Prof.Ing. Jan M. Honzík, CSc. FIT VUT v Brně

1. Spolupráce technických fakult veřejných vysokých škol s podniky a dalšími experty se zaměřením na bakalářské studijní programyPřípadová studie z prostředí VUT v Brně Prof.Ing. Jan M. Honzík, CSc. FIT VUT v Brně Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

2. Struktura studie 1. Spolupráce s průmyslem a odběratelskou sférou • Na tvorbě studijních programů • Uplatnění odborníků z praxe • na výuce • na řízení VŠ • na zajišťování kvality • na jiné spolupráci Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

3. 2. Zájem o studium • Zájem o studium na jednotlivých studijních programech/oborech v rámci školy/fakulty • Důvody proč se studenti hlásí na určité obory 3. Přijetí • Podle čeho škola/fakulta reguluje počty přijímaných studentů do jednotlivých programů/oborů • Využívá škola/fakulta data o zaměstnanosti/nezaměstnanosti Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

4. 4. Dobré a špatné zkušenosti ze spolupráce s praxí, průmyslem a odběratelskou sférou V další presentaci se budu zabývat především prvním a posledním bodem. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

5. Spolupráce na tvorbě studijních programů Zkušenosti lze rozdělit na tyto případy: • Fakulta se silnou vazbou na profesní organizace • Fakulta s novými studijními programy • Fakulta s potřebou výrazné inovace studijních programů • Fakulta s výraznou osobností přicházející z praxe • Ostatní Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

6. Fakulta se silnou vazbou na profesní organizace Typickým příkladem je Fakulta stavební, která má úzkou spolupráci s „Českým svazem stavebních inženýrů - ČSSI“ a „Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - ČKAIT“. Po vzájemných jednáních vznikl např. nový studijní obor a řada nových studijních předmětů. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

7. Na změnách studijních programů se na Fakultě stavební synergicky podílelo i řešení projektu v rámci evropských strukturálních fondů ESF s názvem: „Modernizace výuky bakalářského a magisterského studia na Fakultě stavební“ Jeho o výsledkem byla i úprava délky bakalářského studijního programu v souladu s požadavky na získání kvalifikace „autorizovaný inženýr“ na délku 8 semestrů. Navazující magisterský program je třísemestrový. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

8. Fakulta s novými studijními programy Jako příklady mohou sloužit nově založené fakulty jako jsou na VUT Fakulta chemická nebo Fakulta informačních technologií. Při vzniku těchto fakult byly většinou významně zohledněny potřeby průmyslových partnerů. Jejich názor a doporučení byl také součástí akreditačního procesu. Na Fakultě chemické vznikla řada prakticky orientovaných předmětů v úzké vazbě na potřeby firem (Lachema, Synthesia, Biocel aj.) Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

9. Velmi užitečný model bylo zvolen při vzniku Fakulty informačních technologií. Bakalářský studijní program obsahuje 20 kreditů (z celkového počtu 180) v kategorii nepovinných předmětů. To dovoluje rozšiřovat nabídku doporučených předmětů o předměty požadované nebo i zajišťované odběratelskou sférou. Tak vznikl např. balíček předmětů, připravující studenty k certifikačním zkouškám kvalifikace „Microsoft Certitfied Professional“, který výrazně zvyšuje uplatnitelnost studentů v praxi a o který je mezi studenty vysoký zájem. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

10. Tento model se nabízí i pro jiné partnery, nebo pro vytvoření odborných zaměření jednooborového studijního programu. Takové odborné zaměření je velmi flexibilní k požadavkům trhu a nevyžaduje akreditační schvalování. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

11. Fakulta s potřebou výrazné inovace studijních programů Jako příklad lze uvést Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií, která při odštěpení Fakulty informačních technologií čelila oslabení informaticky orientovaných předmětů. Vznik nového oboru „Teleinformatika“ na půdorysu jednoho studijního programu byl navržen v úzké spolupráci s řadou průmyslových partnerů. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

12. Fakulta s výraznou osobností přicházející z praxe Příklad lze najít na Fakultě strojního inženýrství, kam před časem nastoupil zkušený letecký konstruktér prof. Píštěk. Vybudoval nový , velmi atraktivní obor, školu mladých leteckých konstruktérů, s nimiž vytvořil několik vyráběných modelů ultralightových letadel, kterými proslavil fakultu v Evropě i ve světě a významně zvýšil prestiž celé technické univerzity. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

13. Jiné příklady Jsou fakulty a jejich obory, u nichž je sepjetí s praxí základem studia. Mezi ně patří Fakulta architektury. Pro značně individuální výchovu a specifičnost této oblasti však nelze takový model snadno realizovat v jiné oblasti. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

14. Shrnutí požadavků zaměstnavatelů • Jazyková vybavenost absolventů s důrazem na jazyk anglický, na některých fakultách i německý nebo jiný cizí jazyk • Praxe jako součást studijního programu • Schopnost vedení i participace na týmové práci • Schopnost prezentace dosažených výsledků a vytvořeného produktu • Ochota převzít vedení, zadávat a kontrolovat, rozhodovat a přebírat rizika za své rozhodnutí Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

15. Široké spektrum tzv. „soft skills“ představujících dovednosti a návyky ke správnému sociálnímu chování, respektování autorit, respektování etických kodexů a norem apod. • Mezinárodní a především Evropská dimenze vysokoškolského vzdělávání, nejčastěji získaná účelnou mobilitou. • Ochota pracovat mimo svůj region a v nestandardních časových režimech (na směny, mimo běžný pracovní cyklus). Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

16. Uplatnění odborníků z praxe Uplatnění odborníků z praxe na výuce má většinou standardní podoby: • Osobní zajišťování přednášek, laboratoří, projekčních předmětů a jiných forem výuky. V této oblasti lze rozlišit dva různé případy • Výuka předmětů tradičně obsažených ve studijním programu • Výuka předmětů vzniklých na základě požadavků praxe a její zajišťování odborníky z praxe • Jednotlivé přednášky odborníka v rámci předmětu Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

17. poskytnutí přístrojového vybavení, speciálních technologií a programového vybavení • umožnění odborných exkurzí a návštěv provozů a laboratoří firem • umožnění odborných praxí • Zadávání, vedení a oponování diplomových, bakalářských a jiných projektů • Účast v komisích státních závěrečných zkoušek Lze říci, že většina úspěšných forem spolupráce odborníků je založena na dobrých osobních vztazích, nejčastěji z doby studia. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

18. Uplatnění odborníků na řízení VŠ a zajišťování kvality Vliv odborníků z praxe na řízení vysoké školy má standardní projevy, většinou definované zákonem a statuty školy a fakult. Členství ve Správní radě a ve Vědeckých radách školy a fakult naplňuje nejčastěji především kontrolní funkci a zajišťuje transparentnost vzdělávacích i jiných procesů. Pro akreditaci nových fakult, studijních programů i oborů se vyžaduje doporučení významných průmyslových partnerů. Významný kontrolní vliv na kvalitu vzdělávání má zastoupení odborníků ve zkušebních komisích bakalářské státní zkoušky a oponování bakalářských prací. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

19. Jiné formy spolupráce s praxí Na VUT existuje celá řada forem spolupráce vysoké školy s praxí, které nepatří do předcházejících oblastí. Mezi nejzajímavější patří: • Prezentační přednášky a mediální akce některých firem na fakultách • Organizace Dne firem na VUT • Internetový portál nabídky zaměstnání partnerských firem • Exkurze a praxe ve firmách Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

20. Sponzorská podpora studentské odborné a vědecké činnosti a jejích soutěží • Sponzorská podpora kulturních, společenských a sportovních akcí studentů • Sponzorská podpora náboru talentovaných středoškolských studentů a zejména studentek • Podniková stipendia • Soutěže pro studenty vyhlašované firmami Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

21. V této prezentaci se nebudu blíže zabývat zájmem studentů o studium jednotlivých oborů na fakultách VUT a rovněž tak mechanismy přijetí na studijní programy VUT, které jsou uvedeny v případové studii. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

22. Dobré a špatné zkušenosti ze spolupráce s praxí/průmyslem a odběratelskou sférou Ve hře o chování univerzity jsou tři dominantní vlivy: • Akademické vedení • Trh • Stát Známý Burton Clarkův vyjadřuje vlivy na chování unverzity Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

23. Burton Clark triangle Government (napoleonic model) University University (Humboltian-German model) Market (american model) Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

24. Ve vztahu mezi univerzitou, průmyslem (zaměstnavatelem, trhem) a studentem jsou vztahy,které se v posledním desítiletí významně mění. Zúčastněným partnerům není vždy zcela jasná jejich aktuální role: • Univerzita má pocit nezávislé akademické instituce, která má ale právo na plné financování státem • Student má pocit práva na vzdělání bez úplaty, často bez ohledu na své předpoklady. Většinou sleduje získání akademického gradu více, než odpovídajících kompetencí • Zaměstnavatelé mají pocit, že univerzity mají za povinnost vyprodukovat studenty pro jejich potřeby v požadované počtu a kvalitě Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

25. V čem spočívají hlavní změny? • Vzdělání se stalo komoditou a a poskytování vzdělávání druhem podnikání • Počty studentů vstupujících do terciárního vzdělávání mnohonásobně vzrostly při celkové snížení průměrné úrovni jejich intelektuálních schopností a vzdělanostních předpokladů. • Rozpočtové modely se neodvíjejí od kvality poskytovaného vzdělání ale od počtu studentů. To vede ke konkurenčnímu zápolení o studenta a o snižování nároků a v důsledku toho i průměrné kvality absolventa • Na scénu vstoupily nové formy vzdělávání a informační technologie (e-learning) Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

26. Na scéně se objevil nový typ krátkého vzdělávacího cyklu: bakalář. V naší podobě má nezáviděníhodnou dvojroli: • Připravit absolventa ke vstupu do pracovního života • Připravit absolventa k navazujícímu magisterskému cyklu. • Řešením je často model, který připomíná spíše „osvětu“, než vysokoškolské vzdělávání v tradičním smyslu slova. Oslabené teoretické základy lze přesunout do magisterského studia, ale bakalářská úroveň může neuspokojovat ambiciózní studenty • Řada průmyslových „kapitánů“ stále nahlíží na vysokou školu a na její absolventy pohledem z doby vlastního studia. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

27. Vztahy:škola, průmysl, student Student Poskytovatel dovedností, znalostí, schopností -> kompetencí Zaměstnavatel Zaměstnanec University Klient Universita Průmysl Partneři v oblasti lidských zdrojů Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

28. Závěr Pokusme se závěrečné hodnocení vyjádřit v duchu analýzy SWOT Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

29. Silné stránky • Zájem studentů o předměty, které výrazně zvýší jejich uplatnění v průmyslu • Snadnější možnost praxe či práce v souběhu se studiem • Zájem firem o kvalifikované absolventy • Až doposud zanedbatelná nezaměstnanost absolventů • Zlepšující se kompetence studentů v oblasti znalosti jazyků a prezentace díla • Vysoký stupeň autonomie vysokých škol při realizaci vzdělávacích programů Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

30. Slabé stránky • Lpění na tradičních formách, metodách, nástrojích, i vztazích mezi subjekty modelu vzdělávání. Vzdělávání lze bez nadsázky pojmout jako podmnožinu oblasti nazývané „Informatika“. Jde o přenos informace od zdroje – poskytovatele k cíli – studentovi. Zkusme porovnat vývoj informatických konceptů a metod v posledních 50 letech s vývojem pedagogiky, didaktiky a metodiky. • Model financování škol nepodporujících možnost různosti cílů a mise vzdělávání jednotlivých institucí a srovnávající průměrnou úroveň na poměrně nízkou hodnotu. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

31. Snižující se úroveň znalostí absolventů středních škol v oblasti přírodovědných disciplín a nástup druhotného analfabetismu, projevujícího se neschopností napsat vlastní odborné vědomosti a přijmout vědomosti exponované v odborném textu. • Snižující se sociální a mravně etické dovednosti absolventů středních škol. Spolu s vysokými počty studentů vytváří nevhodnou atmosféru pro výchovu elit • Zanedbatelný nebo nízký podíl průmyslových partnerů na ekonomickém zabezpečení vzdělávacího procesu • Málo náročný výběr absolventů bakalářského studia do navazujícího magisterského studia, čímž se snižuje snaha bakalářů uplatnit se na trhu práce a snižuje úroveň magisterského studia Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

32. Příležitosti • Možnost navrhnout flexibilní studijní program a kreditový systém ECTS s možností nabídky výuky průmyslovým partnerům • Možnost nabídnout průmyslovým partnerům vhodné formy celoživotního vzdělávání a tak rekvalifikovat jejich pracovníky a vtáhnout zaměstnavatele jako partnery do vzdělávacího procesu • Přenášet výsledky výzkumných a vývojových projektů do studijního procesu a zapojovat studenty do jejich řešení • Využívat náměty Boloňského procesu a spolupráce se zahraničními školami k aktualizaci a modernizaci vzdělávacího procesu Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

33. Vybudovat strukturu vysokých škol, která bude lépe odrážet pestrost poptávky pracovního trhu. Současný stav není vyhovující, protože tlačí univerzity požadující hlubší znalosti teoretických disciplín i neuniverzitní školy, u nichž není hloubka těchto znalostí s ohledem na přípravu k výkonu povolání do sobě blízkého kompromisu. Adekvátní přijímací proces do magisterského stupně by měl být postaven na skutečných kompetencích studenta a měl by prokázat, že univerzitní bakalářský studijní program je vhodnou přípravou pro magisterské studium a vzájemnou prostupnost chápat tak, že absolvování téhož stupně na neuniverzitní škole není apriorní překážkou navazujícího studia. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

34. Budovat ke studentům otevřené a pozitivní vztahy, vést a pomáhat jim při jejich samostatném poznávání, moderovat a hodnotit jejich samostatné tvůrčích aktivit a stimulovat je tak k odbornému růstu a ne jen ke snaze projít etapou studia. • Lépe využívat potenciálu bývalých studentů k získávání finančních a materiálních zdrojů i k aktualizaci studijních programů, oborů a jejich předmětů. • Motivovat významně učitele, kteří mají předpoklady vytvářet přirozenou a silnou pedagogickou autoritu a oceňovat ty, kteří jí dosahují a projevují a jsou tak pro studenty osobnostními příklady. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

35. Hrozby a nebezpečí • Ulpívání na překonaných vzdělávacích způsobech, metodách a mechanismech • Podléhání ekonomickému tlaku vyúsťující v přijímání nedostatečně připravených absolventů středních škol a následně v nenáročnou a nekvalitní výuku • Nerespektování kritických připomínek dobrých studentů a podléhání tlakům špatných studentů vedoucím k nepřiměřenému snižování náročnosti • Vlažnost a netečnost učitelů ke špatným společenským i sociálním projevům studentů, k jejich neúctě k autoritě, nekázni a nedostatku disciplinovanosti Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

36. Za vážné nebezpečí považuji pokračující trend, v němž se vzdělávání stává nástrojem politiky. Místo aby jeho struktury, metody a zásady byly tvořeny vysoce kvalifikovanými odborníky všech relevantních oblastí, mění se postoje i řešitelské týmy od voleb k volbám a nekvalifikované zásahy do výsledků degradují dosaženou kvalitu. Jistě nikomu nemusím připomínat, kolik nezbytně nutných a potřebných procesů, jejichž obdoby úspěšně fungují ve většině vyspělé Evropy, nebyly vlády v posledních nejméně desíti letech dovést k realizaci. Politické hry pak dovolují o takových vzdělávacích a vysokoškolských zásadách rozhodovat na základě zcela nesouvisejících zájmů a často i politiky, o úrovni jejichž vysokoškolského vzdělání lze zřejmě s úspěchem pochybovat. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

37. Za jednu z nejvýraznějších hrozeb pro vysokoškolské vzdělání, zejména v bakalářském cyklu, považuji společenskou degradaci a úpadek postavení učitelů na základním i sekundárním stupni. Špatně pochopená a nesmyslně interpretovaná lidská „pseudopráva“ žáků i rodičů v prostředí nižších škol, vytvářejí mladou generaci, kterou má vysoká škola vypouštět do života a přitom na vstup již dostává velmi problematické jedince, se sklony, jejichž korekce nebo i eliminace je velmi náročná. Jde přitom především o jednoznačné a zákonem vymezené prestižní postavení učitele a teprve následně o jeho ohodnocení podle úrovně, do které doroste. Současný vývoj, společně s absencí těch dobrých vlivů dřívější vojenské prezenční službě vede ke generace, pro kterou je samozřejmé, že „všechno se může a není nic, co se musí“. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

38. Optimistický doplněk závěru Svou učitelskou kariéru jsem na vysoké škole zahájil souběžně se vstupem vojsk do naší země. Ani v dobách nejhorších mě nikdo nedonutil k tomu, abych špatné pokyny nemohl změnit tak, abych jejich špatnost paralyzoval, otupil nebo i zesměšnil a nikdo mi nemohl zakázat, abych se naučil snažit se učit co nejlépe a abych se z „přísného“ učitele stal učitel „laskavý ale náročný“. Vděčím za to také kolektivu vrstevníků, kteří problémy doby chápali podobně jako já ale i sice „poslušnému“ ale často i v mezích možnosti moudrému vedení na mé vysoké technické škole. Myslím, že současná mladá generace má podmínky mnohem příznivější. Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009

39. Děkuji za pozornost Spolupráce technických fakult VUT s praxí Brno 6.5.2009