270 likes | 362 Vues
▪ AMERIKA ▪. Kryštof Kolumbus ( 14.10. 1492 - ostrov San Salvador ) → Nový svět ◦ Normané (Vikingové): 985 - Grónsko (Erik Rudý) 1 000 - první Evropané na americké pevni-ně (Leif Eriksson) název podle Ameriga Vespucciho (Ital; [ameriko vespuči]) - popsal Ameriku
E N D
▪ AMERIKA ▪ Kryštof Kolumbus (14.10.1492 - ostrov San Salvador) →Nový svět ◦ Normané (Vikingové): 985 - Grónsko (Erik Rudý) 1 000 - první Evropané na americké pevni-ně (Leif Eriksson) název podle Ameriga Vespucciho(Ital; [ameriko vespuči]) - popsal Ameriku ◦ od 1. poloviny 16. století souborný název pro světadíly na západní polokouli 42,2 mil km2(2. kontinent po Eurasii)
• dělení (hlediska): I. fyzickogeografické: →Severní Amerika (SA ; 24,4 mil km2;3. světadíl) →Jižní Amerika (JA ; 17,8 mil km2; 4. světadíl) spojeny Panamskou šíjí (nejužší na světě→Panamský průplav = hranice) - Střední Amerika (StA) - součást SA (Tehuantepecká šíje [teuantepecká] - Panamská šíje + ostrovy v Karibském moři - Karibská Amerika) SA - Tehuantepecká šíje - StA - Panamská šíje - JA (Mexiko ve StA) II.historické, kulturní, hospodářské: →Angloamerika (Anglosaská Amerika; AA = Angličané, Francouzi - Kanada, USA) →Latinská Amerika (LA = StA + JA = Španělé, Portugalci)
•oceány: Tichý - Atlantský - Jižní - Severní ledový •průlivy: Beringův (SA - Asie) Drakeův ([drejkův]; JA - Antarktida) •krajní body pevniny: SA S - Murchisonův mys[merčisonův] J - mys Mariato Z - mys prince Waleského[vejlského] V- Charlesův mys [čárlsův] JA S - mys Gallinas J - mys Froward[frouerd] Z - mys Parinăs [pariňas] V - mys Branco[branku]
•členitost pobřeží(horizontální členitost) SA - velká(25,4 %; 2. po Evropě = nejdelší pobřeží) JA - nejmenší na světě (1,1 %) ◦ poloostrovy: LabradorYucatán [jukatán] Kalifornský Florida Melvillův Aljaška Guajira [gvachira] ◦ zálivy: MexickýAljašskýHudsonův [hadsnův]záliv svatého VavřinceKalifornský Fandy([fundy]; největší příliv na světě; 19,6 m)VenezuelskýLa Plata
◦ ostrovy, souostroví: Grónsko - největší na světě Kanadské arktické: → Baffinův [befinův] Viktoriin Ellesmerův [elsmírův] Newfoundland [njúfendlend] Velké Antily (Kuba - Haiti [hajty] = Hispaniola [hyspanyola] - Portoriko - Jamajka) - pevninský původ Malé Antily (Grenada - Trinidad - Martinik - Dominika) - sopečné Aleuty - sopečné Galapágy - želva sloní - leguán - tučňák Ohňová země Falklandy (Malvíny)
• vertikální členitost (povrch; reliéf) ◦ nadmořská výška a členitost georeliéfu se zvy- šuje od V na Z → V a střed: nížiny, plošiny, zarovnaná pohoří, vrchoviny → Z: mladá vrásová pohoří, sopky ◦ jádrem SA je Kanadský(severoamerický, laurentinský) štít = severoamerická litosférická deska ◦ jádrem JA je Guayanský a Brazilský štít (G. a B. vysočina) = jihoamerická litosférická deska ◦ rozhraní litosférických desek: divergentní (vzdalování desek; ← →) - vznik nové zemské kůry = středooceánský(Středoatlantský) hřbet
konvergentní (desky se k sobě přibližují; → ←) - kolize = dvě pevninské desky (u Ameriky není) - subdukce = podsouvání oceánské (větší hustota = těžší) desky pod pevninskou vznikají: → na dně oceánu hlubokomořský příkop → na pevnině pohoří, sopky, zemětřesení neutrální (konzervační; horizontální pohyb desek Pacifické a Severoamerické - do stran, vedle sebe, míjí se, drhnou)→ zemětřesení zlom San Andreas v Kalifornii
SA: 6 194 m Mt. Mac Kinley([maunt mek kinly]; Denali = indiánsky Nejvyšší, Velký; USA) - 86 m Údolí smrti(Death Valley [des vely]; USA) střední nadmořská výška: 730 m JA: 6 959 m Aconcagua([akonkagva];Argentina / Chile) -105 m Gran Bajo de San Julián([gran bacho de san chulián], Argentina) obě nej na západní polokouli střední nadmořská výška: 580 m
▪ Tři základní oblasti: SA Západní-velehory Kordillery[kordyljery] ◦ třetihorní stáří ◦ nejdelší pohoří na souši(16 000 km + Andy)◦ 2 pásma: Skalnaté hory (Rocky Mauntains [roki mauntynz]) - Aljašské pohoří (Mt. Mac Kinley) Pobřežní pásmo - Kaskádové pohoří - Sierra Nevada mezi nimi náhorní plošiny: Kolumbijská Velká pánev (Údolí smrti; pouště: Mohavská) Koloradská (Velký kaňon - Grand Canyon [grend kenjen]) Mexická
na jihu sopky (činné + zemětřesení): Sierra Madre Oriental - Occidental [oksidental] (Východní - Západní) Citlaltépetl [sitlaltepetl], 5 699 m Popocatépetl[popokatepetl], 5 452 m - činná ▪ Střední - nížiny:Arktická - Mississippská - Pobřežní (200-300 km) - roviny:Centrální (Vnitřní) - plošiny:Velké planiny(Velké prérie; 400-1 800 m n. m.) ▪ Východní - středohorská pásma: Laurentinská vysočina(Kanadský štít - nejstarší, ½ Kanady) Appalačské pohoří(prvohory - vrásnozlomové) - nížiny:Atlantská Florida Yucatán
▪ Tři základní oblasti: JA • Pobřežní nížina při Tichém oceánu • Vysokohorská oblast And (Kordiller) sopky: Guallatiri ([gvalatyry], 6 060 m; nejvyšší činná; Chile) Chimborazo ([čimborazo], 6 279 m; Ekvádor) Cotopaxi ([kotopachi], 5 897 m; Ekvádor) náhorníplošiny (puny): Altiplano(jezero Titicaca [tytykaka])
• Nížinya vysočiny na východ od And vysočiny: Guyanská [gvijanská] (vodopád Angel[anchel]; nejvyšší na světě; 979 m) Brazilská nížiny: Orinocká Amazonská -největší na světě Laplatská plošiny: Patagonská tabule
vodstvo: - úmoří tří oceánů - rozvodím jsou Kordillery/Andy Atlantský - největší(75 %) Amazonka(Amazonas; Solimoes [solimóins]) - největší říční systém světa světová nej: nejdelší nejvodnatější- mořský příliv (pororoca [pororoka])největší povodí - zdrojnice: Apurimac [apurimak] + Ucayali [ukajali] - přítoky pravé: Madeira [madejra] - Purus – Tapajós [tapažos] levé: Maraňon - Negro splavná do Manausu
Mississippi(indiánsky = Velká voda, řeka; 4. svět) přítoky: pravé: Missouri ([misúri]; ind. Bahnitá řeka) - Arkansas - Red levé: Ohio [ohájo] - Tennessee [tenesí] splavná do New Orleans [ňu orlienz] - námořní (Minneapolis) velká delta Paranáhydroelektrárna Itaipú - 2. největší svět (12 600 MW) přítoky: Grande [grandy] - Paraguay [paragvaj] Iguaçu[iguasú] - největší vodopádový systém světa řeka svatého Vavřince- odvodňuje Velká jezera Rio Grande(Rio Bravo del Norte) - hranice USA - Mexiko
Orinoco[orinoko]- největší vodopád světa Angel([anchel]; 979 m; v povodí řeky Churún) Panamský průplav Tichý (10 %) - řeky krátké, prudké, vodnaté = přehrady, hydroe- lektrárny Yukon[jukon] Colorado[kolorádou]- Velký kaňon Severní ledový (5 %) Mackenzie[mekenzí]- odvodňuje jezera
▪ jezera: - většinou ledovcového původu Velká jezera(ledovcová + tektonická) - lodní doprava řeka svatého Vavřince Hořejší - největší sladkovodní na světě Huronské Michiganské[mišigenské] Erijské -Niagarské vodopády – Ontario Velké MedvědíVelké Otročí Winnipežské Maracaibo[marakajbo]Lagoa dos Patos[dus patus]- lagunová Titicaca[tytykaka]- nejvýše položené splavné na světě
▪ bezodtoké oblasti:(10 %) Kordillery = Velká pánev - Velké solné jezero Andy = bezodtoké pánve (bolsóny) = solné bažiny (salary)
podnebí (klima): - všechna podnebná (klimatická) a vegetační pásma - vliv: mořských proudů - studené: Labradorský - Kalifornský Peruánský (Humboltův) - Západní příhon (největší svět) - teplé: Severopacifický - Golfský - Severní rovníkový – Rovníkový protiproud - Jižní rovníkový - Brazilský větrů - pravidelné: západní (mírný pás) pasáty (tropický a subtropický pás) blizárdy (sněhové bouře, Kanada) pamperos (studené sněhové bouře, Argentina)
- ničivé:tornádo(otáčivý vzdušný vír, březen – říjen, JV pobřeží USA) hurikán(tropická větrná smršť, konec léta, karibská oblast) postavení hor v poledníkovém směru→ převládající západní větry = málo srážek (pouště)
◦ teplota: nejvyšší absolutní: + 56,7 °CÚdolí smrti (USA) nejnižší absolutní: - 78 °C Fort Good Hope ([gud houp]; Kanada) průměrná roční: -19,1 °C Eureka ([jurika]; Kanada) + 28,9 °C Maracaibo (Venezuela) ◦ srážky: průměrné roční nejvyšší: 7 155 mm Buenaventura (Kolumbie) nejnižší: 0,8 mm Arica ([arika]; Chile [čile]) ◦ největší rychlost větru (svět): 416 km/hod. Mt. Washington ([mount vošingtn]; USA) ◦ nejvíce sněhu za rok (svět): 31,1 m Mt. Rainier ([mount rejnýr/rejnjer]; USA)
¤ studený (polární) pás SA • podnebí: - polární→polární pustiny (mrazové pouště) - ostrovy (Grónsko - Kanadské arktické) - subpolární→tundra- pobřeží Severního ledového oceánu - polární kruh ¤ mírný pás SA • podnebí: vnitrozemské= většina území SA = střed - blizárdy pobřeží - vliv mořských proudů ◦ východní = chladnější (Labradorský) ◦ západní = teplejší (Severopacifický) lesy:⅓ území SA - JA málo → jehličnaté (tajga) → smíšené(50° s.š.) většinou přeměněny → listnaté pro zemědělské stepi = prérie(obilnice)účely
¤subtropický pás SA jih (40° s.š. - obratník Raka) - vliv mořských proudů: ◦ pobřeží: západní = suché = pouště (Kali- fornský) jihovýchodní = vlhké (Golfský) stále zelené lesy: - listnaté - JV USA pouště, polopouště: pánve Kordiller - stromové kaktusy (15 m) Mohavská - Solná - Gilská [chílská] ¤teplý (tropický) pás = většina StA (oceánské podnebí) a JA tropické lesy → stále vlhké (deštné) - Amazonie (nejvíce na světě) - úbytek + Orinoco - střídavě vlhké - StA - jih Floridy savany- Brazílie (campos[kampus]) - Venezuela (llanos[janos])
¤ subtropický pás JA obratník Kozoroha - 40° j.š. západní pobřeží - Peruánský proud (studený) = sucho = poušť Atacama [atakama] ¤ mírný pás JA na jih od 40° j.š. stepi (pampy) - Laplatská nížina → pšenice - skot ¤ studený (polární) pás JA podnebí: subpolární = Patagonie - Ohňová země → studený Západní příhon
Andy - výškové vegetační stupně(nadmořská výška) •Tierra caliente([tyera kaliente], horká země; 24-28 °C) - do 1 000 m = tropický deštný les (selva) •Tierra templada (mírná země; 18-24 °C) - do 2 000 m = subtropy - horský les •Tierra fría (chladná země; 10-18 °C) - do 3 500 m = mlžný les - křovinaté savany • Tierra helada [elada] (studená země; 4-10 °C) - do 4 500 m = horské louky + kaktusy •Tierra nevada (zasněžená země; 0-4 °C) - nad 4 500 m = mechy, lišejníky, sníh, ledovce
¤ rostlinstvo: • 2 fytogeografické oblasti(S-J): ◦ holoarktická(na S od Mexika) →tundra - tajga - prérie ◦ neotropická(na jih od Mexika) → tropické lesy - pampa - tundra - pravlast řady kulturních plodin: brambory, kukuřice, kakaovník, tabák, rajčata, paprika ¤ živočišstvo: • 2 zoogeografické oblasti(S-J): zvířata - většinou endemité ◦ neoarktická- SA: skunk - medvěd mýval – medvěd grizzly - kojot - bizon - chřestýš - sob karibu – puma - psoun - rosomák - bobr - ondatra - norek ◦ neotropická- JA: tapír - lenochod - mravenečník pásovec - anakonda - kondor - kolibřík - lama - piraňa – jaguár - kapybara - morče - činčila - nutrie - tukan - nandu pampový (pštros) - opice (vřešťan)