1 / 27

▪ AMERIKA ▪

▪ AMERIKA ▪.  Kryštof Kolumbus ( 14.10. 1492 - ostrov San Salvador ) → Nový svět ◦ Normané (Vikingové): 985 - Grónsko (Erik Rudý) 1 000 - první Evropané na americké pevni-ně (Leif Eriksson)  název podle Ameriga Vespucciho (Ital; [ameriko vespuči]) - popsal Ameriku

normandy
Télécharger la présentation

▪ AMERIKA ▪

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ▪ AMERIKA ▪ Kryštof Kolumbus (14.10.1492 - ostrov San Salvador) →Nový svět ◦ Normané (Vikingové): 985 - Grónsko (Erik Rudý) 1 000 - první Evropané na americké pevni-ně (Leif Eriksson)  název podle Ameriga Vespucciho(Ital; [ameriko vespuči]) - popsal Ameriku ◦ od 1. poloviny 16. století souborný název pro světadíly na západní polokouli 42,2 mil km2(2. kontinent po Eurasii)

  2. • dělení (hlediska): I. fyzickogeografické: →Severní Amerika (SA ; 24,4 mil km2;3. světadíl) →Jižní Amerika (JA ; 17,8 mil km2; 4. světadíl) spojeny Panamskou šíjí (nejužší na světě→Panamský průplav = hranice) - Střední Amerika (StA) - součást SA (Tehuantepecká šíje [teuantepecká] - Panamská šíje + ostrovy v Karibském moři - Karibská Amerika) SA - Tehuantepecká šíje - StA - Panamská šíje - JA (Mexiko ve StA) II.historické, kulturní, hospodářské: →Angloamerika (Anglosaská Amerika; AA = Angličané, Francouzi - Kanada, USA) →Latinská Amerika (LA = StA + JA = Španělé, Portugalci)

  3. •oceány: Tichý - Atlantský - Jižní - Severní ledový •průlivy: Beringův (SA - Asie) Drakeův ([drejkův]; JA - Antarktida) •krajní body pevniny: SA S - Murchisonův mys[merčisonův] J - mys Mariato Z - mys prince Waleského[vejlského] V- Charlesův mys [čárlsův] JA S - mys Gallinas J - mys Froward[frouerd] Z - mys Parinăs [pariňas] V - mys Branco[branku]

  4. •členitost pobřeží(horizontální členitost) SA - velká(25,4 %; 2. po Evropě = nejdelší pobřeží) JA - nejmenší na světě (1,1 %) ◦ poloostrovy: LabradorYucatán [jukatán] Kalifornský Florida Melvillův Aljaška Guajira [gvachira] ◦ zálivy: MexickýAljašskýHudsonův [hadsnův]záliv svatého VavřinceKalifornský Fandy([fundy]; největší příliv na světě; 19,6 m)VenezuelskýLa Plata

  5. ◦ ostrovy, souostroví: Grónsko - největší na světě Kanadské arktické: → Baffinův [befinův] Viktoriin Ellesmerův [elsmírův] Newfoundland [njúfendlend] Velké Antily (Kuba - Haiti [hajty] = Hispaniola [hyspanyola] - Portoriko - Jamajka) - pevninský původ Malé Antily (Grenada - Trinidad - Martinik - Dominika) - sopečné Aleuty - sopečné Galapágy - želva sloní - leguán - tučňák Ohňová země Falklandy (Malvíny)

  6. • vertikální členitost (povrch; reliéf) ◦ nadmořská výška a členitost georeliéfu se zvy- šuje od V na Z → V a střed: nížiny, plošiny, zarovnaná pohoří, vrchoviny → Z: mladá vrásová pohoří, sopky ◦ jádrem SA je Kanadský(severoamerický, laurentinský) štít = severoamerická litosférická deska ◦ jádrem JA je Guayanský a Brazilský štít (G. a B. vysočina) = jihoamerická litosférická deska ◦ rozhraní litosférických desek: divergentní (vzdalování desek; ← →) - vznik nové zemské kůry = středooceánský(Středoatlantský) hřbet

  7. konvergentní (desky se k sobě přibližují; → ←) - kolize = dvě pevninské desky (u Ameriky není) - subdukce = podsouvání oceánské (větší hustota = těžší) desky pod pevninskou vznikají: → na dně oceánu hlubokomořský příkop → na pevnině pohoří, sopky, zemětřesení neutrální (konzervační; horizontální pohyb desek Pacifické a Severoamerické - do stran, vedle sebe, míjí se, drhnou)→ zemětřesení zlom San Andreas v Kalifornii

  8. SA: 6 194 m Mt. Mac Kinley([maunt mek kinly]; Denali = indiánsky Nejvyšší, Velký; USA) - 86 m Údolí smrti(Death Valley [des vely]; USA) střední nadmořská výška: 730 m JA: 6 959 m Aconcagua([akonkagva];Argentina / Chile) -105 m Gran Bajo de San Julián([gran bacho de san chulián], Argentina) obě nej na západní polokouli střední nadmořská výška: 580 m

  9. ▪ Tři základní oblasti: SA Západní-velehory Kordillery[kordyljery] ◦ třetihorní stáří ◦ nejdelší pohoří na souši(16 000 km + Andy)◦ 2 pásma: Skalnaté hory (Rocky Mauntains [roki mauntynz]) - Aljašské pohoří (Mt. Mac Kinley) Pobřežní pásmo - Kaskádové pohoří - Sierra Nevada mezi nimi náhorní plošiny: Kolumbijská Velká pánev (Údolí smrti; pouště: Mohavská) Koloradská (Velký kaňon - Grand Canyon [grend kenjen]) Mexická

  10. na jihu sopky (činné + zemětřesení): Sierra Madre Oriental - Occidental [oksidental] (Východní - Západní) Citlaltépetl [sitlaltepetl], 5 699 m Popocatépetl[popokatepetl], 5 452 m - činná ▪ Střední - nížiny:Arktická - Mississippská - Pobřežní (200-300 km) - roviny:Centrální (Vnitřní) - plošiny:Velké planiny(Velké prérie; 400-1 800 m n. m.) ▪ Východní - středohorská pásma: Laurentinská vysočina(Kanadský štít - nejstarší, ½ Kanady) Appalačské pohoří(prvohory - vrásnozlomové) - nížiny:Atlantská Florida Yucatán

  11. ▪ Tři základní oblasti: JA • Pobřežní nížina při Tichém oceánu • Vysokohorská oblast And (Kordiller) sopky: Guallatiri ([gvalatyry], 6 060 m; nejvyšší činná; Chile) Chimborazo ([čimborazo], 6 279 m; Ekvádor) Cotopaxi ([kotopachi], 5 897 m; Ekvádor) náhorníplošiny (puny): Altiplano(jezero Titicaca [tytykaka])

  12. • Nížinya vysočiny na východ od And vysočiny: Guyanská [gvijanská] (vodopád Angel[anchel]; nejvyšší na světě; 979 m) Brazilská nížiny: Orinocká Amazonská -největší na světě Laplatská plošiny: Patagonská tabule

  13. vodstvo: - úmoří tří oceánů - rozvodím jsou Kordillery/Andy Atlantský - největší(75 %) Amazonka(Amazonas; Solimoes [solimóins]) - největší říční systém světa světová nej: nejdelší nejvodnatější- mořský příliv (pororoca [pororoka])největší povodí - zdrojnice: Apurimac [apurimak] + Ucayali [ukajali] - přítoky pravé: Madeira [madejra] - Purus – Tapajós [tapažos] levé: Maraňon - Negro splavná do Manausu

  14. Mississippi(indiánsky = Velká voda, řeka; 4. svět) přítoky: pravé: Missouri ([misúri]; ind. Bahnitá řeka) - Arkansas - Red levé: Ohio [ohájo] - Tennessee [tenesí] splavná do New Orleans [ňu orlienz] - námořní (Minneapolis) velká delta Paranáhydroelektrárna Itaipú - 2. největší svět (12 600 MW) přítoky: Grande [grandy] - Paraguay [paragvaj] Iguaçu[iguasú] - největší vodopádový systém světa řeka svatého Vavřince- odvodňuje Velká jezera Rio Grande(Rio Bravo del Norte) - hranice USA - Mexiko

  15. Orinoco[orinoko]- největší vodopád světa Angel([anchel]; 979 m; v povodí řeky Churún) Panamský průplav Tichý (10 %) - řeky krátké, prudké, vodnaté = přehrady, hydroe- lektrárny Yukon[jukon] Colorado[kolorádou]- Velký kaňon Severní ledový (5 %) Mackenzie[mekenzí]- odvodňuje jezera

  16. ▪ jezera: - většinou ledovcového původu Velká jezera(ledovcová + tektonická) - lodní doprava  řeka svatého Vavřince Hořejší - největší sladkovodní na světě Huronské Michiganské[mišigenské] Erijské -Niagarské vodopády – Ontario Velké MedvědíVelké Otročí Winnipežské Maracaibo[marakajbo]Lagoa dos Patos[dus patus]- lagunová Titicaca[tytykaka]- nejvýše položené splavné na světě

  17. ▪ bezodtoké oblasti:(10 %) Kordillery = Velká pánev - Velké solné jezero Andy = bezodtoké pánve (bolsóny) = solné bažiny (salary)

  18. podnebí (klima): - všechna podnebná (klimatická) a vegetační pásma - vliv: mořských proudů - studené: Labradorský - Kalifornský Peruánský (Humboltův) - Západní příhon (největší svět) - teplé: Severopacifický - Golfský - Severní rovníkový – Rovníkový protiproud - Jižní rovníkový - Brazilský větrů - pravidelné: západní (mírný pás) pasáty (tropický a subtropický pás) blizárdy (sněhové bouře, Kanada) pamperos (studené sněhové bouře, Argentina)

  19. - ničivé:tornádo(otáčivý vzdušný vír, březen – říjen, JV pobřeží USA) hurikán(tropická větrná smršť, konec léta, karibská oblast) postavení hor v poledníkovém směru→ převládající západní větry = málo srážek (pouště)

  20. ◦ teplota: nejvyšší absolutní: + 56,7 °CÚdolí smrti (USA) nejnižší absolutní: - 78 °C Fort Good Hope ([gud houp]; Kanada) průměrná roční: -19,1 °C Eureka ([jurika]; Kanada) + 28,9 °C Maracaibo (Venezuela) ◦ srážky: průměrné roční nejvyšší: 7 155 mm Buenaventura (Kolumbie) nejnižší: 0,8 mm Arica ([arika]; Chile [čile]) ◦ největší rychlost větru (svět): 416 km/hod. Mt. Washington ([mount vošingtn]; USA) ◦ nejvíce sněhu za rok (svět): 31,1 m Mt. Rainier ([mount rejnýr/rejnjer]; USA)

  21. ¤ studený (polární) pás SA • podnebí: - polární→polární pustiny (mrazové pouště) - ostrovy (Grónsko - Kanadské arktické) - subpolární→tundra- pobřeží Severního ledového oceánu - polární kruh ¤ mírný pás SA • podnebí: vnitrozemské= většina území SA = střed - blizárdy pobřeží - vliv mořských proudů ◦ východní = chladnější (Labradorský) ◦ západní = teplejší (Severopacifický) lesy:⅓ území SA - JA málo → jehličnaté (tajga) → smíšené(50° s.š.) většinou přeměněny → listnaté pro zemědělské stepi = prérie(obilnice)účely

  22. ¤subtropický pás SA jih (40° s.š. - obratník Raka) - vliv mořských proudů: ◦ pobřeží: západní = suché = pouště (Kali- fornský) jihovýchodní = vlhké (Golfský) stále zelené lesy: - listnaté - JV USA pouště, polopouště: pánve Kordiller - stromové kaktusy (15 m) Mohavská - Solná - Gilská [chílská] ¤teplý (tropický) pás = většina StA (oceánské podnebí) a JA tropické lesy → stále vlhké (deštné) - Amazonie (nejvíce na světě) - úbytek + Orinoco - střídavě vlhké - StA - jih Floridy savany- Brazílie (campos[kampus]) - Venezuela (llanos[janos])

  23. ¤ subtropický pás JA obratník Kozoroha - 40° j.š. západní pobřeží - Peruánský proud (studený) = sucho = poušť Atacama [atakama] ¤ mírný pás JA na jih od 40° j.š. stepi (pampy) - Laplatská nížina → pšenice - skot ¤ studený (polární) pás JA podnebí: subpolární = Patagonie - Ohňová země → studený Západní příhon

  24. Andy - výškové vegetační stupně(nadmořská výška) •Tierra caliente([tyera kaliente], horká země; 24-28 °C) - do 1 000 m = tropický deštný les (selva) •Tierra templada (mírná země; 18-24 °C) - do 2 000 m = subtropy - horský les •Tierra fría (chladná země; 10-18 °C) - do 3 500 m = mlžný les - křovinaté savany • Tierra helada [elada] (studená země; 4-10 °C) - do 4 500 m = horské louky + kaktusy •Tierra nevada (zasněžená země; 0-4 °C) - nad 4 500 m = mechy, lišejníky, sníh, ledovce

  25. ¤ rostlinstvo: • 2 fytogeografické oblasti(S-J): ◦ holoarktická(na S od Mexika) →tundra - tajga - prérie ◦ neotropická(na jih od Mexika) → tropické lesy - pampa - tundra - pravlast řady kulturních plodin: brambory, kukuřice, kakaovník, tabák, rajčata, paprika ¤ živočišstvo: • 2 zoogeografické oblasti(S-J): zvířata - většinou endemité ◦ neoarktická- SA: skunk - medvěd mýval – medvěd grizzly - kojot - bizon - chřestýš - sob karibu – puma - psoun - rosomák - bobr - ondatra - norek ◦ neotropická- JA: tapír - lenochod - mravenečník pásovec - anakonda - kondor - kolibřík - lama - piraňa – jaguár - kapybara - morče - činčila - nutrie - tukan - nandu pampový (pštros) - opice (vřešťan)

More Related