Napoleon Bonaparte

1. Napoleon Bonaparte 1769 - 1821

2. Mládí • Jeden z největších vojevůdců v historii lidstva se narodil 1769 v Ajacciu na Korsice rodičům Carlu a Leticii Buonaparte. • Korsika jen krátce před jeho narozením přešla pod správu Francie.

3. Mládí • Rodiče Carlo a Letizia Bonapartovi měli osm dětí. • Napoleonovi sourozenci – 4 bratři a 3 sestry se podíleli na jeho moci a slávě jako panovníci v jím ovládaných zemích.

4. Nejstarší bratr Josef byl španělským králem, mladší Louis králem holandským a nejmladší bratr Jerome byl králem Vestfálského království s hlavním městem Kassel. Mládí

5. Sestra Elisa byla velkovévodkyní toskánskou, další sestra Paulina vévodkyní parmskou a nejmladší Karolína královnou neapolskou. Mládí

6. Mládí • Vzdělání získal Napoleon na vojenské školev Brienne-le-Chateau a posléze na elitní École Militaire v Paříži. • Jeho studijní výsledky byly dost různorodé. • Vynikající výsledky dosahoval v matematice. • V latině a francouzštině byl žákem podprůměrným. • Z dějepisu ho nejvíce zaujali Alexandr Makedonský a Julius Caesar.

7. Mládí • V 16 letech se N. stal důstojníkem, o rok později byl již poručíkem dělostřelectva. • K dělostřelectvu byl přijat pro svoje vynikající znalosti matematiky. • Není bez zajímavosti, že původně měl být N.námořním důstojníkem, což ovšem odmítala jeho matka, která v této době jíž byla vdovou. • Počítalo se s tím,že N.se po smrti otce stane hlavou rodiny. • Staral se proto např. o svého mladšího bratra Louise.

8. Mládí • Výbuch revoluce v r.1789 N.přivítal, odmítal ale chaos a násilí, které ji doprovázely. • Od začáku se hlásil k myšlenkám jakobínů a republiky, psal politická prohlášení a letáky. • Jeho prvním politickým cílem bylo osvobození Korsiky z francouzské nadvlády, tato vize však neměla naději na úspěch. • Proto se N.vrátil do Francie a začal dělat kariéru v armádě, která v té době trpěla nedostatkem důstojníků.

9. Mládí • Rozhodující zlom v životě mladého důstojníka byl jeho významný podíl na dobytí jihofrancouzského města Toulonu, který byl v rukou revoluci nepřátelských roajalistů, podporovaných britskými námořníky. • Za tento čin se stal N. ve 24 letech brigádním generálem. • V této době se také přátelil s bratrem Maximiliena Robespierra Augustinem. • Za to byl také po svržení jakobínské diktatury krátce uvězněn. Brzy byl sice propuštěn, ale jeho závratná vojenská kariéra opět visela na vlásku.

10. Vojenská kariéra • Aby zachránil svou vojenskou kariéru, odcestoval N.do Paříže a nabídl své služby nové vládě. • Jeho naděje vzrostly, když v říjnu 1795 v Paříži vypuklo roajalistické povstání. • Na žádost vlády N.povstání nemilosrdně potlačil. • Za to byl jmenován tentokrát již divizním generálem.

11. Soukromý život • V této době vstupuje do N.života významná osoba – jeho budoucí žena Joséphine de Beauharnais. • Josefína byla o šest let starší než N., byla vdovou po důstojníkovi, popraveném v době revolučního teroru a měla již dvě děti.

12. Josefína Beauharnais • Josefína byla krásná žena a N.se do ní hluboce zamiloval. • J.vedla v Paříži nákladný život a v době seznámení se s N.měla velké dluhy a finanční potíže.

13. Josefína Beauharnais • N.za svou ženu (sňatek v březnu 1795) zaplatil dluhy, ona jej – člověka z nevýznamných šlechtických kruhů – uvedla do pařížské společnosti, seznámila s mnoha důležitými lidmi a pomohla mu tak překonat společenskou bariéru. • Zajímavostí je, že J.se narodila a dětství prožila ve francouzské kolonii Martinik, kde její rodina vlastnila plantáže s cukrovou třtinou. Na plantážích pracovali otroci. • Po vypuknutí revoluce bylo novou vládou zrušeno otroctví. • Když se pak k moci dostal Napoleon, nechal na popud Josefíny otroctví v koloniích znovu obnovit. • Definitivně bylo otroctví ve Francii zrušeno až r.1848.

14. Josefína Beauharnais • Manželství Napoleona a Josefíny ale moc šťastné nebylo. • J.byla po boku Napoleona v r.1804 korunována za francouzskou císařovnu, manželství ale zůstalo bezdětné. Pro pokračování Napoleonovské dynastie bylo potřeba mužského potomka. • Tak bylo manželství v r.1810 dle nového zákoníku, zavedeného také Napoleonem rozvedeno. • Josefína pak dožívala s tučným odstupným v ústraní, nevzdala se ale nákladného společenského života. • Zemřela r.1814 na prochladnutí.

15. Napoleonovy nevlastní děti • Děti Josefíny z prvního manželství Eugen a Hortensie rozšířily řady N.rodinného klanu. • Eugen bojoval po boku N.v mnoha bitvách a dožil v klidu v Bavorsku jako zeť bavorského krále. • Dcera Hortensie se provdala za N.mladšího bratra Louise a stala se po jeho boku holandskou královnou. • Jejich syn Ludvík Napoleon se později pod jménem Napoleon III. stal francouzským císařem a vládl až do r.1871.

16. Vojenská kariéra • V r.1796 převzal N.velení tzv.italské armády, která bojovala na severu Itálie. • Armáda byla v žalostném stavu – bez výzbroje, výstroje a žoldu a s podlomenou morálkou. • Z této armády dokázal N.brzy vybudovat bojeschopné vojsko, hlavně díky své přesvědčivosti, materiálním zabezpečením a příslibem kořisti v případě úspěchu. • Začal tu např. vydávat první armádní noviny.

17. Úspěchy v Itálii • Do r.1797 se N.podařilo porazit rakouská a sardinská vojska v několika bitvách a získat pro Francii nová území v severní Itálii včetně Benátska, Istrie a Dalmácie. • Územní zisky pro Francii potvrdil mír uzavřený v říjnu 1797 v Campo Formio. • Napoleonova popularita a politická moc neustále vzrůstaly.

18. Egyptské tažení • První z neúspěšných N.tažení bylo v .1798 jeho dobrodružství v Egyptě. • Aby zvýšil svou popularitu, navrhl francouzské vládě Direktoriu napadnout Egypt, ve snaze odříznout odvěkého rivala Francie Anglii od bohaté kolonie Indie. • Egypt byl v této době součástí turecké osmanské říše.Turecko tak rozšířilo řady francouzských nepřátel. • Francouzská vojska se na jaře vylodila v Egyptě a dosáhla dílčích vítězství nad zdejšími vojsky. • Katastrofou pro expedici byla námořní bitva u Abukiru, kde britská flotila pod vedením admirála Horatia Nelsona zničila francouzské expediční loďstvo a odřízlo tím pozemní vojska od cesty do vlasti.

19. Egyptské tažení • Francouzská vojska v Egyptě trpěla únavou, tropickými nemocemi a útoky domorodců, kteří je považovali za nevěřící vetřelce. • V samotné Francii mezitím hrozil nový útok koaličních vojsk a prohlubovaly se politické neshody uvnitř vlády Direktoria. • N.tak ponechal své vojsko v Egyptě svému osudu a vrátil se zpět do Francie, aby tu zasáhl do vnitropolitických rozbrojů ve svůj prospěch.

20. Egyptské tažení • Již od mládí obdivoval N.osobnost Alexandra Velikého a po jeho vzoru přibral na výpravu do Egypta skupinu vědců a archeologů. Těm se pak podařilo objevit tu tzv. Rosettskou desku – kamennou stélu s identickým textem v písmu hieratickém, hieroglyfickém a v řečtině.

21. Egyptské tažení • V r.1822 se pak pomocí studia nápisů podařilo Francouzi Jean-François Champollionovi rozluštit hieroglyfické písmo.

22. Vzestup politické moci • V listopadu 1799 vzrostla nespokojenost francouzského lidu s neschopnou vládou tzv.Direktoria.Sílilo volání po vládě tzv.pevné ruky. • Nespokojenci v parlamentu svrhli vládu a vytvořili tzv.konzulát – vládu tří konzulů. • Prvním konzulem se stal Napoleon Bonaparte a brzy se stal prakticky jediným vládcem Francie.

23. První konzul • V prosinci 1799 nechal N.pravděpodobně zmanipulovaným lidovým hlasováním schválit novou ústavu, která mu osobně zaručovala velké pravomoci – mohl např.iniciovat zákony a jmenovat ministry a vysoké úředníky. • Pravomoci parlamentu byly naopak omezeny. • Byla tak potvrzena fakticky N.diktatura – to vše v době, kdy mu bylo teprve 30 let.

24. První konzul • Před novým vládcem stálo mnoho úkolů. Země byla rozvrácena dlouhou válkou s koaličními státy, revolučním chaosem a stále hrozilo nebezpečí zprava od roajalistů – přívrženců krále a starých pořádků. • To vše N.postupně překonával např.upevněním centrální moci, ozdravením financí měnovou reformou a vytvořením Národní banky. • Země však stále čelila útokům cizích vojsk – hlavně v nově dobytých územích severní Itálie.

25. První konzul • Rok 1800 byl opět ve znamení válečných úspěchů N.armády. • Při tažení do severní Itálie se N.inspiroval pochodem Hanibala přes Alpy a vydal se proti nepříteli stejnou cestou. • Podobné však bylo i velké utrpení vojska při tomto pochodu a nemalé ztráty na životech a zdraví vojáků.

26. První konzul • N.přechod Alp zpodobňují dva rozdílné obrazy. Prohlédni se je a zkus je okomentovat.

27. První konzul • N. vojenské úspěchy vedly koaliční státy k uzavření míru s Francií. • V únoru 1801 byl v Luneville uzavřen mír s Rakouskem,v říjnu následoval mír s Ruskem, v Amiensu byl v březnu 1802 uzavřen mír s Anglií.

28. Doživotní konzul • Úspěchy na poli vnitro- i zahraničně politickém přinesly N.definitivní upevnění moci. • Nové lidové hlasování již jednoznačně zajistilo N.funkci konzula jako doživotní titul.Mohl si také sám vybrat svého nástupce, což byl krok k obnovení monarchie.

29. Doživotní konzul • N.v sobě nikdy nezapřel vojáka. Přes uzavření míru s koaličními státy pokračovala francouzská vojska ve výbojích v Itálii, prosazoval se vliv Francie v Holandsku i jiných státech říše, což brzy vedlo k obnovení nepřátelství s Anglií. • N.také stále pomýšlel na přímou invazi do ostrovní Anglie.

30. Napoleon císařem • V prosinci 1804 se N.stává oficiálně francouzským císařem.Ceremoniálu se účastnil římský papež, ale císařskou korunu si N.nasadil na hlavu sám. Vzápětí takto sám korunoval i svou ženu Josefínu. • Zajímavostí je, že aktu se nezúčastnila N.matka Letizia, právě kvůli Josefíně, kterou tchýně neměla v lásce.

31. Císařská korunovace

32. Císařství • Napoleonova korunovace znamenala konec francouzské republiky. • Završila se tím pohnutá, více než desetiletá etapa v dějinách Francie, kterou nazýváme Velkou francouzskou revolucí. • Neznamenalo to ovšem konec všem výdobytkům revoluce. • Zachovalo se odstranění feudálních privilegií, rovnost občanů před zákonem, které později potvrdil i nový Občanský zákoník, vydaný Napoleonem.

33. Císařství • Po upevnění moci pokračoval A. v reformách a stabilizaci země. • Úspěšně se reformoval zastaralý systém školství a nefungující systémstátní správy. Tyto reformy provázelo vydání „Code Civil“ (monarchisty nazývaného „Code Napoleon“), tj. občanský zákoník, který převzal některé zásady římského práva a svým přístupem k „občanu“ a zákonům ovlivnil přístup evropského práva dodnes.

34. Císařství • R.1805 byl ve znamení další války s koaličními státy. Proti Francii stál odvěký rival Anglie, podporovaná Rakouskem, Ruskem, Švédskem a Neapolskem. Na straně Francie stály menší německé státy Bádensko, Würtembersko a Bavorsko. • N.vážně připravoval invazi do ostrovní Anglie, koalice jej však předešla útokem Rakouska ve střední Evropě. • Tam nyní N.soustředil pohyb svých vojsk.

35. Válečné tažení • Na podzim 1805 stála N.vojska před branami Vídně.Město se Francouzům nakonec vzdalo bez boje. • Rozhodující střetnutí mezi Francií, Rakouskem a Ruskem se pak vzápětí odehrálo na Moravě, nedaleko Brna, u malého městečka Slavkova. • Koalici nepomohlo ani vítězství Angličanů nad Francouzi v námořní bitvě u Trafalgaru.

36. Bitva u Trafalgaru • V námořní bitvě u Trafalagaru bylo francouzské námořní loďstvo poraženo, padl v ní ale slavný britský admirál Horatio Nelson.

37. Bitva u Slavkova • Bitva se odehrála 2.12.1805 a vstoupila do dějin jako bitva tří císařů. Těmito císaři byli Napoleon Bonaparte, rakouský císař František a ruský car Alexandr. • Na francouzské straně bylo asi 75000 vojáků, koalice čítala dohromady asi 85 000 mužů.

38. Bitva u Slavkova • Několik dnů před bitvou pobýval N.v Brně.Přijel sem již 20.11. a ubytoval se v dnešním Místodržitelském paláci.Další vysocí důstojníci pak bydleli ve šlechtických palácích, nižší důstojníci a vojáci se pak rozptýlili po domech brněnských měšťanů.

39. Bitva u Slavkova • V Brně N.pobyl asi 10 dní.Těsně před bitvou se odebral k vojsku, kde také strávil noc z 1.na 2.12. • Ráno tak mohl obdivovat proslulý východ slunce nad slavkovským bojištěm, na který vzpomínal až do smrti.

40. Bitva u Slavkova • 2.12.1805 zapadlo slunce kolem čtvrté hodiny odpolední.To již byla bitva dobojována. • Na bitevním poli zůstalo na 8200 mrtvých Francouzů a asi 25 000 padlých spojenců.

41. Bitvu dodnes připomínají různé památky v okolí Brna. Znáš některé? Bitva u Slavkova

42. Po bitvě • 26.12.1805 byl v dnešní Bratislavě zvané tehdy Pressburg (Prešpurk) podepsán tzv.Bratislavský (Prešpurský) mír.Rakousko přišlo o řadu území v Itálii a v říši, která de facto také přestala existovat. • Na jejím území vznikaly německé státy podřízené Napoleonovi, které se pak označovaly jako Rýnský spolek. • 6.8.1806zanikla i oficiálně Svatá říše římská založená již v 10.století a poslední její císař František II. se vzdal titulu a vládl nadále jakoFrantišek I. – císař rakouský.

43. Válečné úspěchy • Ani v následujících letech boje neutichly.Již v r.1806 v bitvách u Jeny a Auerstedtu porazil N.vojsko pruské a obsadil Berlín.

44. Válečné úspěchy • V r.1807 pobýval N. v Polsku, již dříve rozděleném mezi Prusko, Rusko a Rakousko. Po dalších vítězstvích nad spojenými vojsky rusko – pruskými bylo tzv.Tylžským mírem obnoveno Varšavské velkovévodství. • V Polsku tak byl N.vnímán jako osvoboditel země z cizí nadvlády.

45. Na vrcholu moci • Po r.1807 se N.stal prakticky vládcem celé kontinentální Evropy.Do zemí,které mu byly podřízeny, dosazoval své rozvětvené příbuzenstvo či oddané přívržence. • Stále však vzdorovala Anglie, která těžila ze své ostrovní polohy, silné námořní armády a ekonomické převahy. • N.se snažil podlomit ekonomickou sílu Anglie zavedením tzv.kontinentální blokády – násilným bojkotem dovozu anglického zboží do Evropy. • Kontinentální blokáda však byla evropskými státy k nelibosti N. soustavně narušována.

46. Na vrcholu moci • S rostoucí mocí rostla také N.pýcha a sebevědomí.Začal se stále více chovat jako samolibý samovládce a monarcha. • Byla umlčována jakákoliv kritika jeho osobnosti, nepohodlní lidé ztráceli své funkce. • Obnovoval se vliv představitelů starého královského režimu. • Prostí Francouzi, prodchnutí ideály revoluce, sledovali tyto N.tendence s nechutí a rostoucí nespokojeností.

47. Na vrcholu moci • Další země, které N.získal do svého vlivu, byly Španělsko a Portugalsko. Španělským králem se stal N. bratr Josef. V zemi pak vypukla proti Francouzům partyzánská válka, se kterou si N. nedokázal nikdy poradit. • Docházelo opět ke zbytečným obětem na životech. • I v mnoha dalších zemích sílil odpor proti faktické francouzské okupaci.

48. Na vrcholu moci • V této situaci se znovu pokusilo vzdorovat N. Rakousko.Po dílčím vítězství v bitvě u Aspernu v květnu 1809, kde byla N.vojska poprve poražena, však vzápětí utrpěli Rakušané drtivou porážku v bitvě u Wagramu

49. Na vrcholu moci • Rakousko ztratilo další území ve prospěch Francie a jejích spojenců. Obě země pak dokonce uzavřely vzájemné vojenské spojenectví. • Na potvrzení spojenectví se uskutečnil sňatek napoleona s dcerou Františka I. Marií Louisou. • R.1811 se jim narodil syn Napoleon František Josef Karel Bonaparte – budoucí Napoleon II.

50. Napoleon II. • Tento syn N.a rakouské princezny měl poněkud rozporuplný osud. Ač byl po abdikaci otce r.1814 provolán jeho nástupcem Napoleonem II.,nikdy se císařem nestal, na francouzský trůn se vrátil zástupce Bourbonů. • Mladý Napoleon se pak stal vévodou v nově vytvořeném vévodství zákupském v Čechách.