1 / 18

Občanské války v Římě. G. J. Caesar

Občanské války v Římě. G. J. Caesar. Struktura hodiny 1. Řím v 1. století př.n.l. 2. Populárové a optimáti 3. První triumvirát 4. Gaius Julius Caesar 5. Caesarova smrt 6. Další vývoj Říma 7. Zápis. Řím v 1. stol. př.n.l

stella
Télécharger la présentation

Občanské války v Římě. G. J. Caesar

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Občanské války v Římě. G. J. Caesar

  2. Struktura hodiny 1. Řím v 1. století př.n.l. 2. Populárové a optimáti 3. První triumvirát 4. Gaius Julius Caesar 5. Caesarova smrt 6. Další vývoj Říma 7. Zápis

  3. Řím v 1. stol. př.n.l • Už ve 2. polovině 2. stol. př.n.l. se republika díky svému • územnímu rozmachu dostala do vnitropolitické krize. • Příčiny: * volání po reformách v zemědělství • * zánik drobných rolníků, vylidnění venkova • * odpor proti senátu (i uvnitř byl nejednotný) • * úředníci zneužívali moc • * ctižádostiví politici toužili po neomezené • vládě • To vše vedlo k pouličním bojům, politickým vraždám, • povstání otroků, ke konfliktům na hranicích říše • a konečně k občanským válkám. • Krize a konečný pád římské republiky trval od roku • 133 př.n.l. do roku 31 př.n.l.

  4. 2. Populárové a optimáti P. (popularis – lidový) – požadovali umírněné sociální a demokratické reformy, posílení lidového sromáždě- ní, přístup k úřadům pro méně majetné, vůdcem byl Gaius Marius O. (optimus – nejlepší) – stoupenci neomezené moci senátu, proti rozdělování půdy velkostatkářů, vůdcem byl L. C. Sulla Spory řešeny pomocí vojska – občanská válka. Vyhráli optimáti, Sulla nastolil diktaturu (82 – 79 př.n.l.). Po jeho smrti byla obnovena republika, ale touha někte- rých politiků po neomezené vládě byla silná. Lucius Cornelius Sulla

  5. 3. První triumvirát • 60 - 53 př.n.l., neformální spojenectví tří politiků • k prosazování svých zájmů • Gnaeus Pompeius – konzul, porazil vojska v Hispánii • a piráty ve Středomoří, měl ovládnout západ Říma • Marcus Licinius Crassus- obrovské jmění, porazil Spar- • takovo povstání, konzul, měl ovládnout východ Říma • * Gaius Julius Caesar

  6. 4. Gaius Julius Caesar • * pocházel z rodu Juliů, v 16. letech hlavou rodiny • * stoupenec populárů, vynikajicí řečník • * zvolen nejvyšším veleknězem (pontifex maximus), • vysokým soudním hodnostářem • * ustanoven správcem Hispánie (získaná kořist mu • umožnila splatit část svých vysokých dluhů) • * zvolen triumvirem, konzulem, místodržitelem Před- • alpské Galie (severní Itálie) a Ilyrie (západní Balkán), • později správcem Zaalpské Galie (jižní Francie) • * galský odpor zlomil porážkou Vercigentorixe • * po Crassově smrti v r. 53 př.n.l. se rozhořel boj • s Pompeiem, který se senátem přikázal C. vrátit se • do Říma a rozpustit armádu (13 legií)

  7. r. 49 př.n.l. překročil s jedinou legií • řeku Rubikon (tehdejší hranice Itálie) • a zahájil tak další fázi obč. válek. • Přitom měl pronést slavný výrok • „alea iacta est“ – „kostky jsou vrženy“ • Pompeius byl nakonec poražen r. 48 • v bitvě u Farsálu, uprchl do Egypta, • kde byl zákeřně zavražděn • C. se v Egyptě zapletl do války mezi • Ptolemaiem a jeho sestrou Kleo- • patrou, kterou pak dosadil na trůn

  8. * v roce 47 př.n.l. zvítězil nad pontským králem Farna- kem I., který přepadl římské provincie v Malé Asii. Senátu podal stručný komentář o svém vítězství: „Veni, vidi, vici.“ (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem) * v roce 45 se vrátil do Itálie, kde mu byl přiznán do- životně titul diktátora * vládl sice neomezeně, ale zachovával republikánské instituce, hlavně senát. Mírně zacházel se svými pro- tivníky, trestal úplatkáře Reformy – Juliánský kalendář - uděloval občanství i cizincům - prosazoval levné potraviny pro lid - bezzemkům přidělil půdu - podporoval kolonizaci

  9. … hranice Říma za Caesara

  10. 5. Caesarova smrt • Caesarovo postavení bylo vskutku královské, ale nena- • šel způsob, jak přimět Římany, aby se smířili s monar- • chií. Mezi optimáty a stoupenci republiky narůstal neklid • a odpor, senátoři měli strach z tyranie. • Marcus Junius Brutus spolu se svým švagrem Gaiem • Cassiem a dalšími muži začali připravovat C. zavraždění. • Celkový počet spiklenců byl asi 60. • Na březnové idy (15. březen) 44 př.n.l. byl Caesar poz- • ván na zasedání senátu v Pompeiově divadle …….. • ……….. Starověký Řím (Čítanka k dějinám starověku) • str. 308 - 310

  11. 6. Další vývoj Říma Jak se ukázalo, smrtí Caesara se problémy republiky ne- vyřešily. Senát se rozprchl, při příležitosti C. pohřbu pronesl jeho velitel Marcus Antonius ohnivou řeč, ve které označil republikány za vrahy a zrádce. Když pak předčítal C. závěť, ve které byli obdarováni i mnozí zrádci, obrátilo se mínění lidu proti Brutovi a jeho spo- lečníkům. Ti raději uprchli z Říma na východ, aby seh- nali vojsko k obnovení republiky. Došlo tak ke třetí občanské válce, během níž vznikl další triumvirát (Antonius, Lepidus, Octavianus). Republikáni byli poraženi, Brutus spáchal sebevraždu a došlo i k boji mezi Marcem Antoniem a Caesarovým adoptivním synem Octavianem.

  12. Oktavián nakonec zvítězil v bitvě u Actia v roce 31 př.n.l. a přivlastnil si většinu titulů svého otce. Marcus Antonius

  13. …..a tento Oktavián Augustus bývá zván jako první císař Říma ( 27 př.n.l. – 14 n.l. )

  14. 7. Zápis • Krize republiky 133 – 31 př.n.l. • Příčiny: potřeba reforem v zemědělství • zánik drobných rolníků • odpor proti senátu • touha politiků po neomezené vládě • konflikty na hranicích • Populárové (reformy) – optimáti (stoupenci senátu) • boje mezi sebou = OBČANSKÁ VÁLKA • Triumvirát – Pompeius, Crassus, Caesar • GAIUS JULIUS CAESAR ( 100 – 44 př.n.l. ) • řečník, velekněz • vojevůdce, správce Hispánie, Galie • triumvir, konzul

  15. boje s Pompeiem – překročení Rubikonu – „Kostky • jsou vrženy!“ • výhra nad pontským králem – „Veni, vidi, vici“ • reformy: kalendář • levné potraviny pro lid • přidělil půdu bezzemkům • podporoval kolonizaci • 15. 3. (březnové idy) – zavražděn • Po jeho smrti další triumvirát, boje mezi Antoniem • a Oktaviánem. • 31 př.n.l. – bitva u Actia – vítězství Oktaviána (1. císař)

More Related