Kulturní dědictví Jihočeského kraje Zámecká zahrada Český Krumlov

1. Realizátorem projektu je Střední odborná škola ekologická a potravinářská, Veselí nad Lužnicí, Blatské sídliště 600/I Název projektu: Zkvalitnění vzdělávánípedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje ČP: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován ze státního rozpočtu České republiky a Evropského sociálního fondu v rámci Globálního grantu CZ.1.07/1.3.06Zvyšování kvality ve vzdělávání v Jihočeském kraji, Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

2. Kulturní dědictví Jihočeského kraje Zámecká zahrada Český Krumlov

3. Dominanta města zámecká věž s renesančním palácem , který dnes slouží jako Hradní muzeum. Věž i muzeum jsou celoročně přístupné veřejnosti.

4. Budovu zámeckého barokního divadla se zahradou spojuje plášťová chodba (dnes je veřejnosti nepřístupná).

5. Díky dochovaným plánům můžeme porovnávat vývoj zahrady v letech 1779, 1816 a 1910.

6. Formální část zámecké zahrady, podélná hlavní osa s kaskádovou fontánou (1765)

7. Letohrádek BellarieNázev letohrádku je převzatý z italského slova bella/bello, tedy slova označujícího něco krásného, čistý vzduch či krásnou píseň. V obecném kontextu se bellariemi však nazývaly zahradní rekreační stavby v dobách baroka patřící k palácům šlechty.

8. Letohrádek BellarieLetohrádek Bellaria byl postaven v raně barokním slohu za časů Jana Kristiána z Eggenbergu v letech 1690–1692.V místě došlo nejprve k vylámání skály. Hned v roce 1690 byla celá stavba dokončena v hrubých rysech a zastřešena. V letech následujících se pracovalo na dekoracích. Jedenáct oken ze skleněných koleček bylo v roce 1692 doplněno malířem Melicharem Hoffengutem šestnácti slepými okny. Každé z oken pak neslo jedno číslo. Ten samý malíř také natřel na zeleno chrliče a pozlatil je. Jinak byla stavba zdoben štuky s rostlinými motivy a monogramy Jana Kristiána I. z Eggenberku a Marie Arnoštky z Eggenberku od štukatéra Michaela Bianco. Za Jana Kristiána z Eggenberku došlo ještě k výstavbě nového schodiště a kamen.Později za Schwarzenbergů několikrát přestavěn ve stylu rokoka pod dohledem stavitele AndreaseAltomonteho (1699–1780) . První rekonstrukce proběhla v roce 1746, kdy byl zřízen výtah na jídlo.V roce 1748 pak došlo k výzdobě salaterreny. Štuky provedl Matyáš André, nástropní fresku Josef Lederer. Další rekonstrukce pak proběhla v letech 1755–1757, kdy došlo k celkové přestavbě letohrádku ve stylu dolnorakouského rokoka.. Všechny tyto přestavby se udály za časů knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu.Zásadní změnou byla nástavba druhého patra.V dalších stoletích pak již nebyla Bellarie výrazně přestavována. Měnila se pouze barevnost fasády, byl zřízen hromosvod. Část letohrádku byla rekonstruována v roce 1993 s dokončením dnešní podoby otáčivého hlediště. Došlo k rekonstrukci střechy, fasád a k vybudování prostor pro herce.Fresky obou podlaží a výzdoba grotty stále čekají na rekonstrukci.

9. Výzdoba interiéru letohrádku Bellárie (1757, F. J. Portyš)

10. Dnes už pohled z okna letohrádku nenabízí nic z původní romantické kompozice zahrady. Konstrukce otáčivého hlediště byla necitlivě zasazena do hlavní osy parku přímo před průčelí letohrádku.

11. Kompozici zahrady uzavírá čtvercový rybník se středovým ostrůvkem plný leknínů.