Download
slide1 n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín PowerPoint Presentation
Download Presentation
SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín

SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín

137 Views Download Presentation
Download Presentation

SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY CZ.1.07/1.1.06/01.0043 Tento projekt je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR. SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín

  2. Účetnictví Úvod do účetnictví Autorem tohoto výukového materiálu je Ing. Marcela Vedralová SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín

  3. Úvod do účetnictví …. i historie je zajímavá

  4. Účetnictví – zákl.charakteristika • Účetnictví se zabývá sledováním majetku podniku, zdrojů financování (kapitál), nákladů, výnosů a rozdílu mezi nimi = výsledku hospodaření v peněžních jednotkách za určité období. • Účetnictví zachycuje stav a pohyb výše jmenovaného.

  5. Účetnictví stojí a padá na této větě ze zákona: Účetnictví přináší věrné a poctivé zobrazení předmětu podnikání a finanční situace firmy.

  6. Účetní jednotka, účetní období • Účetní jednotka - firma, podnik nebo organizace, která má povinnost vést účetnictví. Účetní jednotkou může být i fyzická osoba splňující určité podmínky jakými je např. výše obratu či spolupráce ve sdružení. • Účetní období – dvanáct po sobě jdoucích období (budˇ rok kalendářní nebo rok hospodářský). Období, po které vede účetní jednotka své účetnictví uzavřené účetní uzávěrkou.

  7. Požadavky na účetnictví, povinnosti účetní jednotky • Účetní jednotky musí své povinnosti dodržovat tak, aby byla splněna hlavní účetní zásada – věrné a poctivé zobrazení předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. • Všechny skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví musí být zachyceny účetními doklady. Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách a inventarizovat majetek a závazky. Účetní jednotky jsou dály povinny sestavovat účetní závěrku. • Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů (§ 8 zákona o účetnictví).

  8. Požadavky na účetnictví, povinnosti účetní jednotky • účetnictví je správné, jestliže jsou dodrženy všechny zákonné předpisy • účetnictví je úplné, když jsou zaúčtovány v účetních knihách všechny účetní případy, je sestavená účetní závěrka a dodržena zákonná úprava pro zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy • účetnictví je průkazné, jestliže jsou průkazné všechny účetní záznamy a je provedena inventarizace • účetnictví je srozumitelné, když všechny účetní případy jsou spolehlivě a jednoznačně určeny • účetnictví zaručuje trvalost účetních záznamů, jestliže po celou dobu (tj. včetně zákonné archivace) je zaručena úschova a zpracování účetních záznamů

  9. Účetní soustavy • Daňová evidence – vzniklá k 1.1.2004 – dříve označovaná jako jednoduché účetnictví – jedná se o prostou evidenci příjmů a výdajů podnikatelů zjednodušenou na soupis položek ovlivňujících základ daně. V současné době není řazena mezi účetnictví, je řízena daňovými, nikoli účetními zákony. Daňová evidence je určená pro drobné podnikatele, kteří nejsou zapsaní v obchodním rejstříku a jejich roční obrat nepřesáhl 25 mil. Kč. Musí být však zapotřebí při kontrole prokázat příjmy a výdaje, majetek a závazky. • Účetnictví – dříve označované jako podvojné – slouží účetním jednotkám (právnickým i některým fyzických osobám) nejen ke zjištění daňového základu. V současné době jediné účetnictví. • Účetnictví může být buď jednookruhové - spojení finančního a vnitropodnikovéhoúčetnictví nebo dvouokruhové - relativně oddělení finančního a vnitropodnikového účetnictví. • Finanční účetnictví - účetnictví vedené za podnik jako celek. • Vnitropodnikové účetnictví - účetnictví vedené jednotlivými vnitropodnikovými útvary.

  10. je právně upraveno Zákonem o účetnictví používají ho účetní jednotky používá pojmy náklady a výnosy daňový základ je ovlivněn momentem realizace (= výnosy se účtují již v okamžiku zaslání faktury odběratelům) je téměř vyloučené toto účetnictví vést ručně, velké množství účetního software (např. Pohoda, Money, ABRA, Stereo....) Je právně upraveno Zákonem o dani z příjmu (není tedy účetnictvím) používají ji fyzické osoby používá pojmy výdaje a příjmy daňový základ je vyčíslen ze skutečně obdržených příjmů evidenci lze vést i ručně, popř. použitím např. Exelu Rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím Účetnictví Daňová evidence

  11. Právní úprava

  12. Funkce účetnictví 1. poskytuje informace pro potřeby podnikatele (příjmy, výdaje, zisk, ztráta....) 2. může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporu 3. poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku 4. zjišťuje informace pro daňové účely 5. údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření

  13. Zásady vedení účetnictví Tyto zásady chápeme jako souhrn pravidel a postupů, které umožňují správné plnění účetních zápisů. Zásady jsou souhrnem pravidel, kterými se řídí účetní jednotka přivedení účetnictví a při sestavování účetní závěrky. Z těchto zásad pak vychází účtová osnova pro podnikatele.

  14. Zásady vedení účetnictví • 1. Zásada účetní jednotky Účetní jednotka je relativně uzavřený celek, za který je účetnictví vedeno, a za který se sestavuje účetní závěrka. • 2.Zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky Povinnost vedení účetnictví v obdobích po sobě následujících od vzniku až do zániku úč.jednotky. Z účetních knih nesmí být znát to, že účetní jednotka počítá s koncem své existence (např. budova by byla odepsána za 10 let) • 3. Zásada nezávislosti jednotlivých účetních období Znamená, že se zaznamenávají účetní případy do období s nímž časově a věcně souvisejí. Dodržování zásady vyvolává nutnost náklady a výnosy časově rozlišovat. Účetním obdobím je 12 po sobě jdoucím měsíců, za které se zjišťuje výsledek hospodaření - tedy v pravidelných intervalech.

  15. Zásady vedení účetnictví • 4.Zásady objektivity účetnictví Z ní vyplývají povinnosti vést účetnictví úplně tj. zaúčtovat všechny účetní případy a zápisy do účetního období, kterého se týkají. Průkazným způsobem doložit účetní případy účetními doklady a inventarizovat majetek a závazky, zajistit úschovu účetních pokladů a písemností podle zákona. Je nutné správně a průkazně dodržovat veškerá nařízení ustanovená v Zákoně o účetnictví. • 5. Zásada bilanční kontinuity Znamená návaznost konečných zůstatků a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími. Nelze měnit způsoby oceňování, postupy odpisování, postupy účtování, uspořádání a obsahové vymezení položek účetních závěrek v průběhu účetního období. Mezi jednotlivými účetními obdobími mohou být změněny jen za účelem věrného zobrazení účetnictví.

  16. Zásady vedení účetnictví • 6. Zásada oceňování majetku a závazků Správnost účetnictví a věrné zobrazení předmětu jsou závislé na reálném ocenění majetku a závazků. Pro ocenění se používá tzv. historických cen (ocenění aktiv v okamžiku pořízení nebo jejich výroby v pořizovacích cenách), reprodukčních pořizovacích cenách, ve vlastních nákladech, v cenách pořízení nebo nominálních hodnotách a závazky v nominálních hodnotách.

  17. Zásady vedení účetnictví • 7. Zásada opatrnosti Je povinnost účetní jednotky promítnout do ocenění majetku a závazků v účetnictví a v účetní uzávěrce rizika, ztráty, znehodnocení, které jsou známy jednotce při sestavování uzávěrky. Aktiva a výnosy se nesmí nadhodnocovat, pasiva a náklady podhodnocovat. Tato zásada je promítnuta do účtové osnovy tvorbou rezerv a opatrných položek.

  18. Zásady vedení účetnictví • 8. Zásada zákazu kompenzace Znamená, že Zákon o účetnictví zakazuje vzájemné vyrovnávání (kompenzace) aktiv a pasiv (např. pohledávek a závazků), nákladů a výnosů, nebo příjmu a výnosů (např. úroky placené a přijaté, manka a přebytky).

  19. Účetní systém vs. daňový základ Účetní systém respektuje požadavky reálného zobrazení skutečnosti. Teprve na dalším místě se přihlíží k daňovým požadavkům. Daňový základ se zjišťuje mimo systém účetnictví přeměnou (transformací) účetního zisku na daňový základ. Účetnictví tak neplní přímo všechny daňové požadavky.

  20. Důvody vzniku účetnictví, historie jeho vzniku • Systém podvojného účetnictví byl poprvé popsán a definován vlašským mnichem a matematikem Lucou Paciolim v roce 1494 ve spise Soubor aritmetiky, geometrie, poměrů a úměr (Fireš, 1988). • Je však prokázáno, že v praxi byl Paciolim popsaný princip aplikován již o 100 – 200 let dříve. Toto se týká např. podvojného zápisu. • Přestože se základní principy a předmět účetnictví uchovávají, spolu s rozvojem výroby, společnosti, vědy a techniky musí zákonitě docházet i k modifikaci funkcí, metod, forem a organizaci účetnictví.

  21. Podvojné účetnictví nebylo v 18. a 19. století jediným účetním systémem. Existovalo i tzv. kameralistické účetnictví. Principy, metody a další podrobnější informace o systémech účetnictví:

  22. Kamerální účetnictví – jedna z nejstarších forem (jednoduchého) účetnictví • Kamerální účetnictví je účetní soustava založená v 19.století. • Nazývá se též kameralistika. Její název pochází z latinského camera – pokladna. Kameralistika byla zaměřena především na státní správu. Důvod jeího vzniku a rozšíření byla právě působnost ve státní správě. V kamerálním účetnictví se nesleduje stav majetku (ten jen v pomocných knihách ve fyzických jednotkách), registrují se pouze příjmy a výdaje v kamerálním deníku. Operace se zapisují do rubrik členěné na příjmové a výdajové. • Úkolem kamerálního účetnictví bylo také sledování platebních povinností. • Jedná se o dnes již mrtvou účetní soustavu. • V Československu byla zrušena v roce 1954.

  23. Dopické (podvojné) účetnictví • Princip dopického účetnictví spočíval v tom, že každý jednací případ byl zaznamenán jako soubor dávky a k ní náležející protidávky. • Tento způsob účtování je vysvětlován tím, že dávka je měřítkem protidávky a opačně. Vyjádření jednotlivých případů se realizovalo v peněžních jednotkách a na dvou položkách. • Princip je tedy identický jako v současném podvojném účetnictví. V dobové literatuře je takové účetnictví označováno rovněž jako kupecké, protože své uplatnění nacházelo nejvíce v obchodech a kupeckých hospodářstvích. • Účty měly v té době velmi podobou konstrukci jako v současné době. Levá strana byla označována jako „Má dáti“ nebo „Vzal“ a představovala stranu dlužníka. Pravá strana účtu nesla označení „Dal“ a byla stranou věřitele. • (Blomann, 1898)

  24. V dobových pramenech se můžeme setkat se dvěma pojmy, které jsou si svým názvem velmi podobné, ale které nelze zaměňovat. Jedná se o pojem účetnictví, které je definováno jako „vědecký způsob mluvy“ a o pojem účtověda, jež představuje vědu o účetnictví a kterou Blomann definuje jako soustavnou nauku o zásadách platných pro písemný popis jmění a jeho změn, o zásadách platných pro přehled výsledků těchto změn (= účetnictví) a dále se jedná o nauku o tom, jakých vhodných prostředků používat k zamezení a odhalení škod, které byly způsobeny správcem jmění (= kontrola).

  25. Účetnictví v českých zemích • Historie účetnictví na území českých zemí je velice zajímavá a poučná. Na základě dostupných informací lze tvrdit, že organizace účetnictví v českých zemích byla vždy na velmi vysoké úrovni. • Obrovský rozvoj organizace účetnictví lze pozorovat za vlády císařovny Marie Terezie v 18. století.

  26. V 18. a 19. století je účetnictví charakteristické zejména svou přesností a precizností, která je typická pro celé období. Důraz byl kladen na poctivost a přesnost vyjádření a na schopnost obhájit své hospodaření před vnějším světem a být schopen v každém okamžiku dokladovat stav majetku a závazků.

  27. Účetnictví v Rakousku-Uhersku • Účetnictví bylo v těchto zemích velmi těsně svázáno s kontrolou. Tato kontrola se realizovala rovněž na úrovni státu a v tomto časovém horizontu byla na poměrně vysoké úrovni. • Instituce, které se zabývaly kontrolou účetnictví, fungovaly již v 18. století. • K osamostatnění účetní kontroly v zemích Rakouska-Uherska došlo již v roce 1761, kdy vznikla Dvorská účetní komora. Do kompetence této instituce spadaly všechny účtárny a její hlavní funkcí byla kontrola Generální pokladny a Dvorské komory. • Založení Dvorské účetní komory lze považovat za počátek institucionalizované kontroly státního hospodářství. • Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu rakouských státních financí nabývala kontrola stále větší důležitosti. Tato instituce se vyznačovala poměrně stabilním postavením a teprve v roce 1792 se stala součástí nově vytvořeného direktoria. Velmi brzy byla přejmenována na Hlavní státní účtárnu, jejíž jádrovou činností byla evidence státních financí. • V roce 1793 však došlo k vyjmutí revizní a cenzurní činnosti z kompetence Hlavní státní účtárny a tyto aktivity byly přeneseny na jednotlivé zemské účtárny. Zdroj: Hrdý, M. – Plachá, D.: Účetní systémy v českých zemích od 18. století do současnosti.

  28. Účetnictví v Rakousku-Uhersku • Tento akt však neměl dlouhého trvání a hned v roce 1794 byla kontrolní agenda navrácena zpět do původního stavu a znovu došlo k vytvoření Centrální účetní komory. • Již v roce 1805 však bylo zřízeno Generální účetní ředitelství jako samostatný řídící a kontrolní úřad. V čele této instituce stále prezident a víceprezident a úřad byl přímo podřízen císaři. Jeho náplní nebyla samotná kontrola, nýbrž byla tato instituce v postavení ústředního řídícího orgánu kontroly. • V roce 1854 bylo Generální účetní ředitelství přebudováno na Účetní kontrolní úřad. Této instituci byly podřízeny všechny účtárny včetně ústřední státní účtárny ve Vídni a státních účtáren v jednotlivých zemích. • Úřad byl však zrušen a v roce 1867 vzniká Nejvyšší účetní dvůr, jenž byl nezávislý na ministerstvech a přímo podléhal císař. • Nejvyšší účetní dvůr kontroloval všechny účty státních úřadů, ústavů, společností, nadací a fondu, které byly dotovány ze státních prostředků, dále pak jeho kontrole podléhaly fondy a ústavy spravované státem. Kontrola se týkala nejen účetnictví, ale bylo rovněž prověřováno, zda hospodaření těchto subjektů koresponduje s rozpočtem, platnými předpisy a zásadami hospodárnosti.

  29. Zdroj: • 2010 Český finanční a účetní časopis ISSN 1802-2200 • Fireš, B. (1988): Základy účetnictví. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1988 • Blomann, K. (1898): Všeobecná účtověda o účetnictví jednoduchém (kameralistickém), složitém (dopickém) a o kontrole účetní. Univerzitní přednášky Karla Blomanna v zimním běhu 1898. Praha, K. Blomann, 1898. • Hrdý, M. – Plachá, D.: Účetní systémy v českých zemích od 18. století do současnosti. • www.finance.cz