu organických látek v půdě, zvýšení její biologické rozmanitosti, předcházení zhutnění a erozi půdy • víceleté střídání plodin, používání chlévské mrvy nebo organických materiálů, především kompostovaných z EZ, využívání zeleného hnojení • nepoužívají se minerální dusíkatá hnojiva • ochrana přirozených nepřátel škůdců, volba vhodných druhů a odrůd, pěstitelské postupy • používání ekologických osiv a rozmnožovacího materiálu • použití pouze přípravků schválených pro EZ

19. Ekologické sady • Zohledněna vhodnost stanoviště (půda, poloha, klimatické podmínky) • Vhodnost druhů a odrůd (rezistentní odrůdy, vyšší polohy-podzimní a raně zimní, větrné polohy-nevhodné náchylné na padání ovoce a křivě rostoucí) • Intenzivní výsadby – nízké tvary stromů, kvalita plodů • Extenzivní výsadba – vyšší kmeny • Pravidelná údržba sadu řezem - výchovný (1. až 3. rok po výsadbě), udržovací (prosvětlení koruny), zmlazovací (mírné, střední, hluboké) • Vhodná opatření proti chorobám a škůdcům • Údržba porostu

20. MP 1/09 – K zakládání a údržbě sadů • Povinné obhospodařování mezi/pod stromy. • Travnatý porost musí být minimálně 2x ročně posečen, mulčován nebo spasen (nejpozději do 30.6. a 15.9.). • Povinná údržba stromů v sadu spočívající v udržovacím řezu, odstranění podrůstající podnože (nebudou výmladky/ odnože starší 1 roku), v případě dodatečné výsadby ochana proti okusu a zajištění opory. • Povinné umístění budek v sadu (min. 2 ks/ha). • Zakládání a údržba míst pro úkryt a reprodukci dravého hmyzu. • Sklizeň produkce pro konzum, zpracování nebo zkrmení.

21. MP 4/10 – Meziřadí vinic a vegetační pokryv v sadech U sadů, které jsou zařazeny do kategorie „extenzivní“ a kde to technologie pěstování dovoluje, je možné meziřadí obhospodařovat i jako ornou půdu v pásech. Agrotechnická opatření k obhospodařování orné půdy v meziřadí stromů a šíře pásu orné půdy musí být taková, aby nedocházelo k poškozování kořenového systému stromů a škodám na kmenech a k erozi půdy. Na této orné půdě, která je tak vnímána jako vegetační pokrytí sadu, je možné pěstovat polní plodiny. Veškeré obhospodařování a pěstování musí být v souladu s právními předpisy ekologického zemědělství. Produkci je možné certifikovat a uvádět na trh.

22. U sadů, které jsou zařazeny do kategorie „intenzivní“, se provádí obhospodařování v souladu s metodickým pokynem č. 1/09 Pravidla pro zakládání a údržbu ovocných sadů v ekologickém zemědělství. Pro výsevy travinobylinných směsí v ekologických sadech a vinicích platí ustanovení NR č. 834/2007 čl. 12 odst. 1 písm. i) o používání ekologického rozmnožovacího materiálu.

23. Databáze osiv Každý členský stát zajistí vytvoření elektronické databáze ekologických osiv a sadbových brambor Registrované údaje (druh, odrůdy, název a kontakt na dodavatele, oblast dodání, datum, od kterého je k dispozici, kód kontrolní organizace, která jednotku kontroluje, stát, kde je odrůda zkoušena) Odrůda, která není zaregistrována v databázi se považuje za odrůdu, která není k dispozici www.ukzuz.cz

24. Používání osiv nebo vegetativního rozmnožovacího materiálu z konvenční produkce – výjimku uděluje ÚKZÚZ Povolení se uděluje jen jednotlivým uživatelům na jednu sezónu. Povolení se uděluje před výsevem nebo výsadbou plodin.

25. Směs osiv V případě žádosti o udělení výjimky na použití konvenční směsi osiv je nutné uvést registrační číslo směsi (údaj o čísle partie je dobrovolný) nebo přesné složení směsi (druh, odrůda a procentický podíl jednotlivých komponent). I v případě směsí je vhodné přednostně využít směs, která obsahuje alespoň některé komponenty v BIO kvalitě.

26. Osivo z předcházejících let V případě, že žadatel nespotřebuje veškeré konvenční osivo nebo sadbu, na které byla výjimka udělena, musí pro použití v další sezóně znovu podat žádost o udělení této výjimky. V žádosti je vhodné uvést, že se jedná o použití zbytku osiva nebo sadby nakoupeného např. v loňském roce a jeho množství.

27. Farmářské osivo Farmářské (definované zákonem č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a vlastní osivo je možné použít, pouze bylo-li vyprodukováno na vlastní ekofarmě. Ekofarma musí splňovat podmínky dané legislativou (nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a zákona č. 242/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). S takovýmto osivem se dle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů nesmí v žádném případě obchodovat nebo jej předávat další osobě.

28. Osivo z přechodného období Na použití osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu z druhého roku přechodného období není nutné žádat o výjimku. Nakoupenéosivo a vegetativní rozmnožovací materiál z prvního roku přechodného období je považováno za konvenční produkt a pro jeho použití musí být udělena výjimka. Pokud se však jedná o farmu v přechodném období, je možné bez výjimky použít nemořené farmářské osivo z předchozího roku (tzn. z roku před vstupem do přechodného období a z prvního roku přechodného období).

29. Živočišná produkce

30. Původ zvířat • ekologicky chovaná zvířata se rodí a jsou odchovávána v ekologických zemědělských podnicích • pro účely plemenitby lze za určitých podmínek dovážet zvířata, která nepochází z ekologického chovu. Tato zvířata a jejich produkty mohou být považovány za ekologické po naplnění minimální doby chovu • za účelem utváření nového stáda musí být mladí savci chování v souladu s pravidly ekologické produkce od odstavu

31. Omezení : • Nové stádo – telata a hříbata do 6 měsíců, jehňata a kůzlata do 60 dnů, selata do váhy 35 kg. • Obnova stáda nerodící samice - za rok u skotu a koní do 10%, prasata, ovce a kozy do 20% vždy z počtu dospělých zvířat. V malých chovech lze doplnit jen jedním kusem – nežádá se o výjimku! • Při podstatném rozšíření podniku nebo změně plemene může být procento zvýšeno až na 40 – předem musí udělit výjimku MZe. • V chovu včel může - až 10% včelích královen a rojů z konvenčních chovů, pokud úly a jejich plásty pochází z ekologických chovů.

32. Chovatelské postupy a podmínky ustájení • zvířata mají stálý přístup na otevřená prostranství, nejlépe na pastviny, kdykoliv to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí • počet zvířat je omezen, aby se minimalizovala nadměrná pastva, udusání půdy, eroze nebo znečištění způsobena zvířaty nebo roznášením hnoje • ustájení musí zajišťovat pohodlí zvířat, dobré životní podmínky, druhově specifické potřeby. Minimální vnitřní a venkovní plocha je stanovena pro jednotlivé druhy a věk zvířat. Chov bez ustájení je možný • ekologicky chovaná zvířata jsou chována odděleně od ostatních hospodářských zvířat, na ekologických pastvinách lze za určitých podmínek chovat konvenční zvířata

33. vazné ustájení je zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata na omezenou dobu se zřetelem na bezpečnost a životní podmínky či veterinární důvody • podmínky ustájení pro drůbež – budovy mají nejméně jednu třetinu plochy pevnou, která je pokryta podestýlkou, dle druhů je omezen počet kusů v jedné drůbežárně . U nosnic jsou budovy vybaveny hřady. U drůbežáren pro výkrm drůbeže je omezení v jedné jednotce na 1 600 m čtverečných. Vodní drůbež musí mít přístup k vodě. Drůbež musí mít přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života • podmínky pro včelíny – v okruhu tří kilometrů zdroj nektaru a pylu převážně z ekologicky pěstovaných plodin nebo z přirozené vegetace nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí. Úly jsou vyrobeny jen z přírodních materiálů, včelí vosk určený pro nové podkladové plásty pochází z ekologické produkce

34. MP 1/10 – Management chovu koní v ekologickém zemědělství Tento MP se nevztahuje na chov koní v případě požadavku na certifikaci produkce – živá zvířata, maso, mléko. Pro chov koní jsou mimo jiné uplatňovány následující pravidla: - podmínek ustájení zaručují splnění vývojových, fyziologických a etologických potřeb zvířat, - zajištění pravidelného pohybu a přístupu na otevřená prostranství a případně na pastviny, - krmiva, především objemná,z ekologického zemědělství a z přírodních nezemědělských látek.

35. Pobyt konvenčních koní na ekofarmě: Koně konvenčních chovů, kteří se ve stáji vyskytují přechodně, po dobu maximálně 30 dnů v kuse, nebo 60 dnů v roce, nemusí být registrováni pro EZ. Po dobu pobytu na ekofarmě se však na tyto koně také vztahují i všechna ostatní pravidla a zásady ekologického chovu zvířat. Je možné je také pást na pastvinách v režimu EZ společně s ostatními koňmi z ekofarmy. Výkaly od takového koně smí být na farmě používány. Smluvní ustájení: Pokud kůň překročí tento roční limit pobytu na ekofarmě, musí být zaregistrován do režimu ekologického zemědělství. Pokud kůň registrovaný na ekofarmě přebývá po přechodnou dobu (maximálně 30 strávených nocí v roce) na jiné farmě (z důvodu připouštění, pobytu na závodech a podobně), není tím dotčena jeho registrace v EZ, a po návratu se může jeho hnůj využívat na ekofarmě.

36. MP 2/09 – Pastva konvenčních zvířat na ekologických TTP Hospodářská zvířata z konvenčních chovů mohou každoročně po omezenou dobu používat ekologické pastviny, za předpokladu, že nejsou v jednom stádě s ekologickými zvířaty. Omezená doba = 2 měsíce, ve výjimečných případech 3 měsíce (kontrolní organizace musí zdůvodnit MZe).

37. Krmiva • pochází především z vlastní jednotky. Býložravci nejméně 60% sušiny v denní dávce musí být z objemných krmiv. Prasata a drůbež musí dostávat také objemná krmiva • zvířata jsou krmena ekologickými krmivy, část může být z přechodného období (do 30% v případě nakoupených krmiv, do 100% pokud krmivo pochází z vlastní jednotky, z toho až 20% z prvního roku přechodného období – počítán % podíl sušiny krmiv) • mláďata jsou krmena přírodním, nejlépe mateřským mlékem • včelám musí být ponechána dostatečná zásoba medu a pylu na přezimování • krmiva minerálního původu jen pokud jsou uvedena v příloze V a doplňkové látky uvedené v příloze VI, v obou případech při splnění uvedených omezení

38. Prevence nákaz a veterinární péče • výběr plemene a linie • chovatelské postupy • kvalitní krmivo a tělesný pohyb, • odpovídající intenzita chovu • přiměřené a vhodném ustájení • hygienické podmínky Je možné podávat chemicky syntetizovaná alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika – za léčení zodpovědný veterinář. Použití imunologických veterinárních léčiv je povoleno. Používání chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčiv nebo antibiotik k preventivní léčbě je zakázáno.

39. S výjimkou vakcinace, odstraňování parazitů a povinných eradikačních plánů platí, že pokud je zvíře nebo skupina zvířat podrobena v průběhu dvanácti měsíců více než třem léčbám s podáváním chemických syntetizovaných alopatických veterinárních léčiv nebo antibiotik nebo více než jedné léčbě v případě zvířat, jejichž produktivní životní cyklus je kratší než jeden rok, nemohou být dotčená zvířata nebo produkty získané z nich prodávány jako ekologické produkty a zvířata musejí být podrobena obdobím přechodu. • Pro kontrolní orgán nebo subjekt jsou uchovávány záznamy o léčení. • Ochranná lhůta mezi posledním podáním alopatického veterinárního léčiva zvířeti a produkcí potravin z tohoto zvířete s odkazem na EZ je dvojnásobně dlouhá oproti zákonné ochranné lhůtě, v případě, že zákonná ochranná lhůta není stanovena, činí čtyřicet osm hodin. • Je zakázáno používání látek určených ke stimulaci růstu nebo produkce, jakož i používání hormonů nebo obdobných látek s cílem řízení reprodukce nebo za jinými účely (například indukce nebo synchronizace říje).

40. Přechodné období a)    rostliny a rostlinné produkty • období přechodu trvá minimálně dva roky před výsevem nebo v případě pastvin či víceletých pícnin minimálně dva rokypřed jejich použitím jako krmiva pocházejícího z EZ nebo v případě víceletých plodin jiných než pícnin minimálně tři roky před první sklizní ekologických produktů, • zkrácení přechodného období – výjimka MZe,

41. b) hospodářská zvířata a živočišné produkty Pokud se živočišné produkty mají prodávat jako ekologické, musejí se pravidla produkce podle nařízení uplatňovat nejméně po dobu: • dvanácti měsícův případě koňovitých a skotu včetně druhů buvol domácí a bizon, určených k produkci masa, přičemž v každém případě alespoň po dobu tří čtvrtin jejich života, • šesti měsícův případě malých přežvýkavců a prasat a zvířat chovaných na mléko, • deseti týdnův případě drůbeže chované na maso, která přibyla do chovu dříve než ve věku tří dnů, • šesti týdnův případě drůbeže určené k produkci vajec.

42. Výjimečná pravidla produkce • Výjimku musí udělit MZe nebo ÚKZÚZ předem. • Výjimka se omezuje na minimum a je časově omezena. • Výjimky MZe řeší Metodické pokyny.

43. MP 2/10 -Vazné ustájení zvířat V malých zemědělských podnicích (20 ks dojnic nebo krav bez tržní produkce mléka a zároveň ne více než 50 ks všech kategorií skotu). Podmínky: během období pastvy má přístup na pastviny a alespoň dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, pokud pastva není možná. Přechodné opatření:u stájí postavených před 24.8.2000 může být skot přivazován, na základěudělené výjimky, a to na období do 31.12.2013. Podmínkou je zajištění pravidelného pohybu zvířat a od roku 2011 provést kontrolu jednotky alespoň dvakrát za rok.

44. MP 2/10 - Odrohování a připevňování gumových kroužků • V případě skotu je žádost podána pro: • telata, která v době odrohování nejsou starší • než 4 týdny • nebo • b) telata masných plemen při pastevním odchovu, která v době odrohování nejsou starší než 12 týdnů

45. 2. Žádost je podána na odrohování jedinců starších 4 týdnů (resp. 12 týdnů u masných plemen) v případě, že se jedná o: a) plemenného býka po zařazení do plemenitby v chovu, pokud je většina stáda odrohována nebo geneticky bezrohá; b) zvíře, jehož rohy ohrožují zdraví zvířete samotného, např. když roh roste deformovaný a zarůstá do těla zvířete apod.; c) konkrétní zvíře, které svou agresivitou prokazatelně ohrožuje ošetřovatele nebo ostatní zvířata; d) ostatní nezbytné případy, a to vždy na základě kontroly a individuálního posouzení.

46. Udělování výjimek bude omezováno: • pro dospělá zvířata; • pro skot určený na výkrm; • pro velké skupiny dospělého skotu. Výjimky nebudou povolovány: • pro plemena, u kterých je rohatost typickým znakem (Highland, Salers); • pro zvířata starší 4 týdnů, pokud je chovatel nakoupil z důvodu rozšíření stáda.

47. Poznámka: Součástí každé žádosti musí být udání důvodu nezbytnosti, proč vyjmenovaný zásah chce chovatel provádět, kompletní chovatelský plán, jak bude postupovat, aby v budoucnu nemusel provádět odrohování dospělých zvířat. Zákrok u zvířat mladších 4 týdnů provede kvalifikovaný personál. Zákrok u zvířat starších 4 (12) týdnů provede pouze osoba odborně způsobilá. Výjimky na odrohování nebo tlumení růstu rohů skotu do stáří 4 týdnů mohou být udělovány až na 5 let, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. Výjimky na odrohování nebo tlumení růstu rohů telat masných plemen při pastevním odchovu do stáří 12 týdnů budou udělovány pouze na 1 rok. U dospělých zvířat půjde vždy o individuální posouzení nezbytnosti zásahu a v případě kladného rozhodnutí, udělení výjimky na konkrétní zvíře. Při přechodu na bezrohé stádo bude odrohování dospělého skotu umožněno každé ekofarmě pouze jednorázově v jednom roce.

48. MP 2/10 - Kupírování ocásků Kupírování ocásků připevňováním gumových kroužků u ovcí Cíl: Minimalizovat kupírování jatečných jehňat a jehňat starších 8 dnů. Nejvhodnější věk zvířat pro provedení zákroku byl stanoven do 4 týdnů a vychází ze zákona 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Při vyřizování žádosti o výjimky na kupírování ocásků ovcí budou individuálně zohledňována následující kritéria žádosti: pro zvířata určená k dalšímu chovu nebo k plemenitbě a v době kupírování ocásků nejsou starší 8 dnů. Udělování výjimek bude omezováno: a) pro zvířata chovaná k jatečným účelům; b) pro zvířata starší 8 dní. Výjimky nebudou povolovány pro plemena: Kamerunská ovce, Romanovská ovce, Východofríská ovce, Vřesová ovce. Poznámka: Výjimky na kupírování ocásku u jehňat mohou být udělovány až na 5 let, pokud je zákrok provedený do 8 dní stáří zvířete.

49. MP 2/10 - Souběžná produkce 1. V případě produkce trvalých plodin, které vyžadují vegetační období alespoň tři roky, kdy nelze snadno odlišit odrůdy, pokud jsou splněny podmínky: a) uvedená produkce je součástí plánu přechodu a přechod poslední části na ekologickou produkci nepřekročí pět let, b) byla přijata vhodná opatření zajišťující stále oddělení produktů získaných v jednotlivých jednotkách, c) sklizeň každého produktu se ohlásí nejméně 48 hodin předem, d) po skončení sklizně producent informuje o přesném množství sklizeném v dotčených jednotkách a opatření přijatých v souvislosti s oddělením produktů, e) každoroční schválení plánu přechodu.

50. 2. V případě produkce osiva, vegetativního rozmnožovacího materiálu a transplantů, pokud jsou splněny podmínky písmen b), c), d) a příslušná část bodu e). 3. V případě pastvin využívaných pouze pro pastvu.