Podporované zaměstnávání - praxe založená na výzkumech

1. Podporované zaměstnávání - praxe založená na výzkumech Mgr. Jiří Šupa Ph.D. Sdružení Práh CZ.1.04/3.3.05./75.00266Projekt je financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

2. Podporované zaměstnávání • Významně přispívá k sociálnímu začlenění – nabízí důležitou sociální roli • Snižuje pocit postižení, strach, sociální izolaci, diskriminaci a stigma • Významný faktor procesu zotavení • Většina lidí se zdravotním postižením si přeje pracovat a podporované zaměstnávání jim dává šanci jak jejich cíl naplnit

3. „Train-place“ a „Place-train“ • Train-place – klient by měl získat základní dovednosti a schopnosti pro získání zaměstnání v dlouhodobých rehabilitačních programech • Place-train – klient by mě co nejdříve najít práci, která odpovídá jeho preferencím a dovednostem, a pak by měl trénovat dovednosti a schopnosti potřebné pro danou práci

4. „Včera a dnes“ v USA • Během éry deinstitucionalizace byla práce profesionálů zaměřena na stabilizaci symptomů onemocnění, zároveň však to byla ochrana před normální rolí dospělého a životem a prací v komunitě. • Podpora probíhala ve vysoce chráněném a odděleném prostředí. • Práce v chráněném prostředí vytváří nízké očekávání, což vede k horšímu postupu klienta v dosažení práce • Během 80tých let se v USA rozvinul systém „place and train“ – cílem je najít adekvátní práci pro klienta co nejrychleji, jak je to možné a pak zajišťovat průběžnou nezbytnou míru podpory a doprovázení během práce • Cílem je běžná práce, během které má člověk zajištěnou alespoň minimální mzdu.

5. Vybrané principy podporovaného zaměstnávání (Becker, Drake, 1997, 2012) • Nulová vylučovací kritéria – rozhodující je chtění klienta a nalezení vhodného typu práce • Probíhá posouzení klienta – sběr informací o předchozích zkušenostech, rozhovor s jeho sociální a profesní sítí. • Klient si určuje množství práce a adekvátní formu– je osobně zahrnutý do hledání místa, respektují se jeho preference • Podpora je poskytováno tak dlouho, jak je potřebná a chtěná • Potřebné dovednosti se trénují rovnou na místě – je nutné průběžné posuzování potřebných dovedností a schopností pro udržení si místa • Do 1 měsíce se začínají kontaktovat zaměstnavatelé • Jeden pracovník zajišťuje všechny fáze procesu podpory zaměstnání včetně přijetí do služby, posouzení, umístění a následné podpory • Spolupráce se zdravotnickými a jinými profesionály • Specialisté v oblasti zaměstnávání tráví 60% v komunitě

6. Praxe založená na výzkumech • Během 2 let dosáhli programy tzv. IPS 3-4x lepších výsledků v získání a udržení práce (přepočet na týdny a měsíce), až 60-80 % klientů oproti cca 20-30% v běžných programech. • Získání prvního zaměstnání bylo o cca v průměru 45-50% rychlejší (136 dní oproti 205) • Počet hodin ročně varioval od 126 do 656 • Nebylo prokázáno žádné zhoršení, pouze u malého množství klientů byl zjištěný zvýšený pocit osamocení – řešeno volnočasovými aktivitami • Efekt v mimopracovní oblasti – zjištění zlepšení v oblastech zlepšení symptomů, spokojenost s financemi a volným časem, zlepšení sebevědomí • Prokázáno i dlouhodobými studiemi např. po 10ti letech, srovnání i s jinými neamerickými zeměmi

7. Praxe založená na výzkumech • Klienti často vyzkoušeli 2-3 práce, než našli práci, která by odpovídala jejich potřebám • Potřeba spolupráce se zdravotnickými profesionály – ti jsou často trénování ve stabilizace symptomů, nová práce může zapříčinit zvýšení symptomů a pak ji chtějí stopnout, přičemž specialisté na práci ví, že práce umožňuje zakotvení i v případě, kdy lidé zažívají symptomy. Pokud se nedomluví profesionálové, tak klient má ambivalentní pocity, setkávání se dohromady je jediná možnost, jak ujistit klienta v jednotném postupu.

8. Další kombinace • Kombinace s tréninkem kognitivních funkcí • Rozvoj sociálních a komunikačních dovedností • Využívání motivačních rozhovorů

9. Implementace • Srovnání výzkumů v USA a v evropských zemích ukázal na bariéry v byrokratické zátěži a bariérách v sociálních systémech • Na straně zaměstnavatelů: Nedůvěra ve schopnosti lidí s duševním onemocněním • Na straně klientů: Obava ze ztráty sociálních benefitů • Neobejde se bez podpory státních a místních úřadů, institucí a organizací působících v oblasti podpory práce • Zaangažování místních zaměstnavatelů