Daňová soustava

1. Daňová soustava 3. ročník

2. Systém sociálního pojištění v ČR • Jedná se o ostatní příjmy státního rozpočtu ČR, které mají charakter daně • Jedná se o nejvýznamnější příjem z hlediska podílu na celkových příjmech • Veškeré takto získané příjmy jsou přerozdělovány a vraceny do ekonomiky

3. Základní členění

4. Formy plnění ze systému • Veřejné zdravotní pojištění • forma plnění je věcná – léky, zdravotní péče, zdravotnické pomůcky, pobyty v léčebných zařízeních (nemocnice, LDN, lázně) • Nemocenské pojištění • forma plnění je peněžní – nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství

5. Formy plnění ze systému • Důchodové pojištění • forma plnění je peněžní – starobní důchody, invalidní důchody – plný a částečný, pozůstalostní důchody – vdovský, vdovecký a sirotčí • Státní politika zaměstnanosti • forma plnění je peněžní – dávky podpory v nezaměstnanosti pro registrované nezaměstnané

6. Výplata nemocenské • Zaměstnanci 1. - 3. den nemoci žádný příjem, 4. - 21. den nemoci náhrada mzdy za nemoc hrazená zaměstnavatelem, od 22. dne nemoci nemocenská ze systému nemocenského pojištění ve výši 60% denního vyměřovacího základu • OSVČ 1. – 21. den nemoci žádný příjem, od 22. dne nemoci nemocenská ze systému nemocenského pojištění ve výši 60% denního vyměřovacího základu

7. Účastníci systému • Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé • Pracovní poměry, dohody o pracovní činnosti • Dohody o provedení práce nad 10.000,-Kč/měs. od jednoho plátce • Jednatelé s.r.o. • Osoby do funkce volené – poslanci, ministři, starostové, členové statutárních orgánů právnických osob • Osoby samostatně výdělečně činné • Samostatně hospodařící zemědělci, řemeslníci, živnostníci • Osoby podnikající na základě zvláštních právních předpisů • Komplementáři a společníci v.o.s.

8. Účastníci systému • Osoby bez zdanitelných příjmů • Fyzické osoby bez příjmů zdanitelných podle zákona o dani z příjmů • Osoby bez příjmů – dobrovolně nezaměstnaní, ženy v domácnosti • Studenti po 26. roce života apod. • Státní pojištěnci • Nezletilé děti do 18 let a studenti soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let • Registrovaní nezaměstnaní • Starobní a invalidní důchodci • Lidé čerpající dávky nemocenského pojištění • Osoby ve výkonu trestu

9. Účastníci systému • Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a může provést její změnu jednou za 12 kalendářních měsíců, ovšem vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (§ 11 zákona č. 48/1997 Sb.). • Změní-li zaměstnaný pojištěnec zdravotní pojišťovnu, je povinen to do osmi dnů oznámit svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je podle zákona povinen mu přijetí oznámení písemně potvrdit.

10. Kritéria účasti a rozhodné období • Kritéria účasti • u veřejného zdravotního pojištění je kritériem trvalý pobyt či jakýkoliv pracovně-právní poměr • u sociálního zabezpečení je kritériem příjem podle zákona o dani z příjmů • Rozhodné období • pro zaměstnance a zaměstnavatele kalendářní měsíc • pro osoby bez zdanitelných příjmů kalendářní měsíc • pro státní pojištěnce kalendářní měsíc • pro osoby samostatně výdělečně činné kalendářní rok, ale mají povinnost platit měsíčně zálohy

11. Sazby pojistného * Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné

12. Malé organizace a sazby pojistného • Malé organizace = do počtu 25 zaměstnanců • Možnost vybrat si ze dvou systémů platby pojistného, ale musí se dobrovolně přihlásit • Celkové pojistné bude 25%, ale organizace si nemůže odečíst od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

13. Malé organizace a sazby pojistného 2. Zaměstnavatel bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 3,3% (místo 2,3%) z vyměřovacího základu, to znamená, že celková sazba pojistného na sociální zabezpečení bude 26%, ale organizace si může odečíst od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

14. Vyměřovací základy Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé VZ = hrubá mzda + odměny + prémie + náhrada mzdy za dovolenou + náhrada mzdy za pracovní pohotovost + příspěvky od zaměstnavatele na životní pojištění a penzijní připojištění nad 2.000 Kč/měs. + náhrady cestovních výdajů nad limit stanovený zákonem + 1% z pořizovací ceny služebního vozu vč. DPH, pokud ho zaměstnanec může používat i k osobním účelům + ostatní příjmy od zaměstnavatele, pokud nejsou osvobozené podle zákona o dani z příjmů

15. Vyměřovací základy Osoby samostatně výdělečně činné VZ pro zdravotní pojištění = 50% (Příjmy – Výdaje) VZ pro sociální zabezpečení = 25% ( Příjmy – Výdaje)

16. Vyměřovací základy Osoby bez zdanitelných příjmů vyměřovacím základem je minimální mzda Státní pojištěnci vyměřovací základ stanovuje stát Od 1.1. 2010 je ve výši 5.355 Kč

17. Maximální a minimální vyměřovací základy • Maximální vyměřovací základ je pro zaměstnance a OSVČ společný ve výši 72 násobku průměrné mzdy • Minimální vyměřovací základ pro zaměstnance je minimální mzda • Minimální vyměřovací základ pro OSVČ je pro zdravotní pojištění 50% z průměrné mzdy a pro sociální zabezpečení 25% z průměrné mzdy

18. Odvod pojistného Zaměstnavatelé 1. – 20. den následujícího měsíce OSVČ a OBZP 1. - 8. den následujícího měsíce Za stát MFČR 1. – 20. den následujícího měsíce

19. Povinnosti OSVČ • Rozhodné období je kalendářní rok, vyměřovací základ vychází ze základu daně, který OSVČ zjistí při podání daňového přiznání k DPFO – nejpozději do 31.3. • Do 30 dnů od podání daňového přiznání musí OSVČ podat přehled o zdanitelných příjmech a zaplacených zálohách na pojistném na svoji zdravotní pojišťovnu a na pobočku České správy sociálního zabezpečení – nejpozději do 30.4. • Splatnost nedoplatků na pojistném je do 8 dnů od podání přehledů – nejpozději do 8.5. • Pokud není poslední den termínu pracovním dnem, tak první pracovní den po termínu

20. Povinnosti OSVČ • Pokud OSVČ během roku změnila zdravotní pojišťovnu, musí odvést oběma těmto zdravotním pojišťovnám poměrnou část pojistného podle doby pojištění u každé z nich. • Údaje se uvádějí vždy za celé rozhodné období kalendářního roku. Pro výpočet pojistného u každé zdravotní pojišťovny se tedy zapisují i údaje platné k době pojištění u jiné zdravotní pojišťovny.

21. Povinnosti OSVČ • Celkové pojistné hrazené oběma zdravotním pojišťovnám musí v součtu odpovídat alespoň součtu minimálních záloh na pojistné za celý rok • Případný přeplatek vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů. • OSVČ musí doložit potvrzení druhé zdravotní pojišťovny, u níž byla v kalendářním roce pojištěna, o vyměřovacím základu a platbách pojistného v kalendářním roce.

22. Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích • Více zaměstnavatelů • Státní pojištěnec a zaměstnanec • Státní pojištěnec a OSVČ • OSVČ a zaměstnanec

23. Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích • Více zaměstnavatelů Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, tak minimální vyměřovací základ pro pojistné platí pouze u jednoho zaměstnavatele, u ostatních platí pojistné z reálné výše příjmů. • Státní pojištěnec a zaměstnanec Pro zaměstnané státní pojištěnce (např. student na brigádě) neplatí pravidlo o minimálním vyměřovacím základu pro zaměstnance, platí pojistné z reálné výše příjmů.

24. Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích • Státní pojištěnec a OSVČ Pokud státní pojištěnec zároveň podniká, neplatí pro něj pravidlo o minimálním vyměřovacím základu pro OSVČ, platí pojistné z reálné výše příjmů.

25. Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích • OSVČ a zaměstnanec V případě, že je podnikatel zároveň zaměstnancem, musí se posuzovat, který příjem je hlavní. • Příjem ze zaměstnání činí více než 50% celkových příjmů – zálohy na pojistné bude platit pouze jako zaměstnanec, ze SVČ až ze skutečné výše příjmů

26. Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích 2. Příjem ze zaměstnání = příjem ze SVČ – zálohy na pojistné bude hradit jako zaměstnanec v plné výši a jako OSVČ v poloviční výši. 3. Příjem ze SVČ činí více než 50% celkových příjmů – zálohy na pojistné bude hradit v plné výši jako zaměstnanec i OSVČ.

27. Platba pojistného u neplaceného volna • Za dny neplaceného volna je zaměstnanec účastníkem pouze veřejného zdravotního pojištění. • Za dny neplaceného volna vchází do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění poměrná část minimální mzdy. • Zákon umožňuje, aby si za dny neplaceného volna hradil zaměstnanec celé zdravotní pojištění sám, ale musí tuto dohodu se zaměstnavatelem doložit písemně.