1 / 126

Sociologie marketingové komunikace

Sociologie marketingové komunikace. Prof. Ing. František Zich, DrSc. Úvodní téma - o poslání sociologie. 1.Co je sociologie, specifický přístup v případě marketingové komunikace. 2. Struktura a možnosti sociologie ve společnosti - funkce

vanna
Télécharger la présentation

Sociologie marketingové komunikace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociologie marketingové komunikace Prof. Ing. František Zich, DrSc.

  2. Úvodní téma - o poslání sociologie 1.Co je sociologie, specifický přístup v případě marketingové komunikace. 2. Struktura a možnosti sociologie ve společnosti - funkce 3. Humanitní sociologie versus inženýrská (sociotechnická)- nastavujeme zrcadlo 4. Specifika sociologického pohledu na MK

  3. Struktura sociologie • Struktura sociologie jako vědy o společnosti s důrazem na sociální vztahy • Obecná sociologie – sociologické teorie • Úsekové, odvětvové sociologie – teorie středního dosahu • Empirická sociologie - výzkumná témata Příklad: vzdělání - obecná rovina – role vzdělání v reprodukci sociální struktury společnosti, - teorie vzdělanostní společnosti, role institucí - efektivnost vzdělávacího procesu, sociální profil studenta soukromé školy apod.

  4. Úsekové (speciální, odvětvové) sociologie Úsekové sociologie se zabývají dílčími relativně samostatnými částmi života společnosti. Rozlišujeme například: Sociologie činností – sociologie práce, politiky, práva, vzdělání, sportu, umění, dopravy… marketingové komunikace… Sociologie sociálních skupin – mládeže, rodiny, generací, tříd, sociologie pohlaví (gender), apod. • Sociologie města, venkova • Sociologie způsobu života, volného času • Sociologie zdraví, náboženství, masové komunikace

  5. Co je sociologie „něčeho“ • Je vymezena předmětem – tedy částí objektivní reality, určitým úsekem života společnosti, institucionalizovanou činností lidí apod. Úseková sociologie zkoumá a vysvětluje: • strukturu tohoto předmětu (úseku) obsah činností, které zahrnuje a jejich efekty a kdo a jak se na těchto činnostech podílí • výsledky činností lidí a jejich dopady na společnost • instituce a organizace – uspořádanost úseku svého zájmu – každá činnost směřuje k organizaci • předmět z pohledu sociální struktury- tj.jak se na předmětu podílejí různé sociální skupiny a jak je to ovlivňuje..jaká je sociální diferenciace předmětu • místo a funkci (roli) předmětné činnosti ve společnosti jako celku • nositele, (příslušníky) činností v rámci úseku, jakou specifikou se vyznačují

  6. MK jako odvětví společnosti • MK je rozvětvená lidská činnost, komplement ekonomiky • Je institucionalizovaná – realizují ji různé specializované organizace (agentury) • Jsou sdružené v organizace (Česká marketingová společnost, a další asociace, ESOMAR) • Platí pro ní zákony (zákon č. 40/1995 o reklamě), má své kodexy regulující marketingové akce • Zahrnuje různé profese – vyžaduje speciální kvalifikaci • Ve firmách jejichž hlavní činností je „reklama a průzkum“ trhu (číselník odvětví 73) pracovalo ve 3. čtvrtletí 2008 celkem 18 653 osob v tomtéž období v roce 2009 celkem 18 027 osob • Obrat – kolem 30 mld Kč odhad pro rok 2009 byl 21,5 mld Kč z toho TV reklamy 8,39 mld Kč, odhad na rok 2010 18,5 mld Kč

  7. Obsah sociologie ve vztahu k MK Struktura sociologie (obsah) předmět, teorie dějiny, poučení funkce výzkum • co z toho bere MK x a co zatím zanedbává 1. teorie, znalosti o stavu společnosti, sociální struktura, fungování ekonomické spotřební chování, zájmy, hodnoty, způsoby života… 2. metody poznání, výzkum • - dopady na společnost jako celek • - nezamýšlené důsledky a důsledky těchto důsledků • možnosti využití MK jako formy řízení a tvorby společnosti… • MK jako součást společenského systému

  8. Sociologie marketingová komunikace Sociologie marketingové komunikace Vědy o společnosti Obecná sociologie Dílčí vědy o společnosti Ostatní úsekové sociologie Výzkum Praxe, každodenní život

  9. Sociologie MK jako úseková disciplína - shrnutí • MK je odvětví lidské činnosti – komplement ekonomiky • strukturu předmětu (úseku) obsah činností, které zahrnuje- odvětví popis podle MK literatury- druhy MK, typy, zaměření • místo a funkci (roli) – propagační, informativní, manipulativní, ovlivňující prodej, komplement trhu, předmětné činnosti ve společnosti jako celku - MK jako intervenční faktor • výsledky MK činností : zamýšlené – nezamýšlené, instituce a organizace (ekonomické, sociální, kulturní, politické, ekologické..) • MK jako odvětví – zákony, kodexy, organizace (firmy), asociace • nositelé MK (příslušníci) činností v rámci úseku- marketéři kdo to je, kompetence, sociál, morální profil • objekty MK, lidé, instituce, podniky • objekty z pohledu sociální struktury- tj.jak se na předmětu (MK) podílejí různé sociální skupiny a jak je to ovlivňuje.. segmentace

  10. Dále se budeme zabývat dopadem MK • Na postoje jednotlivce a jeho jednání MK jako intervenční faktor • Životní způsob společnosti, skupin a jednotlivců • Na hodnotovou a normativní strukturu lidí a jejich chování • Kritickou metod a důsledků MK

  11. Marketing a jeho působení • Marketing jako krátkodobý intervenční faktor - reklama • Marketing jako proces formování lidského chování – kampaně, integrovaná marketingová komunikace • Marketing jako systém ovládání (řízení) veřejného prostoru – všudypřítomnost, komplexnost

  12. MK jako intervenční faktor • Intervence do změny postoje: • Objekt působení • Člověk (lidé) a jeho vědomí (myšlení) • Cílem je změnit postoj k nějakému produktu tak aby došlo k žádoucímu rozhodnutí a konání • Dosáhnout požadovaného jednání - nákup, (opakovaného, vztah ke značce apod. • Spotřeba – užití produktu • Intervence – vstup MK do vědomí • kognitivní - informační • emocionální • konativní

  13. Další vlivy MK Sociální, ekonomický, kulturní …. filtr ? (člověk a jeho vědomí a podvědomí) Postoj, vztah ke značce Požadované cílové jednání – nákup nenákup, Ne nákup vliv na okolí Spotřeba, vztah ke značce.. Životní způsob

  14. „Sociální filtr“ MK • Předpokladem úspěšného marketingu je respektování stavu sociálního prostředí společnosti. • Stav sociální struktury, sociální diferenciace • Způsob života • Kulturní tradice, Aktuální životní vzory, vliv masové komunikace • Hodnoty, vztah materiálních a nemateriálních hodnot • Stav společenského vědomí a veřejného mínění, nálady…mentalitu obyvatelstva

  15. Postoj jako předmět změny Postoje • Postoj je tendence k jednání určitého druhu - pravděpodobné jednání • Obsahuje: • kognitivní, • emocionální • konativní složku Hodnotový systém Názory, mínění

  16. MK a její vstup do chování a jednání člověka • Každodenní jednání člověka obsahuje uvědomělou (racionální) a neuvědomělou, rutinní složku (spontánní). MK (efekty) se stává nedílnou součástí myšlení- stereotypy, zvyky - ovlivňuje chování (chování) • Teorie racionální volby • Teorie jednání – chování • Etnometodologie - motiv „aby“, „protože“ • Vstup MK do rozhodovacího procesu (jednání) • Informace • Racionální cílevědomé, projektované i s důsledky

  17. MK jako součást sociálního systému ( teorie jednání) • Řeší se otázka jak MK vstupuje do jednání člověka. Rozlišujeme přitom jednání a chování • Etnometodologie předpokládá, že každodenní činnosti – („každodennost“) jsou vykonávány na základě „skrytých“ sociálních norem, které jsou zachovávají stabilitu celého systému. • Z části jsou vykonávány automaticky – spontánně a z části jsou projektovány • Každý člověk má k dispozici určité metody pomocí nichž rozhoduje, jak zachovat, či porušit tyto normy

  18. Role MK v sociálním chování • Respektování „skrytých“ norem každým jedincem je to co zachovává společnost jako celek, systém • Etnometodologie zkoumá metody pomocí nichž lidé jednají v každodenním životě. Vychází při tom právě z této každodennosti, nikoliv z nějakého modelu celku – jak by to mělo být • Zkoumá „dělání“ tedy např. jak se dělá přátelství, jak se cestuje, nakupuje…prostřednictvím vykolejení z každodenního myšlení

  19. MK jako součást sociálního systému • Měli bychom lépe znát jak se MK jako specifická činnost stává součástí skrytého mechanismu každodenního chování lidí a jak působí na stabilitu společenského systému • Nejde tedy jen o nákupní chování, o to jak se stává zvykem, ale jaké místo má v systému „skrytých“ sociálních norem jimiž se lidé řídí • Tedy zda lidé chápou MK jako organickou součást sociálního systému • Zkoumáme to jak se dělá nakupování, v jaké podobě – Jaké skryté mechanismy zde působí

  20. Role MK v rámci sociálního systému- shrnutí • MK se prostřednictvím vstupu do jednání lidí stává součást „skrytého“ sociálního systému • Je tedy nástrojem nepřímého řízení chování lidí • Je nástrojem, který přispívá ke stabilizaci systému společnosti jako celku • Působení je diferencované podle sociálních skupin (nebo milieu) • Je tedy možné chápat MK jako nástroj řízení společnosti V jakém smyslu? V jakém rozsahu?

  21. Efekty marketingové aktivity MK-konkrétní akce MK jako součást „skrytého“ řízení chování lidí motivace,cíle Marketingový čin Sociální filtr, exogenní faktor Vedlejší důsledky Předpokládané -externality Jednotlivec- postoj hodnoty Jednotlivec Meritorní, hlavní důsledky Nepředpokládané A jejich důsledky Způsob života společnosti

  22. Cíle MK- shrnutí • Cíle reklamy jsou formulovány: • Zvýšení poptávky • Tvorba silné značky • Posílení pozice na trhu, image firmy • Rozšíření distribuční sítě • Motivace vlastních pracovníků

  23. MK jako komplement – teorie preferencíG. S. Becker Teorie preferencí, Grada,1997 • Většinové uvažování o marketingu (reklamě) je založeno na předpokladu, že reklama způsobuje růst poptávky pro propagovaném zboží. Tedy, že ve svých důsledcích nejen ovlivňuje, ale i mění strukturu preferencí lidí. (víceméně přímo) • Podle teorie preferencí je reklama chápána jako komplement (doplněk) • Becker definuje užitkovou funkci jako závislou nejen na spotřebovaných statcích, ale také na lidském a sociálním kapitálu každého jednotlivce U= u ( xi, yi, zi, Pi, Si ) Kde x,y,z jsou statky a P zásoba osobního a S sociálního kapitálu

  24. Pokračování 1 • Osobní kapitál „P“ (respektive jeho zásoba) zahrnuje relevantní spotřebu a zkušenosti z minulosti, „S“ zahrnuje vliv minulých činů příslušníků referenční skupiny na jedincovu sociální síť • Osobní a sociální kapitál člověka tvoří část celkové zásoby lidského kapitálu • Užitek v každém momentu tak závisí nejen na tom jaký statek se spotřebovává, ale také na tom jaký je v dané chvíli osobní a sociální kapitál

  25. Pokračování 2 • V důsledku zahrnutím „P“ a „S“ do chápání užitkové funkce (užitkového chování) Becker předpokládá, že preference lidí jsou stabilní v čase a obdobné u všech lidí • Reklama jako intervenční faktor je fakticky lidmi přijímána jako komplement (doplněk) každodenního života a prostřednictvím „P“ a „S“ přehodnocována v určité chování. Tento proces může měnit jednání ( v duchu racionální volby) ve vztahu k nějakému produktu ale nemění strukturu preferencí • Tato koncepce je diskusní i s ohledem na posuzování dalších očekávaných cílů MK (viz cíle)

  26. Přímé: Nepřímé Konkrétní efekty marketingové komunikace

  27. Zamýšlené Nezamýšlené Důsledky marketingové komunikace

  28. V druhé rovině (efekty vedlejších efektů) V třetí rovině (vedlejší efekty vedlejších efektů) Roviny dopadu MK -řetězec

  29. Zadání osnovy pro úvahu o vedlejších efektech MK • Co považujete za hlavní důsledky reklamy? …………………………………………………………………………… • Myslíte, že reklama má ještě nějaké další (vedlejší) účinky? Pokud ano jaké? …………………………………………………………………………… • Myslíte, že existuje něco jako nezamýšlené důsledky reklamy? • ano určitě • určitě ne • nevím • Pokud se domníváte, že nezamýšlené důsledky reklamy existují, jak se projevují? • Uveďte příklad…………………………………………………………………….

  30. Jaké jsou podle vašeho názoru vedlejší,nebo nezamýšlené účinky reklamy na:

  31. MK a způsob života • Způsob života je obecný pojem, který vyjadřuje to jak lidé naplňují svůj čas. Reflektuje fakt, že některé činnosti člověk vykonávat musí aby zachoval svoji biologickou a sociální existenci, jiné činnosti může v daných mezích v té či oné míře svobodně volit. • Člověk musí tedy jíst, spát, dodržovat hygienu, získávat prostředky (pracovat), komunikovat… • I tyto činnosti může vykonávat do určité míry svobodně, s různou intenzitou, rozsahem podle svých potřeb. Ale v jisté minimální míře (nezbytné) je vykonávat musí. • Svobodně může volit většinu ostatních činností.

  32. Literatura • Helena Kubátová: Sociologie životního způsobu, Grada 2010 • J. Dufková, L. Urban, J. Dubský: Sociologie životního stylu, nakl. Čeněk, Plzeň 2008 • G. Lipovetsky: Éra prázdnoty, Prostor, 2008 • N. Kleinová: Bez loga, Agro/Dokořán, 2005

  33. Deskriptivní přístup k vysvětlení způsobu života - struktura lidského času • Čas nutný k zajištění prostředků existence (práce, nebo jiné podobné nutné činnosti a dalších činností s tím spojených – např. cesta do a z práce) • Čas nutný k obnově a údržbě sil (spánek, jídlo, hygiena, zdraví) • Ostatní a volný čas

  34. Časový snímek - kategorie činností • Pracovní čas (čas povinností) • Cestování za prací • Domácí práce a povinnosti (péče o děti) • Mimopracovní čas • Obnova sil (spánek, jídlo, hygiena) • Volný čas • Zábava (televize, sport, kultura, četba, hudba….) • Veřejná činnost, činnost v zájmových organizacích • Vzdělávání

  35. Subjekty životního způsobu (stylu) • Společnost jako celek- souhrn podmínek,kultura, tradice, skladba životních způsobů jednotlivců a skupin (západní země – islámské země, evropský a americký životní způsob) • Sociální skupina, třída – vnitřní vztahy a vazby, zájmy, potřeby, myšlení • Jednotlivec jeho vnitřní svět, činnosti, vztahy, hodnocení světa

  36. Životní způsob společnosti • Životní způsob moderní společnosti je většinový – tj. většina lidí naplňuje svůj čas přibližně stejnými činnostmi zajišťujícími prostředky (práce) a přibližně stejným způsobem trávení ostatního času. (masový způsob života – rozdíly jsou většinou jen částečné, v intenzitě, formě apod. vykonávaných činností) • Životní způsob pro potřeby MK je sledován hlavně z pohledu využívání volného času, způsobu získávání a nakládání s příjmy a spotřebního chování. • Existující diferenciace způsobu života výrazně koresponduje se sociální strukturou společnosti

  37. Další pojmy: Životní způsob nebo životní styl? • Životní způsob je souhrn činností vykonávaných v určitých podmínkách v reálném čase jednotlivce • Životní styl je možno chápat • Jako činnosti životního způsobu uspořádané na základě nějaké ústřední ideje (zásady, hodnoty, normy) - má relativně ucelenou, systémovou povahu. • Je to určitá interpretace života (biografie) např. životní styl umělců

  38. Co je tedy životní styl ? • Vyhraněná forma způsobu života vyznačující se specifickým chování lidí ve společnosti. • Předpokládá vykonávání nutných i ostatních (volných) činností určitým způsobem, lišícím se od celospolečenského standardu nebo od jiných životních stylů. Životní styl je většinou projektovaný, záměrný. • Životní styl je možné volit, ovlivňovat, modifikovat… • Životní styl se vyznačuje vnitřní konzistencí (vykonávané činnosti jsou významově podobné a komplementární) • Volba životního stylu závisí na úrovni a vyspělosti dané společnosti • Možnost volby životního stylu je ukazatelem míry svobody a vyspělosti společnosti

  39. Podmínky a faktory volby životního stylu • Míra svobodné volby životního stylu • Dostatek prostředků (nemusí se pracovat) – horních 10 tisíc… • Síla idejí - podřízení života určitým ideovým koncepcím: ekologicky šetrný životní styl, workoholismus, ale také – wegetariáni, sekty, • Podřízení tradičním hodnotám – rodinný život, venkovský životní styl, náboženství • Zdravý životní styl • Nezávislý životní styl

  40. „Do jaké míry lze váš životní styl charakterizovat následující orientací“

  41. Možné typy životního slohu • Tradiční • Rodinný, venkovský, náboženský • Moderní • Zdravý životní styl • Ekologický • Výdělečný (orientace na výdělek) • Workoholický

  42. Pokleslý životní styl • Narkomani – drogově závislí • Bezdomovci • Zahálčivý • Marnotratný

  43. Životní sloh • Pojem používaný v architektuře (u nás např. J. Kroha a K. Honzík) • Klade se důraz na finality lidské činnosti na určitý relativně ucelený výraz, nebo tvar ale nejen materiální • Historicky např. gotika, renesance, romantismus, funkcionalismus, konstruktivismus, socialistický realismus atd. • Jednotný životní sloh společnosti byl koncipován jako ideál (marxismus, postmarxismus) - sociální spravedlnost, rovnost, směřující k trvalému rozvoji člověka

  44. Vliv MK na životní způsob a styl • Přímá intervence = cíle reklamy – dopady, nákupní jednání - nákupní chování - vztah ke značce, produktu • Nepřímá • Formování zájmů, vkusu, potřeby • Formování důvěry, sociálního kapitálu, prestiž • Zvyk a potřeba reklamy nebo odmítání reklamy • Příklad síly intervence MK prostřednictvím TV • Sledování televize podle výzkumu Mediareasearch: prosinec 2009 – v průměru 3 hodiny 52 minut; tj 16,1% denního času; červenec 2009 2 hodiny 45 minut tj. 11,5 % denního času • Zákon povoluje maximálně 20% z hodiny vysílacího času na reklamu

  45. Vliv MK -shrnutí • Marketing jako krátkodobý intervenční faktor - reklama • Marketing jako proces formování lidského chování – kampaně, integrovaná marketingová komunikace • Marketing jako systém ovládání (řízení) veřejného prostoru – všudypřítomnost, komplexnost

  46. Teorie životního způsobuH. Kubátová c.d. , s. 39 a další • Evropský a americký pohled na životní způsob – odráží rozdílný historický vývoj společností • Evropský hédonismus • Založen na ekonomických hodnotách, užitku spotřebě, individualismus, • Americký výkonový aktivismus • Morálně kulturní hodnoty, individualismus kontrolovaný komunitou

  47. Strukturně funkcionalistické pojetí životního způsobu (50-60léta ) • T. Parsons- jednání lidí je založeno na obecných kulturně-hodnotových vzorcích společnosti (základem jsou: svoboda, demokracie, spravedlnost) – význam socializace • Tyto obecné zásady musí každý jednotlivec konkretizovat v každodenním životě tj. musí podle nich žít. • Členové společnosti mají společné cítění, vědomí správnosti, jsou konformní, • Soukromé zájmy jednotlivce se shodují s kolektivními zájmy • Člověk je orientován na výkon a osobní úspěch • Vysoká míra náboženské víry … protestantismus

  48. Deviantní životní způsob - R. Merton • Kritika Parsonsovy koncepce strukturálního funkcionalismu – deviantní životní způsob vzniká tehdy nejsou-li zájmy jednotlivce ve shodě se zájmy společnosti • Kulturní vzory americké společnosti jsou obecné a univerzální, ale lidé mají různé prostředky pro uspokojování svých zájmů • Důsledkem této situace je deviantní chování jednotlivců a skupin (kriminalita, příživnictví, drogový trh…)

  49. Postmoderní změny amerického způsobu života • Hédonistický způsob života-přibližování Evropě • Hédonismus je způsob života založený na spotřebě (nikoliv na práci) • Souvisí s rozvojem marketingu- všechny potřeby a chutě je třeba uspokojit hned • Nové spotřebitelské návyky • Krach protestanského hodnotového systému • Asketismus- protestantské morálky greendnerů proti chtivosti a požitku

More Related