Filosofie

1. Filosofie úvod do problému...

2. Pojem filosofie: • Pojem F. vzniká jako složenina řeckých slov: • filein (= milovat), sofia (= moudrost) • Filosofie = „láska k moudrosti“ • Pojem F. poprvé použil Pýthagorás (580 – 500) • Vymezil se tak proti ostatním filosofům, kteří se nazývali sofos (= moudří) • Pojem F. pak přesněji vymezil Sókratés (470 - 399) • viz Platón: Symposion, s. 203 – 204

3. Filosofické disciplíny: • Ontologie - nauka o bytí. Řeší problémy jsoucna, bytí, hmoty, substance /podstaty/, času, konečna, nekonečna, pohybu, změny, vývoje, kvantity, kvality... • Metafyzika - zkoumá, co je nepřístupné smyslům, co se nachází za fyzickým světem: Prazáklady vzniku světa, základní příčina všeho jsoucího, formy boží existence, nadpřirozeno atd. • Gnoseologie (noetika, epistemologie) – zabývá se teorií poznání • Logika - nauka o správném myšlení • Etika - nauka o správném chování, učí o morálních hodnotách a mravním jedná • Estetika - nauka o kráse a umění

4. Filosofie a speciální věda Filosofie • Otázka na podmínky celku zkušenost Předvědecké každodenní bytí ve světě speciální věda • Určitá dílčí oblast (tematická redukce) • Určitá metoda (metodická redukce)

5. Filosofie a speciální vědy • Filosofie, teologie • Speciální vědy • Reálné vědy • Přírodní vědy (fyzika, chemie, astronomie, medicína, biologie) • Kulturní vědy • Duchovní vědy (humanitní) (historie, religionistika, jazykověda, uměnověda) • Sociální a ekonomické vědy • Formální vědy (formální logika, matematika)

6. Faktory podmiňující filosofické tázání • Zkušenost • Údiv • viz: Immanuel Kant: Kritika praktického rozumu • Pochybování – ztráta samozřejmosti • viz: Augustin: O trojici • viz René Descartes: Principy filosofie • Přístup bez předpokladů Augustin (354 – 430) René Descartes (1596 – 1650) Immanuel Kant (1724 - 1804)

7. Filosofie - definice • Filosofie je kritická rozumová věda o podmínkách možnosti empirické skutečnosti jako celku

8. Základní otázky filosofie • viz Platón: Ústava

10. Základní otázky filosofie • Platón kritizuje každodenní zkušenost a možnost smyslového poznání věcí • Rozlišuje mezi zdáním a pravým bytím • Zdání je oblastí smyslovosti, náleží materiálnímu, tělesnému světu • Pravé bytí – je oblastí duchovního světa, jeho poznání se uskutečňuje duchem

11. Základní otázky filosofie • Pokud vnímáme nějaký smyslový vjem – vidíme krávu – vnímáme ji jako jev

12. Základní otázky filosofie • Jev se mění (barva, tvar, stavba těla) ale stále rozpoznáváme krávu

13. Základní otázky filosofie • a tohle je taky kráva

14. Základní otázky filosofie • Co je ale to, co nám stále dovoluje vždy rozeznat krávu? • Je to esence (bytnost) krávy, která je neproměnlivou skutečností, kterou rozpoznáváme, ale smyslově nevnímáme • Čiré esence o sobě, věčné a neměnné předobrazy věcí - ideje • Nejvyšší idea je idea dobra a krásy, která je totožná s absolutnem. V podobenství o jeskyni je jejím obrazem slunce. • Mýtus anamnése – duše je svou esencí spřízněna. Před vstupem do pomíjejícího světa nazírala na ideje. Při vstupu do těla to došlo k jejich zapomenutí. Očištěním od smyslového poznání může u člověka dojít k rovzpomenutí si a k pravému poznání • Mýtus methexe – vesmír vznikl působením tvůrce světa. Ten vytvořil přírodní věci z pralátky podle idejí.

15. Základní otázky filosofie – platónský trojúhelník Absolutno anamnésis methexis Bytí, substance, svět Já, subjekt, duše zkušenost

16. Základní otázky filosofie • Filosofie bytí • Filosofie já • Filosofie ducha