Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II.

1. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Přednáška (osnova): • IZS • Hasiči • Policie obecní a městská • Soukromé bezpečnostní agentury • 1. IZS • Integrovaný záchranný systém (IZS) – pro mimořádné události, pro oblast záchranných a likvidačních prací • Zahrnuje: základní 3 složky: Policii ČR, HZS a Zdravotní záchranná služba • Ostatní složky (pomoc na vyžádání): síly a prostředky OS, ostatní bezpečnostní a záchranné sbory, odborné a jiné služby, zařízení CO • Požadavek komplexního řízení bezpečnosti ČR (překračuje kompetenci ministerstev) • K tomu je zapotřebí dodat: • Tradiční pojetí, kdy vnější bezpečnost má na starosti MO a vnitřní MV již dnes přestává platit.

2. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Integrace spočívá v tom, že jednotlivé zdroje - materiální, lidské, ale i právní, se spojují k provedení záchrany nebo likvidace s cílem jejich co nejúčinnějšího a nejhospodárnějšího využití. • IZS tedy není organizací v podobě instituce, ale jen a především vyjádřením pravidel spolupráce (i když určité orgány, které zajišťují koordinaci má a mít musí). • Proč IZS vznikl? • Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). • Z uvedených důvodů se v IZS dělí řízení dle povahy i kompetencí na úroveň: • taktickou, která probíhá přímo na místě zásahu složek IZS, • operační, která probíhá mezi operačními středisky a dispečinky, a • strategickou, která probíhá na okresních a krajských úřadech a na Ministerstvu vnitra.

3. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Pokud se jedná o koordinační a integrační orgány v IZS v jednotlivých úrovních řízení, jsou jimi: • velitel zásahu a štáb velitele zásahu v úrovni taktické, • operační a informační středisko IZS v úrovní operační (je jím operační středisko hasičského záchranného sboru), • přednosta okresního úřadu a krizový štáb okresu, krajský hejtman a krizový štáb kraje, Ministerstvo vnitra a krizový štáb MV v úrovni strategické. • Složky integrovaného záchranného systému • Složky IZS se dělí na základní a ostatní. • Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany , zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR.

4. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče.

5. IZS • Základní složky IZS: • Hasičský záchranný sbor ČR a • jednotky PO zařazené do plošného pokrytí, • zdravotnická záchranná služba a • Policie České republiky. • Ostatní složky IZS: • vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, • ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, • ostatní záchranné sbory, • orgány ochrany veřejného zdraví, • havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, • zařízení civilní ochrany, • neziskové organizace a sdružení občanů.

6. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny - HZS 2. Hasiči: Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli i v přípravách státu na mimořádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) s Hlavním úřadem civilní ochrany, má HZS ČR ve své působnosti i ochrany obyvatelstva - podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech. Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) se člení na generální ředitelství HZS ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak v souladu s územněsprávním členěním republiky na 14 hasičských záchranných sborů krajů. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení: čtyři Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), dále pak Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc

7. MINISTERSTVO VNITRA ČR Ministr vnitra Náměstek pro vnitřní bezpečnost Náměstek pro veř. správu, informatiku, leg.a archivnictví Náměstek pro ekonomiku a provoz Náměstek pro evropské záležitosti Policejní prezident Generální ředitel HZS ČR

8. HZS v bezpečnostní architektuře ČR Zásadní změna v roce 2000 – přijetí krizových zákonů. Zákon č. 238/2000 Sb. s účinností od 1. 1. 2001 zřídil HZS ČR. Základní poslání: chránit životy, zdraví obyvatelstva a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. HZS ČR plní úkoly MV v oblasti:  přípravy na mimořádné události,  integrovaného záchranného systému,  ochrany obyvatelstva a koordinuje přípravy na krizové stavy a jejich řešení.

9. HZS v bezpečnostní architektuře ČR PREZIDENT, PARLAMENT, VLÁDA OZBROJENÉ SÍLY OZBROJENÉ BEZP.SBORY ZÁCHR.SBORY, HAV.SLUŽBY AČR obrana státu PČR veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost HZS ČR připravenost, záchrana, ochrana obyvatel Státní orgány, orgány územních samosprávných celků, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby

10. Organizační struktura HZS ČR HZS ČR tvoří: - generální ředitelství HZS ČR, které je součástí Ministerstva vnitra, - hasičské záchranné sbory krajů, - Záchranný útvar HZS ČR a - Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. Úkoly HZS ČR plní: - příslušníci HZS ČR ve služebním poměru, - občanští zaměstnanci HZS ČR v pracovním poměru.

11. Organizační struktura HZS ČR Druhy jednotek požární ochrany • jednotka HZS kraje. Je složena z přislušniků HZS ČR, kteří vykonávají službu na stanicích HZS krajů. • jednotka HZS podniku. Je složena ze zaměstnanců podniku, kteří činnost v této jednotce vykonávají jako své zaměstnání. • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce. Činnost v této jednotce její členové zpravidla nevykonávají jako své zaměstnání. • jednotka sboru dobrovolnych hasičů podniku. Je složena ze zaměstnanců podniku, kteří činnost v této jednotce zpravidla nevykonávají jako své zaměstnání. V jednotkách požární ochrany je zařazeno téměř 83 400 hasičů, z toho je přibližně 9 000 profesionálních a téměř 74 400 dobrovolnych.

12. Organizační struktura HZS ČR

13. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Předpoklady k přijetí do služebního poměru (§ 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky, který: Je starší 18 let Je bezúhonný a plně způsobilý k právním úkonům Splňuje podmínky stanovené pro výkon služebního místa, zejména: Stupeň vzdělání - minimálně střední s maturitní zkouškou Obor nebo zaměření vzdělání (pokud je stanoven) Další odborný a jiný zvláštní požadavek (pokud je stanoven) Je fyzicky, zdravotně a osobnostně způsobilý k výkonu služby Písemně požádal o přijetí a úspěšně absolvoval přijímací řízení V průběhu přijímacího řízení uchazeč absolvuje: Vyšetření osobnostní způsobilosti na psychologickém pracovišti Hasičského záchranného sboru (vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru) Vyšetření zdravotní způsobilosti uchazeče posuzuje zařízení závodní preventivní péče (vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti) Prověrku na ověření tělesné zdatnosti, která se skládá ze dvou testů silových a jednoho testu vytrvalostního (Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 26/2006)

14. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Služební poměr vzniká rozhodnutím služebního funkcionáře s personální pravomocí o přijetí uchazeče do služebního poměru. S nově přijatým příslušníkem je služební poměr uzavírán na dobu určitou v trvání tří let. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí příslušník dnem, který následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže úspěšně vykonal služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby. Uchazeč je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost vrchní referent. Na volné služební místo se služební hodností vyšší než vrchní referent se uchazeč může přihlásit, pokud je na toto místo vyhlášeno výběrové řízení a pokud splňuje obor nebo zaměření vzdělání pro toto místo stanovené. V případě, že bude v rámci výběrového řízení uchazeč vybrán, může být ustanoven i na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost vyšší.

17. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • 3. Obecní (městská) policie: • Historie – po r. 45 – založen Sbor národní bezpečnosti a jeho složka – veřejná bezpečnost – přešla na ní i starost o pořádek • Od r. 72 – Inspekce veřejného pořádku národních výborů – (hanlivě – „šedý mor“) – starost o pořádek • Po r. 89 – v r. 91 zákon o obecní policii • Nyní cca 350 obecních a městských policií (z 6250 obcí), ale pokrývá cca 60% obyvatelstva • Pravomoci Policie ČR a obecní policie – rozdílnost a zároveň v určitých činnostech překryt.

22. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. 3. Obecní (městská) policie: Právní úprava v oblasti obecní policie Podle ustanovení § 35a odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) mohou obce v rámci své samostatné působnosti zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresním úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. K provedení tohoto zákona bylo též vydáno nařízení vlády České republiky č. 397/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii zmocňuje okresní a obvodní ředitelství Policie České republiky ke spolupráci s obecními policiemi s možností dohodnout podrobnosti při zabezpečování veřejného pořádku s ohledem na místní podmínky, a vyhláška Ministerstva vnitra č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii stanoví odborné předpoklady strážníka, způsob jejich ověřování, postup při vydávání osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů strážníka a jednotné prvky stejnokrojů strážníků a označení motorových vozidel obecní policie.

23. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Obecní policie • V souladu s právním řádem České republiky obce v samostatné působnosti ve svém územním obvodu a s ohledem na místní předpoklady a zvyklosti vytvářejí podmínky pro uspokojování potřeb občanů, včetně ochrany veřejného pořádku, resp. místních záležitostí veřejného pořádku, jakožto určité podmnožiny veřejného pořádku. • Postavení a úkoly obecní policie • Obecní policie je definována jako orgán obce, která při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona o obecní policii nebo jiného zákona zejména: • přispívá k ochraně bezpečnosti osob a majetku, dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití, • přispívá v rozsahu stanoveném zákonem o obecní policii nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, • odhaluje přestupky a jiné správní delikty, • upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí opatření k jejich nápravě.

24. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Obecní policie – oprávnění strážníků: • Požadovat vysvětlení • Požadovat prokázání totožnosti • Předvést osobu • Odebrat zbraň • Zakázat vstup na určená místa • Otevřít byt nebo jiný uzamčený prostor • Odejmout věc • vstup do živnostenských provozoven • Použít donucovací prostředky • Použít psa • Použít služební zbraň • Povinnost zjištění přestupků či správních - používá institut podání vysvětlení a následně sepsání záznamu o podaném vysvětlení – s pachatelem protiprávního jednání • Trestná činnost – vyjma základních zákroků – nejsou dle zákona oprávněni řešit!

25. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Zřizování obecní policie Obecní policie je zřizována (zrušována) zastupitelstvem obce v samostatné působnosti formou obecně závazné vyhlášky. Obec, která obecní policii nezřídila může s obcí, která tak učinila, uzavřít veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie plnit své úkoly na území této obce. Řízení obecní policie Obecní policii řídí starosta, případně jiný člen zastupitelstva obce pověřený tímto orgánem, jenž jedná jménem obce i v pracovněprávních vztazích strážníků. Obecní rada může také pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka, který splňuje kritéria upravená zákonem o obecní policii. Postup občana v případě, že hodlá uplatnit náměty, stížnosti na činnost obecní policie resp. strážníka S odkazem na postavení obecní policie je zapotřebí obracet se s případnými náměty, připomínkami či stížnostmi na zřizovatele obecní policie, resp. osobu, která řídí obecní policii.

26. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Strážník je veřejný činitel, který vykonává své povolání jako zaměstnanec obce. Je oprávněn zasahovat do práv a svobod třetích osob a s ohledem na jeho postavení a náplň činnosti práce musí tato osoba, na rozdíl od ostatních zaměstnanců, splňovat určitá nadstandardní kritéria. Strážníkem se může stát bezúhonný občan České republiky starší 21 let, který je tělesně a duševně způsobilý k výkonu povinností a oprávnění podle zákona o obecní policii. K tomu, aby strážník fakticky mohl vykonávat zákonem stanovené povinnosti a oprávnění, musí mít platné osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů, které je vydáno na základě úspěšně vykonané zkoušky před zkušební komisí Ministerstva vnitra. Postup při přihlašování strážníka ke zkoušce z odborných předpokladů: Ověřování znalostí z odborných předpokladů strážníka k výkonu a oprávnění podle zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zkouška) se provádí před zkušební komisí Ministerstva vnitra. Přihlášku ke zkoušce, kterou podává ministerstvu obec, k níž je strážník v pracovním poměru je nutné podat nejméně 6 – 8 týdnů před požadovaným termínem zkoušky.

27. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Náležitosti přihlášky • jméno, příjmení, titul a rodné číslo strážníka, • místo trvalého pobytu strážníka, • datum ukončení školení a výcviku strážníka k výkonu oprávnění a používání služebních zbraní a donucovacích prostředků podle zákona o obecní policii, • razítko a podpis statutárního zástupce obce • Termín a místo konání zkoušky oznámí ministerstvo příslušné obci nejméně 30 dnů před jejím konáním. • Zkouška se skládá z písemné a ústní části. • Nevykoná-li strážník úspěšně zkoušku, může bez podání přihlášky zkoušku dvakrát opakovat. • Termín a místo konání opakované zkoušky sdělí ministerstvo příslušné obci nejméně 15 dnů předem. • O průběhu a hodnocení zkoušky sepíše zkušební komise ministerstva protokol o zkoušce. Jedno vyhotovení protokolu předá ministerstvo strážníkovi resp. zašle příslušné obci.

29. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. 4, Soukromé bezpečnostní agentury Bezpečnostní služby zahrnují:  ostraha budov a objektů  ostraha osob  ostraha majetku  bezpečnostní služby pro fyzické i právnické osoby Detektivní služby zajišťuje naše společnost pro klienty, kteří potřebují vyřešit nebo prokázat diskrétně problém, nejčastěji v úniku informací, vedoucí k finančním ztrátám společnosti nebo snížení obchodních aktivit v podobě vynášení důležitých a důvěrných informací a materiálu ze společnosti. Detektivní služby slouží i k odhalení a prokázání drobných krádeží v objektech klienta, například supermarkety, výrobní haly, administrativní budovy a sklady. Nabízíme zajišťování informací a důkazů k právním a soudním jednáním. K zajištění důkazů pro detektivní služby používáme nejmodernější technické vybavení.

30. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Ostraha objektů K výkonu ostrahy je nezbytné vždy vypracovat směrnice pro výkon strážní služby. Tomu předchází bezpečnostní prohlídka objektu, při které jsou jasně stanovena rizika a na jejich základě je vypracován bezpečnostní projekt, ze kterého vyplývají směrnice a povinnosti pro výkon ostrahy. Ostraha objektů je vždy plně přizpůsobena požadavkům klienta. Nabízíme zdarma vypracování detailní směrnice pro výkon strážní služby. Ostraha objektů je kontrolována prostřednictvím nepředvídaných patrolů a pomocí obchůzkových objektových systémů TW-04, které jasně informují o řádně vykonané obchůzce ve stanovenou dobu. Jedná se o čipové zařízení, které je nainstalováno po trase v objektu a následně staženo a vyhodnoceno v PC. Ostraha majetku  fyzická ostraha majetku a osob  elektronická ostraha majetku  úschova drobnějších předmětů

31. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Ochrana osob a majetku Služba ochrana osob a majetku je svěřena pouze speciálně vycvičeným pracovníkům, kteří zvládají stresové situace a jsou fyzicky připraveni řešit násilné útoky na svěřené klienty. Pult centralizované ochrany Pult centralizované ochrany PCO poskytuje našim klientům vzdálený dohled nad jejich majetkem pomocí elektronických zabezpečovacích systémů. Ty jsou napojeny na náš dispečink a pult centralizované ochrany. Operátor obdrží na pult centralizované ochrany zprávu ze střeženého objektu. Zprávu vyhodnotí, najde nejbližší zásahovou jednotku a následně ji vyšle na místo napadení. Po celou dobu komunikuje s jednotkami, zajišťuje od nich získané zprávy o stavu majetku klientů a popřípadě informuje policii. Dalším jeho krokem je vyrozumět klienta o stavu jeho majetku a do příjezdu klienta zajistí bezpečnost na narušeném objektu. Druhy připojení na pult centralizované ochrany:  jednotná telefonní síť (např. Telecom)  GSM brána (mobilní operátoři)  radio vysílač (provozovaný na privátní frekvenci placené ČTU)

32. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Zabezpečovací technika Zabezpečovací technika:  kamery a kamerové systémy  pult centralizované ochrany  přenosná zabezpečovací technika  senzory  detektory kovů, ruční a průchozí rámy  elektronické protipožární systémy  bezpečnostní fólie na sklo Soukromé bezpečnostní agentury v ČR (počet na web stránkách) • Detektivní služby 224 • Elektronické zabezpečení 391 • Ostraha objektů a majetku 460 • Ostraha osob 41 • Prodej zabezpečovací techniky pro firmy 532 • Protipožární zabezpečení 242 • Přeprava a zpracování hotovosti 4 • Zabezpečení automobilů 125 • Zabezpečení domů a bytů 405 • Zabezpečovací systémy kanceláří 16

33. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. CENY Ceny bezpečnostních služeb pro rok 2007 Všechny ceny jsou pouze informativní, některé položky platí v rozmezí + až 20% dle náročnosti a komplexnosti zakázky.

34. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Napojení na pult centralizované ochrany je dáno zvláštním ceníkem. Cena je určena po vyhotovení předběžného projektu. Cena za přepravu cenností a hotovosti je závislá na konkrétním požadavku zákazníka. Kritéria pro výpočet ceny jsou založena na výši převážené hodnoty cenin a hotovosti, dále náročnosti převozu (počet zaměstnanců, nasazení techniky) a vzdálenosti potřebné k realizaci zakázky. Okolnosti, které mají vliv na ceny poskytovaných služeb  počet nasazených pracovníků (společný rozvoz, stravování atd.)  náhradou technických prostředků (úspora fyzických osob)  celková doba platnosti smlouvy (instalace techniky pro stabilní výkon)  celkovým rozsahem poskytovaných služeb (větší jednoduchost širšího pokrytí)  celková hodnota chráněného zájmu (poplatky pouze za skutečně odsloužené hodiny)  periodikou jednotlivých úkonů (využitím jednoho objektu a modifikací)  doba splatnosti faktur  množství objektů od jednoho zákazníka  domluvení zakázky (doporučení)

35. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Základní problémy – bezpečnostní služby • Obrovské množství koncesí – 45 ths. Pracovníků, 15-20 mld. Kč obrat • Zaměstnává pracovníky obtížně zaměstnatelné v jiných profesích • Zaměstnanci mají hodinovou mzdu – tedy odpracovávají enormní množství hodin • Obor nevytváří pracovníkům dobré podmínky • 80% nákladu jsou na pracovníka mzdové položky • Neexistují zdravotní standardy – jako u hasičského sboru • Nízká prestiž oboru • Trh není profesionálně a profesně regulovaný • Neexistuje vzdělávací systém • Stdium – Soukromé bezpečnostní služby – spíše technického zaměření – chybí ekonomické, právní aspekty a zacházení s riziky

36. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Inspekce ministra vnitraInspekce ministra vnitra je útvarem ministerstva pro inspekční činnost, jehož předmětem činnosti je odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie ČR a zjišťovat pachatele postupem podle trestního řádu. Inspekce ministra vnitra (dále jen inspekce) je útvarem ministerstva pro prošetřování stížností ve vymezeném rozsahu, kdy za vyřízení petic a stížností týkajících se policejního prezidenta nebo jeho náměstků a policistů povolaných k plnění úkolů na ministerstvu odpovídá ředitel inspekce ministra vnitra. Inspekce je útvar v přímé podřízenosti ministra vnitra, který je funkčně nezávislý a organizačně oddělený od řídících struktur ministerstva vnitra. Ministr vnitra ustanovuje příslušníky Policie České republiky do funkcí ředitele útvaru inspekce, jeho zástupce a jednotlivé vedoucí oddělení. Ačkoli jsou příslušníci inspekce příslušníky Policie ČR, nepodléhají v jakémkoli směru pravomoci policejního prezidenta, ani jiného policejního funkcionáře a jsou tak na Policii ČR naprosto nezávislí. Policisté inspekce podléhají přímo řediteli inspekce. Případný střet zájmů je ve věcech mimotrestních zabezpečen organizačním řádem inspekce a ve věcech trestních trestním řádem (§§ 30 a 31). Veškerá činnost inspekce jakožto policejního orgánu je pod přímým dozorem státních zástupců příslušných Okresních státních zastupitelství, a to v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu.

37. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Inspekce ministra vnitra • Z výroční zprávy o trestné činnosti policistů. • Nápad trestných činů policistů (2006) - 960 • Předáno k trestnímu řízení (2006) – 269 • Odloženo (2006) – 691 • Podání občanů na policisty (2006) – 67 • Počet objasněných trestných činů na 1000 policistů (2004) – 7, 2005 – 6 a 2006 – 5 policistů.

39. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. • Zbrojní průkaz • Zbrojní průkaz opravňuje fyzickou osobu k nabývání vlastnictví a držení zbraně nebo střeliva do těchto zbraní v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojního průkazu a v rozsahu těchto oprávnění k jejich nošení • Zbrojní průkazy se rozlišují podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin: • A, ke sběratelským účelům, • B, ke sportovním účelům, • C, k loveckým účelům, • D, k výkonu zaměstnání nebo povolání, • E, k ochraně zdraví, života nebo majetku, • F, k provádění pyrotechnického průzkumu. • Zbrojní průkaz vydá příslušný útvar policie na základě žádosti fyzické osobě, která: • má místo pobytu na území České republiky, • dosáhla předepsaného věku - zbrojní průkaz skupiny A, D, E nebo F smí mít jen osoba starší 21 let, zbrojní průkaz skupiny B nebo C jen osoba starší 18 let, • je způsobilá k právním úkonům • je zdravotně způsobilá • Je odborně způsobilá • je bezúhonná • je spolehlivá • vydání zbrojního průkazu za každou skupinu rozsahu oprávnění.....500 Kč • Doba platnosti zbrojního průkazu je 5 let

40. Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. Zbrojní licence Zbrojní licence opravňuje právnickou nebo fyzickou osobu k nabývání vlastnictví a přechovávání zbraní nebo střeliva v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojní licence A - vývoj, výroba zbraní nebo střeliva, B - opravy, úpravy nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva, C - nákup, prodej nebo přeprava zbraní nebo střeliva, D - půjčování zbraní nebo úschova zbraní nebo střeliva, E - ničení nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva, F - výuka nebo výcvik ve střelbě, G - zajišťování ostrahy majetku a osob, H - uskutečňování sportovní, kulturní nebo zájmové činnosti, I - provozování muzejnictví nebo sbírkové činnosti a J - zabezpečování úkolů podle zvláštního právního předpisu, K - provozování pyrotechnického průzkumu Průkaz zbraně: Každá zbraň kategorie A, B nebo C musí být zaregistrována. Průkaz zbraně je dokladem o registraci zbraně a je veřejnou listinou (§ 41 odst. 2 zákona o zbraních). Neplést si jej se zbrojním průkazem, ten se vztahuje k osobě, ne ke zbrani.