Download
1 / 14
150 likes | 351 Vues
Byzantská kultura. Byzantský sloh. Vytvořen za vlády Justiniána I. (6. století n.l.) .
E N D
Byzantský sloh • Vytvořen za vlády Justiniána I. (6. století n.l.) . • Stejně jako byzantská duchovní kultura vycházel z raně křest´anského umění, které bylo ovlivněno orientálními tradicemi Blízkého Východu. Jeho vliv pronikl z Balkánu a Malé Asie do Sýrie, Palestiny, Egypta, severní Afriky, Arménie, Itálie, na Sicílii, do jižní Francie a v souvislosti šíření křest´anství ke Slovanům na Balkáně, na Moravě a Rusi.
Architektura • Stavěli se mohutné křest´anské chrámy s půdorysem tvaru kříže, nad středem a rameny se tyčila kopule. Vnitřky chrámů byly obloženy vzácnými barevnými mramory, zdi a kopule pokrývali nástěnné malby nebo pestrobarevné mozaiky. Mozaika
První a nejvelkolepější stavbou v tomto slohu je chrám Hagia Sofia (Boží moudrosti) na hlavním konstantinopolském náměstí.
Tento dlouho největší křest´asnský kostel byl vystavěn na pokyn císaře Justiniána a to za pouhých 6 let. Má obrovskou ústřední kopuli v rozpětí 41 metrů. Uvnitř jsou bohaté mozaiky a sloupové předsíně. Ostatní vnitřní zařízení bylo zničeno Turky, kteří dobyli Konstantinopol roku 1453.
Makedonská renesance Název podle vládnoucí dynastie. Velký politický i kulturní rozmach říše, trval od 9. do počátku 11. století. Klášter Hosios Lukas v Řecku.
Palaiologovské období Po roce 1204 (Pád Konstantinopole do rukou křižáků), Konstantinopol přestala být prvním kulturním centrem byzantské říše. Významnými středisky kultury se stala Nikáia, Soluň, Mystra a trapezuntské císařství. Kostel sv. Marie Pammakaristos.
Výtvarná výzdoba chrámu • V klenuté části bývala umístěna postava Ježíše Krista nebo Matky Boží s Ježískem v náručí. Kristus byl zobrazován jako vševládný pán světa – Pantokrator. Jeho postava byla mohutná, aby zdůrazňovala Ježíšův nejvyšší majestát. Také vzpřímený postoj mu dodával patřičné důstojnosti.
Ikony • Ikony jsou malby na dřevěných deskách. Námětem svatých obrazů byl Ježíš Kristus, biblické osoby, později také svatí a mučedníci, Malovaly se živými barvami na zlacený sádrový podklad. Postavy byly strnulé a působily plošným dojmem.
Ikonoklasmus a Ikonodulie • Ikonoklasmus = Obrazoborectví • Ikonodulie = Uctívání obrazů • Spor o to, za jakých podmínek je možné se přiblížit k Bohu a jakou roli v tom mohou mít svaté obrazy a jejich uctívání. • Zastánce Ikonoklasmu – císař Leon III. • Zastánci Ikonodulie – Germanos, Jan Damašský.
Byzantské misie a formování staroslověnské kultury • V polovině 9. století, především po roce 860 – intenzivní misijní činnost. • Christianizováno Bulharsko, první pokusy o pokřtění východních Slovanů a Varjagů. Příležitost vyslat misii také na vzdálenou Moravu. • Byzantští vzdělanci a diplomaté Konstantin a Methodius (Metoděj) – rozhodnutí spojit misijní
poslání u Slovanů s pokusem vytvořit pro ně literaturu v jejich vlastním jazyce. Do té doby slovo Boží hlásáno pouze v řečtině, hebrejštině a latině. Na základě slovanského nářečí v okolí rodné Soluně vznikla staroslověnština. Na Moravě doplněna o některé místní výrazy. • Konstantin přeložil s Metodějovou pomocí téměř celý Nový zákon a některé úryvky ze Starého zákona. • Konstantin také napsal veršovanou předmluvu k překladu evangelia – Proglas. Metoděj a jeho moravští žáci měli ještě po Konstantinově smrti překladatelskou školu na Velké Moravě.
Byzantská církev • Byzantský císař zároveň i nejvyšším církevním představitelem (= cézaropapismus). • Napjatý vtah mezi západní křest´anskou = římskokatolickou církví (v čele papež) a východokřest´anskou = ortodoxní církví v čele konstantinopolský patriarcha). • Oba směry se lišily v pojetí mše i některých věroučných otázek a také v jazyce, který používaly při bohoslužbách (západní církev latinu, východní řečtinu). • K úplnému rozkolu v křest´anské církvi – tzv. církevnímu schizmatu – došlo roku 1054.
