Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II – děti se zdravotním postižením

1. VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ, VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ A DISTRIBUCE SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, CZ 190 12 Praha 9, tel.: +420 225 301 111, fax: +420 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz Oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku a Slovenskou republiku Monitoring řešení dětské problematikyv ČR II – děti se zdravotním postižením Konference Ohrožené dítěII Andel’s Hotel, Praha, 12. května 2010

2. Obsah prezentace • Úvodní slovo za MEDIAN s.r.o. • Cíle a postup projektu Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II - děti se zdravotním postižením • Popis realizace jednotlivých částí projektu • Struktura jednotlivých vzorků respondentů • Východiska projektu • Výsledky monitoringu • Problémy péče o děti se zdravotním postižením v ČR • Postoje rodičů dětí se zdravotním postižením • Postoje profesionálů ze státního sektoru a neziskového sektoru • Postoje veřejnosti • Závěrečné shrnutí

3. Cíle a postup projektu

4. Cíle projektu • Hlavním cílem Monitoringu II. bylo vytvořit popis problémů péčeo děti se zdravotním postižením v České republice. • Projekt navazuje na podobný projekt realizovaný v roce 2008, který se týkal dětí ohrožených sociálním prostředím. • Cílem projektu dále bylo: • Popsat nejpalčivější problémy péče o děti se zdravotním postiženímz perspektivy: • Rodičů dětí se zdravotním postižením • Zástupců státních a příspěvkových organizacích, kteří se věnují péči o dětise zdravotním postižením • Zástupců neziskového sektoru, kteří se věnují problematice dětí se zdravotním postižením • Veřejnosti v České republice

5. Postup projektu • Projekt byl realizován kombinací kvalitativní a kvantitativní výzkumné metodologie: • A. Kvalitativní část: • Hlavním cílem této části bylo získat vhled do problematiky, databáze jako opory výběru pro kvantitativní část a podklady pro tvorbu dotazníků. Jednalo se o: • Analýzu veřejně dostupných zdrojů a shromáždění databází (tzv. deskresearch) • Expertní rozhovory s experty v oblasti péče o děti se zdravotním postižením • Hloubkové individuální rozhovory s rodiči dětí se zdravotním postižením • B. Kvantitativní část: • Hlavním cílem této části bylo kvantifikovat zjištění z kvalitativní části pomocí dotazníkových šetření. Jednalo se o: • Výzkum na cílové skupině rodičů dětí se zdravotním postižením • Výzkum na cílové skupině profesionálů pracujících ve státním sektoru • Výzkum na cílové skupině profesionálů pracujících v neziskovém sektoru • Výzkum na cílové skupině běžné populace České republiky • Z kvalitativní části je k dispozici souhrnná zpráva a z každé části kvantitativního výzkumu je k dispozici samostatná zpráva

6. Popis realizace jednotlivých částí projektu

7. Získání opory výběrů (deskresearch) • Podkladem pro tvorbu databází pro výběr organizací byly: • MPSV - Registr poskytovatelů sociálních služeb • MŠMT – Rejstřík škol • MZ – Registr zdravotnických zařízení • Další internetové stránky (např. www.neziskovky.cz) a webové stránky neziskových organizací samotných • Výsledná databáze, která sloužila jako opora výběru pro kvantitativní výzkumy čítá: • 569 nestátních neziskových organizací • 243 má zařízení určené pro děti • 173 má zařízení, které nemá věkové omezení pro klienty • 84 má zařízení pouze pro nejvyšší věkovou skupinu 16 - 18 let • 6 hospicových zařízení (splňující věkové podmínky) • 63 nepřímo pomáhající organizace • 722 státních zařízení • 598 určené pro děti • 101 nemá věkové omezení pro klienty • 23 pouze pro nejvyšší povolenou věkovou skupinu 16 - 18 let

8. Expertní rozhovory • Obsahem rozhovorů bylo: • Mapování přístupu organizace k problematice dětí se zdravotním postižením. • Diskuse nad problémy péče o děti se zdravotním postižením • Výběr respondentů: • Experti vytipovaní v průběhu deskresearch • Zástupci zainteresovaných resortů státní správy • Zástupci různých druhů a typů péče o děti se zdravotním postižením • Rozhovory probíhaly kontinuálně od 16. června do 11. prosince 2009. • Celkem bylo uskutečněno 31 expertních rozhovorů: • 6 rozhovorů s představiteli státní správy na centrální úrovni • 1 rozhovor s představiteli Všeobecné zdravotní pojišťovny • 2 rozhovory s řediteli veřejných ústavních zařízení • 1 rozhovor s představitelem významné nadace • 6 rozhovorů s experty • 15 rozhovorů s řediteli významných neziskových organizací • Problém posudkové služby.

9. Hloubkové rozhovory s rodiči dětí se ZP • Obsahem rozhovorů bylo: • Mapování situace dítěte a rodiny. • Diskuse nad problémy péče o děti se zdravotním postižením z pohledu konkrétních zkušeností těch, kterých se tato péče týká. • Výběr respondentů: • Respondenti byli rekrutováni podle typu a závažnosti postižení dítěte. • Rozhovory probíhaly od 23. listopadu do 1. prosince 2009. • Celkem bylo uskutečněno 8 hloubkových rozhovorů: • Rodič dítěte s vrozeným tělesným postižením pohybového aparátu • Rodič dítěte s vrozeným tělesným postižením genetickým • Rodič dítěte se zrakovým postižením • Rodič dítěte se sluchovým postižením • Rodič dítěte s mentálním postižením • Rodič dítěte s duševním postižením • Rodič dítěte s kombinovaným postižením • Rodič dítěte s vnitřním postižením

10. Dotazování v kvantitativní části projektu • Kvantitativní části projektu byly realizovány pomocí osobních rozhovorů tazatelů s respondenty na základě dotazníků se záznamem odpovědí respondenta do papírového dotazníku (PAPI). • Dotazníky obsahovaly: • Identifikační údaje respondenta • Identifikační údaje organizace (pro státní a neziskové organizace) • Společnou část (stejnou ve všech dotaznících) týkající se problémů péčeo děti se zdravotním postižením u nás • Speciální část týkající se dané cílové skupiny. • Výběr respondentů byl realizován: • Metodou nepravděpodobnostního kvótního výběru (rodiče dětí se ZP, veřejnost České republiky) • Metodou náhodného pravděpodobnostního výběru z databází (státnía příspěvkové organizace, neziskové organizace) • Terénní sběr dat probíhal v únoru a březnu 2010. • Problém při sběru dat mezi neziskovými organizacemi!!!

11. Počty získaných dotazníků • Rodiče dětí se zdravotním postižením = 200 respondentů • Státní a příspěvkové organizace = 200 respondentů • Neziskové organizace = 188 respondentů • Veřejnost = 1200 respondentů

12. Struktura vzorků respondentůStruktura vzorku rodičůStruktura vzorku státních a příspěvkových organizacíStruktura vzorku neziskových organizacíStruktura vzorku populace

13. Regionální struktura vzorku rodičů dětí se ZP POČET DOTÁZANÝCH RODIČŮ V KRAJÍCH Celkem dotázáno: 200 rodičů ZP dětí • Procentuální zastoupení respondentů odpovídá rozložení populace ČR podle regionů. LIBERECKÝ 5 ÚSTECKÝ 17 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 7 KARLOVARSKÝ 6 PHA 38 STŘEDOČESKÝ 26 PARDUBICKÝ 8 PLZEŇSKÝ 8 MORAVSKO-SLEZSKÝ 21 VYSOČINA 16 OLOMOUCKÝ 10 JIHOČESKÝ 14 ZLÍNSKÝ 14 JIHOMORAVSKÝ 10

14. Struktura rodičů podle typu postižení dítěte Poruchy jsou kombinované:  %> 100% HRUBŠÍ KATEGORIE % dotázaných KOMBINOVANÁ POŠKOZENÍ • 18% dotázaných rodičů uvádí, že jejich ZP dítě má více postižení

15. Struktura vzorku rodičů – stupeň postižení, věk Věk dítěte se zdravotním postižením Který stupeň postižení byl vašemu dítěti přiznán? 3. + 4. stupeň ZP: 36% 15 - 18 let 2 - 5 let 6 - 10 let 11 - 14 let % dotázaných 1. + 2. stupeň ZP: 62% • většina mladších děti z výběrového souboru (do 14 let) má přiznán nižší stupeň postižení (1. nebo 2.), naopak u mladistvých 15 – 18 let má většina přiznán vyšší stupeň ZP (3. nebo 4.)

16. Regionální struktura vzorku státních organizací POČET RESPONDENTŮ CELKEM (KÚ a MÚ / SZ / ŠKOLY a SPC / PPP) 200 (60 / 35 / 71 / 34) Struktura respondentů v krajích byla stanovena podle počtu jednotlivých subjektův databázi, která byla shromážděna během úvodní části projektu. LIBERECKÝ 7 (0 / 3 / 2 / 2) ÚSTECKÝ 19 (5 / 2 / 8 / 4) KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 13 (5 / 2 / 6 / 0) KARLOVARSKÝ 4 (0 / 2 / 0 / 2) PHA 14 (2 / 0 / 8 / 4) STŘEDOČESKÝ 12 (0 / 4 / 5 / 3) PARDUBICKÝ 8 (2 / 1 / 5 / 0) PLZEŇSKÝ 11 (3 / 3 / 2 / 3) MORAVSKO-SLEZSKÝ 20 (8 / 4 / 6 / 2) VYSOČINA 13 (4 / 4 / 4 / 1) OLOMOUCKÝ 6 (4 / 1 / 0 / 1) JIHOČESKÝ 18 (5 / 5 / 4 / 4) ZLÍNSKÝ 27 (10 / 3 / 11 / 3) JIHOMORAVSKÝ 28 (12 / 1 / 10 / 5)

17. Struktura státních organizací – typ organizace Seskupení do 4 kat. Uzavřená otázka. Jedna možná odpověď (součet odpovědí je 100%).

18. Struktura vzorku státních organizací – pozice % Pozice respondenta v organizaci: Délka praxe v oblasti péče o děti se zdravotním postižením: • Ø =17 let

19. Regionální struktura vzorku neziskovýchorganizací POČTY DOTÁZANÝCH ORGANIZACÍV JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH CELKEM V ČR DOTÁZÁNO: 188 LIBERECKÝ 5 ÚSTECKÝ 10 KARLOVARSKÝ 5 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 8 PHA 43 STŘEDOČESKÝ 17 PARDUBICKÝ 9 PLZEŇSKÝ 12 MORAVSKO-SLEZSKÝ 13 OLOMOUCKÝ 16 VYSOČINA 9 JIHOČESKÝ 12 ZLÍNSKÝ 10 JIHOMORAVSKÝ 19

20. Struktura vzorku neziskových organizací Stáří organizace: Právní forma organizace:

21. Struktura vzorku neziskových organizací - pozice Pozice v organizaci: sociální pracovník(ce) manažer(ka) projektů Délka praxe v oblasti péče o děti se ZP: • Ø =12let management organizace Praxe v různých úrovních neziskové organizace:

22. Struktura vzorku veřejnosti ČR Rodinný stav: Svobodný(á) = 28 % Ženatý / vdaná = 51 % Rozvedený(á) = 13 % Vdovec / vdova = 7 %

23. Struktura vzorku veřejnosti – rodičů dětí Počet dětí v rodině do 18 let: N= 390 Rozložení počtu dětí podle věku =„Kolik mají rodiče dětí v daném věku?“ Rozložení rodičů podle věku jejich dětí = „Kolik rodičů má dítě v daném věku?“

24. Východiska monitoringu

25. Výchozí model

26. Zdravotní postižení – typologie a počty • Našli jsme 3 typologie: • MKN • Typologie ICF (InternationalClassificationofFunctioning, DisabilityandHealth, WHO) • Typologie, kterou používá ČSÚ (Výběrové šetření osob se zdravotním postižením 2007) • Data jsou pro ČR pouze podle typologie ČSÚ (2007): • O 91 % dětí se stará rodina (rodiče), a proto byl pro nás velmi důležitý výzkum mezi rodiči dětí se ZP

27. Koncepční rozhodnutí • Dvě skupiny problémů: • Problémy společné všem typům postižení • Problémy specifické, dané diagnózou (nebo typem diagnózy) • V monitoringu jsme se věnovali společným problémům!!! • Během kvalitativní části jsme vytvořili seznam 77 problémů vnímaných našimi respondenty ze společných oblastí: • Legislativa a podmínky péče • Činnost úřadů a postoj veřejnosti • Problémy systémů sociálních dávek, úhrad zdravotních pomůcek a zdravotní péče ze ZP; hodnocení stupně závislosti (postižení) • Vzdělávání a integrace dětí se ZP do společnosti • Podpůrné služby pro rodinu • Problémy vstupu dětí se ZP do života po dovršení plnoletosti.

28. Výsledky monitoringu:Problémy péče o děti se zdravotním postižením

29. Spontánně uváděné problémy péče - rodiče % dotázaných

30. Spontánně uváděné problémy péče – stát % dotázaných

31. Spontánně uváděné problémy péče – NO % dotázaných

32. Srovnání prvních 10 spontánně uváděných problémů

33. Srovnání problémových okruhů • Srovnání postojů jednotlivých skupin respondentů k předloženým problémům ukážeme tak, že jsme problémy rozdělili do skupin podle toho, jak spolu obsahově souvisejí a v rámci těchto skupin ukážeme srovnání jednotlivých problémů. • Jedná se o skupiny: • Legislativa • Podmínky péče • Činnost a postoje úřadů • Postoje veřejnosti a bariéry • Informovanost rodičů dětí se ZP • Nedostatek aktivity (stát, kraje, obce, NO) • Systém sociálních dávek, systém úhrad ze zdravotního pojištění a systém hodnocení stupně závislosti (postižení) • Integrace a vzdělávání • Úroveň a síť speciálních škol • Nedostatek přímých služeb • Problémy v oblasti rané péče • Problémy v oblasti odlehčovacích služeb • Problémy v oblasti využití volného času • Jiné nedostatky systému péče • Problémy vstupu do života

34. Srovnání celkové závažnosti a spokojenostis řešením problémových okruhů Všichni respondenti (rodiče + stát + NO)

35. Srovnání celkové závažnosti problémovýchokruhů

36. Srovnání celkové spokojenosti s řešením problémových okruhů

37. Legislativa

38. Podmínky péče

39. Činnost a postoje úřadů

40. Postoje veřejnosti a bariéry

41. Informovanost rodičů dětí se ZP

42. Nedostatek aktivity aktérů

43. Systém dávek, úhrad a posuzování

44. Integrace do vzdělávacího systému

45. Speciální školy

46. Nedostatek přímých služeb

47. Raná péče

48. Odlehčovací služby

49. Volný čas

50. Ostatní nedostatky systému